Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Víra, náboženství a církve

 

Vytvořeno
Do písmen hozeno 9. 7. 2013
jako vyjádření dlouhodobého postoje

 

Jaký je můj postoj k víře, náboženství a církvím? Ty tři věci jsem vyjmenoval v pořadí podle toho, jaký vztah k nim mám:

Víra

Víra je velice důležitá. Nemusí to být nutně víra přímo v Boha. Může to být víra v dobro, ve spravedlnost, v lepší budoucnost (podmíněnou mj. i vlastním úsilím, nikoliv z čista jasna přinesenou Godotem). Víra ve smysluplnost a možný úspěch vlastního projektu. Bez víry se vše provádí o něco obtížněji než s ní, a některé náročnější záměry by bez víry (třeba i jen v sebe sama) nešly uskutečnit vůbec.

Náboženství

Náboženství mi nevadí, pokud je jeho vyznavač tolerantní k vyznavačům nábožentví jiných a pokud nijak nikomu neškodí. V tomto kontextu považuji za jedno z náboženství i ateismus. Přesvědčení o tom, že Bůh je, jako přesvědčení o tom, že Bůh není… přesvědčení jako přesvědčení. Člověk může být přesvědčen, aniž by se přesvědčil (jak kdysi upozornil Karel Čapek). Rozdíly mezi náboženstvími nejsou až tak podstatné – důležité je, aby nebylo dezinterpretováno a zneužito. Mnoho pravidel, přikázání, pokynů a zásad z jednotlivých náboženství má zcela pragmatický podtext – nepokradeš a nezabiješ je z celkem zřejmých důvodů zachováno i v dnešních civilních zákonech, nesesmilníš by mělo chránit před šířením chorob (nemluvě o morální stránce věci), naopak mnohoženství podporuje přírodní zákony šíření genů silnějších jedinců pro usměrňování demografického vývoje; a krávy se někde nemají pojídat proto, aby si je místní hned všechny nesnědli, a měli tak dlouhodobě zajištěné mléko, pracovní sílu a dopravu. Pokud je daný jedinec tolerantní k vyznavačům jiných náboženství a nijak nikoho nepoškozuje, tedy chová se slušně, tak je mi jedno, jestli je zapřísáhlý ateista, nebo ortodoxní muslim.

Církve

Církve jsou organizace. A ve vyšších vrstvách jejich hierarchie může probíhat nečistý boj o funkci (o vliv, moc a peníze), popírající vše, co církev hlásá a stavějící vše z daného náboženství na hlavu. Už jen to, že církve provozovaly odpustky, ukazuje, že jim přinejmenším někdy šlo o dobro ve společnosti mnohem méně než o vlastní prospěch. Především dříve, kdy měly církve velký vliv, byly dost nebezpečné. Pomáhaly panovníkům dle potřeby podněcovat nenávist, a ve jménu Boha se zabíjelo, útočilo, okupovalo, pořádaly se křižácké výpravy… A v jiných, pro nás zatím exotických, církvích toto riziko hrozí a občas se prakticky projevuje i v současnosti. Dnes naše domácí církve nejsou nebezpečné, protože už nemají svůj někdejší vliv. V menší míře jsou ale nebezpečné některé extrémní církve (či sekty), které občas mohou způsobit nějaké lokální osobní neštěstí.

Obecně ale církve, když budou mít vliv, mohou být velice nebezpečné, a to plošně. Což se ale nevylučuje s tím, že konkrétní lidé, již pro církve pracují, mohou vykonávat velice prospěšnou a užitečnou činnost – takový vesnický farář může např. mít funkci psychologa a pomáhat lidem v jejich trápeních. Systémově pak některým církvím jako celkům nelze upřít zásluhy v oblasti humanitární pomoci.

