Historie techniky: Časová osa
Chronologický přehled vybraných událostí
Zatím celkem 700 událostí 5. 7. 2026
Doplněno
Zatím celkem 500 událostí 14. 5. 2026
Doplněno
Zatím celkem 400 událostí 6. 5. 2026
Vytvořeno
Koncept; postupně doplňuji 03/2026 – 29. 4. 2026
Stránku událostmi postupně plním; není hotová; ale už je zde leccos vidět.
Především historie techniky; ale s geopolitickým kontextem i s některými dalšími vybranými událostmi pro zarámování doby, pro zasazení do obecného běhu dějin.
Data uvádím ve formátu yyyy(-mm(-dd)).
Takový formát je použitelný mj. i jako prefix v názvech souborů (nebo čehokoliv) a vede ke správnému (chrono)logickému řazení takto pojmenovaných položek dle jejich názvů.
Přeskočit nastavení filtru a zobrazení
(skok dolů na aktuální výpis)
↓
Filtr a zobrazení
(nepovinné)
Odesláním formuláře se upraví adresa stránky v adresním řádku (parametry v odkazu),
takový odkaz pak můžete sdílet, poslat, uložit si do záložek, atd.
Zkrátka, nastavení filtrů si můžete uchovat jako odkaz, který pravděpodobně vidíte nahoře v prohlížeči.
Celý formulář lze odeslat i stiskem klávesy Enter při textovém kurzoru v textovém poli.
Pro odeslání nemusíte listovat na konec formuláře.
Příklady využití filtrů (vyhledávání)
Počítejte, prosím, s tím, že databázi událostmi postupně plním,
takže jednotlivé přehledy nemusejí být vyčerpávající.
Tématické přehledy
Pro zúžení obsahu časové osy na určité téma slouží primárně výběr kategorie nebo kategorií,
s volbou logického operátoru OR vs. AND;
ale kromě toho je možné použít i textové vyhledávání.
Jelikož databázi událostmi postupně plním, uvádím zde příklady,
co (už) má smysl si nechat vyhledat:
- Geneze automobilů v českých zemích
– Elektromobil starší benzíňáku
– Präsident nebyl první automobil na území dnešního Česka. - NW/Tatra vs. L&K/Škoda
- Auta a elektřina
– Rozvoj elektromobility
– Jiná automobilově-elektrikářská témata - Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
– Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter - Autobusy Karosa
(vč. těch se Škodou nebo Tatrou v názvu) - Přívěsy
- Rozvoj a standardizace v dopravě:
– Průplavy
– Kontejner, europaleta
– Tažné zařízení koule, zásuvka 7pin a 13pin
– Mezinárodní ŘP - Zavádění jízdy vpravo (pozemní komunikace)
- LZS, ZZS, zdravotnická záchranná služba
- Mosty
- Cesta nacismu k moci,
příchod druhé světové války - Měnové reformy, rozdělení ČS a vstup SK do eurozóny
- EU, Schengen a Eurozóna
(zatím v CZ, PL, SK)
Časová osa jako odpověď na konkrétní otázky
Jedno z hlavních využití filtrů (vyhledávání) je,
že si někdy chci porovnat data dvou událostí:
co se stalo dříve, co později;
resp. jaká technologie už byla při nějaké události k dispozici, a jaká ještě ne;
resp. kdo se které technologie či události dožil, a kdo ne.
Např.:
- Jakou komunikační technologií
se Evropa mohla dozvědět o nehodě Hindenburku? - Které přehrady a elektrárny
mohly být stavěny pomocí kterých automobilů Tatra? - Která velká Tatra se vyráběla v době,
kdy přišla menší T 805? - Když se kvůli neexistenci Pragy V3S
provizorně vyráběla Tatra 128, lehčí derivát Tatry 111,
které to byly roky? - Kdy se pro tahání těžkých přívěsů
vyráběla Tatra 141,
a kdy Tatra 813? - Jakou barvu mohly mít automobily VB
v příbězích o Kopytu a Mňoukovi? - Grafikon pro železnici, už za železničního provozu, vymyšlen ještě před reálnou zkouškou telegrafu,
takže vlaky původně vyrážely na trať naslepo, bez možnosti okamžité dálkové komunikace.
(A do vynálezu grafikonu vyrážely navíc ještě bez grafikonu… o to důležitější vynález grafikonu byl.)
A ještě později zavedena časová pásma (zejména kvůli železnici; a hodila se i pro telegraf). - Mohl K. Havlíček Borovský jet na drezíně? A na velocipédu?
Co Vivaldi, co Mozart?
A co lokomotiva nebo koněspřežka?
Poznámka pro čtenáře z budoucích časů
Tyto odkazy slouží i k tomu, aby se na ně podíval server webového archivu,
a jejich výstupy pro Vás uložil a připravil.
Vyhledávání v mé databázi už ve webovém archivu statických výstupů fungovat nebude,
ale tyto konkrétní výsledky by ve webarchivu být měly, pokud vše bude fungovat správně.
A úplně dole za stejným účelem uvádím odkazy na filtrované výpisy podle kategorie, ať máte k dispozici alespoň to.
Výpis událostí
Je nastaven filtr podle kategorií:
Doprava silniční OR Doprava železniční OR IZS – ZZS, HZS, policie a další složky
Rychlý skok dolů v rámci stránky; na významná data:
1801, 1891-03, 1901, 1918-10-28, 1938-09-13, 1945-05-08, 1948-02-25, 1968, 1989-11-09, 2001
13. století (XIII.)
1290 (cca!)
Kamenný most v Písku
Čechy, Písek, řeka Otava | MCCXC
Druhý kamenný most na území dnešního Česka (po zaniklém Juditině mostu v Praze).
Postaven koncem 13. století.
Informace o přesném roku není dostupná.
Letopočet výše je jen pro účely zařazení zde na časové ose.
(
Při návrhu datové struktury této časové osy jsem s nedostupností letopočtu události nepočítal; zajímám se primárně o druhou polovinu 20. století, a tam jsou letopočty většinou dostupné.
Doplnil jsem alespoň ten příznak "cca".
Údaje jako "před koncem 13. století" nebo "ve 3. čtvrtině 13. století" se kvantifikují obtížně, a někde ta událost na té časové ose zařazena být musí.
)
Nejstarší dochovaný písemný záznam o tomto mostu je z roku 1348, tedy cca půl století po jeho vybudování.
Délka 111 metrů. Nebo 109,75 m. Podle zdroje.
Někdy také: Jelení most.
Postaven na suchu nad budoucím novým umělým korytem řeky; řeka pod něj přesměrována až po jeho dokončení.
Most byl důležitý pro dopravu soli.
Most je gotický;
repliky barokních soch.
Foto (1×):
https://www.adamek.cz/pf/pf2015/
(Slide/strana 79)
18. století (XVIII.)
1761
Barokní kamenný most Žďár n. S.
Čechy, Žďár nad Sázavou | MDCCLXI
https://www.adamek.cz/pf/pf2015/
(Slide/strana 126)
1770
První parní automobil
Nicolas Joseph Cugnot | Francie | MDCCLXX
1769:
Parní tříkolka, malý model
"fardier à vapeur" (parní vůz)
1770:
Fardier použitelných rozměrů,
stále tři kola,
parní kotel před jediným předním kolem,
pohon předního kola,
nízká stabilita (vysoká hmotnost na lichém kole).
Vlastní hmotnost 2 t, nosnost 4 t.
1771:
Druhý Fardier použitelných rozměrů.
Nehoda Fardieru z r. 1770, nežádoucí zboření zdi kasáren při předvádění; zastavení projektu.
19. století (XIX.)
1801-12-24
The Puffing Devil – parní samojízdný stroj
Richard Trevithick | Spojené království | MDCCCI
1801-12-24 Úspěšný test, výjezd do kopce;
1802 patent.
1804-02-21
Tramwagon – první parní lokomotiva – úspěšná praktická jízda
Richard Trevithick | Spojené království | MDCCCIV
(10 tun železné rudy a 60 osob; cca 15,7 km; z železáren do říčního přístavu).
Zkouška se podařila i přes nutnost během jízdy upravovat koněspřežnou trať pro průjezd lokomotivy (průjezdní profil – odklízení kamení a rostlin u kolejí).
Lokomotiva potom na trati několik měsíců sloužila, ale pak se provozovatel vrátil ke koňskému pohonu, protože pod lokomotivou praskaly kolejnice.
1815-09-24
První český parní vůz
Josef Božek | Praha | MDCCCXV
1811
Hrabě Jiří František August Buquoy jako první přivezl do Čech Trevithickův parní stroj ve stavu k dokončení a smontování a bez technické dokumentace.
Josef Božek ho zprovoznil.
1815-09-24
Josef Božek v Praze prakticky předvedl svůj parní vůz, první na našem území.
1817-06-01
Josef Božek v Praze prakticky předvedl svůj parník použitelných rozměrů.
Někdo ale odcizil pokladnu se vstupným, a tak Božek na parolodě zanevřel.
1817-06
Draisina (předchůdce jízdního kola)
Karl von Drais | Německo, Mannheim | MDCCCXVII
Drezína. Laufmaschine.
Železný koník, Hobbyhorse.
1817 nebo 1813 vynález
1817-06 první zaznamenaná jízda
1818-01 patent
cca 15 km/h
Název drezína vychází z autorova příjmení; později získal nové dva významy na železnici.
1828
Elektromotor; elektrické autíčko
Ányos Jedlik | Maďarsko | MDCCCXXVIII
- stator, rotor, komutátor
Zkonstruoval funkční model elektrického auta, elektrické autíčko, tedy malý funkční model elektromobilu.
1832
Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec
k.k. privilegierte Kaiserin Elisabeth-Bahn | Rakousko-Uhersko, Čechy, Rakousko | MDCCCXXXII
- Pravděpodobně druhá na evropském kontinentu
- Především doprava soli z Horního Rakouska do Čech
Rozchod kolejnic 1106 mm
(Dnes je ve střední a západní Evropě obvyklý londýnský rozchod 1435 mm).
Postupné uvádění do provozu v letech 1827 – 1836; podstatná část 1832.
Dochované pozůstatky trati jsou mj. poblíž bývalé stanice Holkov; a můstek Velešín.
koněspřežka
1835
Elektromobil (nenabíjecí baterie)
Sibrandus Stratingh | Nizozemsko, Groningen | MDCCCXXXV
1839
Předchůdce jízdního kola – pákové pedály
Kirkpatrick Macmillan | Skotsko | MDCCCXXXIX
Vychází z Draisovy drezíny (2 kola, sedlo, řízení předního kola),
navíc má pedály s pákovým pohonem zadního kola.
1842 tisk zaznamenal dopravní nehodu, kdy patrně K. Macmillan patrně na svém vynálezu zavadil o chodce.
1840
Kolejnice jako elektrické vodiče
Anglie | MDCCCXL
(1847 podobné patenty v USA,
Lilley a Colten)
1842-09
Elektrická lokomotiva
Robert Davidson | Skotsko | MDCCCXLII
1837
Reálná velikost:
1842-09 test:
- trať Edinburgh-Glasgow
- 4 mph (6,4 km/h)
- bez nákladu, bez cestujících
1843
Grafikon
Charles Ibry | Francie | MDCCCXLIII
pro grafický výpočet a kontrolu míjení a předjíždění vlaků na jedné koleji.
Vodorovná osa:
Čas
Svislá osa:
Jednotlivé stanice na trati a obvyklá časová vzdálenost mezi nimi
Graf lineární funkce:
Jízda vlaku
Úhel tohoto grafu té funkce:
Rychlost vlaku
Vodorovný (nulový) sklon této funkce:
Čekání ve stanici (nástup, výstup, možnost nechat se předjet, míjení s protijedoucím).
Průsečík čar:
Míjení protijedoucích vlaků nebo předjiždění pomalejšího rychlejším.
Zde chcete mít k dispozici dvě koleje (např. ve stanici).
Obě čáry jakoby do kopce nebo obě jakoby z kopce (fce obou roste vs. fce obou klesá):
Vlaky jedou stejným směrem
Jedna čára jakoby do kopce a druhá jakoby z kopce:
Vlaky jedou proti sobě (resp. od sebe).
Vhodné pro plánování pravidelných jízdních řádů i pro řešení nastalých situací (zpoždění, mimořádný vlak, atd.).
Jasný rychlý přehled o situaci – čáry se mají křížit výhradně tam, kde se vlaky mohou vyhnout.
Vznikly předtištěné archy pro dané tratě.
Vznikly nástroje trochu připomínající rýsovací prkna (taková lepší pravítka).
Zavedlo se barevné odlišení čar dle druhu vlaku.
I v počítačovém zpracování se používá toto znázornění.
Geniální, jednoduchá, geniálně jednoduchá a přitom sofistikovaná aplikace geometrie pro 2D přehled o 1D ose v prostoru a času. S obrovským přínosem pro bezpečnost provozu.
Názorné video na YT kanálu "Nie po kolei":
Jak prosty wykres zapobiegał katastrofom kolejowym
(polsky)
https://www.youtube.com/watch?v=H-f15YvdZpM
1850
I. Šustala zahájil svoji výrobu kočárů (pozdější NW / Kopřivnická vozovka / Tatra)
Ignác Šustala = Ignaz Schustala | Kopřivnice | MDCCCL
Sedlář Ignác Šustala v rodinném areálu fojtství zahajuje výrobu kočárů.
1853
Vstup společníka (Adolf Raška),
společnost Ignatz Schustala & Comp
1887
Zemřel A. Raška
1882
První dodávka železničních vagonů
1891
Zemřel zakladatel I. Šustala.
1891
Založena akciová společnost Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft
1897
První automobil NW
1918 nebo 1919
Přejmenování do češtiny:
Kopřivnická vozovka, a.s.
1919
První použití nové značky Tatra na vyrobených vozidlech
1921 až 1945
Společnost vede výrazný rakouský konstruktér Hans Ledwinka,
který předtím v Kopřivnické automobilce pracoval už dvakrát.
Je autor některých technických řešení typických pro Tatru.
1927
Název Tatra se objevil i v názvu společnosti (už to není Kopřivnická vozovka).
1853
Předchůdce jízdního kola – pedály pro rotační šlapání
Phillip Moritz Fischer | Německo | MDCCCLIII
Zatím ale bez převodu (pomalá jízda, stálý lehký převod).
1857
V Londýně zavedeny kódy částí města – předchůdce PSČ
Spojené království, Anglie, Londýn | MDCCCLVII
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1859-05-15
Železniční trať Jaroměř – Malé Svatoňovice
Jaroměř, Starkoč, Náchod | MDCCCLIX
Otevřena železniční trať Jaroměř – Malé Svatoňovice
Nádraží ve vsi Starkoč neslo v letech 1859 až 1875 německé jméno "Nachod", protože Náchod bylo největší město, pro nějž bylo starkočské nádraží nejbližším nádražím.
Jezdily k němu pravidelně dostavníky z náchodské pošty.
Roku 1875 byla otevřena železniční trať Choceň – Náchod – Meziměstí ( – Broumov ?),
čímž se železniční trať a nádraží objevily přímo v Náchodě.
Od té doby je náchodské nádraží přímo v Náchodě, ergo nádraží ve Starkoči je starkočské.
Dnes Starkoč slouží pro přestupy, protože odtamtud vede železniční propojka do Václavic, k té železniční trati Nové Město n. Metují – Náchod z r. 1875.
Obcí Vysokov tak vedou tři železniční tratě (Jaroměř – Trutnov; Choceň – Náchod; jejich propojka), a není tam ani jedna železniční zastávka.
Už desítky let se plánuje proražení železničního tunelu pod obcí Vysokov, aby vlaky z Jaroměře do Náchoda mohly jezdit přímo, bez kličkování (šikmého zig-zag nastoupávání kopce) přes Starkoč a Václavice.
Další info:
https://www.adamek.cz/blog/?blogpost=191
1860
Pochylnia Jelenie – lodní výtah poháněný vodou; obecně Elbląski kanál
Elbląg, Jelenie, Kanał Elbląski | MDCCCLX
principiálně pozemní lanovka pro lodě, místo zdymadla,
pro překonání rozdílu výšky hladin 22,5 m.
