Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Nesmyslná zvířecí přirovnání
Hyena, sup, hyenismus, červená na býka, slon, prase, kráva

 

Vytvořeno
3. 6. 2013

 

Občas mi trhá uši nějaké mezi lidem běžně rozšířené nesmylné přirovnání.
Zkusím se na ně rozvzpomenout uceleně, všechna se týkají zvířat,
a vlastně ta zvířata nespravedlivě z něčeho obviňují:

Hyena, sup, hyenismus

Tak to je ten nejhorší případ. Křivda nejhorší ze všech.

Přirovnání někoho k hyeně či supovi nebo něčího počínání k hyenismu má obvykle (mylně, leč bohužel ustáleně) znamenat,
že někdo parazituje na cizím neštěstí, zneužívá něčí smůlu k tomu, aby sám sobě pomohl, přičemž ignoruje, že tím toho poškozeného ještě více poškodí. Alespoň tak lze obvyklý význam takového přirovnání chápat z nejčastějších kontextů.

A reálné počínání hyen či supů? Místo aby stejně jako běžní dravci a šelmy zabíjeli živé jedince, kteří si ještě užívají radosti života,
tak se spokojí s již padlými mrtvými těly bez ducha, takže vlk se nažere a koza zůstane celá… resp. hyena se nažere a živá zvířata zůstanou celá.
A nejen, že ostatním neškodí – navíc ještě celkově prostředí a všem v něm pomáhají tím, že odstraňují potenciální zdroj hniloby a ráj mnoha nákaz a bakterií.

Jsou to nekonfliktní uklízeči, žijící s ostatními v ladné symbióze, spokojí se s tím, co už jinak k ničemu není, a ještě navíc pro ostatní dělají potřebnou hygienickou prevenci.
A pak přijde nějaký systematicky neuvažující zástupce lidstva a začne je zcela nesmyslným přirovnáním urážet.

(Další věc je, že podle některých zdrojů jsou hyeny spíše lovci, než požírači nepotřebných těl,
ale to přísloví vzniklo z předpokladu, že žerou mrtvá těla.)

Červená na býka

„Dráždí ho to, jak červená býka”
„…čili je mu to úplně jedno”, chce se mi vždy dodat.
Toreador býka dráždí pohybem, červená barva je býkovi šumák, červená barva je tam pro obecenstvo, aby dobře vidělo, co se děje.

Dupe jako slon, je jako slon v porcelánu, je slon

V prodejně s porcelánem, sklem a keramikou jsem slona ještě neviděl
(což mi připomíná, že jsem na to téma kdysi napsal krátkou básničku, kterou ještě nemám na webu, ale už ji tam dávám: Slon v porcelánu),

ale pokud jde o dupnutí,
tak podle ošetřovatelů v ZOO, jichž jsem se na to téma ptal, není sloní šlápnutí na lidskou nohu té noze nebezpečné, protože jednak se velká hmotnost slona rozloží na velkou plochu velkých tlap, a jednak je ta tlapa měkká, takže se trochu sama uhne svojí deformací.
Oproti tomu ošetřovatelé z kravínů mají se šlápnutím svých svěřenkyň mnohem bolestivější zkušenosti – je to sice jen (oproti slonovi) pár metráků, ale zato na malé ploše, tedy s velkým tlakem.
A pokud jde o zvukový efekt dupání, tím jsou v praxi pověstní třeba ježci.
Ale sloni? Jsou velcí, jsou na ráně, a nemůžou se bránit, tak si je kde kdo hned bere do úst.

A že by byli nějak extrémně neobratní (jak naznačuje úsloví o porcelánu)? Nevím, nemyslím si, občas nějaký cvičený slon dokazuje spíše opak.

Je prase

Už jako malý jsem kdesi četl článek „Prase není žádné čuně”, který tak asi už před desítkami let zasel první semínko tohoto článku.
Vyplynulo z něj, že prasata nepořádek odklízejí (konzumací), a tak vytvářejí pořádek.

Ale když se řekne, že někdo je prase, tak se tím myslí spíš to, že vše zaneřádil, než že vše (po ostatních !) uklízí.

Oproti tomu přirovnání Je jako prase či Vypadá jako prase asi chápat lze, protože je fakt, že prasata se mohou vyválet na zemi, která nemusí být nutně čistá.
Ale spousta zvířat se snad válí v bahně, třeba proto, aby se zchladila, ne? Proč smyslů zbavené hysterické matky nekřičí na děti třeba „Co's to zase dělal? Vypadáš jako hroch!”