Souhrnně osobně …a zase církve

A jak to mám já? Jsem bez vyznání, ale nikoliv ateista. Znám pár situací, kdy se projevily zákonitosti, které seriózní věda nepopsala a neuznává. Bylo to cosi, co by se dalo považovat za náhodu, kdyby to ze statistického hlediska nebylo tak extrémně nepravděpodobné. A je mi úplně jedno, jestli tomu budeme říkat spravedlnost (v některých případech) nebo štěstí a telepatie (v jiných případech), Bůh, či doposud neznámé přírodní zákony. Takové slovíčkaření vede jen ke hledání rozdílů mezi vírami a vzniku rozporů mezi jejich vyznavači, aniž by vystihovalo rozdíly mezi pravou podstatou či vnějším chováním jevu.

Věřím, že má smysl chovat se slušně a neškodit ostatním. Ba věřím, že se to z dlouhodobého hlediska vyplatí ve všech smyslech toho slova.

A nepotřebuji kvůli tomu každou neděli v 9:00 nastoupit do kostela, ani nemusím opakovat normované standardizované texty k zpěvu či přednesu přesně podle předpisu, ani necítím potřebu kvůli tomu být nějak konkrétně oblečen či dodržovat konkrétní rituály. A rozhodně nemám potřebu vtloukat lidem do hlavy, že by to či tamto měli provozovat či vyznávat i oni a při jejich neuposlechnutí přejít k násilí a nenávisti.

Násilí a nenávist v zásadě všechna náboženství odsuzují (ano, včetně těch, která teď nejsou mediálně chválena), jenže potíž je v tom, že základní manuály (Bible a Korán) jsou napsány poněkud volně (neexaktně až nesrozumitelně), a tak umožňují agresivním církvím dezinterpretaci za účelem podněcování k šíření násilí a nenávisti. A nejen volně, i obsáhle – v těch knihách je toho tolik, že si tam každý někde najde to, co se mu hodí do krámu – třeba onu výzvu k agresi, když ji vytáhne z kontextu.

Ale jestli někomu církev (spíše tedy jeho víra provázená činností konkrétního člověka, pěšáka v první linii církve) pomůže překonat těžkou životní situaci a znovu se rozjet vstříc lepší budoucnosti, budiž mu to přáno.

A přestože (či protože) jsem tu o církvích napsal i leccos kritického, musím poznamenat, že při cestách Evropou jsem záměrně navštívil nějaké ty kostely, synagogu či mešity – protože jsou projevem ne jen církve, ale především kultury, nejen ve smyslu kultura = (umělecká činnost), ale především ve smyslu kultura = (jedna civilizace či její část). A vždy jsem důsledně respektoval kulturní zvyklosti a požadavky dané církve/kultury. Zatímco u nás jsme coby postkřesťané zvyklí, že je slušné při vstupu do kostela smeknout; tak v mešitě byli rádi, že jsem si na hlavě nechal šátek uvázaný na piráta; a když jsem prostovlasý přišel k synagoze, zapůjčili mi na hlavu jarmulku, abych se mohl podívat dovnitř. Podobně při příchodu do starého muslimského kláštera, kdy jsem vlivem počasí měl krátké cyklistické elasťáky bez termonávleků na kolena, jsem byl, stejně jako ostatní kolena ukazující návštěvníci, vybaven univerzální omotávkou kolem pasu (něco mezi sukní a zástěrou), abych kolena schoval. Tradice jsou důležité, a byť jsou mnohdy šířeny jen dogmaticky („má to tak být, je to norma“), tak obvykle mají rozumné příčiny, byť už třeba zapomenuté. A povinnou plochu oblečení má každá společnost definovanou jinak. Místní kulturu je třeba respektovat, to je základ.

Komentáře návštěvníků

Poskytovatelé diskusních služeb (Facebook, Disqus) si do cookies ve vašem prohlížeči ukládají různé údaje, čímž mohou narušit vaše soukromí. Načtením diskusí na vaši žádost s tím souhlasíte.
Na drtivé většině webů se plug-iny Facebooku, Googlu, Disqusu a jiných třetích stran načítají automaticky; a že u mě se to děje až na vaše výslovné přání (tedy většinou neděje), je moje specialitka pro ochranu vašeho soukromí.
Discussion plugins from 3rd parties (Facebook, Disqus) provide information about you to theirs providers, saving some information into cookies in your browser. If you will load discussion on your request, it means you agree with it.