Délka kolejí 433 m,
max. zatížení 50 t,
rychlost cca 3 km/h.
Pohon vodním kolem (d=9 m; doporučeno 6 rpm), tedy pohon silou vody v kanálu.
Foto (i ze strojovny):
www.adamek.cz/pf/pf2012
Kanał Elbląski (Oberländischer Kanal) je vodní dílo s více zajímavými místy; Pochylnia (lodní výtah, suchý skluz) Jelenie je jedno z nich.
Kanál byl vybudován v letech 1844–1860, délka 84,2 až 151,7 km, podle toho, jak to kdo počítá.
Je na něm 5 lodních výtahů (suchých skluzů), souhrnně překonávajících převýšení cca 100 m. Zdymadel (plavebních komor) by pro toto převýšení muselo být významně více. Ale plavební komory jsou na kanálu také; v jiném úseku.
1863-01-10
Metro spuštěno
Spojené království, Londýn | MDCCCLXIII
Parní pohon.
1866
Velocipéd, kostitřas, bone-shaker
Piere Michaux | Francie | MDCCCLXVI
Zdokonalení předchozího vynálezu drezíny + rotačních pedálů u předního kola.
Začátek rozvoje cyklistiky.
Michaux svůj stroj nově nazval "velocipéd" (rychlá noha).
Přezdívka Bone-shaker (Kostitřas), narážející na tvrdost jízdy, vznikla v r. 1869. (dřevěná kola s kovovými obručemi; bez pneumatik)
1869
Vysoké kolo
Eugène Meyer | Francie, Paříž | MDCCCLXIX
Současně drátěný výplet kola.
1870
Výroba vysokých kol
James Starley | Anglie | MDCCCLXX
Zahájení průmyslové výroby jízdních kol, postupně se zvětšující přední kola.
Pro rozdílnou velikost kol bylo vysoké kolo přezdíváno „Penny-farthing“, podle britských mincí rozdílné velikosti.
U nás se vysokému kolu říká „kohoutovka“.
Kola byla potažena plnými gumovými obručemi (bez vzduchu), vynalezenými koncem 60.let.
1875-07-25
Železniční trať Choceň – Náchod – Meziměstí – Broumov
Choceň, Náchod, Meziměstí, Broumov | MDCCCLXXV
Poprvé projel vlak na nové železniční trati Choceň – Nové Město nad Metují – Václavice – Náchod – Meziměstí – Broumov.
Mělo jít o hlavní spojení mezi Rakouskem (Vídní) a Pruskem.
Proto je v Meziměstí velké nádraží se dvěma sály – jedním rakouským, jedním pruským (jeden z nich nyní slouží jako divadlo, a tak je meziměstské nádraží asi jediné nádraží s divadelním sálem široko daleko).
Prusko se ale rozhodlo, že chce mít na svém území větší část trati, a hlavní tah přesunulo o jedny Orlické hory na východ.
Místo přes Náchod a Meziměstí (mezi Krkonoši a Orlickými horami)
se tak dnes mezi Prahou a Polskem jezdí přes Lichkov u Králík (mezi Orlickými horami a Jeseníky).
Další informace uvádím v poznámce u události ze dne 1859-05-15 (Železniční trať Jaroměř – Malé Svatoňovice).
1875-09-23
Koněspřežka: Linka v Praze
Eduard Otlet | Praha | MDCCCLXXV
Koňka, koněspřežná tramvaj.
1875-09-23 spuštěna pravidelná linka.
1884
Akumulátor, elektromobil s nabíjecí baterií
Thomas Parker | Anglie, Londýn | MDCCCLXXXIV
– akumulátor (nabíjecí baterie) vlastní konstrukce
(
Někdy se jako první elektromobil uvádí až
Flocken Elektrowagen,
konstruktér: Andreas Flocken,
1888, Německo.
)
1884-10
Časová pásma (Mezinárodní meridiánová konference), Greenwich
USA, Washington | MDCCCLXXXIV
Situaci neřešil ani čas jednotný pro jednotlivé tratě, protože ty se na nádražích setkávaly, a jedno nádraží tak mohlo podléhat několika rozdílným časům.
Zavedená časová pásma následně byla užitečná i při dalším zrychlování komunikace:
S příchodem rozhlasu, telefonu, hlasové radiokomunikace, rychlejší automobilové dopravy, televize a internetu.
Video na YT kanálu "Nie po kolei"
Jak koleje wpłynęły na powstanie stref czasowych
(polsky)
https://www.youtube.com/watch?v=kuQwq-Cgt_k
1885
Řetězový převod: Rover Safety
MDCCCLXXXV
Vynález řetězového převodu (okolo r. 1885) umožnil vyrábět jízdní kola s rozumnou velikostí kol. To snížilo výšku a těžiště a zvýšilo bezpečnost.
Tento druh kola byl známý jako „Rover Safety“ („Bezpečný Rover“), podle označení, pod nímž ho jako první začal vyrábět Angličan John Kemp Starley. Dnes slovo „rower“ v polštině
znamená „jízdní kolo“.
Vysokému kolu se začalo říkat „obyčejné
kolo“ („ordinary velocipede“).
Koncepce nízkého bezpečného kola je užívána dodnes.
Kolo s řetězovým převodem je i na náčrtku Leonarda da Vinci z r. 1490.
1885
Benz Patent-Motorwagen – první použitelný automobil
Karl Benz | MDCCCLXXXV
Vyroben 1885;
patentován 1886-01;
sériová výroba zahájena 1886.
1888
Pneumatika (guma plněná vzduchem)
John Boyd Dunlop | Skotsko | MDCCCLXXXVIII
(oproti předchozí plné tvrdé gumě).
Dunlopa inspirovala hadice na vodu.
1890
City and South London Railway
Spojené království, Londýn | MDCCCXC
Druhé londýnské metro (to první bylo původně parní; později postupně elektrifikováno).
1891-05-13
Pozemní lanovka Letná v provozu
Praha, Letná | MDCCCXCI
první lanovka v Praze
1891-05-13
zprovozněna
(pohon váhou vody v nádrži vozu)
Po určitou dobu společné jízdenky s Křižíkovou elektrickou dráhou (tramvají) na Letné,
dnešním (21. stol.) názvoslovím tedy integrovaný dopravní systém.
1903
elektrifikace
v každém voze 2×19 kW,
aktivní jen motory vozu jedoucího nahoru
1916-11-10
poslední jízda
1922-06-24
zrušena koncese
1926 až 1935
v trase lanovky pohyblivé schodiště
1949 až 1951 stavba Letenského tunelu, jeho vyústění je v místech, kde býval dolní konec lanovky
---
Souvisí s:
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
1891-05-15
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
Čechy, Praha | MDCCCXCI
Načasována na r. 1891 jako oslava stého výročí první průmyslové výstavy(Praha, Klementinum, r. 1791).
Kvůli národnostním třenicím výstavu 1891 bojkotovali němečtí politici* i němečtí podnikatelé, což Čechy namotivovalo.
Výstava ukázala české technické, hospodářské i jiné schopnosti.
*(Ale císař výstavu podpořil.)
Výstava se konala:
1891-05-15
až
1891-10-18
Jubilejní výstava 1891 přinesla Praze několik významných trvalých stavebních či technických památek/událostí:
(Data níže jsou data uvedení do provozu, spuštění, otevření, slavnostního zahájení, apod.)
1891-03
Průmyslový palác (výstaviště)
1891-05-13
Pozemní lanovka Letná
1891-05-24
Křižíkova fontána
1891-07-18
První elektrická tramvaj v Praze
(František Křižík)
1891-07-25
Pozemní lanovka Petřín
poháněná hmotností převážené vody
1891-08-20
Petřínská rozhledna
1891
Pavilon českých turistů,
1892 přesunut na Petřín,
kde od 1893-05-14 slouží jako zrcadlové bludiště.
1891-07-18
Elektrická tramvaj – linka v Praze
František Křižík | Praha | MDCCCXCI
Zejména zkušební a propagační účely.
1893 Prodloužena na 1,4 km.
---
Souvisí s:
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
1891-07-25
Pozemní lanovka Petřín v provozu
Praha, Petřín | MDCCCXCI
První generace, poháněná váhou vody:
1891-07-13 První zkušební jízda
1891-07-25 Technicko-policejní zkouška
1891-07-25-t-15 Pravidelná doprava cestujících
Potom provoz opakovaně přerušen
1914 Provoz asi zastaven
1919 a 1920 asi v provozu
1921 Provoz ukončen
Druhá generace,
elektrický pohon, nová trasa:
1931-10-30 Vybrán/schválen návrh rekonstrukce
1931-11-04 Zahájena stavba (zásadní rekonstrukce, částečně přeložka)
1932-06-05 Zahájen provoz nových vozů na nové trati
1965-06-07 Sesuv půdy, narušení trati, zastavení provozu
Třetí generace
1985-02-08 Nakolejeny nové vozy
1985-04-17 Zahájeny zkoušky
1985-05-09 Zahájen zkušební provoz bez cestujících v jinak plném rozsahu
1985-06-15 Zahájen provoz s cestujícími
1985-07-19 Zahájen provoz stanice Nebozízek (prostřední stanice)
1996-04-01 – 1996-08-04 kvůli závadám přerušený provoz
2024-09-13-t-18-00
Intenzivní déšť a následný sesuv půdy urychlily zahájení odstávky, která byla v souvislosti s další rekonstrukcí plánována na jaro 2025.
2025-03-19 oba vozy odstraněny. Odvezeny do muzeí.
Čtvrtá generace
2026-04-22 Instalace nových vozů na dráhu. Za tmy jízda nadměrného nákladu ulicemi, za světla nakolejení jeřábem.
---
Souvisí s:
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
1893
Vznětový motor
Rudolf Diesel | Německo | MDCCCXCIII
1895
Jízdní kola Slavia
Václav Klement, Václav Laurin | Mladá Boleslav | MDCCCXCV
Podrobný text o vzniku L&K:
https://www.adamek.cz/pl/czeski/blog/?blogpost=251
(polsky)
1895
Český elektromobil
František Křižík | MDCCCXCV
1895-10-22
Parní vlak vyjel z nádražní haly z patra na náměstí
Francie, Montparnasse | MDCCCXCV
Možná nejstarší dnes internetově známá železniční nehoda; možná dnes internetově nejznámější stará železniční nehoda;
každopádně železniční nehoda s vysokým součinem koeficientů stáří × dnešní_internetová_známost.
Strojvedoucí chtěl dohnat 10minutové zpoždění, jel rychle, a když se před nádražím snažil brzdit, tak se nic nedělo.
Vlak vyjel z konce koleje do nádražní haly, projel nádražní halu, na jejím konci prorazil velké skleněné okno a nízké ozdobné zábradlí, a lokomotiva se zřítila do 10m hloubky ven na náměstí.
Cestující i posádka přežili. Osobní vagony byly na konci vlaku; mezi nimi a lokomotivou byly vagony na poštu a zavazadla.
Šest zraněných, z toho jeden kolemjdoucí.
Zahynula trafikantka na náměstí pod oknem haly; na trafiku lokomotiva spadla.
Lokomotivu z místa odstranil 250t jeřáb obsluhovaný 10 osobami.
První pokus se 14 koňmi selhal.
Lokomotiva i vagony byly brzy opraveny a vrátily se do služby.
Hlavní příčinou nehody byla vysoká rychlost a špatné použití brzd.
Strojvedoucí měl 19letou praxi. Brzdit začal pozdě.
Strojvedoucí:
Dva měsíce odnětí svobody a pokuta
Pomocník strojvedoucího:
Pokuta
Dráha:
Renta pro trafikantčiny děti
---
YT kanál "Nie po kolei"
Zdarzenie na dworcu Montparnasse, które przeszło do historii
(polsky)
https://www.youtube.com/watch?v=QzPinNhXWVQ
1896
Laurin & Klement
Václav Klement, Václav Laurin | Mladá Boleslav | MDCCCXCVI
Podrobný text o vzniku L&K:
https://www.adamek.cz/pl/czeski/blog/?blogpost=251
(polsky)
1896
Bovden
Ernest Monnington Bowden | Irsko? | MDCCCXCVI
Bowden cable;
česky: bovden, u parkovací brzdy automobilu se používá výraz "lanovod".
1896 patent.
1896-05-02
Metro Budapešť zprovozněno
Rakousko-Uhersko, Uhry, Maďarsko, Budapešť | MDCCCXCVI
2. elektrické metro na světě (po Londýnu, dle zdrojů)
2. nebo 3. metro s více stanicemi na světě (po Londýnu; a dle zdrojů příp. i zhruba po Liverpoolu)
Od samého počátku elektrické.
1897
NW Präsident
Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft | Kopřivnice | MDCCCXCVII
Dnes někdy nazývaný nepřesně Tatra Prezident.
Tento první automobil NW byl vyroben 6 let po smrti Ignáce Šustaly, zakladatele kopřivnické vozovky, tedy továrny na výrobu kočárů.
První automobily v českých zemích dle typu pohonu:
1815 Josef Božek
- parní vůz
1895 František Křižík
- elektromotor + akumulátor
1897 NW Kopřivnice
- výbušný motor
1897-06-27
Začátek elektrifikace existující koněspřežky v Praze
Elektrické podniky král. hl. m. Prahy | Praha | MDCCCXCVII
1891 Zahájení el. provozu tramvají v Praze
1897-06-27 Elektrické podniky král. hl. m. Prahy koupily Otletovu koněspřežnou dráhu a zahájily její přestavbu na dráhu elektrickou.
1905: Přestavba pražské koněspřežné tramvajové dráhy na elektrickou byla dokončena.
1898-06-26
Porsche P1 – první Porsche. Elektromobil.
Ferdinand Porsche | Rakousko | MDCCCXCVIII
3 HP (2,2 kW) trvale
5 HP (3,7 kW) krátkodobě
35 km/h krátkodobě
cca 78 km dojezd
Pohotovostní m 1,35 t,
z toho 0,5 t baterie.
1898-06-26
Poprvé vyjel do ulic (Vídeň).
1899-09-28
Vítězství v závodu elektromobilů v Berlíně
2014
Nalezen v rakouské stodole, po 110 letech nezvěstnosti.
1899
První motocykl značky L&K
Laurin & Klement | Mladá Boleslav | MDCCCXCIX
Oproti francouzské inspiraci motor přesunut do rámu, sníženo těžiště, zvýšena bezpečnost jízdy.
1899
První nákladní automobil NW
Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft A.G. | Kopřivnice | MDCCCXCIX
Jeden z prvních nákladních automobilů na světě (rok po prvním).
Automobil se jmenuje "nákladní", ale je třeba nenechat se zmýlit dnešními měřítky:
Jeho celková délka je zhruba srovnatelná s MPV Ford Galaxy z 90. let 20. století.
Nosnost 2,5 tuny.
Unikátní využití střechy vozidla k chlazení motoru (dvojitá střecha jako prostor pro kondenzaci páry, která vznikala vodním chlazením benzínového motoru).
1900
Ústřední elektrická stanice královského hl. m. Prahy (Holešovická elektrárna; střídavý proud)
Elektrické podniky hlavního města Prahy, Kolben a spol. | Čechy, Holešovice, Praha | MCM
Ústřední elektrická stanice královského hl. m. Prahy
(později: Holešovická elektrárna)
- Elektrické podniky hlavního města Prahy
- Především pro provoz tramvají
Významným dodavatelem firma Kolben a spol. s technologií střídavého proudu.
E. Kolben (AC) F. Křižíka (DC) porazil cenou.
Původní výkon elektrárny 1000 k,
v dalších jednotkách let rychle / významně navyšován.
V dalších letech už zařízení pro výrobu AC dodává i F. Křižík.
20. století (XX.)
1903
Pozemní lanovka Letná elektrifikována
Praha, Letná | MCMIII
první lanovka v Praze
1891-05-13
zprovozněna
(pohon váhou vody v nádrži vozu)
Po určitou dobu společné jízdenky s Křižíkovou elektrickou dráhou (tramvají) na Letné,
dnešním (21. stol.) názvoslovím tedy integrovaný dopravní systém.