Je na někoho jako pes

Pes na psa je různý. Asi jako člověk na člověka. Někteří jedinci si vzájemně sednou, jiní ne. Někdo může být dominantní, někdo podřízený …u psů i u lidí.
A pes na člověka? Pokud vše probíhá, jak má, a výchova se nezvrtne, tak je poslušný, věrný, milující, závislý a zbožňující. Tím se pes liší od vlka.

Nebo že by to bylo myšleno jako pes na cizího člověka? Většina jich je také milých.
Jestli někdo myslel jako hlídací pes ve svém revíru na vetřelce, má říct „je na něj jako hlídací pes ve svém revíru na vetřelce” a ne „je na něj jako jakýkoliv pes kdekoliv na kohokoliv” .

Unavený jako pes

To je dost různé a podléhající aktuálnímu stavu. Ale obecně mívají psi energie docela dost, obvykle je po společném výletu unavený spíš psovod než pes.
A navíc se pes docela rychle regeneruje, podobně jako děti.

Kráva

U krávy je to diskutabilní – kráva sice není moc obratná, ale není ani nepřátelská , problémy nedělá záměrně, spíš nedopatřením. Zato přirovnání lidské samičky ke krávě chápu spíše jako prohlášení, že dotyčná osoba je nesnášenlivá a dělá zbytečné problémy, příp. může být namyšlená. Ani jedno mi ke skutečné krávě moc nesedí.

Když jsem před asi půl rokem konstatoval, že mi jedna kráva zničila plexisklo na autě, protože neví, kde má který roh, tak nešlo o urážku špatně parkující řidičky, ale o shrnutí faktu, že zatímco jsem nakládal hnůj do přívěsu, jeho autorky (toho hnoje) si prohlížely můj vůz tak zaujatě a tak zblízka, až mi jedna stračena při utkvělém pohledu bočním okénkem do interiéru z co největší blízkosti svým pravým rohem přerazila ofuk na okně spolujezdce. Taky se nemohla podívat zleva, kde ten ofuk záměrně nemám, aby mi nepřekážel ve výhledu. Nicméně následně se nechala snadno přátelsky přesvědčit, aby mi to plexisklo nesežrala, přičemž nedošlo k žádnému konfliktu. Takže to přirovnání prostě nesedí.
(Jistá nemotornost stáda krav byla znát i při cestě na kolech do Monaka, ale ani v tom případě nešlo o zlý úmysl.)

Světlé výjimky

Oproti tomu některá přirovnání smysl mají:
Slepice opravdu není příliš inteligentní, tam to přirovnání v jednom z jeho používaných významů sedí.
Celkem vhodně jsou nastavena i přirovnání týkající se tvrdohlavosti mezka, možná i hlouposti osla (ale nejde i u něj reálně jen o tvrdohlavost? Vlastnictví svého názoru a trvání na svém přístupu snad automaticky neznamená hloupost, ne?),
strčení hlavy do písku coby projev strachu asi taky sedí;
včela je asi opravdu pilná (alespoň Dělnice), ale to snad mnohá jiná zvířata také, ne?
Tygr je asi opravdu průbojný, svižný a silný (… a agresivní)
a vlk může mít někdy i hlad. Obzvlášť před lovem. Ale jiná zvířata hlad nikdy nemají?

Smysl dává meteorologické přirovnání aktuálního počasí ke stavu „že by (ani) psa nevyhnal”, protože pes (stejně jako mnohá jiná zvířata) není tak rozmazlený jako člověk. Ale oproti kravám či jiným zvířatům se s větší pravděpodobností vyskytuje v obytné části domu, takže ho lze v nepěkném počasí snadněji zkoušet vyhánět ven, aby se zjistilo, jestli by teď psa vyhnal, nebo ne. I když takový doma se vyskytující pes je na běžné psí poměry relativně rozmazlený, takže takového psa nelze použít jako kalibrované měřidlo pro závažnost počasí.

