Závěrečný díl trilogie Bastardi je venku. Proč v něm hraju?
5
5
Cookies
Stránka testována v prohlížečích
při 176x220 až 1680x1050 px (ne všechny kombinace).
Důraz na FF při 1280x1024 px.
Literární věda
je empirická příliš,
a proto básni běda,
když se vědče mýlíš.
Exaktnímu básníku,
rád vědec do úst vkládá
svoji zvláštní logiku,
čímž význam básně padá.
Co je psáno, to je dáno,
„A” napíšu večer.
A umělec-vědec ráno
si „Á”, „Š”, „Ů” přečte.
Lituji teď autory
děl uplynulých věků,
když jejich textu navzdory
je význam měněn k vzteku.
Mrtvý autor možnost nemá
svoje díla chránit,
tak před novýma významama
by je OSA měla bránit.
Umělci, ti hledají
tuny nových významů,
a v praxi si pak přidají
i patu přímo k hltanu.
Přání plodí myšlenku,
„co si přeji to vidím.
Místo textem, holenku,
se fantazií řídím.”
Varuju tím vědce jasně
„chraň vás páně ruka”
nesahejte na mé básně,
ať nemám z toho muka.
Kdo chce mou tvorbu vykládat,
a mluvit o ní k publiku,
toho tu chci nabádat:
„Zopakuj si výrokovou logiku!”
Potkají se dva programátoři, z nichž jeden vláčí kytku:
- „Proč?”
- „Manželka má narozeniny.”
- „No super. A kolik jí je?”
- „32.”
- „No nekecej, kulatiny.”
Historie je učitelkou života.
[Marcus Tullius Cicero]
(c) Ing. Martin Adámek, www.adamek.cz , Náchod