1903
elektrifikace
v každém voze 2×19 kW,
aktivní jen motory vozu jedoucího nahoru
1916-11-10
poslední jízda
1922-06-24
zrušena koncese
1926 až 1935
v trase lanovky pohyblivé schodiště
1949 až 1951 stavba Letenského tunelu, jeho vyústění je v místech, kde býval dolní konec lanovky
---
Souvisí s:
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
1904
Řídicí vůz k parní lokomotivě
Great Western Railway | MCMIV
Autocoach GWR
Mechanické ovládání některých funkcí parní lokomotivy na dálku.
Směr jízdy měnil topič, přítomný na lokomotivě.
Komunikace strojevedoucí – topič elektrickým zvonkem.
Řešení se osvědčilo, protože díky němu měl strojvedoucí dobrý výhled.
Používalo se i uspořádání dvou řídicích vozů s parní lokomotivou uprostřed mezi nimi, aby se minimalizovala vzdálenost od pracoviště strojvedoucího k lokomotivě, aby byl každý řídicí vůz přímo u lokomotivy (aby se v soupravě řídicí vůz, vagón a lokomotiva nesčítaly vůle v mechanickém ovládání).
V provozu do r. 1964, kdy toto řešení ustoupilo elektřině a naftě.
Výroba
1904 až 1954
Provoz
1904 až 1964
Zadavatel / provozovatel:
Great Western Railway
---
Vznikl i parní motorový vůz, s parním strojem ve vagonu:
Stem Rail Motor
Ale toto řešení se neuchytilo kvůli špíně z provozu a údržby parního stroje, jež pronikala do prostoru pro cestující.
Plus prostoj vagonu při údržbě parního stroje.
V provozu jen pár let.
---
YT kanál "Nie po kolei",
Wagon, z którego sterowano parowozem – Autocoach GWR
(polsky)
https://www.youtube.com/watch?v=4eO8s_2Ohp0
1905
Laurin & Klement A
Laurin & Klement | Mladá Boleslav | MCMV
Dnes často nazývaný Laurin & Klement Voiturette, podle druhu karoserie.
Na rozdíl od kopřivnického vozidla NW Präsident má boleslavský typ A volant (inspirace z Francie, francouzské slovo).
1905
Dokončení elektrifikace existující koněspřežky v Praze
Elektrické podniky král. hl. m. Prahy | Praha | MCMV
1891 Zahájení el. provozu tramvají v Praze
1897-06-27 Elektrické podniky král. hl. m. Prahy koupily Otletovu koněspřežnou dráhu a zahájily její přestavbu na dráhu elektrickou.
1905: Přestavba pražské koněspřežné tramvajové dráhy na elektrickou byla dokončena.
1905
Železniční most Levín
Prusko, Německo, Lewin, dnes Polsko, dnes okres Kladsko, dnes Lewin Kłodzki, Levín, dnes E67, dnes silnice nr 8, trať Kudowa – Kłodzko, říčka Klikawa | MCMV
stavba
1905
zprovozněn
6 oblouků,
délka 117 nebo 110 m,
max. výška 25 nebo 27 m,
Kamenný most, železniční viadukt, v antickém stylu.
Možná nejhezčí železniční most široko – daleko.
Železnice vede přes údolí, jímž zatím (jaro 2026) vede mezinárodní silnice E67 Praha – Náchod – Kudowa – Vratislav – Varšava – LT – LV – EST – Helsinky a jímž teče říčka Klikawa.
V Polsku se ta říčka jmenuje Klikawa.
V Česku se, pár metrů, před ústím do Metuje, jmenuje Střela.
V českých článcích o tomto mostu se objevují i názvy Slánský potok nebo Bystrá.
1909
Zestátnění železnice
Rakousko-Uhersko, Rakousko, Čechy | MCMIX
Založena Rakouská společnost státní dráhy
1891
Zestátněny železnice v uherské části monarchie
1909
Zestátněna většina železnic v rakouské části monarchie;
na území pozdějšího Československa zbylo pouze několik méně významných soukromých provozovatelů železniční dráhy.
1909-11-17
Omnibus sjížděl Nerudovou ulicí bez brzdění
Praha, Nerudova ul. | MCMIX
Německému omnibusu Gaggenau za jízdy praskl hnací řetěz,
řidiči se dařilo omezovat rychlost třením kola o obrubník, a tak se nikomu nic nestalo.
Provoz linky byl na základě tohoto incidentu ukončen.
Už dříve (1908-05-26) se stalo, že omnibus Fiat se samovolně rozjel z kopce a narazil do zdi.
Omnibusy (autobusy) byly v Praze na lince v provozu:
1908-03-07
1909-11-17
Poté autobusy začaly v Praze na městské lince jezdit od:
1925-06
1916-09-15
Tank: První nasazení v bitvě
Spojené Království | řeka Somma, Francie | MCMXVI
Nejprve vznikl prototyp s pásy dole (jak se to rozšířilo později),
ale ten pásy ztrácel.
Tak vznikl větší prototyp s pásy podél celého trupu, vracející se dopředu zcela nahoře, a ten už velice připomínal první sériově vyráběné tanky.
Název "tank" EN, tedy "nádrž"/"cisterna" CS, dostal projekt kvůli utajení, a už mu zůstal.
---
MK1:
První sériově vyráběný tank byl MK 1 (Mark 1).
Objednáno a vyrobeno 150 kusů.
1916-09-15
První nasazení tanku v bitvě
Mnoho tanků v jejich první bitvě uvázlo v kráterech po explozích, mj. kvůli nízkému výkonu motoru (resp. příliš rychlým převodům),
ale ty tanky, které dojely až k nepříteli, budily hrůzu a působily zkázu,
a to i v kontextu úkrytů nepřítele v domech, které tanky svojí jízdou bouraly.
Tanky MK1 (150 ks) se osvědčily,
MK2 a MK3 neuspěly v testech,
tanků MK4 objednáno 1000 kusů.
---
https://www.youtube.com/watch?v=LcSnKOuVUik
1925
Škoda Mladá Boleslav
Laurin & Klement | Mladá Boleslav, Plzeň | MCMXXV
(25 let po smrti Emila Škody).
Postupně probíhá i přebrandování výrobků.
1926-04-24
Úmluva o silničním provozu
Paříž | MCMXXVI
Konkrétně také jedna z norem pro mezinárodní řidičské průkazy.
---
1926
Paříž
První dohoda o mezinárodním řidičském průkazu.
Mezinárodní ŘP (1926 convention) má/měl tyto skupiny:
A, B, C;
kde tehdejší C bylo dnešní A,
tehdejší A bylo dnešní B(+E),
tehdejší B bylo dnešní C(+E) a D(+E).
Česká republika už (píši k r. 2026, platilo i dříve) ŘP dle této normy ani neuznává,
ani ŘP dle této normy nevydává.
Tento mezinárodní ŘP má platnost 1 rok.
---
1949-09-19
Ženeva, Geneve
Mezinárodní ŘP (1949 convention) má skupiny:
A, B, C, D, E
V českém národním ŘP byly tyto skupiny (navíc ještě M, T) užívány do 31.12.2000.
V Česku se (informace k r. 2026) tento mezinárodní ŘP vydává i uznává.
Platnost mezinárodního ŘP 1 rok.
---
1968-11-08
Vídeň, Wien
Mezinárodní ŘP (1968 convention) má skupiny:
A, A1,
B, B1,
C, C1,
D, D1,
BE,
CE, C1E,
DE, D1E.
V českém národním ŘP je velmi podobný systém (navíc AM, T, později i A2; a před E se uvádí plus) aplikován od 1.1.2001, zákonem 361/2000 Sb.
V Česku se (informace k r. 2026) tento mezinárodní ŘP vydává a uznává.
Platnost až 3 roky.
1928
Bechyňská duha – most sdílený silnicí a železnicí (+ poznámka: Nejnižší dovolená rychlost)
Eduard Viktora | Československo, Bechyně, řeka Lužnice, okres Tábor | MCMXXVIII
Železniční kolej vede přímo jedním pruhem vozovky. Podélně, souběžně, prostě jím, v něm.
Jednoduše řečeno, vlak zde jezdí po silnici.
Kolej jedna (elektrifikována); silniční pruhy celkem dva.
Jediné mně známé místo v Česku, kde je osazena příkazová značka C 6a "Nejnižší dovolená rychlost" pro celý jízdní směr, nikoliv jen pro jeden pruh.
Před r. 1989 tyto značky bývaly např. u vojenských letišť, aby se případným agentům zkomplikovala špionáž (fotografování).
Po r. 1989 jednak přišlo uvolnění společenských poměrů (obecné snížení míry utajení) a jednak zlepšení techniky (možnost fotografovat i za jízdy vyšší rychlostí, a především dostupnost satelitních snímků dokonce i pro civilisty), takže toto použití této značky, jako prevence špionáže, přestalo dávat smysl.
Na Bechyňské duze je nejnižší dovolená rychlost 10 km/h pro silniční vozidla osazena proto, aby silniční vozidlo ujíždělo vlaku, který jej může zezadu stíhat.
Vlak zde kvůli své jízdě po silnici má rychlost omezenu shora, aby ujíždějící silniční vozidlo nedojížděl. Nicméně, kolej je tam jedna, takže vlak může jet i opačným směrem. Ale také je tam pro silniční vozidla semafor jako na železničním přejezdu.
Foto (3×):
https://www.adamek.cz/pf/pf2015/
(Slide/strana 130)
Poznámka:
V Bechyni studoval Karel Kryl.
1930
A. Parlesák a A. Polák dokončili cestu na jízdních kolech po Africe a blízkém východě
Ing. Adolf Parlesák, Alois Polák | Afrika, řeka Nil, Jemen | MCMXXX
1928 – 1930
Ing. Adolf Parlesák jel na českém jízdním kole Stadion
Cesta vedla mj. podél Nilu; v Jemenu objevil hliněné výškové stavby domorodců.
A. Parlesák částečně cestoval s Aloisem Polákem.
A. Parlesák toho stihl zrealizovat více; měl technické vzdělání a ovládal asi 12 jazyků.
1932
Škoda 932 Kadlomobil (geneze aerodynamických automobilů)
Ing. Karel Hrdlička | Mladá Boleslav | MCMXXXII
Prototyp, nedostal se do výroby.
Předběhl Volkswagen (VW Brouk, 1938), pozdější velice úspěšný automobil velice podobné koncepce.
Kadlomobil je neoficiální přezdívka od kolegů z automobilky, protože jeho autorem byl Karel.
---
Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1932-06-05
Pozemní lanovka Petřín 2. generace v provozu (elektrifikována)
Praha, Petřín | MCMXXXII
První generace, poháněná váhou vody:
1891-07-13 První zkušební jízda
1891-07-25 Technicko-policejní zkouška
1891-07-25-t-15 Pravidelná doprava cestujících
Potom provoz opakovaně přerušen
1914 Provoz asi zastaven
1919 a 1920 asi v provozu
1921 Provoz ukončen
Druhá generace,
elektrický pohon, nová trasa:
1931-10-30 Vybrán/schválen návrh rekonstrukce
1931-11-04 Zahájena stavba (zásadní rekonstrukce, částečně přeložka)
1932-06-05 Zahájen provoz nových vozů na nové trati
1965-06-07 Sesuv půdy, narušení trati, zastavení provozu
Třetí generace
1985-02-08 Nakolejeny nové vozy
1985-04-17 Zahájeny zkoušky
1985-05-09 Zahájen zkušební provoz bez cestujících v jinak plném rozsahu
1985-06-15 Zahájen provoz s cestujícími
1985-07-19 Zahájen provoz stanice Nebozízek (prostřední stanice)
1996-04-01 – 1996-08-04 kvůli závadám přerušený provoz
2024-09-13-t-18-00
Intenzivní déšť a následný sesuv půdy urychlily zahájení odstávky, která byla v souvislosti s další rekonstrukcí plánována na jaro 2025.
2025-03-19 oba vozy odstraněny. Odvezeny do muzeí.
Čtvrtá generace
2026-04-22 Instalace nových vozů na dráhu. Za tmy jízda nadměrného nákladu ulicemi, za světla nakolejení jeřábem.
1932-12
Na Ukrajině zavedeno PSČ; asi první celorepublikový systém PSČ
Ukrajina | MCMXXXII
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1933
Schematická mapa metra
Harry Beck | UK, Londýn | MCMXXXIII
nýbrž nově schematická, jako elektrické schéma, s rovnými čarami.
Harry Beck’s London Tube Map 1933
Zdroj:
https://www.facebook.com/archpng/posts/pfbid02e966iRNQQTyJv1NiH64aNAjQP2HNP1ZiHMhbdj2f7mZwCMm65niMoeYQadfdrd2Ql
1934
Tatra 77
Tatra, Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker | MCMXXXIV
Zejména levnější verzí (T 97, 1937) jeho nástupce (T 87, 1937) se inspiroval lidový Volkswagen Typ 1, tedy VW Brouk (1938).
S přímým nástupcem, luxusní aerodynamickou Tatrou 87, podnikli své nejznámější výpravy Ing. Hanzelka a Ing. Zikmund.
---
Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1936
Pojízdná kancelář – J. A. Baťa, J. Sodomka
Jan Antonín Baťa, Josef Sodomka | Československo, Zlín, Vysoké Mýto | MCMXXXVI
Dostatek míst k sezení pro Baťovu rodinu a sekretářku, několik lehátek, rozhlasový přijímač, stolky, psací stroje.
Vůz se nedochoval, ale dochovaly se fotografie,
a v r. 2020 vznikl digitální 3D model pro prohlédnutí 3D brýlemi.
Pro optimalizaci vnitřní délky má karoserie výřez v předním (!!!) rohu dveří řidiče.
Což je dnes, tedy okolo roku 2000, +- cca 20 až 25 let, dominantní řešení pro lehká užitková vozidla (dodávky, mikrobusy, obytné automobily).
Zavedení výřezu v předním (!!!) rohu dveří řidiče:
1936
Josef Sodomka, Jan Antonín Baťa
Pojízdná kancelář na podvozku Ford BB, 8válcový motor, krátká příď, aerodynamická záď
1949
DKW Schnellaster
1957
ZSD Nysa
1958
FSC Żuk
1965
Ford Transit
1974
Fiat 242 (Citroën C35)
1977
Mercedes Benz T1
1978
Fiat/Iveco Daily
1981
Fiat Ducato / Peugeot J5 / Citroën C25
1990
VW Transporter T4
1996
VW LT 2. generace
---
Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1937
Tatra 97
Tatra, Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker | Kopřivnice | MCMXXXVII
menší a levnější alternativa k Tatře 77.
Velice podobná koncepce jako dřívější prototyp Škoda Kadlomobil (1932)
a jako pozdější sériově vyráběný Volkswagen (1938).
F. Porsche se při vývoji Volkswagenu Typ 1 (Brouk) Tatrou 97 významně inspiroval.
---
Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1938
Volkswagen Typ 1 (Brouk)
Ferdinand Porsche, Erwin Komenda | MCMXXXVIII
Lidový vůz (relativně cenově dostupný).
Významně inspirován československými aerodynamickými automobily Tatra se vzduchem chlazeným motorem vzadu (1934), zejména levnějším typem Tatra 97 (1937).
Z VW Brouka byl odvozen VW Typ 2, tedy užitkový Transporter T1.
A také sportovní vůz Porsche.
---
Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1938
Lehký terénní automobil Bantam, prototyp (pozdější BRC-40; cesta k terénnímu automobilu Jeep Willys)
American Bantam | USA | MCMXXXVIII
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1938-11-10
Rozhodnutí o jízdě vpravo od 1939-05-01
Československo | MCMXXXVIII
Československo se zavázalo k přechodu na pravostranný silniční provoz.
Československo se k přechodu na jízdu vpravo postupně připravuje.
Mnohé v Československu vyrobené automobily pro československé zákazníky už mají volant vlevo, jako příprava na budoucí uspořádání.
A částečně v některých případech i kvůli licenční výrobě dle zahraniční dokumentace, kdy vozidlo bylo v zahraničí zkonstruováno s volantem vlevo.
