Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Dva způsoby komunikace
(aneb manuál pro ženy, jak formulovat požadavky)

 

Vytvořeno
22. 5. 2016

 

Napadla mě taková ptákovina. Pány snad pobaví nebo možná ze souhlasu rozesmutní; dámy v lepších případech pobaví nebo poučí, v horších případech rozčílí nebo znechutí.

Teda, ptákovina – ona je to vlastně svým způsobem pedagogická analogie; tak trochu studijní materiál pro ženy.

Ukážu vám dva základní způsoby komunikace a sdělování požadavků:

Způsob první

Tuto formu používají muži. A s nimi kynoložky, programátorky, lingvistky a pár dalších čestných výjimek z ženských řad:

  • Azore, sedni.
  • (Azor si sedne.)
  • To je dobřeeee, hodneeej, pašáááák!
  • (Azor ví, že tohle bylo správně a že jeho reakce byla adekvátní k přijatému požadavku.)

 

Vidíte? Je to jednoduché, stručné, rychlé.
Je to jasné a účinné, dokonale to funguje.

 

Leč i přes zdánlivou snadnost je tato forma komunikace pro většinu žen naprosto nerealizovatelná, a tak si pomáhají složitějšími a méně účinnými metodami:

Způsob druhý

K této cestě se uchyluje většina žen. A s nimi i někteří muži – vesměs kravaťáci, kteří si svoji nenáročnou práci potřebují nějak zpestřit:

 

  • Azore, koukala jsem do kalendáře a zjistila jsem, že už je květen.
  • (Nic se neděje.)
  • Jako že už není prosinec.
  • (Pořád nic.)
  • Zem už není tak studená.
  • (?)
  • Dneska pořád svítilo slunce, zem už je docela teplá.
  • (hm…)
  • Takže už se na zemi dá sedět (!!!).
  • (Azor začíná sledovat okololetícího čmeláka,
    neboť přijímaná sdělení pro Azora nemají žádnou hodnotu:
    Azor na zemi zvládne sedět i v prosinci;
    a to, jakou má zem teplotu, zjistí nejlépe sám, pokud si na ni někdy příležitostně sedne.)
  • (Žena je na pokraji nervového zhroucení,
    další formulace ji nenapadá;
    už vyčerpala všechny své komunikační možnosti.
    Už to přece jasně řekla!
    On vůbec neposlouchá, co mu říká!)

 

Existují i variace na dané téma:

  • Azore, nebolí tě zadní nohy?
  • Nebolí.
  • Nechceš si sednout?
  • Ne, dobrý, já rád postojím.

Snad nelze nic namítat proti mému přesvědčení, že Azor reaguje zcela logicky.

 

A ještě jinak:

  • Ty, Azore, já mám jednu známou.
  • (chvíle napětí)
  • A ta měla psa.
  • (A co má bejt?)
  • A představ si, že ten pes si jednoho dne zničehonic, no fakt, sednul!
  • Hm. (Já už jsem si sednul tolikrát, že mě to nijak zvlášť nefascinuje.)

 

No uznejte, že když už člověk náhodou takové komplikované jinotaje zcela výjimečně rozluští (na což bych moc nespoléhal), tak je dešifrováním natolik vysílen (až znechucen), že mu nezbyde žádná síla (ani chuť) se požadavkem zabývat – byť i jen teoreticky, na úrovni zadání úkolu do PIM systému či vymýšlení postupu.

„To jako fakt?“

„Takže chlap je na úrovni psa?“, zvolala asi nejedna čtenářka.

Ne úplně, chlap je inteligentnější.
Proto není nezbytné používat rozkazovací způsob (imperativ); lze sáhnout i po způsobu oznamovacím. Ale musí se to udělat vhodně, aby sdělení neztratilo funkci:

  • „Přeji si / chci / (nutně) potřebuju, …“
  • „Je (pro mě) důležité / nezbytné / nutné / potřeba, …“

 

A samozřejmě neuškodí, ať už v kombinaci s kterýmkoliv modem, vč. vhodně použitého způsobu tázacího („Můžeš …?“, „Mohl bys …?“), zařadit do souvětí i větu „Prosím tě, “.