Přirovnání smysluplnější, než se na první pohled zdá

À propos – že jsem se dostal k tomu počasí, a že jsem probral přirovnání, kterým třeba někteří uživatelé jazyka českého i přes jejich věcnou nesmyslnost věří,
tak se podívám ještě na jednu definici počasí, která ale pro většinu českého obyvatelstva z konce 20. století patrně naopak vypadá nesmyslně …a opět nezaslouženě:
(Něco bude, proběhne, udělám) „i kdyby trakaře padaly”. Jaký to má smysl?
Dvacáté století prý u nás bylo meteorologicky neobyčejně klidné. Ve srovnání s jinými obdobími.
I proto měla Evropa čas na tolik válek – když žádná katastrofa nepřijde sama od sebe, je nutno nějakou z dlouhé chvíle vytvořit.
V některých předešlých stoletích prý byla na našem území celkem obvyklá tornáda
(Ano, přibližně po roce 2000 se u nás ojediněle menší tornáda začala objevovat, což jsme chápali jako něco naprosto divného a nečekaného;
Poznámka pro budoucí pokolení: Ano, ve 20. století jsme tu opravdu tornáda neměli …nebo jsme o nich nevěděli, což značí, že musela být extrémně slabá a ojedinělá. V takových 90. letech 20. stol. u nás bylo tornádo považováno za něco naprosto exotického, co se u nás rozhodně nemůže nikdy objevit.).
V devadesátých letech pro nás bylo naprosto nepředstavitelné, že by z nebe mohly padat trakaře (či moderní stavební/zahradní kolečka). Učitelky na prvním stupni ZŠ to úsloví nijak konkrétně nevysvětlily, a interně jsem jeho význam chápal jako „kdyby strašně moc pršelo” …jako že už by nepadaly kapky, velké kapky, obří kapky, ale rovnou dřevěné okované trakaře. Takhle nějak jsem to jako dítě, a vlastně i dlouho později, chápal.
Než jsem se dozvěděl, že dříve u nás byla běžná tornáda. Takové tornádo zvedne ze země kde co – třeba právě trakař. A nenechá ho na nebi na věky (tedy alespoň předpokládám, že tornádo nedokáže vynést trakař na oběžnou dráhu či dokonce nad ni, když už tam není atmosféra), a dokonce ani na několik měsíců, nebo jak dlouho v Mrazíkovi držely v povětří loupežnické kyje.
Takový trakař zdvižený tornádem patrně poměrně zanedlouho spadne ze vzduchu zpět na zem. Takže „I kdyby trakaře padaly” = „I kdyby přišlo tornádo”. Jen si nejsem jist, jestli si to uvědomovaly učitelky, když nám říkaly, že i za takových okolností máme přinést domácí úkol. Vzhledem k výše popsanému asi spíš ne.

Podivná vyjádření míry

A ještě jedna drobná úvaha nad podivně posunutým významem (určením míry): „Patrně”. Slovo patrně se obvykle používá jako synonymum ke slovům: asi, možná, snad. Ale když je něco patrné, tak to je jasné, do očí bijící, jisté, zjevné. Takže zase chaos. Dejte lidem jazyk, jeho zpřeházením se odvděčí.

Abychom těch změn z něčeho výrazného na něco nevýrazného u příslovcí neměli málo, tak „spoře” znamená málo (jak moc, určení míry => příslovce). Třeba spoře oděná dívka toho na sobě příliš mnoho nemá. Ale v polštině slovo „sporo” znamená mnoho, hodně (a to i jako odpověď na kolik – podle české klasifikace tedy neurčitá číslovka).
Jelikož slovo sporo je v polštině zastoupeno větší měrou i více způsoby oproti českému slovu spoře, které přežívá už jen jako příslovce, a jelikož vidím jakého sémantického zvěrstva se uživatelé (ergo aktualizátoři) češtiny dopustili na kombinaci patrné-patrně, mám podezření, že logičtější je spíše polská interpretace slova sporo, než česká slova spoře. I když mezi češtinou a polštinou je antonymních homonym tolik, že těžko soudit, ve kterém jazyce je to správně (vizte můj česko-polský slovník zrádných slov ).

Komentáře návštěvníků

Poskytovatelé diskusních služeb (Facebook, Disqus) si do cookies ve vašem prohlížeči ukládají různé údaje, čímž mohou narušit vaše soukromí. Načtením diskusí na vaši žádost s tím souhlasíte.
Na drtivé většině webů se plug-iny Facebooku, Googlu, Disqusu a jiných třetích stran načítají automaticky; a že u mě se to děje až na vaše výslovné přání (tedy většinou neděje), je moje specialitka pro ochranu vašeho soukromí.
Discussion plugins from 3rd parties (Facebook, Disqus) provide information about you to theirs providers, saving some information into cookies in your browser. If you will load discussion on your request, it means you agree with it.

