Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Exkurze ve výrobě technické keramiky – Keramtech Žacléř
červenec 2007

 

Vytvořeno
léto 2007
a 1. 1. 2013

 

V létě 2007 jsme se s cykloturistickým táborem podívali do výroby technické keramiky firmy Keramtech v Žacléři. Podrobné vyprávění o průběhu celého tábora je k nalezení v kronikovém zápisu. V lednu 2013 část textu vytahuji jako samostatný článek:


Ráno jdeme na exkurzi do Keramtechu, kde nás personalista Ing. Václav Mejvald provází výrobou. Firma vyrábí keramické filtry pro slévárny, ale dělá i další výrobky. Ve vitríně mj. poznávám pouzdro topného tělesa, jaké máme doma v bojleru. Dozvídám se, že Keramtech ho opravdu dodává tomu konkrétnímu výrobci. Věděl jsem, že jsou u toho českého bojleru použity slovenské pojistné ventily (s nestandardním průměrem pro hadici!), ale že se keramická část topných těles vyrábí 50 km od Náchoda, to je pro mě novinka.

Procházíme výrobu tzv. „pyrostatu“, což je obchodní označení jednoho z materiálů. V podstatě je to přesně to, co si pod tím názvem představíte po rychlém jazykovém rozboru – „pyro stat“ = „stálé i při ohni“ = „ohnivzdorné“, resp. v tomto případě je tím myšleno spíše „odolné vysokým teplotám“, což je u filtrů do sléváren dost důležitá vlastnost.

Překvapuje mě, že se ty filtry vyrábějí sériově ve velkém – řekl bych, že filtr se mění jednou za čas, ale ono je to tak, že se např. v automobilkách vyrábí takovým fofrem, že se ty filtry mění dost často, a tudíž se kupují ve velkém.

Zajímavé je i to, že výrobek z řady „pyrostat“ je při používání v praxi vystavován mnohem vyšším teplotám, než při jakých byl vypálen.

Abych to ale vzal od začátku. Vidíme míchačku směsi, pak se dozvídáme, že se směs kontroluje v laboratoři, a že hmota nesmí být moc suchá, aby se nedrolila a držela při sobě, ale přitom nesmí být ani moc mastná, aby pak výrobek nepraskal. Vidíme, jak se ze směsi tvarují výrobky, a přicházíme k tunelové peci řízené počítačem. Tunelovou pecí výrobky postupně projíždějí na vozících zepředu dozadu, což oproti komorové peci, která v podstatě připomíná kuchyňskou troubu, přináší výhodu, že jednotlivé části tunelové pece jsou stále roztopené na stejnou teplotu, a nevznikají ztráty postupným roztápěním a pomalým ochlazováním běžné komorové pece.

Protože při pálení keramiky prý totiž hodně záleží na rychlosti změny teploty, aby výrobky nepopraskaly, a oteplovat i chladit se tedy musí opatrně – podobně jako doma je nevhodné rozpálenou skleničku ponořit do studené vody. Zkrátka je důležité hlídat derivaci průběhu teploty v čase. To se mi hodí jako argument k mému nedávnému tvrzení, že derivace je v praxi velice užitečná, důležitá, pěkná, a zajímavá funkce, což mi některé vedoucí a rafani nechtěli věřit. A přitom sledování první a druhé derivace rychlosti všech okolních vozidel je základ pro svižný a bezpečný pohyb v městském silničním provozu – na kole, autem i pěšky.

Ale abych se vrátil k exkurzi v Keramtechu – prohlédli jsme si dvě tunelové pece, zajímavý kolejový systém (nádraží) pro dva typy vozíků, a hlavně jsme se dozvěděli, že i tunelové pece mají svoji lepší variantu. A to sice tunelovou pec s válečkovou dráhou, kde se výrobky posouvají po válečcích (podobně jako třeba lahve v broumovském pivovaru – viz exkurze na cyklotáboře Studánka 2005). Díky tomu se zbytečně neohřívají a nechladí vozíky a plata v nich. To je spousta matroše, který se dnes ohřívá zbytečně, spousta jalové hmotnosti ohřívané pro nic. Oproti tomu jednotlivé válečky na dráze jsou stále na stejném místě, a tudíž se jejich teplota jen udržuje a nemění. Člověk by žasl, jaký pokrok a úsporu přináší tunelová pec oproti komorové, a ona jde najednou vylepšit i ta pec tunelová.

To je asi tak stručně vše, co si z Keramtechu pamatuji. Teda ještě se mi vybavuje nový Zetor na dvoře, nové UNC v hale s jílem a dalším materiálem, a historický telefon na zdi někde v provozu. Kromě zážitků a poznatků si mnozí z nás odnesli i různé nepovedené výrobky - zejména filtry, ale i objímky, použitelné jako květináče.

