Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Letecká záchranka v Maďarsku
Dodatečný webový bonus ke knize
– stručný článek

 

Vytvořeno
3. a 11. – 13. 8.
a 6. - 7. 9. 2013

 

Vlivem různých okolností jsem se 3. 8. 2013 ocitl na leteckém dni v maďarském městě Kecskemét.
Procházím po letišti, prohlížím si vystavenou pozemní i leteckou techniku, jen symbolicky občas zvednu hlavu k obloze, abych stručně zahlédl část letové ukázky, když tu mě kroky přivádějí k vrtulníku maďarské letecké záchranné služby.

Na rozdíl od ostatní stojící techniky, která je přístupná z blízka, a v případě pozemních armádních vozidel i zevnitř, je tento stroj od veřejnosti oddělen plotem. Předsazeným desítky metrů.
Jediný vchod vede skrz stan první pomoci – letecká záchranka je tu tedy zřejmě spíše pracovně než na ukázku a drží letovou pohotovost. Nicméně, pozemní zdravotníci mi přivedli pilota Air ambulance, zmiňuji se, že jsem napsal knížku o letecké záchranné službě (LZS) v ČR, a pilot mě ochotně vede ke svému žlutému plechovému svěřenci, s drakem (trupem) vyzdobeným modrými hvězdami na bílých polích.
Dveře jsou dokořán a přes čelní sklo je přehozena bílá textilie, protože panují děsivá horka – včera odpoledne jsme 60 km odtud pocítili i 42 °C ve stínu.

 

Nutno podotknout, že jsem pouze autor knížky o letecké záchrance, kterého baví se ptát a psát (a který se trochu zajímá o ZZS a IZS) – nejsem pilot, záchranář, ani amatérský znalec letecké techniky, a mám tedy oproti lidem z oboru zúžený přehled. Z blízka jsem z vrtulníků LZS doposud viděl jen Eurocopter EC 135, hojně využívaný leteckými záchrankami v ČR i mnoha dalších státech.
V tomto kontextu tedy teď právě přistupuji k maďarskému vrtulníku.

Ze psaní knihy mi v hlavě utkvělo několik témat, která byla tou dobou na českých záchranářských palubách významná:

Složení posádky, uspořádání a výbava vrtulníku

Mj. šlo o početnost letové posádky – EC 135 v ČR v závislosti na provozovateli létá

  • buď ve dvoupilotním provedení s pilotem a palubním inženýrem,
  • nebo ve variantě jednopilotní s pilotem, vedle kterého jen cestou k případu sedí záchranář s doplňujícím leteckým výcvikem (např. pro navigaci), zatímco cestou do nemocnice, kdy záchranář pomáhá lékaři vzadu, je vedle pilota prázdné sedadlo.

Zasedací pořádek

V Maďarsku na toto téma nalézám rozdíl zásadní natolik, že při příchodu k otevřenému vrtulníku upoutá na první pohled:
Vedle pilota totiž není ani sedadlo bez kniplu – vedle pilota je část pacientových nosítek.
Pilot je tedy na ovládání vrtulníku i navigaci sám. Sedí vpravo, to je stejné jako u EC 135.

 

Menší délka vnitřního prostoru vrtulníku přináší nejen to, že pacient leží i vedle pilota, ale i to, že lékař a záchranář sedí vedle sebe. Nikoliv naproti sobě, jako v EC 135. Zdá se tedy, že záchranář asi nemůže za letu lékaři příliš účinně pomáhat, neboť k pacientovi nemá rozumný přístup.
Celkově je tedy posádka tříčlenná – vepředu sedí pilot, vzadu pak vedle sebe lékař a záchranář. Při započítání nosítek pro pacienta je tento vrtulník celkem čtyřmístný.

Pilot – záchranář

Pilot se ale nestará jen o let a navigaci – pracuje i jako záchranář, na krku mu visí dvě průkazky: na jedné je polyglotický údaj „Pilot“, na druhé je dvojjazyčně psáno „Mentős“ a „Paramedic“ – tedy zdravotnický záchranář.
(Nejsem si zcela jist, jestli jde o dvojprofesnost konkrétního jedince, nebo jestli jsou dvojími visačkami systémově vybaveni všichni maďarští piloti LZS. Pokud se mi to podaří zjistit, tak informaci doplním a upřesním, vizte vysvětlení na samém konci článku.)

