Závěrečný díl trilogie Bastardi je venku. Proč v něm hraju?
5
5
Cookies
Stránka testována v prohlížečích
při 176x220 až 1680x1050 px (ne všechny kombinace).
Důraz na FF při 1280x1024 px.
Písňový text informující a upozorňující, že i informatik, programátor, ajťák či geek může žít skutečný život ve skutečném světě.
Text napsán jako předělávka písně „Já chci poezii” Jaromíra Nohavici (můj text je místy mírně delší, nesedí úplně ideálně do tempa; hlavní (tučné) části docela sedí i na píseň „Pane prezidente” téhož autora).
Inspirací k sepsání tohoto nového textu byla právě tato původní Nohavicova píseň – oba texty jsou spojeny tématy „Někteří lidé by si měli uvědomit, že je to takhle” a „Štve mě povrchnost uvažování některých lidí”.
Můj soukromý text jako předělávka písně J.Nohavici, 21.7.2012
Občas mě poučují „To nejsou jedničky a nuly“.
Tak nevím, jestli si nevšimnuli, anebo naschvál zcela pominuli,
že i když jsem překladatel
mezi světem strojů a říší lidí,
neťukám jen do kláves jak datel,
hlava mi trochu lidsky myslí
a zrak lidsky vidí.
Já, ač jsem programátor,
mám taky rád rýmy,
občas jsem textu autor,
kraj fotit nevadí mi.
Nechci čas marnit chatem,
nechci žít na Facebooku,
ač myš mám v ruce co den,
mám v ní radši dívčí ruku.
Ač binární logika vlezla mi do hlavy,
tak vím, že skutečný svět není jen černý, nebo bílý.
A kdo si myslí, že si opak myslím,
tak ten se škaredě mýlí,
vždyť RGB kód definuje dvě na čtyřiadvacátou, počkejte chvíli…
toť šestnáct mega barev, chápu číselné soustavy.
Pod prsty klávesnici
často mám, toť má práce,
však pádlo či kierownicy*,
svírám rád ve své ruce.
Přes všechny řádky kódu
„Jen ajťák“ – to jsou tlachy:
Než na serveru v cloudu**,
jsem radši s psem pod oblaky.
Jó, spoustu věcí vidím trochu jinak,
anebo úplně, ale i to je někdy prima
– průšvih, nebo psina.
Snad jsem hyperlogický
analytik, což pár lidí točí,
i tak mě však zajímá, jaké má slečna oči.
Něco vidím líp já a něco zase ty,
tak ovládni svoje pocity,
a když přežiješ můj úhel pohledu,
obohatíme se spolu v přehledu.
Ač jsem spokojený,
ač má má práce smysl,
tak fakt nejen jí
patří moje mysl.
Kdo booleovsky*** to staví,
je trochu popletený,
ač mě má práce baví,
nejsem jí omezený!
Nejsem jí omezený.
Album „Tak mě tu máš”, 2012
Všichni po mně chtějí podpis nebo prachy.
Proč se mnou nikdo nechce diskutovat o sonetech Karla Hynka Máchy?
To bych se vážně nezlobil
rozebírat s tebou Máchův trochej.
Jenomže ty chceš podpis nebo fotku na mobil
a když bych ti ho nedal
tak jsem frajer plochej.
Já chci poezii,
jen trochu pochopení
ale tu, kde žiji,
nic z toho není.
Co mám ze života,
samé přízemnosti
mé srdce Don Quijota
tím trpí dosti.
Všichni po mně chtějí prachy nebo fotku.
Proč se mnou nikdo nechce rozebírat jakou nejlíp koupit maringotku?
Chtěl bych běžet letním šerem
nafukovat její čtyři kola.
Zapřáhnout koně a pak zmizet někam do daleka jižním směrem,
kde se jedí banány a pije Coca-Cola.
Já chci poezii,
jen trochu pochopení
ale tu, kde žiji,
nic z toho není.
Co mám ze života,
samé přízemnosti
mé srdce Don Quijota
tím trpí dosti
Všichni po mně chtějí vlastně strašně málo,
aby to šlo, aby to hrálo,
aby to fungovalo.
Já ale nejsem Mikuláš,
já nejsem agent české kampeličky.
Klidně ti dám dvacku na guláš
a tobě hodím stovku do krabičky
na všecky ty dětské domovy a na Afriku,
na lidi co hladoví a na popravy politiků
rozpuštění NATO, ale za to
Já chci poezii,
jen trochu pochopení
ale tu, kde žiji,
nic z toho není.
Co mám ze života,
samé přízemnosti
mé srdce Don Quijota
tím trpí dosti,
tím trpí dosti.
- Kolega včera dokázal za pět minut práce shodit hlavní server.
- On je hacker?
- Ne, správce sítě.
Škola produkuje mnoho lidí, kteří dovedou číst, ale nedovedou rozlišit, co za přečtení stojí a co ne.
[George Macaulay Trevelyan]
(c) Ing. Martin Adámek, www.adamek.cz , Náchod