Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Literární věda

 

Vytvořeno
26.2.2008

 

Literární věda
je empirická příliš,
a proto básni běda,
když se vědče mýlíš.

Exaktnímu básníku,
rád vědec do úst vkládá
svoji zvláštní logiku,
čímž význam básně padá.

Co je psáno, to je dáno,
„A” napíšu večer.
A umělec-vědec ráno
si „Á”, „Š”, „Ů” přečte.

Lituji teď autory
děl uplynulých věků,
když jejich textu navzdory
je význam měněn k vzteku.

Mrtvý autor možnost nemá
svoje díla chránit,
tak před novýma významama
by je OSA měla bránit.

Umělci, ti hledají
tuny nových významů,
a v praxi si pak přidají
i patu přímo k hltanu.

Přání plodí myšlenku,
co si přeji to vidím.
Místo textem, holenku,
se fantazií řídím.

Varuju tím vědce jasně
„chraň vás páně ruka”
nesahejte na mé básně,
ať nemám z toho muka.

Kdo chce mou tvorbu vykládat,
a mluvit o ní k publiku,
toho tu chci nabádat:
Zopakuj si výrokovou logiku!

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Literární věda. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/ostatni/literarni-veda

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Raději zemřu nežli bych pravdu odvolal a lži a klamu sloužil.
[Mistr Jan Hus]