 

Zdravotnická výbava

Ve vrtulníku nad pacientem visí EKG/defibrilátor, plicní ventilace a infuze. Podobně, jako tomu je u nás. Jinak ale uvnitř moc prostoru nezbývá, chce se mi říci, že oproti běžné české pozemní sanitce rychlé zdravotnické/lékařské pomoci (RZP/RLP) provozované záchrankou (ZZS) nemá lékař v tomto vrtulníku LZS kam pro něco sáhnout, protože kromě pacienta, posádky, zmíněných lékařských přístrojů, přileb a sluchátek je uvnitř jen pár brašen a nástěnných kapes, jejichž celkový objem odhaduji okem cyklocestovatele na cca. 50 litrů, a uvnitř je plno.

 

Pro další zdravotnickou výbavu (lékařský batoh, skládací nosítka) i osobní věci posádky jsou určeny úložné schránky v bocích zadní části vrtulníku – ty jsou ale přístupné jenom zvenku, podobně jako kufry u autobusu. Jsou tam umístěny i kyslíkové lahve.

 

Pilotovo pracoviště

Kokpit je analogový – tedy s ručičkovými budíky, doplněný nevelkým displejem, patřícím nejspíš navigaci.
Na přístrojové desce je nápis Medicopter 32, ale hned vedle i označení HA-BDB, odpovídající venkovnímu nápisu na ocasu stroje (imatrikulaci). Osobně spekuluji, že HA-BDB může být volací znak tohoto vrtulníku obecně, a Medicopter 32 ve chvíli, kdy letí pro LZS, ale potvrzené to (zatím) nemám.
Ve svém předpokladu vycházím z českého systému, kdy se třeba policejní vrtulník s běžným označením OK-BYC (přátelsky zvaný Cyril) při letech pro hradeckou záchranku hlásil volacím znakem Kryštof 6.

 

Další stroje

Nutno ovšem podotknout, že ve flotile maďarské Air Ambulance je i několik (5 ?) vrtulníků EC 135.
Jen jsem zrovna narazil na tento menší typ Aérospatiale-Eurocopter AS350B Ecureuil (což znamená Veverka). A jsem tomu rád, protože jsem tak získal možnost srovnání.

Přilby

Další téma, které se mi v souvislosti s českou leteckou záchrankou vybaví, jsou letecké přilby. Ty konkrétně hradecká základna získala po delším náročném snažení právě v době přípravy knihy. Zde, ve vrtulníku maďarské LZS, je vidím. Tři kusy zavěšené pod stropem, i s nataženými šňůrami pro hlasovou komunikaci. Takže to by bylo.

 

Heliporty

Trojici tehdejších ožehavostí u české letecké završuje nedostatek heliportů. Ptám se tedy na ně pilota, a zjišťuji, jak je z Prahy do Budapešti obrazně blízko:
Heliporty mají v Maďarsku jen některé nemocnice. Přistává se, kde to jde. Např. na benzinových pumpách nebo školních hřištích.

Počet základen a dostupnost

Nejdřív jsem se z nadšení rozepsal o t(ř)ěch žhavějších tématech,
a teď se konečně můžu vrátit k tomu, čím jsem původně chtěl popořádku začít:

Základny

Základen LZS je v Maďarsku sedm.
Základna se maďarsky řekne kouzelně poloanglicky bázis, čti [báziš].
Vzdálenost ze základny do nejvzdálenějšího místa rajónu je cca. 80 km, resp. cca. 15 minut.
Resp., když si ta čísla stručně přepočítám, tak úplně neodpovídají maximální, natož cestovní rychlosti vrtulníku, takže je berte jako zaokrouhlená, pilot je vystřelil z hlavy, když stejně jako já nevěděl, že o tom budu psát článek. Příp. to mohlo být myšleno tak, že většina území je dostupná do 15 minut, extrémy jsou do 80 km.
Každopádně to vychází zhruba podobně jako u nás.