Ale vliv měla i ta příprava přechodu na pravostranný provoz, některé československé vozy bylo možné si koupit s volantem vpravo, nebo vlevo, dle přání zákazníka.
Československo se na změnu pozvolna připravovalo (částečně; ne příliš intenzivně) nebo spíše mělo připravovat.
1938-09-30
Mnichovský diktát, Mnichovská zrada, smlouva
1938-10-01
Druhá republika
Československo okleštěno o pohraniční oblasti, mj. Sudety.
1938-11-10
Rozhodnuto, že Československo přejde na pravostranný provoz ke dni 1939-05-01.
Přípravy začaly být velice intenzivní; vč. osvěty pro veřejnost i ve školách.
1939-03-14
Vstup německých vojsk do Československa (okupace de facto),
jejich jízda vpravo,
samovolné zavádění jízdy vpravo v některých oblastech de facto.
1939-03-15-t-04
Tramvaj v Československu vyjela na pravou kolej.
1939-03-15
V Náchodě jízda vpravo oficiálně z rozhodnutí městské rady.
(V důsledku reálné jízdy vpravo německých vojsk; oficiální přizpůsobení zbytku provozu reálně nastalé situaci.)
1939-03-16
Okupace Československa Německem už i de iure.
Protektorat Böhmen und Mähren – Protektorát Čechy a Morava.
1939-03-17
Němci v Protektorátu zavedli jízdu v silničním provozu vpravo, už i de iure, oficiálně a všude kromě Prahy.
V Praze se německá vojska zatím přizpůsobovala levostrannému provozu.
1939-03-26-t-03
Jízda vpravo i v Praze.
De iure a de facto současně; v Praze nebyl takový prostor pro spontánnost jako jinde.
1939
Porsche 64
Ferdinand Porsche, Ferry Porsche, Erwin Komenda | MCMXXXIX
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1939-03-17
Jízda vpravo v Čechách a na Moravě kromě Prahy
Protektorát Čechy a Morava, Protektorat Böhmen und Mähren | MCMXXXIX
Československo se zavázalo k přechodu na pravostranný silniční provoz.
Československo se k přechodu na jízdu vpravo postupně připravuje.
Mnohé v Československu vyrobené automobily pro československé zákazníky už mají volant vlevo, jako příprava na budoucí uspořádání.
A částečně v některých případech i kvůli licenční výrobě dle zahraniční dokumentace, kdy vozidlo bylo v zahraničí zkonstruováno s volantem vlevo.
Ale vliv měla i ta příprava přechodu na pravostranný provoz, některé československé vozy bylo možné si koupit s volantem vpravo, nebo vlevo, dle přání zákazníka.
Československo se na změnu pozvolna připravovalo (částečně; ne příliš intenzivně) nebo spíše mělo připravovat.
1938-09-30
Mnichovský diktát, Mnichovská zrada, smlouva
1938-10-01
Druhá republika
Československo okleštěno o pohraniční oblasti, mj. Sudety.
1938-11-10
Rozhodnuto, že Československo přejde na pravostranný provoz ke dni 1939-05-01.
Přípravy začaly být velice intenzivní; vč. osvěty pro veřejnost i ve školách.
1939-03-14
Vstup německých vojsk do Československa (okupace de facto),
jejich jízda vpravo,
samovolné zavádění jízdy vpravo v některých oblastech de facto.
1939-03-15-t-04
Tramvaj v Československu vyjela na pravou kolej.
1939-03-15
V Náchodě jízda vpravo oficiálně z rozhodnutí městské rady.
(V důsledku reálné jízdy vpravo německých vojsk; oficiální přizpůsobení zbytku provozu reálně nastalé situaci.)
1939-03-16
Okupace Československa Německem už i de iure.
Protektorat Böhmen und Mähren – Protektorát Čechy a Morava.
1939-03-17
Němci v Protektorátu zavedli jízdu v silničním provozu vpravo, už i de iure, oficiálně a všude kromě Prahy.
V Praze se německá vojska zatím přizpůsobovala levostrannému provozu.
1939-03-26-t-03
Jízda vpravo i v Praze.
De iure a de facto současně; v Praze nebyl takový prostor pro spontánnost jako jinde.
1939-03-26
Jízda vpravo v celém Protektorátu, vč. Prahy
Protektorát Čechy a Morava, Protektorat Böhmen und Mähren, Praha | MCMXXXIX
Československo se zavázalo k přechodu na pravostranný silniční provoz.
Československo se k přechodu na jízdu vpravo postupně připravuje.
Mnohé v Československu vyrobené automobily pro československé zákazníky už mají volant vlevo, jako příprava na budoucí uspořádání.
A částečně v některých případech i kvůli licenční výrobě dle zahraniční dokumentace, kdy vozidlo bylo v zahraničí zkonstruováno s volantem vlevo.
Ale vliv měla i ta příprava přechodu na pravostranný provoz, některé československé vozy bylo možné si koupit s volantem vpravo, nebo vlevo, dle přání zákazníka.
Československo se na změnu pozvolna připravovalo (částečně; ne příliš intenzivně) nebo spíše mělo připravovat.
1938-09-30
Mnichovský diktát, Mnichovská zrada, smlouva
1938-10-01
Druhá republika
Československo okleštěno o pohraniční oblasti, mj. Sudety.
1938-11-10
Rozhodnuto, že Československo přejde na pravostranný provoz ke dni 1939-05-01.
Přípravy začaly být velice intenzivní; vč. osvěty pro veřejnost i ve školách.
1939-03-14
Vstup německých vojsk do Československa (okupace de facto),
jejich jízda vpravo,
samovolné zavádění jízdy vpravo v některých oblastech de facto.
1939-03-15-t-04
Tramvaj v Československu vyjela na pravou kolej.
1939-03-15
V Náchodě jízda vpravo oficiálně z rozhodnutí městské rady.
(V důsledku reálné jízdy vpravo německých vojsk; oficiální přizpůsobení zbytku provozu reálně nastalé situaci.)
1939-03-16
Okupace Československa Německem už i de iure.
Protektorat Böhmen und Mähren – Protektorát Čechy a Morava.
1939-03-17
Němci v Protektorátu zavedli jízdu v silničním provozu vpravo, už i de iure, oficiálně a všude kromě Prahy.
V Praze se německá vojska zatím přizpůsobovala levostrannému provozu.
1939-03-26-t-03
Jízda vpravo i v Praze.
De iure a de facto současně; v Praze nebyl takový prostor pro spontánnost jako jinde.
1940
Armádní zakázka: Lehký terénní automobil (cesta k terénnímu automobilu Jeep Willys)
Armáda USA, American Bantam, Willys, Ford | USA | MCMXL
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1941
V Německu zavedeno PSČ
Německo | MCMXLI
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1941 (cca!)
Sabotáž olejových měrek v nákladních Citroënech pro Wehrmacht
Pierre-Jules Boulanger, Citroën | Francie, Paříž, Javel | MCMXLI
Zahájena výroba nákladního automobilu Citroën Type 45.
1935-07-03
Zemřel André Citroën, zakladatel automobilky.
1937
Automobilku vede Pierre-Jules Boulanger.
1940-06-14
Německá armáda obsadila Paříž.
1940-06-22
Zahájena okupace Francie Německem.
1941
Nejpozději zahájena výroba nákladního Citroënu (T)45 pro německou armádu (Wehrmacht).
Dá se předpokládat, že už v r. 1940; ale to nevím jistě.
Nejprve v továrně došlo ke zpomalení výroby tohoto typu,
poté došlo k úpravě měrky oleje, aby ukazovala, že motorového oleje je dostatek i ve chvíli, kdy ho je ve skutečnosti už málo.
Pod nátlakem pod okupací vyrobeným nákladním automobilům v rukách německé armády se pak často zadřel motor, a nikdo nevěděl proč.
Geniální na tomto způsobu provedení sabotáže bylo, že auta selhávala až daleko za branami továrny (časově i vzdáleností).
Vypadalo to jako obecně nízká kvalita konstrukce nebo jako projev vyššího válečného namáhání vozidel.
Tuto sabotáž se dařilo provozovat dlouhodobě.
(Rok zde u události je pro přibližné zařazení někam na časovou osu; nevím ani, kdy přesně začala výroba T45 pro Wehrmacht, natož kdy začala sabotáž olejových měrek.)
Automobilku v tu dobu vedl Pierre-Jules Boulanger,
pravděpodobně to byla přímo jeho akce.
Německé Gestapo časem na sabotáž přišlo a napsalo si Boulangera na jedno z horních míst seznamu osob k potenciální popravě. K té naštěstí nikdy nedošlo.
Seznam se dostal do rukou francouzského odboje, a Boulanger pak byl hrdý na to, že je na něm tak vysoko.
Kromě toho se Boulangerovi a konstruktérům podařilo před nacisty ukrýt dosavadní výsledky vývoje budoucího legendárního Citroënu 2 CV,
a v rámci možností na něm omezeně i pracovat.
1950-11-12
Boulanger zemřel při dopravní nehodě (smyk při předjíždění).
1941
Jeep Willys MB – druhá soutěž a zakázka, zahájení výroby
Armáda USA, Willys, Ford | USA | MCMXLI
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1941-08
GAZ 64 – sériová výroba
GAZ | SSSR, Gorkij | MCMXLI
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1942
Tatra 111
Kopřivnice | MCMXLII
1943
Gino Bartali při cyklistických trénincích převáží fotografie a doklady a tím zachraňuje životy
Gino Bartali, Delasem | Itálie, Florencie | MCMXLIII
Celkem takto během druhé světové války pomohl zachránit více než 800 židů.
(A pomáhal i jinak.)
1943
Elektricko-parní lokomotiva
Švýcarsko | MCMXLIII
1942 nebo 1943
Švýcarsko za druhé světové války mělo nedostatek uhlí, ale dostatek elektřiny z vodních elektráren a významnou část tratí elektrifikovanou.
A tak vznikla úprava parních lokomotiv pro ohřev vody pro parní stroj elektrickými topnými tělesy z pantografů.
Nadále šlo o parní lokomotivu, ale voda pro parní stroj byla ohřívána elektricky. Tam, kde byla trať elektrifikována.
Na neelektrifikovaných tratích mohla táž lokomotiva pokračovat klasicky na uhlí, tuto schopnost elektrickou úpravou neztratila.
https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog/?blogpost=347
1943-09
GAZ 67 – sériová výroba
GAZ | SSSR, Gorkij | MCMXLIII
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1945-05-09
Vratislav přechází do polských rukou. Veterány z muzea pomáhají likvidovat požár města.
Vratislav, Breslau, Německo, Wrocław, Polsko | MCMXLV
(Vratislav CS, Wrocław PL; Dolní Slezsko, po silnici cca 130 km z Náchoda)
Na počátku 2. světové války:
Bezpečně v týlu, bez rizika bombardování,
proto sídlo mnoha německých firem a zdroj zásobování německé armády na východní frontě,
proto počet obyvatel během války narostl téměř na milion.
1944-léto
Sověti se dostali k Visle,
od Breslau byli cca 300 km.
Breslau se také dostala do dosahu britských a amerických bombardérů.
1944-podzim
A. Hitler rozhodl, že Breslau se má opevnit.
S využitím práce obyvatel.
1945-01
Posun frontové linie k západu, německá armáda ustupovala.
1945-01-19
Nařízena evakuace Breslau, protože se z východu blížili Sověti.
Chaos, plné nádraží, tisíce Němců utíkaly pěšky.
Mnoho lidí na útěku zahynulo kvůli nízkým zimním teplotám.
1945-02-13 až 1945-05-06
Obléhání města rudou armádou (Sověty)
1945-02-15
Sověti obklíčili Breslau.
Ve městě bylo 200 tis. obyvatel,
německá posádka tvrze byla 50 tis. vojáků.
Rudoarmějců bylo cca 150 tisíc.
Město válkou netknuté se začalo měnit v zbořeniště,
jak v důsledku bombardování, tak i v důsledku taktického vyhazování některých domů do vzduchu přímo Němci;
Němci také zapalovali domy obsazené Sověty. Týkalo se i kostelů, kde se také ukrývali vojáci.
Pro vybudování letiště v centru zničeny všechny domy v jedné ulici.
1945-02-20
SSSR tajně rozhodl o budoucí západní hranici Polska (řeky Odra a Lužická Nysa), jak se později v r. 1945 opravdu stalo, a k jaru 2026 to platí dodnes.
Tím rozhodnuto, že Breslau bude polská.
1945-03-07
Každý obyvatel města měl povinnost pracovat na opevnění města. Včetně dětí od 10 let.
Kdo neposlechl, byl popraven.
(Stále je zde Německo.)
1945-03-12
Téma "Breslau" poprvé otevřeno na jednání dočasné polské vlády ve Varšavě.
1945-03-14
Poláci určují administrativní rozdělení poněmeckého území (definují vojvodství/kraje na tomto území).
Přestože je Breslau stále v německých rukách, Poláci jmenují svého primátora města. Ten do té doby v Breslau v životě nebyl, ale tuto pozici dostal mj. proto, že uměl perfektně německy a rusky.
1945-04
Narůstá sovětské bombardování města.
Směr Dolní Slezsko vyráží prvních 400 polských úředníků.
1945-05-06
Sověti dobyli Breslau.
1945-05-09
- Do města Breslau Přišli Poláci.
- Město je po bojích stále ještě v plamenech, a hasičská technika je zničená, tak se z místního muzea vrací do služby 3 historické hasičské vozy.
Následně se německé město Breslau mění na polské město Wrocław.
Probíhá obnova města a infrastruktury; resp. spíše nové budování z trosek za fatálního nedostatku prakticky všeho.
Ve městě je stále přítomna část německého obyvatelstva;
a také je přítomna sovětská armáda, jež ani neodchází, ani nerespektuje polské úřady.
1945-08
Definitivně rozhodnuto, že Wrocław bude polská.
(Předtím byla ve hře i varianta rozdělení města mezi státy řekou, jako např. ve Frankfurtu n. O.)
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=xhnO41tiYAs
(Kanál Po Wojnie)
---
Ad ty vozy z muzea:
To určitě není ojedinělé, takové věci se děly.
Ve Frankfurtu n. Odrou, kde je od r. 1945 německo-polská hranice daná řekou, byla historická pevnost, velmi zhruba podobná jako Terezín, Josefov nebo Kladsko, už před druhou světovou válkou v ní bylo muzeum,
a za druhé světové války ji využívali němečtí vojáci, takže ji sovětští vojáci rozstříleli.
To vím z návštěvy Słubic (dříve východní část Frankfurtu n. O.; dnes v Polsku) na lehokole v r. 2011,
kdy ještě byly dokončovány některé opravy toho málo, co se dalo zachraňovat; jinak šlo spíše o park s cedulkami, kde byla jaká ulice.
Některé základní technické principy platí nadčasově, a když ve válce nemáte moderní pevnost nebo moderní hasičské auto, tak vezmete za vděk i muzejním exponátem.
1946-03
Zetor: Zákazníkům dodány první tři traktory
Zbrojovka, Z, Zetor | Brno, Československo | MCMXLVI
Brněnská Zbrojovka, s logem "Z", tedy [Zet], hovorově "Zetka",
dodala zákazníkům první tři traktory.
Registrována značka traktorů Zetor
("Zet" + "traktor" => "Zetor").
2020
Většina strojů se vyrábí v Indii.
2024
Zetor ukončil vlastní výrobu převodovek a motorů; jen sestavuje traktory ze skladových dílů.
2026-07-13
(Datum publikace v médiích)
– Zetor po 80 letech ukončuje výrobu traktorů v Brně; výrobu přesouvá do Indie.
– Zetor hledá partnera v Číně.
– Zetor připravuje otevření vlastního výrobního závodu v Asii.
---
Zaškrtl jsem i kategorii "geopolitika" protože je to jeden z mnoha projevů toho, jak Evropa předává kormidlo světové výroby Asii (zejména Číně).
Zetor je jen jedna z mnoha evropských firem, které přesunují výrobu do Asie, předávají know-how do Asie, a začínají pod svojí značkou dovážet asijské výrobky (Zetor si v Brně nechává vývojové centrum, ale obecný trend je neúprosný, a např. taková Jawa je dnes spíše importér než autor s výrobou outsourcovanou jinam).