Pokud máte účet na Facebooku

(nebo jiném z několika podporovaných serverů)

Chovejte se tady jako doma, ať vidíme, jak to u vás vypadá.
[nápis v linkovém autobusu]

A priori upřímně doufám, že mě obsah a forma příspěvků nedonutí k žádným moderátorským zásahům,
ale právo zásahu si vyhrazuji, protože tyto komentáře jsou přístupné komukoliv, kdo se zaregistroval na FB, a já netuším, co se tu může objevit.

V souvislosti s vkládáním odkazů na Vaše weby do komentářů nejsem hysterický. Odkaz na nekomerční web s relevantním obsahem, který může pomoci ostatním návštěvníkům, uvítám.

 
Načíst sem facebookové komentáře
pro čtení (aktuální počet: 0)
nebo přidání vlastního

(vyžadován javascript)
 
Komentáře se záměrně nenačítají samy, aby až do jejich načtení:
Facebook nevěděl, že jste tady právě vy,
nezkazila se přizpůsobivost webu a kvalita kódu
a nezvyšoval se datový tok.
 
Facebook ví, že tuto stránku teď někdo navštívil, ale na rozdíl od řešení obvyklého na drtivé většině jiných webů s FB pluginy tady díky mému způsobu realizace nepoznal, že jste to byli právě vy.

 

Pokud nemáte účet na Facebooku

Komentářový plugin Facebooku umožňuje vkládat komentáře i prostřednictvím účtů na několika dalších serverech (i když u nás nejsou moc používané).

Pokud nemáte žádný účet, prostřednictvím kterého byste sem mohli napsat komentář, neberte to jako diskriminaci. Zkrátka jsou tu komentáře alespoň pro uživatele FB a pár dalších serverů, což je lepší, než kdyby tu nebyly vůbec.

Kromě zjevné nevýhody má toto řešení i své výhody:

  • Při použití své FB identity by se většina uživatelů mohla zamyslet, co vypouští z prstů.
  • Odkaz na komentovanou stránku se může šířít Facebookem.
  • Ve výchozím nastavení se přednostně zobrazují komentáře zanechané návštěvníkovými facebookovými známými, což v důsledku podporuje obě předchozí výhody.

Navíc většina neuživatelů FB zůstává mimo FB ze svého vlastního rozhodnutí, takže jim neužívání Facebooku přináší různé pro ně důležité výhody (soukromí, čas), které snad vykompenzují nemožnost sem něco napsat.
Případně je možné jako náhradní možnost použít návštěvní knihu společnou pro celý web.
Časem třeba napíšu nebo nasadím nějaký jiný komentářový systém, který bude mít menší omezení pro komentátory, ale teď je tu alespoň toto.

Ale i tak si můžete alespoň přečíst komentáře od ostatních.

Strukturovaný opis komentářů

Pro:

  • paranoidní jedince, kteří nechtějí, aby FB věděl, že právě oni navštívili tuto stránku,
  • programátory, kterým se ta struktura vnořených polí bude líbit,
  • uživatele mobilních zařízení, kteří nechtějí, aby FB pokazil přizpůsobivost webu,
  • případný prohlížeč bez javascriptu
  • webový archiv, který si je takto uloží jako statický text dostupný v budoucnu i bez spolupráce Facebooku.
Array
(
    [error] => Array
        (
            [message] => (#4) Application request limit reached
            [type] => OAuthException
            [is_transient] => 1
            [code] => 4
            [fbtrace_id] => BLPSQ9ow8HG
        )

)

Komentáře Disqus

Sem se javascriptem vkládají komentáře Disqus, teď Vám ale asi javascript nefunguje.
System for comments Disqus doesn't work without javascript.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Víra, náboženství a církve. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-12-16]. Dostupné z: http://www.adamek.cz/clanky/uvahy/vira-nabozenstvi-cirkve

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-12-16]. Dostupné z: http://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

-„Proč kuře přešlo Möbiovu pásku?”
-„Aby se dostalo na druhou… eee, hm…”

 

Pro zamyšlení

Na dosažení cíle máte jeden život, ne jeden pokus.
[Bill Gates]