Pokud máte účet na Facebooku

(nebo jiném z několika podporovaných serverů)

Chovejte se tady jako doma, ať vidíme, jak to u vás vypadá.
[nápis v linkovém autobusu]

A priori upřímně doufám, že mě obsah a forma příspěvků nedonutí k žádným moderátorským zásahům,
ale právo zásahu si vyhrazuji, protože tyto komentáře jsou přístupné komukoliv, kdo se zaregistroval na FB, a já netuším, co se tu může objevit.

V souvislosti s vkládáním odkazů na Vaše weby do komentářů nejsem hysterický. Odkaz na nekomerční web s relevantním obsahem, který může pomoci ostatním návštěvníkům, uvítám.

 
Načíst sem facebookové komentáře
pro čtení (aktuální počet: 0)
nebo přidání vlastního

(vyžadován javascript)
 
Komentáře se záměrně nenačítají samy, aby až do jejich načtení:
Facebook nevěděl, že jste tady právě vy,
nezkazila se přizpůsobivost webu a kvalita kódu
a nezvyšoval se datový tok.
 
Facebook ví, že tuto stránku teď někdo navštívil, ale na rozdíl od řešení obvyklého na drtivé většině jiných webů s FB pluginy tady díky mému způsobu realizace nepoznal, že jste to byli právě vy.

 

Pokud nemáte účet na Facebooku

Komentářový plugin Facebooku umožňuje vkládat komentáře i prostřednictvím účtů na několika dalších serverech (i když u nás nejsou moc používané).

Pokud nemáte žádný účet, prostřednictvím kterého byste sem mohli napsat komentář, neberte to jako diskriminaci. Zkrátka jsou tu komentáře alespoň pro uživatele FB a pár dalších serverů, což je lepší, než kdyby tu nebyly vůbec.

Kromě zjevné nevýhody má toto řešení i své výhody:

  • Při použití své FB identity by se většina uživatelů mohla zamyslet, co vypouští z prstů.
  • Odkaz na komentovanou stránku se může šířít Facebookem.
  • Ve výchozím nastavení se přednostně zobrazují komentáře zanechané návštěvníkovými facebookovými známými, což v důsledku podporuje obě předchozí výhody.

Navíc většina neuživatelů FB zůstává mimo FB ze svého vlastního rozhodnutí, takže jim neužívání Facebooku přináší různé pro ně důležité výhody (soukromí, čas), které snad vykompenzují nemožnost sem něco napsat.
Případně je možné jako náhradní možnost použít návštěvní knihu společnou pro celý web.
Časem třeba napíšu nebo nasadím nějaký jiný komentářový systém, který bude mít menší omezení pro komentátory, ale teď je tu alespoň toto.

Ale i tak si můžete alespoň přečíst komentáře od ostatních.

Strukturovaný opis komentářů

Pro:

  • paranoidní jedince, kteří nechtějí, aby FB věděl, že právě oni navštívili tuto stránku,
  • programátory, kterým se ta struktura vnořených polí bude líbit,
  • uživatele mobilních zařízení, kteří nechtějí, aby FB pokazil přizpůsobivost webu,
  • případný prohlížeč bez javascriptu
  • webový archiv, který si je takto uloží jako statický text dostupný v budoucnu i bez spolupráce Facebooku.
Array
(
    [error] => Array
        (
            [message] => (#4) Application request limit reached
            [type] => OAuthException
            [is_transient] => 1
            [code] => 4
            [fbtrace_id] => C9x2bzkwS2x
        )

)

Komentáře Disqus

Sem se javascriptem vkládají komentáře Disqus, teď Vám ale asi javascript nefunguje.
System for comments Disqus doesn't work without javascript.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Nesmyslná zvířecí přirovnání: Hyena, sup, hyenismus, červená na býka, slon, prase, kráva. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: http://www.adamek.cz/clanky/postrehy/nesmyslna-zvireci-uslovi-prirovnani

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: http://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Potkají se dva programátoři:
- Hele, potřebuju generátor náhodných čísel
- Čtrnáct…

 

Pro zamyšlení

Ať si myslíš, že něco dokážeš, nebo nedokážeš, pokaždé budeš mít pravdu.
[Henry Ford]