Hledat na tomto webu

Nedávno jsem ve velmi seriózním médiu viděl významově chybné použití slova „závozník“. A uvědomil jsem si, že jak tato profese mizí, lidé přestávají rozumět, co to slovo znamená.
V onom článku bylo slovo „závozník“ použito jako několikáté zpestřující synonymum pro řidiče, který rozváží zboží. Jenže, ač lze říci, že zaváží prodejny, tak ho nelze nazvat závozníkem, jestliže řídí.

Závozník není řidič, ani druhý řidič. Závozník je trvalý spolujezdec.
Asi nejznámějším československým závozníkem je mentálně zaostalý Otík, vyjíždějící ze své vesničky střediskové na sedadle spolujezdce Pragy V3S. Závozník ale může mít mnoho jiných podob.

Jak naznačuje samo slovo, závozník pracuje především za vozem.
Ukazuje řidiči při couvání (a u dřívějších aut s dlouhým čumákem příp. i při vjezdu do silnice), skládá a nakládá převážené zboží, a kdysi prý v ostřejších zatáčkách pomáhal točit volantem. Řidiči starých těžkých nákladních aut bez posilovačů řízení sice bývali svalovci (nevyhnutelně se jimi stali, jestliže tehdejší vozy řídili), ale ani to někdy nestačilo, a občas vypomohl spolujezdec. Pak ale přišly posilovače řízení – u kamionů a autobusů o desítky let dříve než u osobáků a dodávek.

Jak už jsem zmínil výše, profese závozníka upadá do zapomnění. V podstatě přestala existovat – vzhledem k rostoucím cenám práce a dostupné pokročilejší technice. Řidiči mají k dispozici posilovač řízení; hydraulické čelo či ruku, nebo pod korbou zastrčený VZV pro efektivní nakládání a skládání; a v poslední době i couvací čidla a kamery. Ač mnoho let se couvalo, a většinou ještě couve, bez závozníka, bez čidel i bez kamery.
Dřívější práci závozníka tak zvládá sám řidič – podobně jako kdysi v linkových autobusech jezdily (možná i "i", ale spíš "y") průvodčí, což už já nepamatuji (*1983), protože za mě už jízdenky prodávali řidiči a nikdo další se s nimi nevozil – snad ještě chvíli v kloubových autobusech.

Kromě toho je v posledních cca dvaceti letech možné pozorovat významný úbytek výskytu druhého řidiče kamionu.
Dříve byli dva řidiči na jednom tiráku běžní – aby se v práci střídali.
Pak ale vzrostly mzdy, a firmám se začalo více vyplácet nechat auto po dobu bezpečnostní přestávky řidiče stát, než hnát s jedním autem dva řidiče. Nemluvě o sklonech některých firem a některých řidičů podvádět při vykazování bezpečnostních přestávek za účelem jejich zkrácení – dříve šikovnou prací se záznamovými papírovými kotoučky, dnes používáním dvou osobních čipových karet jedním řidičem nebo jízdou s magnetem na převodovce.
Dva řidiče v jednom kamionu tak dnes zahlédneme obvykle tehdy, když se jeden zaučuje, nebo když se řidič potřebuje dopravit od svého náklaďáku domů či zpět.
Dva (výjimečně tři) řidiči jsou tak běžně k vidění jen v případě dálkových autobusů, u kterých by čekání po dobu odbývání bezpečnostní přestávky bylo pro náklad nepříjemné a nezáživné.

Zmizení pomocné profese není nic neobvyklého ani nečekaného. Modernizací techniky zmizeli z kolejí brzdaři a topiči, ze vzduchu někteří dřívější specialisté v posádkách letadel a z některých menších firem sekretářky. Tak přišla řada i na ty závozníky.

Občas ale je možné závozníka spatřit – když jako programátor jdete někdy mezi třetí a pátou hodinou večerní (v tu chvíli už je pro většinu obyvatel ráno následujícího dne) přes Náchod z práce domů, tak můžete potkávat vozidlo Forman Praktik Plus, které na každém rohu staví, a z něhož dva muži vynášejí do hliníkových beden u trafik dnes napsané zítřejší noviny se včerejšími událostmi. Ten z nich, který neřídí, je beze sporu závozník. A to i když noviny vynáší směrem před auto.