Důvodem k tomuto trendu, probíhajícímu už desítky let, jsou finanční náklady.
Jenže když Evropa přestává vyrábět, obecně všechno, když Evropa přestává vyvážet a víc a víc dováží, tak to nepochybně ovlivní valutové kurzy (ceny, náklady), protože od nás nikdo nebude nic potřebovat, naopak my budeme potřebovat Asii (už potřebujeme, dávno; jen to celé má nějakou setrvačnost, tak ještě nevnímáme, v jakém průšvihu jsme).
Dopadne to tak, že Evropa bude bez peněz, bez práce, bez výrobního zařízení i bez know-how.
Evropa (současná evropská civilizace) letí střemhlav do propadliště dějin. Nebo přinejmenším do chudoby, do závislosti na Asii.
Ze sluhy se pomalu ale jistě, a čím dál viditelněji, stává pán. Protože my budeme potřebovat Asii víc než ona nás.
(Obecná poznámka z 2026-07; není to nic nového, zhruba to, co jsem napsal, v Evropě vesměs tušíme všichni.)
---
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/uz-zadne-traktory-z-brna-zetor-zavira-vyrobu-stehuje-ji-do-indie-1434274
1947
Škoda 706 RO
Avia, Karosa | Praha, Vysoké Mýto | MCMXLVII
Sériová výroba 1947 – 1958
Vychází z nákladního vozu Škoda 706 R.
Bezkapotová karoserie (jako první sériově vyráběný model v Československu),
motor vepředu vedle řidiče.
Délka 10,7 m.
Nástupce:
Škoda 706 RTO
---
Příď karoserie:
Nákladní Š 706 R:
Dlouhá příď
Autobus Škoda 706 RO:
Bezkapotový (trambus)
Nákladní Škoda 706 RT (Trambus):
Bezkapotový (trambus)
Autobus Škoda 706 RTO (Erťák):
Bezkapotový (trambus)
1947
Škoda 1101 (Tudor)
AZNP | MCMXLVII
Oficiální název už je jen Škoda 1101, resp. 1102,
ale lidově se těmto vozům přezdívalo "Tudor", podle typu karoserie tudor (two door, dvoudvéřová).
Z visuálního hlediska je Tudor vývojový mezikrok
mezi původním úzkým motorovým prostorem s vnějšími blatníky a světlomety na blatnících
(měl to tak ještě Popular, přímý předchůdce Tudora,
byť s různým řešením světlometů vč. jejich pozvolné integrace do blatníků)
a pozdějším širokým motorovým prostorem, kdy se změnil význam slova "blatník", vznikly podběhy, a světlomety se místo na blatnících ocitly v masce, aniž by to znamenalo, že by byly mezi koly
(tak už to měla Š 1200, přímý nástupce Tudora).
Stručně řečeno:
Přední blatníky Tudora pozvolna začínají srůstat s motorovým prostorem,
přičemž už do sebe definitivně pohltily světlomety,
a připravují motoristy na blížící se zásadní změnu tvaru osobních automobilů.
---
Postupný poválečný vývoj škodovek s kardanem:
Škoda Popular
- blatníky ještě vně, postaru
- výroba do r. 1946
Škoda 1101, "Tudor",
- prototypy a představení 1946
- výroba od r. 1947 (dodávky, sanitky)
- výroba od r. 1948 (roadstery, tudory)
- výroba Š 1101 do 1952-05-23
Škoda 1102, "Tudor",
- výroba 1949 – 1951-10
Škoda 1200, "Sedan"
- výroba od 1952-07-11
Škoda 1201, "Sedan"
Škoda 1202, "Stejšna"
Škoda 1203
- samonostná bezkapotová karoserie
Z této posloupnosti ještě odbočují menší alternativy:
Š 440 "Spartak", pak Škoda Octavia,
Š 445 "Spartak", pak Škoda Octavia super,
Š 450, pak Škoda Felicia,
Škoda Octavia combi, nějakou dobu vyráběna i v době zadomotorových škodovek, aby bylo v nabídce combi
Cesta k bezkapotové Š 1203 vedla přes prototyp Š 1200 Mikrobus.
Vznikl i terénní bezkapotový prototyp Škoda Agromobil, ale ten se realizace nedočkal.
Vznikla i trojice osobních terénních prototypů,
z toho jeden plovoucí obojživelník,
a jeden dostal přezdívku Babeta, podle písně z filmu, v němž hrál.
1947
Expedice s Tatrou 87
Ing. Jiří Hanzelka, Ing. Miroslav Zikmund | MCMXLVII
Tatra 87
(postupně dva vozy stejného typu, v důsledku nehody)
1948
Porsche 356
Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe | MCMXLVIII
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1948-10-07
Citroën 2CV
Francie | MCMXLVIII
Představen sériový Citroën 2CV
1950-10 představen:
1951-03 výroba:
Užitková verze Fourgonnette (Camionnette)
1958 představen:
1960-12 výroba:
Citroěn 2CV Sahara
4×4
2 motory, 2 spojky (hydraulicky ovládané), 2 převodovky, bez kardanu, celá pohonná soustava duplicitní,
jedna společná řadicí páka na podlaze
Pro francouzské těžaře ropy v Africe.
---
Přezdívka "Kachna" (v mnoha jazycích), podle kolébavé jízdy dané velmi měkkým odpružením.
1949
DKW Schnellaster (DKW F89 L)
DKW Auto Union | Německo, SRN, Ingolstadt | MCMXLIX
1949 – 1962
---
Zavedení výřezu v předním (!!!) rohu dveří řidiče:
1936
Josef Sodomka, Jan Antonín Baťa
Pojízdná kancelář na podvozku Ford BB, 8válcový motor, krátká příď, aerodynamická záď
1949
DKW Schnellaster
1957
ZSD Nysa
1958
FSC Żuk
1965
Ford Transit
1974
Fiat 242 (Citroën C35)
1977
Mercedes Benz T1
1978
Fiat/Iveco Daily
1981
Fiat Ducato / Peugeot J5 / Citroën C25
1990
VW Transporter T4
1996
VW LT 2. generace
1949-09-19
Úmluva o silničním provozu (Ženeva 1949)
Ženeva | MCMXLIX
Konkrétně také jedna z norem pro mezinárodní řidičské průkazy.
---
1926
Paříž
První dohoda o mezinárodním řidičském průkazu.
Mezinárodní ŘP (1926 convention) má/měl tyto skupiny:
A, B, C;
kde tehdejší C bylo dnešní A,
tehdejší A bylo dnešní B(+E),
tehdejší B bylo dnešní C(+E) a D(+E).
Česká republika už (píši k r. 2026, platilo i dříve) ŘP dle této normy ani neuznává,
ani ŘP dle této normy nevydává.
Tento mezinárodní ŘP má platnost 1 rok.
---
1949-09-19
Ženeva, Geneve
Mezinárodní ŘP (1949 convention) má skupiny:
A, B, C, D, E
V českém národním ŘP byly tyto skupiny (navíc ještě M, T) užívány do 31.12.2000.
V Česku se (informace k r. 2026) tento mezinárodní ŘP vydává i uznává.
Platnost mezinárodního ŘP 1 rok.
---
1968-11-08
Vídeň, Wien
Mezinárodní ŘP (1968 convention) má skupiny:
A, A1,
B, B1,
C, C1,
D, D1,
BE,
CE, C1E,
DE, D1E.
V českém národním ŘP je velmi podobný systém (navíc AM, T, později i A2; a před E se uvádí plus) aplikován od 1.1.2001, zákonem 361/2000 Sb.
V Česku se (informace k r. 2026) tento mezinárodní ŘP vydává a uznává.
Platnost až 3 roky.
1950-03-08
Volkswagen Type 2 (VW Transporter T1)
Německo, SRN, Wolfsburg | MCML
(druhý VW, po Brouku)
Později/dnes nazývaný VW Transporter T1
(1. generace VW Transporteru)
Bezkapotová karoserie,
vzduchem chlazený ležatý motor (boxer) uložený vzadu.
---
Geneze aerodynamických a příbuzných automobilů
Kadlomobil, Tatra 77/97, Brouk, Porsche a Transporter:
1932
Škoda 932 = Kadlomobil
– Ing. Karel Hrdlička
– vzduchem chlazený motor umístěný vzadu
– od předního nárazníku po A sloupek jako by mu o 6 let mladší Brouk z reflektoru vypadl
1934
Tatra 77
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– první sériově vyráběný aerodynamický automobil
– předchůdce modelů T87, T600, T603
1936
Pojízdná kancelář
– J. A. Baťa, J. Sodomka
Také aerodynamická záď.
(na podvozku Ford)
1937
Tatra 97
– Hans Ledwinka, Erich Ledwinka, Erich Übelacker
– menší, slabší, levnější ("lidovější") alternativa k Tatře 87
– hlavní inspirace pro Volkswagen (pro Brouka), později přiznaná
1938
Volkswagen Typ 1 = Brouk
– Ferdinand Porsche, Erwin Komenda
– Volkswagen (Volks, Wagen) DE = lidový automobil CS
– Pozdější název automobilky byl původně název auta, konkrétního jediného typu.
1939
Porsche 64
(sportovní nízký derivát Brouka)
– Ferdinand Porsche, Ferry Porsche (Ferdinandův syn), Erwin Komenda
1948
Porsche 356
– Ferry Porsche, Erwin Komenda, Karl Rabe
1950
Volkswagen Type 2 = VW Transporter T1
(vysoký užitkový derivát Brouka)
1964
Porsche 911
U dalšího vývoje Porsche 911 je krásné, že novější modely v dalších generacích konzistentně navazují na tvary, které člověk u vozu Porsche (coby placatého Brouka) čeká.
Z každého dalšího Porsche 911 je vidět, že toto je Porsche.
Tradice zahájená boleslavským Kadlomobilem (Ing. Hrdlička) a zpropagovaná kopřivnickými aerodynamickými Tatrami (Hans Ledwinka) žije i v dalších generacích Porsche 911.
1967
VW Transporter T2
- poslední generace Transporteru připomínající Brouka
- V inovované podobě ve velmi podobném designu vyráběn do r. 2013 v Brazílii.
1974-07-01
V hlavním závodě Wolfsburg kulatý zadomotorový VW Brouk
nahrazen hranatým Golfem s motorem i pohonem vpředu.
1975
Ukončena výroba vozu Tatra 603,
poslední aerodynamické Tatry.
(Nahrazena hranatou tříprostorovou Tatrou 613;
stále se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.)
1978-01-19
Ukončena výroba Brouka v závodě Emden.
1980-01-10
Ukončena výroba Brouka kabrio v továrně Karmann.
1985
Ukončen evropský prodej Brouků vyrobených v Mexiku.
1979
VW Transporter T3
- VW u dodávek opouští kulatý design převzatý od Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
- Ještě má motor vzadu; u některých verzí stále vzduchem chlazený.
1990
VW Transporter T4
VW přesunuje motor i pohon zezadu dopředu,
tím ve své evropské mainstreamové produkci definitivně opouští koncepci boleslavského Kadlomobilu z r. 1932.
VW jako jeden z posledních v Evropě opouští bezkapotovou karoserii s výřezem pro kolo v zadním rohu dveří řidiče
a zavádí krátkou příď s výřezem pro kolo v předním rohu řidiče
(např. v Polsku u dvou různých značek od r. 1957 a 1958).
2003
Ukončena výroba Brouků v Mexiku.
Oficiálně jsou tyto poslední Brouky "Modelový rok 2004".
(Podobně Ford Transit 1995 se vyráběl minimálně od září 1994,
protože o názvech rozhodují marketingová oddělení, nikoliv fakta, pravda či láska.)
Ve výsledku se VW Brouk vyráběl od r. 1939 do r. 2003.
Jen v letech 1945 až 2003 bylo vyrobeno 21 529 464 vozů.
Přitom Škoda Kadlomobil Ing. Karla Hrdličky z r. 1932 byla zamítnuta s vysvětlením,
že to auto je tak ošklivé, že by ho nikdo nechtěl.
2013
V Brazílii skončila výroba inovovaného VW Transporteru T2 s motorem umístěným kadlomobilovsky vzadu.
K r. 2026 se stále vyrábí Porsche 911, jehož podoba stále nese část genů Brouka / Tatry / Kadlomobilu.
A stále má motor umístěný kadlomobilovsky vzadu.
1951
Velorex
František Stránský, Mojmír Stránský | MCMLI
Os-kar
Oskar 16 = Velorex 16/250
Velorex 16/175
Velorex 16/350
1951
Tatra 128 – sériová výroba
Československo, Kopřivnice | MCMLI
Pohon 4×4,
nosnost 3 t,
relativně vysoká pohotovostní hmotnost 6 t.
Provizorní řešení před zahájením vývoje Pragy V3S.
Výroba 1951 až 1952
(4062 ks),
do náhrady lepší Vejtřaskou.
1951-03
Citroën 2CV Fourgonnette – výroba
Francie | MCMLI
Představen sériový Citroën 2CV
1950-10 představen:
1951-03 výroba:
Užitková verze Fourgonnette (Camionnette)
1958 představen:
1960-12 výroba:
Citroěn 2CV Sahara
4×4
2 motory, 2 spojky (hydraulicky ovládané), 2 převodovky, bez kardanu, celá pohonná soustava duplicitní,
jedna společná řadicí páka na podlaze
Pro francouzské těžaře ropy v Africe.
---
Přezdívka "Kachna" (v mnoha jazycích), podle kolébavé jízdy dané velmi měkkým odpružením.
1952
Tatra 805
MCMLII
1952-07-11
Škoda 1200 – sériová výroba
AZNP | Mladá Boleslav | MCMLII
podle osobní verze karoserie, protože měla 4 dveře (tedy byla sedan),
na rozdíl od 2dvéřového předchůdce (karoserie tudor, přezdívka Tudor).
1949
prototyp
1952-07-11 – 1956
Š 1200 výroba
1956 – 1961
Š 1201 výroba
1961 – 1973
Š 1202 výroba,
přezdívka "Stejšna", protože už nebyla ve výrobě karoserie sedan, už jen STW (station wagon), tedy dnešním jazykem kombi.
Modernizace ze Š 1201 na Š 1202 byla významnější než modernizace ze Š 1200 na Š 1201.
1953
Ford Eilfrachter (FK 1000 / 1250; Taunus Transit)
Německo, SRN | MCMLIII
1952
Prototyp
1953 – 1965
Výroba Německo
Od r. 1961
nový název:
Taunus Transit
1964 – 1966
Výroba Portugalsko
Bezkapotová (trambusová) dodávka;
s výřezem pro kolo v zadní části dveří.
Na první pohled koncepčně připomíná např. VW Transporter prvních dvou generací nebo IMV.
---
1965
Ford Transit MK1
První Transit.
S krátkou přídí; s výřezem pro kolo v přední části dveří.
---
https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
1953
Praga V3S
Československo, Praha | MCMLIII
1953-09-01
GAZ 69 – sériová výroba
GAZ | SSSR, Gorkij | MCMLIII
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1954
Tatra 500 HB (Karosa T 500 HB; Horský bus)
Karosa | Vysoké Mýto | MCMLIV
Šířka 2,35 m
Délka 9,42 m
31 míst k sezení
1 dveře
Pohotovostní hmotnost 7,1 t
Řazení 5+R
Výroba:
1954 – 1957
1955
Fiat 600 Multipla
Itálie | MCMLV
Zahájení výroby
1956-01-14
Představení
1969
Konec výroby
Fiat 600, bezkapotová karoserie,
4 dveře, 3 řady sedadel, 1+5 míst
Maličké městské MPV, mikrobus, ...
O délce 3,53 m.
V ČSSR oficiálně prodáno 7 kusů.
V Polsku stovky kusů.
1955
Škoda 440 (Spartak)
AZNP | MCMLV
Spartak
Sériové modely:
1955
Š440 sériová výroba
karoserie tudor (malé t!),
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia
1955
navíc i silnější Š 445
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia Super
1958
navíc i roadster Š 450,
předchůdce Škody Felicia
1959
Modernizace:
- Octavia
- Octavia Super
- Felicia
1960
navíc i Octavia Combi
1961
modernizace (ploutvičky)
1964
- Ukončení výroby Octavie s karoserií tudor (nahradila ji Š 1000 MB)
Tyto vozy mají elektrický plus na kostře. Snad kvůli elektrolýze, pro zpomalení koroze.