Nejen, že je to takto slušnější, ale především (vzhledem ke zdejšímu tématu) ta extra věta zdůrazní, že jde o reálnou žádost, nikoliv o hypotetickou úvahu.

Psům se sdělení větou „prosím“ nekomplikují. Tak vidíte, že my muži jsme sofistikovanější než psi.

A nejen to

Krom toho je potřeba přidat nějakou definici času. Něco jako přibližnou představu o deadlinu.

My muži totiž jsme, jak mnohé ženy mohou namítat, opravdu inteligentnější než psi. A tak si dokážeme představit delší časový horizont. Pes, s nímž si psovod dostatečně vyjasnil komunikační standard, ví, že „sedni“ znamená „sedni okamžitě“, aniž by se ten čas realizace musel vždy specifikovat.

Ne tak muž. My muži víme, že pravděpodobně nastane i zítřek, příští týden, přespříští zima a jedno či dvě následující století. Takže má-li zadavatelka bližší představu o termínu splnění požadavků, musí ji jasně specifikovat. Jinak bude úkol veden jako „bez termínu splnění“, a bude tedy odkládán na okamžik, kdy nebude nic lepšího na práci. A aktivní muž s mnoha cíli, koníčky i touhou po vzdělání má vždy mnoho důležitých věcí na práci.

 

Na případnou otázku čtenářek „A to jako mám chlapa i chválit?“ odpovím: No ježišmarjá, rozhodně; a imrvére obdivovat. To je jedna z nejdůležitějších funkcí žen, jimiž umí být užitečné.

 

A nepopírám, že výše kritizovaný druhý způsob formulace pokynu, tedy chození okolo, sám občas také použiji, a klidně i z větší šířky – ale to tehdy, kdy je nálada a čas si hrát s jazykem; nebo kdy chci druhý subjekt k řešení, jež mu navrhuji, dostrkat postupně, aby se v nejbližším možném okamžiku chytil a řešení ho napadlo víceméně samo. To postupné dostrkání je sice asi důvod, proč tuto obcházecí formu užívají ženy, ale potíž nastává, když jde o něco, co chtějí ony a nejsou schopny formulovat, že to chtějí.

Jedna věc je návrh řešení, tam můžu chodit okolo, když to není moje věc a chci tomu dotyčnému jen pomoci, ne mu něco nutit;
a něco úplně jiného je formulace vlastního požadavku, na němž trvám.

 


Prohlašuji, že text nevznikl jako reakce na žádnou konkrétní příhodu. Ba dokonce nevznikl z negativního popudu jako nějaký hejt, ale naopak z dobrého rozmaru pro využití radostného pocitu, jak snadno se komunikuje se psem. Jak chápavá a současně srozumitelná mohou zvířata být. A tak mě napadlo, že by to, jak skvěle zvládá komunikaci pes, mohlo být pro někoho inspirací.

Komentáře návštěvníků

Poskytovatelé diskusních služeb (Facebook, Disqus) si do cookies ve vašem prohlížeči ukládají různé údaje, čímž mohou narušit vaše soukromí. Načtením diskusí na vaši žádost s tím souhlasíte.
Na drtivé většině webů se plug-iny Facebooku, Googlu, Disqusu a jiných třetích stran načítají automaticky; a že u mě se to děje až na vaše výslovné přání (tedy většinou neděje), je moje specialitka pro ochranu vašeho soukromí.
Discussion plugins from 3rd parties (Facebook, Disqus) provide information about you to theirs providers, saving some information into cookies in your browser. If you will load discussion on your request, it means you agree with it.