Velmi specifickým typem závozníka, s největší šancí na setrvání na pracovním trhu, je pak „závozník – popelář“. Sám bych ho tak nenazval, ale před lety jsem si všiml takového názvu pracovní pozice v novinách v inzerátech. V jeho případě je výskyt za vozem dost nezpochybnitelný.

PS: Spolujezdec vs. cestující

Pro úplnost dodám, že „spolujezdec“ není totéž, co „cestující“.

Cestující, neboli pasažér, je živý náklad (v komerčních případech obvykle také zákazník) – jak říkají piloti dopravních letadel: „Náklad, který se naloží sám“.

Zatímco spolujezdec je řidičův spolupracovník. Obvykle lze tento výraz beze škod zaměnit se slovem „navigátor“. A v případě nákladních vozidel jde obvykle současně o závozníka.
V angličtině se nazývá „co-driver“, tedy „spoluřidič“, nebo „druhý řidič“, byť neřídí. A v polštině se spolujezdec či navigátor nazývá „pilot“ – stejným slovem, jaké se v témž jazyce užívá pro doprovodné vozidlo nadměrného nákladu – protože spolujezdec řidiče vede. Tedy vedával, dnes už v pomyslném žebříčku, kdo řidiče nejčastěji vede, vede elektronická GPS navigace. S výjimkou závodů, tam naviguje stále živý spolujezdec/navigátor.

PPS: Hierarchie v posádce

Kdo je víc? Ten za volantem, nebo ten vedle?
Nechme stranou limuzíny a porovnání „ten vepředu vs. ten vzadu“, a podívejme se na užitková vozidla.

V případě náklaďáku je řidič šéf. A podle textů truck-country písní inspirovaných americkou kulturou (ve smyslu umění i ve smyslu společenských zvyklostí) může řidič být dokonce závozníkovým zaměstnavatelem.
I v případě dřívějších osobních panských kočárů byl kočí něco víc, než byl spolujezdec. Na kozlíku měl kočí cosi, co z dnešního pohledu vypadá jako automobilový podsedák pro odrůstající děti – jednak mu to usnadňovalo řízení kočáru a vedení koní, a jednak ta vyšší pozice dávala všem kolemjdoucím najevo, kdo z těch dvou vepředu je kočí, a kdo jenom komorník.

Existuje ale i opačná hierarchie – zejména u uniformovaných složek.
Zajímavá je atypická situace u armády nebo u hasičského záchranného sboru – člověk sedící na sedačce spolujezdce není závozník (služebně podřízený řidiči), ale naopak velitel vozu.

Nedá mi to, a musím citovat z druhého dílu první řady ČS seriálu Sanitka:
Právě nastoupivší doktor Jandera si chtěl při prvním výjezdu sednout dozadu, za spolujezdce, kam ho ale zdravotnický záchranář (řečeno dnešním názvoslovím) nevpustil s vysvětlením: „Doktore, sednete si dopředu. (...) Doktor je velitelem vozu a rozhoduje, kdo si kam sedne. Při cestě tam sedí vepředu.“

Budoucí návrat?

Na úplný závěr mě napadá, že až se auta začnou řídit sama, tak se možná funkce závozníka vrátí. Bude to člověk, který se poveze autonomně řízeným automobilem, u jednotlivých zákazníků bude vystupovat, a na místě řešit, co bude potřeba.

Nebo to snad bude velitel vozu?
Ano, v případě obchodních zástupců (dealerů), kteří budou jezdit na jednání ke svým velkoobchodním zákazníkům, půjde o velitele vozu. Nebo, z pohledu samotné jízdy, spíš o cestujícího.

V případě rozvážky zboží se ale asi dá o závozníkovi mluvit.
Prostě vynese balíček z auta do patřičné nemovitosti tam, kde mu auto ukáže. Resp. přikáže.
Ale to jen do doby, než bude tento závozník nahrazen dronem. Pokud ne dronem doručujícím přímo ze skladu do domu (když to bude kvůli vysoké intenzitě provozu zakázáno), tak alespoň dronem doručujícím z auta stojícího u příjemcova chodníku (nebo někde za třemi rohy) dovnitř do domu.

(Publikováno v Literárních novinách )