(Poslední generace Octavia Combi, v době Š100, kombík ke Š100, už má na kostře mínus.)
1971
- Ukončení výroby Octavie kombi s prvky ze Š1000 a Š100 a s mínusem na kostře.
1956
Škoda 1201
AZNP | Mladá Boleslav | MCMLVI
podle osobní verze karoserie, protože měla 4 dveře (tedy byla sedan),
na rozdíl od 2dvéřového předchůdce (karoserie tudor, přezdívka Tudor).
1949
prototyp
1952-07-11 – 1956
Š 1200 výroba
1956 – 1961
Š 1201 výroba
1961 – 1973
Š 1202 výroba,
přezdívka "Stejšna", protože už nebyla ve výrobě karoserie sedan, už jen STW (station wagon), tedy dnešním jazykem kombi.
Modernizace ze Š 1201 na Š 1202 byla významnější než modernizace ze Š 1200 na Š 1201.
1956
Film Člověk na trati
Jerzy Stefan Stawiński, Andrzej Munk | Polsko | MCMLVI
Člověk na trati, Člověk na kolejích, Muž na kolejích. Oficiální česká distribuce, tedy ani jednotný český název, asi neexistuje.
Údajně k němu snad existují neoficiální slovenské titulky; nevím, viděl jsem ho v originále.
Psychologický, konverzační, detektivní, analytický film.
Žánrově trochu podobný americkému filmu Twelve Angry Men (Dvanáct rozhněvaných mužů).
Doporučuji oba.
Polský film Člověk na trati se navíc odehrává ve visuálních kulisách polské podruhoválečné parní železnice. A souvisí s ní i zápletka.
---
Natočen
1956
Premiéra
1957-01-17
1956
Škoda 1200 Mikrobus, typ 979 – prototypy
AZNP | MCMLVI
3 prototypy.
První krok na dlouhé cestě k pozdější bezkapotové samonosné dodávce Škoda 1203.
Sériová výroba Š 1203 byla zahájena o 12 let později, v r. 1968.
A mezitím ještě v r. 1962 vznikly prototypy kratšího terénního Agromobilu, také bezkapotového.
1957
Veřejná bezpečnost: Automobily VB modré s bílým pruhem
Československo | MCMLVII
Modrá barva (konkrétní odstín dle výrobce vozidla),
bílý pruh.
Nejdříve s nápisem "Hlídka VB",
někdy později s nápisem "Veřejná bezpečnost".
---
Někdy začátkem 20. stol. měly vozy, ještě tažené koňmi, pro přepravu zatčených v Praze zelenou barvu. Proto se vozidlům pro přepravu zatčených říkalo "zelený anton",
a to i později, v druhé polovině 20. stol. když už byla modro-bílá nebo žluto-bílá.
---
cca Po druhé světové válce až 1975
Po druhé světové válce měl SNB / měla VB mj. vozidla Škoda 1101 P, "P" jako "pohotovostní", přezdívaná "bojovej Tudor".
Tyto vozy byly nejprve vojensky zelené, pak dostaly tmavě modrou barvu s bílým pruhem a nápisem "Hlídka VB".
Tmavě modrou barvu s jedním vodorovným bílým pruhem pak měly i další vozy.
Podél bílého pruhu někdy byly dva tenké červené.
V pruhu byl nápis "Veřejná bezpečnost" (nebo "Hlídka VB").
Toto barevné provedení měly mj. automobily Škoda 1201, Š 1202, Moskvič nebo Volha 21.
---
cca 1975 – 1991
Zhruba pevné části karoserie tmavě žluté,
zhruba dveře a kapoty bílé (a část střechy, mj. jako pozadí pro volací znak čitelný z vrtulníku).
Experimentovalo se i s červeno-bílou variantou, ale ta se u VB do praxe nedostala.
Mj. Škoda 120, Škoda Favorit, Lada Žiguli (VAZ), Volha 24. Avia A30/31 pro přepravu zatčených. Vodní dělo Tatra 138 nebo 148 proti demonstrantům.
Škoda 120 ve služebních barvách VB nikdy neměla jiné barevné provedení.
Černá písmena "VB", pouze takto zkratka z "veřejná bezpečnost".
Takže v tom lidé někdy viděli třídu pátou bé, a jindy říkali, že v tom jezdí Véna s Bédou.
---
cca 1991 – 2008
Policie
Bílá karoserie s vodorovným zeleným pruhem. Podobnou barevnou kombinací byly označeny i služebny.
Černý nápis "Policie" na bocích a vzadu, kulatý znak na přední kapotě.
Škoda Favorit, Škoda Felicia
– často combi; psovodi pick-up; zde si nepamatuji, co z toho nakolik platilo pro Favorita a jeho odvozeniny, a co pro Felicii
Zatímco první Favority byly i žluto-bílé, až v průběhu bílo-zelené,
tak všechny Felicie PČR ve služebních barvách (Policie České republiky, od r. 1993 po rozdělení ČS) byly výhradně bílé se zeleným pruhem.
Škoda Felicia ve služebních barvách PČR nikdy neměla jiné barevné provedení.
Nikdy jsem neviděl zeleno-bílou Škodu 120 nebo starého Žigula s kulatými světlomety (VAZ 2101,2102), ty se nepřelakovávaly,
ale Avie a asi i T613 se na bílo-zelenou lakovaly.
První Favority měly československý maják AZD 500, stejný jako měly i Škody 120 nebo Volhy 24 (se sirénou pod majákem);
pak už ale Favority měly nástupce, AZD 530, se sirénou mezi dvěma dílčími majáky.
Všechny Škody Felicie asi měly AZD 530.
Modernější nízké placaté majáky měly asi až Octavie.
V majáku AZD 500/501 rotuje reflektor okolo jedné halogenové žárovky 50 W (jako v potkávacím světle),
v AZD 530 už jsou rotační dílčí majáky 2 (a možná byly navíc i blikače vpřed).
Služební Škody Felicie měly vepředu bílý ochranný rám.
---
Od 2008-04-15
Stříbrná karoserie; modro-žlutý reflexní polep.
(Zatímco zelené pruhy se asi ještě lakovaly? V komerční oblasti byl plotterový polep z Corelu už začátkem 90. let, i v okresním Náchodě; ale vozy Policie se asi v bílo-zeleném období ještě stříkaly?)
Sladění barev s normou EU.
Podobně Poláci změnili své policejní vozy z modro-bílých a Němci ze zeleno-bílých také na stříbrno-modré.
Nový polep má kromě hlavního červeného nápisu "Policie" na stříbrné karoserii také volitelný světlý slogan "pomáhat a chránit" v modrém pruhu.
Stávající vozidla zůstávají bílo-zelená, nepřelakovávají se. Nový lak se týká nových vozidel.
Ale na mnoha bílo-zelených vozidlech se dodatečně objevuje slogan "pomáhat a chránit".
Do podobných barev se přeznačuje i označení služeben PČR.
Proběhla aféra, kdy si soukromá pražská prádelna polepila dodávku MB Sprinter temito novými policejními barvami ve stejném designu, stříbrná, modrá, žlutá, ve shodném provedení.
S černým nápisem "Prádelna" a s bílým nápisem "Prát a žehlit" v modrém pruhu. Jelikož šlo o soudobý polep, tak se to řešilo.
V době, kdy už platil tento stříbrno-modro-žlutý polep, si nejméně jeden majitel Škody Felicia z 90. let svého youngtimera nalakoval do už nepoužívaného bílo-zeleného provedení,
s nápisem "Felicie" (s -e na konci, jako polici-e), a z toho nejméně v jednom případě se sloganem "sednout a jezdit", odkazujícím na spolehlivost jednoduchých kvalitních aut, dnes na trhu nových vozidel nepřítomných.
---
2011
Slovenská policie v červnu oznámila, že nové vozy, dodané na podzim, budou mít po vzoru českých kolegů také slogan "Pomáhať a chrániť".
1957
IMS-57 (předchůdce vozu ARO M461; podle licence GAZ 67 a GAZ 69)
ARO | Rumunsko | MCMLVII
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1957
Stadion S1, pak Stadion S11 (moped)
Československo, Rakovník | MCMLVII
---
Moped:
Malý motocykl (s malým objemem motoru) s pedály (šlapkami),
do r. 2000 jízda bez přilby, přilba teprve od 2001-01-01.
V 90. letech 20. stol. ŘP sk. M (A50), od 15 let, společný pro všechny motocykly s objemem motoru do 50 ccm.
Od 2001-01-01 už nové přihlášky do autoškoly od 15 let pouze mopedy a skútry, nově skupina AM, nově omezená nejen na 50 ccm u benzinového pohonu, ale i na max. rychlost 45 km/h.
(Rychlejší motocykly s objemem motoru nově do 125 ccm nově od 16 let, nová skupina A1.)
---
Níže uvedené modely vesměs měly
jednoválcový dvoudobý motor, jeho objem cca 50 ccm,
max. rychlost cca 40 až 45 km/h.
Některé níže uvedené modely měly převodovku s řazením otočnou levou rukojetí,
podobně jako se vpravo přidává plyn.
Páka spojky se otáčela s rukojetí, při řazení bylo potřeba použít oboje současně.
Zadní brzda protišlapem (torpédová brzda),
přední brzda pravá ruka (páka), spojka levá ruka (páka),
řazení levá rukojeť, plyn pravá rukojeť.
ČS motocykly obecně zhruba před první světovou válkou měly řadicí páku pro pravou ruku na pravé straně nádrže,
zhruba po druhé válce už měly dodnes používané řazení levou nohou,
což na mopedu není možné, když má pedály, a ne pevné stupačky či skútrové plechy (podlahu).
Pozdější mopedy už měly jiné řešení, řidič neřadil,
a spojka byla odstředivá (rozepínala při ubrání plynu),
takže brzdy byly (opět) jako na (soudobých) jízdních kolech,
tentokrát už zadní na pravé ruce a přední na levé ruce,
bez brzdění protišlapem nohama;
otáčela se pak jen pravá rukojeť (plyn), už ne levá (uživatel neřadil).
---
Motor České Budějovice,
závod Stadion Rakovník:
Motory v prvních prototypech:
Fichtel & Sachs (Západní Německo)
Motory v sériově vyráběných kusech:
Jawa 552 (n. p. MOTOR České Budějovice)
1956
Stadion: prototyp
1957
Stadion S1: sériová výroba
1957 nebo 1958 – 1960
Stadion S11: sériová výroba
– Lidová přezdívka: Kozí dech
– Nejpočetněji vyrobený model Stadionu
1960 – 1965
Stadion S22
– Zásadní visuální rozdíl mezi S11 a S22 byl,
že S1 a S11 vypadaly jako jízdní kolo s pomocným motorkem (motokolo),
zatímco S22 na pohled vypadal více jako motocykl s pedály (moped).
1962 – 1965
Stadion S23
– Malá série, jen pro export
---
Jawa:
1958 – 1962
Jawa 50/551 Jawetta
1960 – 1962?
Jawetta Sport
Toto je přehled mopedů, tedy malých motocyklů s pedály (šlapkami),
proto zde neuvádím ani Pařez, ani pozdější modely Pionýru.
---
Považské strojárne,
Slovensko (Považská Bystrica, Kolárov):
1970 – 1999
Babetta
– První moped na světě s elektronickým zapalováním.
– Babetta je visuálně oproti Stadionům i Jawettě významně hranatější.
90. léta 20. stol.
Na Babettu na Slovensku v 90. letech 20. stol. navázala výroba modernějšího modelu Manet Korado s motorem v licenci Puch.
2000
Podnik Považské strojárne (dříve výrobce motocyklů Manet a mopedů Babetta a Korado) šel do konkurzu.
---
Česko (Uherské Hradiště) / Čína (Hongkong):
2020
Korado Supermaxi 50 EFI
Společnost MP Korado z Uherského Hradiště vzkřísila značku a pod tradiční značkou prodává čínské mopedy (s kontrolou a dokončením montáže v Česku).
Mopedy mají stále ještě benzinový motor (ač jde o lehké pomalé vozidlo pro jízdu na malé vzdálenosti),
motor je 4taktní (to už mohly být i některé slovenské výše; nevím).
1957
Tatra 141 (tahač přívěsů)
Tatra | Kopřivnice | MCMLVII
povolená okamžitá hmotnost přívěsu 100 t.
Vychází z Tatry 111.
Ale má dvojkabinu, kratší rozvor a menší délku.
Později vznikla varianta T 141B bez kolových redukcí, pro přívěsy do 50 t.
T 141:
1957
Zahájení výroby v Kopřivnici
1959
Výroba na Slovensku
(Bánovce nad Bebravou)
1970
Ukončení výroby
(nahradila ji Tatra 813)
Pohotovostní hmotnost:
T141: 12,14 t
T141B: 11,95 t
S přídavnou zátěží: 18,28 t
Max. rychlost:
T141: 45 km/h
T141B: 60 km/h
Spotřeba nafty:
70 l / 100 km
Motor V12; 14,6 l.
1957-03-20
Syrena – zahájení výroby
FSO | Polsko, Varšava | MCMLVII
rozhodnutí o vývoji
1954 – 1955
prototypy
1957-03-20
až
1972
Fabryka Samochodów Osobowych
Varšava
Sériová výroba
FSO Syrena,
WSM Syrena
1972
až
1983-06-30
Fabryka Samochodów Małolitrażowych
Bielsko-Biała
Sériová výroba
FSM Syrena
1975
až
1983-06-30
Také užitková (poloproskloená, 1+3 míst) varianta Bosto,
bielski osobowo-towarowy
1958
VW Type 2: Kapské Město – Londýn
Jihoafrická republika, Kapské Město, Velká Británie, Londýn | MCMLVIII
(Dnes: VW Transporter T1)
Rok výroby 1954.
Standardní provedení, pohon zadních kol.
Cca 13,5 tisíc mil.
(Cca 21,6 tisíc km.)
1958
UAZ 450 Buchanka – sériová výroba
UAZ | SSSR, Uljanovsk | MCMLVIII
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1958
Škoda 450 (roadster, přechůdce pozdějšího modelu Škoda Felicia)
AZNP | MCMLVIII
Spartak
Sériové modely:
1955
Š440 sériová výroba
karoserie tudor (malé t!),
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia
1955
navíc i silnější Š 445
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia Super
1958
navíc i roadster Š 450,
předchůdce Škody Felicia
1959
Modernizace:
- Octavia
- Octavia Super
- Felicia
1960
navíc i Octavia Combi
1961
modernizace (ploutvičky)
1964
- Ukončení výroby Octavie s karoserií tudor (nahradila ji Š 1000 MB)
Tyto vozy mají elektrický plus na kostře. Snad kvůli elektrolýze, pro zpomalení koroze.
(Poslední generace Octavia Combi, v době Š100, kombík ke Š100, už má na kostře mínus.)
1971
- Ukončení výroby Octavie kombi s prvky ze Š1000 a Š100 a s mínusem na kostře.
1958
Škoda 706 RT (Trambus) – sériová výroba
Československo | MCMLVIII
Škoda 706 RT
– RT: rámový, trambusový
– Nákladní automobil
– Bezkapotový nástupce kapotové Škody 706 R.
– přezdívka "Trambus"; případně "Erťák", ale to byl spíše autobus nebo příp. hasičský
Od r. 1966
Škoda 706 MT
Modernizovaná řada nákladních automobilů
– Mezityp – modernizovaný podvozek, zhruba původní kabina; lze rozeznat podle jiných kol.
– Podle častého typového označení "Škoda 706 MTS" přezdívka "Mates".
