Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

O výuce češtiny pro Poláky

 

Vytvořeno
XI/2014
Doplněno II/2015

 

Sice je mým hlavním oborem informatika, jsem webový programátor,
ale baví mě jazyky, bydlím v Náchodě, a chci bydlet v Náchodě
– tak jsem se asi před 10 lety začal učit aktivně mluvit a psát polsky.
Protože ať budu dělat cokoliv, pracovat v jakémkoliv oboru, tak dokud budu v Náchodě, polština se mi může vždycky hodit.
A myslím si, že ovládat jazyk sousedů je nejen užitečné, ale navíc i slušné.
Později jsem v rámci doktorského studia vyjel na jeden semestr na stáž na Vratislavskou polytechniku, kde jsem z polštiny složil zkoušku na úrovni C1.

Kromě toho, že mám rád jazyky, mě baví i učit a psát,
tak jsem si v minulosti na pedagogické fakultě rozestudoval učitelství českého jazyka pro SŠ.
A co jsem se tam naučil, to teď využívám právě při výuce češtiny pro Poláky.

Přínosem pro mé polské studenty češtiny je určitě i to, že jsem studoval polštinu,
takže je mohu upozornit na některé nebezpečné rozdíly,
nebo je naopak uklidnit, že daný jev je v obou jazycích stejný a nemusíme se jím příliš detailně zabývat.
(Někdy učebnice nějaké pravidlo zbytečně vědecky rozpitvá, ale protože vím, že ho Poláci běžně používají v polštině, tak jim jen řeknu, aby to v češtině říkali stejně.
(Např. asimilace a neutralizace znělosti – málokdo z nejazykářů tuší, co to je; učebnice češtiny pro Poláky se tím až děsivě zabývá; ale naprosto přirozeně to v každé větě používají jak Češi, tak Poláci)
)

Existuje mnoho dvojic slov, která znějí velmi podobně nebo úplně stejně,
ale v polštině znamenají něco jiného než v češtině, někdy dokonce pravý opak.
Sestavil jsem si vlastní česko-polský slovník zrádných slov, umístil jsem ho na svůj web a občas ho doplňuji.
Např. polské slovo kwiecień znamená duben; Polské slovo zapach je česky vůně a polsky pachnąć znamená vonět.

Rozdíly jsou i ve slovních obratech:
Liší se předložkové vazby ustálených frází;
A někdy se ve stejných situacích používají různé pády:
Např. tam, kde se v češtině používá první pád (je tu propiska/není tu propiska) nebo čtvrtý pád (vidím propisku/nevidím propisku)
se v polštině v případě záporu přechází do druhého pádu: Nie ma tu długopisU, Nie widzę długopisU – kogo czego.
Takže Čechy upozorním, aby v polštině v případě záporu přešli z prvního nebo čtvrtého pádu do druhého; a Poláky naopak, aby v češtině zůstali v prvním či čtvrtém pádu, jako by tam zápor nebyl.

Obecně je hodně náročné správné psaní i/y – to je někdy stejné, někdy trochu jiné, někdy opačné. Např. fyzika se polsky píše fizyka,
polytechnika se polsky píše politechnika, apod.

(
Kromě toho se v polštině zápor píše odděleně od slovesa;
Docela náročné je skloňování, protože máme dost odlišné koncovky podstatných jmen;
V polštině se vůbec nepíše písmeno X – i ve slovech jako text, textová zpráva, fax nebo Alexandr se píše posloupnost hlásek K a S - zatímco v češtině píšeme jedno písmeno X. I na tento rozdíl upozorňuji studenty jak české, tak polské.

)

Výuka mě baví a naplňuje mě, protože si myslím, že má smysl
- že porozumění /v základním významu/ umožňuje spolupráci a vzájemné poznání, a v důsledku napomáhá i porozumění v přeneseném smyslu slova.

Reportáž ČT

Aktualizace 02/2015:

O mé výuce češtiny v Polsku a polštiny v Česku
natočila Česká televize reportáž
(3 natáčení, 21. 11. 2014 až 5. 12. 2014; vysílání v únoru 2015).

Reportáž se zabývá i výukou češtiny v Německu.
Ve výsledném sestřihu reportáže nemluvím,
ale vše ode mě jste si mohli přečíst výše zde.

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. O výuce češtiny pro Poláky. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/postrehy/o-vyuce-cestiny-pro-polaky

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr se jdou na noc ubytovat do hotelu. V noci je ale probudí kouř a zjistí, že v pokoji hoří. Co udělají?
Inženýr vezme kyblík, natočí do něj vodu, uhasí oheň a jde spát.
Fyzik vezme tužku a papír, aby spočetl, kolik je potřeba vody na uhašení ohně, vyjde mu 4,3 litru, vezme kyblík, natočí do něj přesně 4,3 litru, uhasí oheň a jde spát.
A matematik? Tak ten dojde ke kohoutku, pustí vodu, zase ji zavře a jde spát, protože zjistil, že řešení existuje.

 

Pro zamyšlení

Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali,
za věci, které nepotřebují,
aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.

[Will Smith]