Pokud máte účet na Facebooku

(nebo jiném z několika podporovaných serverů)

Chovejte se tady jako doma, ať vidíme, jak to u vás vypadá.
[nápis v linkovém autobusu]

A priori upřímně doufám, že mě obsah a forma příspěvků nedonutí k žádným moderátorským zásahům,
ale právo zásahu si vyhrazuji, protože tyto komentáře jsou přístupné komukoliv, kdo se zaregistroval na FB, a já netuším, co se tu může objevit.

V souvislosti s vkládáním odkazů na Vaše weby do komentářů nejsem hysterický. Odkaz na nekomerční web s relevantním obsahem, který může pomoci ostatním návštěvníkům, uvítám.

 
Načíst sem facebookové komentáře
pro čtení (aktuální počet: 0)
nebo přidání vlastního

(vyžadován javascript)
 
Komentáře se záměrně nenačítají samy, aby až do jejich načtení:
Facebook nevěděl, že jste tady právě vy,
nezkazila se přizpůsobivost webu a kvalita kódu
a nezvyšoval se datový tok.
 
Facebook ví, že tuto stránku teď někdo navštívil, ale na rozdíl od řešení obvyklého na drtivé většině jiných webů s FB pluginy tady díky mému způsobu realizace nepoznal, že jste to byli právě vy.

 

Pokud nemáte účet na Facebooku

Komentářový plugin Facebooku umožňuje vkládat komentáře i prostřednictvím účtů na několika dalších serverech (i když u nás nejsou moc používané).

Pokud nemáte žádný účet, prostřednictvím kterého byste sem mohli napsat komentář, neberte to jako diskriminaci. Zkrátka jsou tu komentáře alespoň pro uživatele FB a pár dalších serverů, což je lepší, než kdyby tu nebyly vůbec.

Kromě zjevné nevýhody má toto řešení i své výhody:

  • Při použití své FB identity by se většina uživatelů mohla zamyslet, co vypouští z prstů.
  • Odkaz na komentovanou stránku se může šířít Facebookem.
  • Ve výchozím nastavení se přednostně zobrazují komentáře zanechané návštěvníkovými facebookovými známými, což v důsledku podporuje obě předchozí výhody.

Navíc většina neuživatelů FB zůstává mimo FB ze svého vlastního rozhodnutí, takže jim neužívání Facebooku přináší různé pro ně důležité výhody (soukromí, čas), které snad vykompenzují nemožnost sem něco napsat.
Případně je možné jako náhradní možnost použít návštěvní knihu společnou pro celý web.
Časem třeba napíšu nebo nasadím nějaký jiný komentářový systém, který bude mít menší omezení pro komentátory, ale teď je tu alespoň toto.

Ale i tak si můžete alespoň přečíst komentáře od ostatních.

Strukturovaný opis komentářů

Pro:

  • paranoidní jedince, kteří nechtějí, aby FB věděl, že právě oni navštívili tuto stránku,
  • programátory, kterým se ta struktura vnořených polí bude líbit,
  • uživatele mobilních zařízení, kteří nechtějí, aby FB pokazil přizpůsobivost webu,
  • případný prohlížeč bez javascriptu
  • webový archiv, který si je takto uloží jako statický text dostupný v budoucnu i bez spolupráce Facebooku.
Array
(
    [error] => Array
        (
            [message] => (#4) Application request limit reached
            [type] => OAuthException
            [is_transient] => 1
            [code] => 4
            [fbtrace_id] => FPn1MY/+byt
        )

)

Komentáře Disqus

Sem se javascriptem vkládají komentáře Disqus, teď Vám ale asi javascript nefunguje.
System for comments Disqus doesn't work without javascript.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Dva způsoby komunikace: (aneb manuál pro ženy, jak formulovat požadavky). Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-11-17]. Dostupné z: http://www.adamek.cz/clanky/vesele/komunikacni-manual-pro-zeny

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-11-17]. Dostupné z: http://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Rozhovor u příjímacích zkoušek na chemii:
- „Znáte chemickou značku dusíku?”
- „Hmmm… no… snad… Du?”
- „Ano, jděte!”

 

Pro zamyšlení

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.
[Karel Čapek]