---
"Liazka":
1975 – 1994
LIAZ 100
1991 – 1994
LIAZ 200
1993 – 2003
LIAZ 300
1996 – 2000
Škoda – LIAZ 400
– tahač Škoda Xena, nákladní Fox
– labutí píseň LIAZu
---
1958 – 1972
Škoda 706 RTO
– O: osobní
– autobus odvozený od Š 706 RT
– zadní světla ze Škody 1202 STW
– poslední československý klasický velký autobus s rámem a s motorem vpředu
– vyráběný i v Polsku, Jelcz, přezdívka Ogórek (Okurka), od ČS Škody lze rozeznat podle předních světel
1958
Škoda 706 RTO
Karosa | Vysoké Mýto | MCMLVIII
Osobní verze "Trambusu".
Rámový Trambusový Osobní
Sériová výroba 1958 – 1972
Erťák měl rám a měl motor umístěný vpředu, čímž se lišil od svého nástupce ŠM/ŠL/ŠD11.
1958
Jawetta (moped)
Jawa | Československo | MCMLVIII
---
Moped:
Malý motocykl (s malým objemem motoru) s pedály (šlapkami),
do r. 2000 jízda bez přilby, přilba teprve od 2001-01-01.
V 90. letech 20. stol. ŘP sk. M (A50), od 15 let, společný pro všechny motocykly s objemem motoru do 50 ccm.
Od 2001-01-01 už nové přihlášky do autoškoly od 15 let pouze mopedy a skútry, nově skupina AM, nově omezená nejen na 50 ccm u benzinového pohonu, ale i na max. rychlost 45 km/h.
(Rychlejší motocykly s objemem motoru nově do 125 ccm nově od 16 let, nová skupina A1.)
---
Níže uvedené modely vesměs měly
jednoválcový dvoudobý motor, jeho objem cca 50 ccm,
max. rychlost cca 40 až 45 km/h.
Některé níže uvedené modely měly převodovku s řazením otočnou levou rukojetí,
podobně jako se vpravo přidává plyn.
Páka spojky se otáčela s rukojetí, při řazení bylo potřeba použít oboje současně.
Zadní brzda protišlapem (torpédová brzda),
přední brzda pravá ruka (páka), spojka levá ruka (páka),
řazení levá rukojeť, plyn pravá rukojeť.
ČS motocykly obecně zhruba před první světovou válkou měly řadicí páku pro pravou ruku na pravé straně nádrže,
zhruba po druhé válce už měly dodnes používané řazení levou nohou,
což na mopedu není možné, když má pedály, a ne pevné stupačky či skútrové plechy (podlahu).
Pozdější mopedy už měly jiné řešení, řidič neřadil,
a spojka byla odstředivá (rozepínala při ubrání plynu),
takže brzdy byly (opět) jako na (soudobých) jízdních kolech,
tentokrát už zadní na pravé ruce a přední na levé ruce,
bez brzdění protišlapem nohama;
otáčela se pak jen pravá rukojeť (plyn), už ne levá (uživatel neřadil).
---
Motor České Budějovice,
závod Stadion Rakovník:
Motory v prvních prototypech:
Fichtel & Sachs (Západní Německo)
Motory v sériově vyráběných kusech:
Jawa 552 (n. p. MOTOR České Budějovice)
1956
Stadion: prototyp
1957
Stadion S1: sériová výroba
1957 nebo 1958 – 1960
Stadion S11: sériová výroba
– Lidová přezdívka: Kozí dech
– Nejpočetněji vyrobený model Stadionu
1960 – 1965
Stadion S22
– Zásadní visuální rozdíl mezi S11 a S22 byl,
že S1 a S11 vypadaly jako jízdní kolo s pomocným motorkem (motokolo),
zatímco S22 na pohled vypadal více jako motocykl s pedály (moped).
1962 – 1965
Stadion S23
– Malá série, jen pro export
---
Jawa:
1958 – 1962
Jawa 50/551 Jawetta
1960 – 1962?
Jawetta Sport
Toto je přehled mopedů, tedy malých motocyklů s pedály (šlapkami),
proto zde neuvádím ani Pařez, ani pozdější modely Pionýru.
---
Považské strojárne,
Slovensko (Považská Bystrica, Kolárov):
1970 – 1999
Babetta
– První moped na světě s elektronickým zapalováním.
– Babetta je visuálně oproti Stadionům i Jawettě významně hranatější.
90. léta 20. stol.
Na Babettu na Slovensku v 90. letech 20. stol. navázala výroba modernějšího modelu Manet Korado s motorem v licenci Puch.
2000
Podnik Považské strojárne (dříve výrobce motocyklů Manet a mopedů Babetta a Korado) šel do konkurzu.
---
Česko (Uherské Hradiště) / Čína (Hongkong):
2020
Korado Supermaxi 50 EFI
Společnost MP Korado z Uherského Hradiště vzkřísila značku a pod tradiční značkou prodává čínské mopedy (s kontrolou a dokončením montáže v Česku).
Mopedy mají stále ještě benzinový motor (ač jde o lehké pomalé vozidlo pro jízdu na malé vzdálenosti),
motor je 4taktní (to už mohly být i některé slovenské výše; nevím).
1959
Ve Spojeném království částečně zavedeno PSČ
Spojené království | MCMLIX
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1959
Expedice s Tatrou 805
Ing. Jiří Hanzelka, Ing. Miroslav Zikmund | MCMLIX
2× Tatra 805
Ing. Hanzelka a Ing. Zikmund + další členové výpravy
H+Z z cesty velice opatrně napsali tajnou zprávu, protože o ni byli požádáni, a tato zpráva jim pak zničila budoucnost. Po r. 1989 byla vydána veřejně.
1959
Tatra 138 – zahájena výroba
Kopřivnice | MCMLIX
1959 – 1971 Výroba T 138
1972 – 1982 Výroba T 148
1959
M59 (nástupce vozu IMS-57; předchůdce vozu ARO M461; podle licence GAZ 67 a GAZ 69)
ARO | Rumunsko | MCMLIX
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941
---
SSSR – GAZ a UAZ:
1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.
Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.
1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu
1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp
1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba
1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj
1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba
1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.
Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.
1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)
Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.
---
Rumunsko – ARO:
1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):
1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:
1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.
1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57
1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.
1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).
1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.
2006
Bankrot automobilky ARO.
---
SSSR – Lada Niva:
Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)
Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).
Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.
Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.
---
Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.
Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.
A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
1959
Škoda Octavia, Octavia Super, Felicia
AZNP | MCMLIX
Spartak
Sériové modely:
1955
Š440 sériová výroba
karoserie tudor (malé t!),
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia
1955
navíc i silnější Š 445
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia Super
1958
navíc i roadster Š 450,
předchůdce Škody Felicia
1959
Modernizace:
- Octavia
- Octavia Super
- Felicia
1960
navíc i Octavia Combi
1961
modernizace (ploutvičky)
1964
- Ukončení výroby Octavie s karoserií tudor (nahradila ji Š 1000 MB)
Tyto vozy mají elektrický plus na kostře. Snad kvůli elektrolýze, pro zpomalení koroze.
(Poslední generace Octavia Combi, v době Š100, kombík ke Š100, už má na kostře mínus.)
1971
- Ukončení výroby Octavie kombi s prvky ze Š1000 a Š100 a s mínusem na kostře.
1959
Austin Mini, Austin Cooper, ...
Spojené království | MCMLIX
Austin Mini, Austin Cooper, ...
V Česku často označován "Mini Cooper".
Má mnoho typových označení.
Prostě Mini.
Výroba 1959 – 2000
– Ten víceméně klasický, s různými inovacemi.
(Pak přišla moderní verze, od BMW.)
---
1960 – 1969
Countryman (Mini Traveller)
– 3dvéřové STW; zadní dveře dělené, křídlové
1960 – 1983
Mini Van
– 3dvéřová 2místná zaplechovaná dodávka
1961 – 1983
Mini Pick-up
– 2 místný pick-up
1959
Nysa
ZBNS | Polsko, Nysa | MCMLIX
– 13 prototypů N 57
1958
– 313 kusů N 58, už pro uživatele
1959
– ccca 1300 kusů N59
1968
Rozsáhlejší modernizace
– Nysa 521
– nový vzhled přídě (vodorovná kapota)
1994-02-03
Vyroben poslední kus
---
Některé z názvů výrobce Nysy ve městě Nysa:
ZBNS:
Zakłady Budowy Nadwozi Samochodowych
FSD:
Fabryka Samochodów Dostawczych
ZSD:
Zakład Samochodów Dostawczych
---
Zavedení výřezu v předním (!!!) rohu dveří řidiče:
1936
Josef Sodomka, Jan Antonín Baťa
Pojízdná kancelář na podvozku Ford BB, 8válcový motor, krátká příď, aerodynamická záď
1949
DKW Schnellaster
1957
ZSD Nysa
1958
FSC Żuk
1965
Ford Transit
1974
Fiat 242 (Citroën C35)
1977
Mercedes Benz T1
1978
Fiat/Iveco Daily
1981
Fiat Ducato / Peugeot J5 / Citroën C25
1990
VW Transporter T4
1996
VW LT 2. generace
1959-07-24
Żuk (Žuk) – sériová výroba
FSC | Polsko, Lublin | MCMLIX
1956
projekt spuštěn
1957
prototyp
1958-05-01
představení
1958
zkušební série 50 ks
1959-07-24
sériová výroba
1973
modernizace, nová příď,
v označení typu na konci navíc "M"
1993-10
Lublin sériová výroba
1995
Mitor – prototyp železniční drezíny, malého motoráčku, ze dvou Žuků spojených záděmi
1998-02-13
Ukončení výroby Žuka
(vyrobeno 587 818 kusů)
2007
Ukončena výroba modelu Lublin
2011 – 2013
Lublin vyráběn pod jinou polskou značkou Honker (jinak Honker obecně byl modernizovaný Tarpan)
2017
Ursus představil prototyp elektromobilu Ursus Elvi se zajímavými slibovanými parametry, vycházejícího z Lublina,
ale potom Ursus zbankrotoval.
---
Zavedení výřezu v předním (!!!) rohu dveří řidiče:
1936
Josef Sodomka, Jan Antonín Baťa
Pojízdná kancelář na podvozku Ford BB, 8válcový motor, krátká příď, aerodynamická záď
1949
DKW Schnellaster
1957
ZSD Nysa
1958
FSC Żuk
1965
Ford Transit
1974
Fiat 242 (Citroën C35)
1977
Mercedes Benz T1
1978
Fiat/Iveco Daily
1981
Fiat Ducato / Peugeot J5 / Citroën C25
1990
VW Transporter T4
1996
VW LT 2. generace
1960
Škoda Octavia Combi
AZNP | Československo | MCMLX
Spartak
Sériové modely:
1955
Š440 sériová výroba
karoserie tudor (malé t!),
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia
1955
navíc i silnější Š 445
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia Super
1958
navíc i roadster Š 450,
předchůdce Škody Felicia
1959
Modernizace:
- Octavia
- Octavia Super
- Felicia
1960
navíc i Octavia Combi
1961
modernizace (ploutvičky)
1964
- Ukončení výroby Octavie s karoserií tudor (nahradila ji Š 1000 MB)
Tyto vozy mají elektrický plus na kostře. Snad kvůli elektrolýze, pro zpomalení koroze.
(Poslední generace Octavia Combi, v době Š100, kombík ke Š100, už má na kostře mínus.)
1971
- Ukončení výroby Octavie kombi s prvky ze Š1000 a Š100 a s mínusem na kostře.
1960
Austin Mini Van, Austin Countryman (Mini Traveller)
Spojené království | MCMLX
Austin Mini, Austin Cooper, ...
V Česku často označován "Mini Cooper".
Má mnoho typových označení.
Prostě Mini.
Výroba 1959 – 2000
– Ten víceméně klasický, s různými inovacemi.
(Pak přišla moderní verze, od BMW.)
---
1960 – 1969
Countryman (Mini Traveller)
– 3dvéřové STW; zadní dveře dělené, křídlové
1960 – 1983
Mini Van
– 3dvéřová 2místná zaplechovaná dodávka
1961 – 1983
Mini Pick-up
– 2 místný pick-up
1960
Stadion S22 (moped)
Československo, Rakovník | MCMLX
---
Moped:
Malý motocykl (s malým objemem motoru) s pedály (šlapkami),
do r. 2000 jízda bez přilby, přilba teprve od 2001-01-01.
V 90. letech 20. stol. ŘP sk. M (A50), od 15 let, společný pro všechny motocykly s objemem motoru do 50 ccm.
Od 2001-01-01 už nové přihlášky do autoškoly od 15 let pouze mopedy a skútry, nově skupina AM, nově omezená nejen na 50 ccm u benzinového pohonu, ale i na max. rychlost 45 km/h.
(Rychlejší motocykly s objemem motoru nově do 125 ccm nově od 16 let, nová skupina A1.)
---
Níže uvedené modely vesměs měly
jednoválcový dvoudobý motor, jeho objem cca 50 ccm,
max. rychlost cca 40 až 45 km/h.
Některé níže uvedené modely měly převodovku s řazením otočnou levou rukojetí,
podobně jako se vpravo přidává plyn.
Páka spojky se otáčela s rukojetí, při řazení bylo potřeba použít oboje současně.
Zadní brzda protišlapem (torpédová brzda),
přední brzda pravá ruka (páka), spojka levá ruka (páka),
řazení levá rukojeť, plyn pravá rukojeť.
ČS motocykly obecně zhruba před první světovou válkou měly řadicí páku pro pravou ruku na pravé straně nádrže,
zhruba po druhé válce už měly dodnes používané řazení levou nohou,
což na mopedu není možné, když má pedály, a ne pevné stupačky či skútrové plechy (podlahu).
Pozdější mopedy už měly jiné řešení, řidič neřadil,
a spojka byla odstředivá (rozepínala při ubrání plynu),
takže brzdy byly (opět) jako na (soudobých) jízdních kolech,
tentokrát už zadní na pravé ruce a přední na levé ruce,
bez brzdění protišlapem nohama;
otáčela se pak jen pravá rukojeť (plyn), už ne levá (uživatel neřadil).
---
Motor České Budějovice,
závod Stadion Rakovník:
Motory v prvních prototypech:
Fichtel & Sachs (Západní Německo)
Motory v sériově vyráběných kusech:
Jawa 552 (n. p. MOTOR České Budějovice)
1956
Stadion: prototyp
1957
Stadion S1: sériová výroba
1957 nebo 1958 – 1960
Stadion S11: sériová výroba
– Lidová přezdívka: Kozí dech
– Nejpočetněji vyrobený model Stadionu
1960 – 1965
Stadion S22
– Zásadní visuální rozdíl mezi S11 a S22 byl,
že S1 a S11 vypadaly jako jízdní kolo s pomocným motorkem (motokolo),
zatímco S22 na pohled vypadal více jako motocykl s pedály (moped).
1962 – 1965
Stadion S23
– Malá série, jen pro export
---
Jawa:
1958 – 1962
Jawa 50/551 Jawetta
1960 – 1962?
Jawetta Sport
Toto je přehled mopedů, tedy malých motocyklů s pedály (šlapkami),
proto zde neuvádím ani Pařez, ani pozdější modely Pionýru.
---
Považské strojárne,
Slovensko (Považská Bystrica, Kolárov):
1970 – 1999
Babetta
– První moped na světě s elektronickým zapalováním.
– Babetta je visuálně oproti Stadionům i Jawettě významně hranatější.
90. léta 20. stol.
Na Babettu na Slovensku v 90. letech 20. stol. navázala výroba modernějšího modelu Manet Korado s motorem v licenci Puch.
2000
Podnik Považské strojárne (dříve výrobce motocyklů Manet a mopedů Babetta a Korado) šel do konkurzu.
---
Česko (Uherské Hradiště) / Čína (Hongkong):
2020
Korado Supermaxi 50 EFI
Společnost MP Korado z Uherského Hradiště vzkřísila značku a pod tradiční značkou prodává čínské mopedy (s kontrolou a dokončením montáže v Česku).
Mopedy mají stále ještě benzinový motor (ač jde o lehké pomalé vozidlo pro jízdu na malé vzdálenosti),
motor je 4taktní (to už mohly být i některé slovenské výše; nevím).
1960
Jawetta sport (moped)
Jawa | Československo | MCMLX
---
Moped:
Malý motocykl (s malým objemem motoru) s pedály (šlapkami),
do r. 2000 jízda bez přilby, přilba teprve od 2001-01-01.