Naše exkurze se pro velký zájem a dotazy protáhla na asi 175 % zde obvyklého času. Což mě ani moc nepřekvapuje :)

Komentáře návštěvníků

Poskytovatelé diskusních služeb (Facebook, Disqus) si do cookies ve vašem prohlížeči ukládají různé údaje, čímž mohou narušit vaše soukromí. Načtením diskusí na vaši žádost s tím souhlasíte.
Na drtivé většině webů se plug-iny Facebooku, Googlu, Disqusu a jiných třetích stran načítají automaticky; a že u mě se to děje až na vaše výslovné přání (tedy většinou neděje), je moje specialitka pro ochranu vašeho soukromí.
Discussion plugins from 3rd parties (Facebook, Disqus) provide information about you to theirs providers, saving some information into cookies in your browser. If you will load discussion on your request, it means you agree with it.

Pokud máte účet na Facebooku

(nebo jiném z několika podporovaných serverů)

Chovejte se tady jako doma, ať vidíme, jak to u vás vypadá.
[nápis v linkovém autobusu]

A priori upřímně doufám, že mě obsah a forma příspěvků nedonutí k žádným moderátorským zásahům,
ale právo zásahu si vyhrazuji, protože tyto komentáře jsou přístupné komukoliv, kdo se zaregistroval na FB, a já netuším, co se tu může objevit.

V souvislosti s vkládáním odkazů na Vaše weby do komentářů nejsem hysterický. Odkaz na nekomerční web s relevantním obsahem, který může pomoci ostatním návštěvníkům, uvítám.

 
Načíst sem facebookové komentáře
pro čtení (aktuální počet: 0)
nebo přidání vlastního

(vyžadován javascript)
 
Komentáře se záměrně nenačítají samy, aby až do jejich načtení:
Facebook nevěděl, že jste tady právě vy,
nezkazila se přizpůsobivost webu a kvalita kódu
a nezvyšoval se datový tok.
 
Facebook ví, že tuto stránku teď někdo navštívil, ale na rozdíl od řešení obvyklého na drtivé většině jiných webů s FB pluginy tady díky mému způsobu realizace nepoznal, že jste to byli právě vy.

 

Pokud nemáte účet na Facebooku

Komentářový plugin Facebooku umožňuje vkládat komentáře i prostřednictvím účtů na několika dalších serverech (i když u nás nejsou moc používané).

Pokud nemáte žádný účet, prostřednictvím kterého byste sem mohli napsat komentář, neberte to jako diskriminaci. Zkrátka jsou tu komentáře alespoň pro uživatele FB a pár dalších serverů, což je lepší, než kdyby tu nebyly vůbec.

Kromě zjevné nevýhody má toto řešení i své výhody:

  • Při použití své FB identity by se většina uživatelů mohla zamyslet, co vypouští z prstů.
  • Odkaz na komentovanou stránku se může šířít Facebookem.
  • Ve výchozím nastavení se přednostně zobrazují komentáře zanechané návštěvníkovými facebookovými známými, což v důsledku podporuje obě předchozí výhody.

Navíc většina neuživatelů FB zůstává mimo FB ze svého vlastního rozhodnutí, takže jim neužívání Facebooku přináší různé pro ně důležité výhody (soukromí, čas), které snad vykompenzují nemožnost sem něco napsat.
Případně je možné jako náhradní možnost použít návštěvní knihu společnou pro celý web.
Časem třeba napíšu nebo nasadím nějaký jiný komentářový systém, který bude mít menší omezení pro komentátory, ale teď je tu alespoň toto.

Ale i tak si můžete alespoň přečíst komentáře od ostatních.

Strukturovaný opis komentářů

Pro:

  • paranoidní jedince, kteří nechtějí, aby FB věděl, že právě oni navštívili tuto stránku,
  • programátory, kterým se ta struktura vnořených polí bude líbit,
  • uživatele mobilních zařízení, kteří nechtějí, aby FB pokazil přizpůsobivost webu,
  • případný prohlížeč bez javascriptu
  • webový archiv, který si je takto uloží jako statický text dostupný v budoucnu i bez spolupráce Facebooku.
Array
(
    [error] => Array
        (
            [message] => (#4) Application request limit reached
            [type] => OAuthException
            [is_transient] => 1
            [code] => 4
            [fbtrace_id] => H6OjQryt65l
        )

)

Komentáře Disqus

Sem se javascriptem vkládají komentáře Disqus, teď Vám ale asi javascript nefunguje.
System for comments Disqus doesn't work without javascript.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Exkurze ve výrobě technické keramiky – Keramtech Žacléř: červenec 2007. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-10-21]. Dostupné z: http://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/exkurze-vyroba-technicke-keramiky

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-10-21]. Dostupné z: http://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Webmaster vyplňuje žádost o občanku.
Datum narození: 25.12.1975
Výška: 185 cm
Barva očí: #0040FF

 

Pro zamyšlení

A kdybych měl být i oběšen, přece zemru jako poctivý člověk!
[Jan Sladký Kozina]