Provozovatel

Jelikož se o zajišťování provozu vrtulníků LZS v ČR dělí dvě soukromé a dvě státní organizace, přičemž 1. 1. 2009 došlo k předání dvou základen od Policie dvěma soukromým provozovatelům, zeptal jsem se maďarského pilota, jak je to s provozovateli LZS u nich:
Je to celkem jednoduché, provozovatel je jeden pro celé Maďarsko. Jde o veřejnou/ státní/ neziskovou organizaci. Chtělo by se mi říci „asi jako u nás záchranka“, jenže tu máme rozdělenou do autonomních krajských organizací.

Nejen, že tato jedna organizace obhospodařuje všech sedm maďarských základen – ona navíc leteckou záchrannou službu zajišťuje komplexně: Na rozdíl od českého uspořádání pod ni spadá celá posádka vrtulníku, bez dělení na letovou a zdravotnickou část.

Jazykové okénko

Mimochodem – celou dobu tu používám české označení LZS, protože jde o český článek, v rozhovoru s pilotem jsem používal anglický ekvivalent HEMS (Helicopter Emergency Medical Service), a bohužel jsem si nezjistil, jak se LZS obecně jako služba označuje v tamním krásném jazyce.
Ale konkrétní organizace, která LZS v celém Maďarsku zajišťuje, je (podle průkazek) Hungarian Air Ambulance Nonprofit ltd., resp. Magyar Légimentő Kht..
Na vrtulníku je okolo modrého kříže nápis „Air Ambulance OMSZ Légimentők“.
S využitím internetových služeb zjišťuji, že Légimentők je „air ambulance“.
Zkratka OMSZ je přímo na vrtulníku rozepsána hned vedle, okolo druhého kříže, a to jako „Országos Mentőszolgálat“. Což je dle internetových zdrojů Národní záchranná služba. Překladač sice slovo „Mentő“ vysvětluje jako „spoření“, ale skrz anglickou verzi „saving“ bych ho chápal spíše jako záchrana.
(Podobně čeští informatici díky menu položkám „Save“ a „Save as...“ večer řeší dilema, jestli mají své dítě ke spánku uložit, nebo uložit jako.)
Webová adresa organizace je www.airambulance.hu (jiný web, nový panel), resp. (zrcadleně) www.legimentok.hu.

 

Závěrem

Jako detail zmíním, že s vrtulníkem, který jsem viděl, záchranáři neprovádějí podvěs, nemá pro něj ani úchyt. S jinými vrtulníky ale práci v podvěsu vykonávat mohou.

Někdo může namítnout, že popsání zrovna maďarské LZS jen proto, že jsem právě na ni náhodou narazil, je poněkud nesystémové. A bude mít pravdu. Ale setkal jsem se s ní při své krátké dovolené a článek píši ve svém nedostatkovém volném čase. Když někdo bude extrémně toužit po uceleném pohledu na LZS ve více státech, nechť mě do nich přijatelným způsobem pracovně vyšle.

Neautorizováno

Při prohlídce vrtulníku jsem ještě nevěděl, že budu psát tento článek – jenže těsně po jejím skončení mi to nedalo, a vše, co jsem si zapamatoval, jsem si okamžitě napsal do deníku. A později jsem se rozhodl článek sepsat.
Zpovídaného pilota jsem se posléze z domu snažil kontaktovat, zpráva mu úspěšně dorazila, ale zatím na ni nereagoval.
Text tedy není autorizovaný, ale tam, kde jsem si nebyl jist, jak se věci mají, jsem své odhady či předpoklady formuloval tak, aby bylo jasné, že jde jen o mé domněnky nebo že si přesností dané informace nejsem jistý. Pokud se mi v budoucnu podaří získat odpovědi na sedm otázek, které jsem pilotovi dodatečně zaslal, tak článek doplním či opravím.

Komentáře návštěvníků

Poskytovatelé diskusních služeb (Facebook, Disqus) si do cookies ve vašem prohlížeči ukládají různé údaje, čímž mohou narušit vaše soukromí. Načtením diskusí na vaši žádost s tím souhlasíte.
Na drtivé většině webů se plug-iny Facebooku, Googlu, Disqusu a jiných třetích stran načítají automaticky; a že u mě se to děje až na vaše výslovné přání (tedy většinou neděje), je moje specialitka pro ochranu vašeho soukromí.
Discussion plugins from 3rd parties (Facebook, Disqus) provide information about you to theirs providers, saving some information into cookies in your browser. If you will load discussion on your request, it means you agree with it.

Pokud máte účet na Facebooku

(nebo jiném z několika podporovaných serverů)

Chovejte se tady jako doma, ať vidíme, jak to u vás vypadá.
[nápis v linkovém autobusu]

A priori upřímně doufám, že mě obsah a forma příspěvků nedonutí k žádným moderátorským zásahům,
ale právo zásahu si vyhrazuji, protože tyto komentáře jsou přístupné komukoliv, kdo se zaregistroval na FB, a já netuším, co se tu může objevit.

V souvislosti s vkládáním odkazů na Vaše weby do komentářů nejsem hysterický. Odkaz na nekomerční web s relevantním obsahem, který může pomoci ostatním návštěvníkům, uvítám.

 
Načíst sem facebookové komentáře
pro čtení (aktuální počet: 0)
nebo přidání vlastního

(vyžadován javascript)
 
Komentáře se záměrně nenačítají samy, aby až do jejich načtení:
Facebook nevěděl, že jste tady právě vy,
nezkazila se přizpůsobivost webu a kvalita kódu
a nezvyšoval se datový tok.
 
Facebook ví, že tuto stránku teď někdo navštívil, ale na rozdíl od řešení obvyklého na drtivé většině jiných webů s FB pluginy tady díky mému způsobu realizace nepoznal, že jste to byli právě vy.

 

Pokud nemáte účet na Facebooku

Komentářový plugin Facebooku umožňuje vkládat komentáře i prostřednictvím účtů na několika dalších serverech (i když u nás nejsou moc používané).

Pokud nemáte žádný účet, prostřednictvím kterého byste sem mohli napsat komentář, neberte to jako diskriminaci. Zkrátka jsou tu komentáře alespoň pro uživatele FB a pár dalších serverů, což je lepší, než kdyby tu nebyly vůbec.

Kromě zjevné nevýhody má toto řešení i své výhody:

  • Při použití své FB identity by se většina uživatelů mohla zamyslet, co vypouští z prstů.
  • Odkaz na komentovanou stránku se může šířít Facebookem.
  • Ve výchozím nastavení se přednostně zobrazují komentáře zanechané návštěvníkovými facebookovými známými, což v důsledku podporuje obě předchozí výhody.

Navíc většina neuživatelů FB zůstává mimo FB ze svého vlastního rozhodnutí, takže jim neužívání Facebooku přináší různé pro ně důležité výhody (soukromí, čas), které snad vykompenzují nemožnost sem něco napsat.
Případně je možné jako náhradní možnost použít návštěvní knihu společnou pro celý web.
Časem třeba napíšu nebo nasadím nějaký jiný komentářový systém, který bude mít menší omezení pro komentátory, ale teď je tu alespoň toto.

Ale i tak si můžete alespoň přečíst komentáře od ostatních.

Strukturovaný opis komentářů

Pro:

  • paranoidní jedince, kteří nechtějí, aby FB věděl, že právě oni navštívili tuto stránku,
  • programátory, kterým se ta struktura vnořených polí bude líbit,
  • uživatele mobilních zařízení, kteří nechtějí, aby FB pokazil přizpůsobivost webu,
  • případný prohlížeč bez javascriptu
  • webový archiv, který si je takto uloží jako statický text dostupný v budoucnu i bez spolupráce Facebooku.
Array
(
    [error] => Array
        (
            [message] => (#4) Application request limit reached
            [type] => OAuthException
            [is_transient] => 1
            [code] => 4
            [fbtrace_id] => FAYaQaL/ppG
        )

)

Komentáře Disqus

Sem se javascriptem vkládají komentáře Disqus, teď Vám ale asi javascript nefunguje.
System for comments Disqus doesn't work without javascript.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Letecká záchranka v Maďarsku: Dodatečný webový bonus ke knize
    – stručný článek. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-12-16]. Dostupné z: http://www.adamek.cz/knihy/lzs/2013-madarsko

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2017-12-16]. Dostupné z: http://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Skutečný informatik má krevní skupinu „C:”

 

Pro zamyšlení

Kdo chce hýbat světem, musí pohnout nejdříve sám sebou.
[Socrates (Sókratés)]