V 90. letech 20. stol. ŘP sk. M (A50), od 15 let, společný pro všechny motocykly s objemem motoru do 50 ccm.
Od 2001-01-01 už nové přihlášky do autoškoly od 15 let pouze mopedy a skútry, nově skupina AM, nově omezená nejen na 50 ccm u benzinového pohonu, ale i na max. rychlost 45 km/h.
(Rychlejší motocykly s objemem motoru nově do 125 ccm nově od 16 let, nová skupina A1.)
---
Níže uvedené modely vesměs měly
jednoválcový dvoudobý motor, jeho objem cca 50 ccm,
max. rychlost cca 40 až 45 km/h.
Některé níže uvedené modely měly převodovku s řazením otočnou levou rukojetí,
podobně jako se vpravo přidává plyn.
Páka spojky se otáčela s rukojetí, při řazení bylo potřeba použít oboje současně.
Zadní brzda protišlapem (torpédová brzda),
přední brzda pravá ruka (páka), spojka levá ruka (páka),
řazení levá rukojeť, plyn pravá rukojeť.
ČS motocykly obecně zhruba před první světovou válkou měly řadicí páku pro pravou ruku na pravé straně nádrže,
zhruba po druhé válce už měly dodnes používané řazení levou nohou,
což na mopedu není možné, když má pedály, a ne pevné stupačky či skútrové plechy (podlahu).
Pozdější mopedy už měly jiné řešení, řidič neřadil,
a spojka byla odstředivá (rozepínala při ubrání plynu),
takže brzdy byly (opět) jako na (soudobých) jízdních kolech,
tentokrát už zadní na pravé ruce a přední na levé ruce,
bez brzdění protišlapem nohama;
otáčela se pak jen pravá rukojeť (plyn), už ne levá (uživatel neřadil).
---
Motor České Budějovice,
závod Stadion Rakovník:
Motory v prvních prototypech:
Fichtel & Sachs (Západní Německo)
Motory v sériově vyráběných kusech:
Jawa 552 (n. p. MOTOR České Budějovice)
1956
Stadion: prototyp
1957
Stadion S1: sériová výroba
1957 nebo 1958 – 1960
Stadion S11: sériová výroba
– Lidová přezdívka: Kozí dech
– Nejpočetněji vyrobený model Stadionu
1960 – 1965
Stadion S22
– Zásadní visuální rozdíl mezi S11 a S22 byl,
že S1 a S11 vypadaly jako jízdní kolo s pomocným motorkem (motokolo),
zatímco S22 na pohled vypadal více jako motocykl s pedály (moped).
1962 – 1965
Stadion S23
– Malá série, jen pro export
---
Jawa:
1958 – 1962
Jawa 50/551 Jawetta
1960 – 1962?
Jawetta Sport
Toto je přehled mopedů, tedy malých motocyklů s pedály (šlapkami),
proto zde neuvádím ani Pařez, ani pozdější modely Pionýru.
---
Považské strojárne,
Slovensko (Považská Bystrica, Kolárov):
1970 – 1999
Babetta
– První moped na světě s elektronickým zapalováním.
– Babetta je visuálně oproti Stadionům i Jawettě významně hranatější.
90. léta 20. stol.
Na Babettu na Slovensku v 90. letech 20. stol. navázala výroba modernějšího modelu Manet Korado s motorem v licenci Puch.
2000
Podnik Považské strojárne (dříve výrobce motocyklů Manet a mopedů Babetta a Korado) šel do konkurzu.
---
Česko (Uherské Hradiště) / Čína (Hongkong):
2020
Korado Supermaxi 50 EFI
Společnost MP Korado z Uherského Hradiště vzkřísila značku a pod tradiční značkou prodává čínské mopedy (s kontrolou a dokončením montáže v Česku).
Mopedy mají stále ještě benzinový motor (ač jde o lehké pomalé vozidlo pro jízdu na malé vzdálenosti),
motor je 4taktní (to už mohly být i některé slovenské výše; nevím).
1960-11-14
Železniční nehoda Stéblová
Stéblová, Pardubice | MCMLX
Následky nehody byly umocněny požárem, k němuž došlo kvůli souběžnému používání staré a nové technologie:
Strojvedoucí parní lokomotivy v souladu s předpisy vysypal obsah topeniště na kolejiště, aby se předešlo přehřátí parního kotle, potažmo explozi.
Jenže na témže kolejišti byla vylitá motorová nafta z motorového vozu, již oheň z topeniště parní lokomotivy zapálil.
1960-12
Citroën 2CV Sahara – výroba
Francie | MCMLX
Představen sériový Citroën 2CV
1950-10 představen:
1951-03 výroba:
Užitková verze Fourgonnette (Camionnette)
1958 představen:
1960-12 výroba:
Citroěn 2CV Sahara
4×4
2 motory, 2 spojky (hydraulicky ovládané), 2 převodovky, bez kardanu, celá pohonná soustava duplicitní,
jedna společná řadicí páka na podlaze
Pro francouzské těžaře ropy v Africe.
---
Přezdívka "Kachna" (v mnoha jazycích), podle kolébavé jízdy dané velmi měkkým odpružením.
1961
Subaru Sambar
MCMLXI
Od r. 1961 Subaru Sambar, postupně různé generace
V letech 1983 – 1998 současně vyráběn i jiný typ ve stejné kategorii, Subaru Libero, známý a rozšířený na evropském trhu.
Od konkurence jsou podobné typy např.:
- Suzuki Carry
- Daihatsu Hijet / Piaggio Porter.
1961
Europaleta
MCMLXI
Půdorysné rozměry 120 × 80 cm.
Výška 14,4 cm.
A mnoho dalších parametrů daných normou.
Paleta. Eurovka.
Dnes naprosto zásadní při navrhování rozměrů dopravních prostředků (užitkových vozidel).
Z jejího půdorysu postupným dělením dvěma vyplývají i vnější rozměry přepravek:
80 × 60 cm (2 přepravky na paletu),
60 × 40 cm (4 přepravky na paletu),
40 × 30 cm (8 přepravek na paletu),
...
1961
Škoda 1202
AZNP | Mladá Boleslav | MCMLXI
podle osobní verze karoserie, protože měla 4 dveře (tedy byla sedan),
na rozdíl od 2dvéřového předchůdce (karoserie tudor, přezdívka Tudor).
1949
prototyp
1952-07-11 – 1956
Š 1200 výroba
1956 – 1961
Š 1201 výroba
1961 – 1973
Š 1202 výroba,
přezdívka "Stejšna", protože už nebyla ve výrobě karoserie sedan, už jen STW (station wagon), tedy dnešním jazykem kombi.
Modernizace ze Š 1201 na Š 1202 byla významnější než modernizace ze Š 1200 na Š 1201.
1961
Škoda Octavia a Felicia: modernizace (ploutvičky a rovná palubní deska bez kapličky; ovládání blinkrů vlevo od volantu)
AZNP | Československo | MCMLXI
Spartak
Sériové modely:
1955
Š440 sériová výroba
karoserie tudor (malé t!),
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia
1955
navíc i silnější Š 445
lidová přezdívka Spartak,
předchůdce Škody Octavia Super
1958
navíc i roadster Š 450,
předchůdce Škody Felicia
1959
Modernizace:
- Octavia
- Octavia Super
- Felicia
1960
navíc i Octavia Combi
1961
modernizace (ploutvičky)
1964
- Ukončení výroby Octavie s karoserií tudor (nahradila ji Š 1000 MB)
Tyto vozy mají elektrický plus na kostře. Snad kvůli elektrolýze, pro zpomalení koroze.
(Poslední generace Octavia Combi, v době Š100, kombík ke Š100, už má na kostře mínus.)
1971
- Ukončení výroby Octavie kombi s prvky ze Š1000 a Š100 a s mínusem na kostře.
1961-06
Barkas B1000 – sériová výroba
Německo, NDR, Chemnitz, Saská Kamenice, Karl-Marx-Stadt | MCMLXI
1961 – 1990
1961-08-01
V ČS skončila povinnost mít na motocyklu přední SPZ
Československo | MCMLXI
Do 1961-07-31 musela být i vpředu, nad předním kolem, čitelná zleva a zprava.
Původně šlo o oboustrannou plechovou tabulku obloukového tvaru, nad blatníkem;
později došlo ke změně, že se SPZ malovala zleva a zprava na blatník.
Změna je dána vyhláškou 74/1961 Sb.
1961-08-19
Srážka osobního automobilu s ponorkou
Švédsko, Lysekil | MCMLXI
Vozidlo i plavidlo byla mírně poškozena,
nikdo nebyl zraněn,
ponorka dál sloužila do roku 1980.
1962
V Západním Německu (SRN) zavedeno PSČ
Západní Německo (SRN) | MCMLXII
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1962-03
Škoda 998 Agromobil – prototypy
AZNP | MCMLXII
1963
Zakázány dveře proti větru
Německo, SRN | MCMLXIII
Výjimku ze zákazu dostal mj. Fiat 600 Multipla.
O desítky let později má dveře otevírané proti větru německý automobil Opel Meriva B. (A je to velice praktické; je to zajímavá alternativa k posuvným dveřím.)
1963
V USA zavedeno PSČ
USA | MCMLXIII
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1964
Ve Švýcarsku zavedeno PSČ
Švýcarsko | MCMLXIV
1857 Londýn
(jeho 10 částí)
1932-12 Ukrajina
(jen do r. 1939)
1941 Německo
1944
V rámci celého území pod německým vlivem dostal celý Protektorát Čechy a Morava kód "11b", jen pro zásilky zasílané odjinud než z Protektorátu.
Ve vnitřním styku v rámci Protektorátu se kód neuváděl; menší oblasti své kódy neměly.
1950 Singapur
1958 Argentina
1959 Spojené království, částečně
1962 Západní Německo, SRN
1963 USA
1964 Švýcarsko
1965 Východní Německo, NDR
---
Koncem 60. let:
Zahájení příprav v Československu,
mj. po vzoru Německa a Švédska.
1971
Zavedení PSČ je v koncepčních záměrech československé pošty.
1973-01-01
V Československu zavedeno PSČ.
---
Další státy, další roky:
1973-01-01
Polsko
(na mocy zarządzenia nr 89 Ministra Łączności z 17 listopada 1972; tedy rozhodnutím ministerstva 1972-11-11)
– Pocztowe Numery Adresowe – PNA
1974 Spojené království, plošně
1993-07-01
Nový systém PSČ pro sjednocené Německo.
2013-01-01
V Polsku je PSČ (PNA) nově nikoliv kód pošty, ale kód oblasti.
Díky tomu se při rušení pošt (nebo jiné reorganizaci pošt) nemění PSČ jednotlivých adresních bodů.
---
keyword:
ZIP code
1964
Škoda 1000 MB
AZNP | Československo, Mladá Boleslav | MCMLXIV
"Embéčko"
"1000 malých bolestí"
Samonosná karoserie,
hliníkový motor,
motor vzadu (tedy bez kardanu).
---
Lůžková úprava sedadel,
díky nižší anatomičnosti sedadel než dnes mnohem dokonalejší než dnes,
rovně sklopená opěradla předních sedadel přímo navazovala na sedáky zadních sedadel,
a zadní část sedáků zadních sedadel se zvedla do roviny a podepřela speciální opěrkou,
takže ve výsledku vzniklo prakticky dokonalé rovné letiště, jehož v pozdějších automobilech cca od r. 1990 dosáhnout nelze (protože pozdější automobily mají sedadla různě anatomicky tvarovaná).
Tato dokonalá lůžková úprava byla i v nástupci tisícovky, tedy ve Škodě 100.
A myslím, že i v poslední verzi Škoda Octavia Combi, v té s mínusem na kostře, se zadními světly ze Škody 100 a palubní deskou ve stylu Škody 1000 MB.
---
Poprvé páčky pod volantem:
Vlevo blinkry a klakson,
vpravo kompletně světla: nic, parkovací (dnes obrysová), tlumená (dnes potkávací), dálková, světelná houkačka.
Blinkry a světla pootáčením páčky okolo její osy (!).
Klakson a světelná houkačka zatlačením celé páčky k volantové tyči.
Převzala to asi i poslední Škoda Octavia combi, s mínusem na kostře.
Převzala to i Škoda 1203,
v ní cca někdy okolo r. 1978 (?) přesunuta žádná/parkovací/potkávací světla na otočný vypínač ze Š 100, zatímco pod volantem zůstalo přepínání dálkových, ale stále (v tu chvíli) otáčením páčky okolo její osy.
Pak Š 1203 přešly na páčky ze Š 105/120, stovkové dvanáctsettrojka přeskočila.
V mé Š 1203 rozjezd na křižovatce a řazení jedničky často znamenal přepnutí potkávacích světel na dálkové, protože řadicí páka (v mém voze) šla k páčce dálkových světel pod volantem.
Š1000 byla Škodovka první se světelnou houkačkou.
Potom Škoda 100 dostala otočný přepínač žádná/obrysová/potkávací světla; vpravo pod volantem zbylo přepínání mezi potkávacími a dálkovými.
Škoda 100 měla blinkry a dálková otáčením páčky okolo osy volantu (okolo volantové tyče), už nikoliv okolo vlastní osy páčky.
Škoda 100 měla klakson a světelnou houkačku přitažením páčky k volantu, nikoliv zatlačením páčky k volantové tyči.
---
Tankování benzínu logem automobilky v pravém předním blatníku.
To zůstalo i u prvních verzí Škoda 100,
pozdější Škody 100 dostaly plechové víčko v rovině blatníku, postupně ve dvou výškách v rámci blatníku.
Škoda 105/120 měla trvale viditelnou zátku bez víčka v zadním blatníku, podobně to pak měl i Favorit/Forman.
Pak Felicia v r. 1994 dostala opět plechové víčko v rovině zadního blatníku.
---
Přídavný prostor pro zavazadla za opěradly zadních sedadel, přístupný zadními bočními dveřmi po odklopení opěradla zadního sedadla, pod jeho podlahou byl akumulátor;
zhruba tak to bylo i u Š100 a u Š105/120, pak se tuším u Š105/120 možná objevil výstupek v podlaze tohoto prostoru, protože akumulátor musel být umístěn výše, nevím teď jistě.
V návodu k použití Š 100 bylo napsáno, že pokud jsou v tomto přídavném prostoru zavazadla, tak maximální počet osob ve vozidle není 5, ale 4, kvůli nosnosti vozidla nebo zadní nápravy. Prostě buď bagáž za sedačkami, nebo pátý člověk, nikoliv oboje současně, to by bylo moc.
Ze stejného důvody měly Škody 105/120 po přestavbě na alternativní pohon LPG s lahví za zadními sedadly (přestavby ve velkém probíhaly v 90. letech) trvale snížený počet osob v techickém průkazu z 5 na 4, kvůli hmotnosti propanbutanové lahve za zadními sedadly.
---
Kvůli motoru vzadu bez sériového kombi; jeho prototyp dostal přezdívku Hajaja, podle motoru naležato.
Můj komentář pod jedním polským FB příspěvkem o prototypu Š 1000 MB combi:
Nieformalnie nazywane "Hajaja", bo w j. czeskim w wersji dla najmniejszych dzieci "hajat" znaczy lezec, i Hajaja byl tez program w radiu na dobra noc dla dzieci.
Bo silnik byl w tym kombi pod podloga bagazniku na lezaca.
Wiec Hajaja, bo silnik lezy.
I mysle, ze klopoty z silnikiem, prowadzace do zatrzamynia projektu, byly zpowodowane tez wlasnie przez te jego pozycje na lezaca. Bo on nie byl do tego zkonstruowany, w roznicy od silniku VW w Transporterach.
Tutaj byl po prostu normalny silnik, tylko w nienaturalnej pozycji, i za bardzo mu sie to nie podobalo.
---
Bez sériového roadsteru; jeho prototyp se zlomil na železničním přejezdu.
---
Vizte též událost č. 250:
1970
Škoda Octavia combi s mínusem na kostře
1964
ARO M461 (nástupce vozů IMS-57 a M59; podle licence GAZ 67 a GAZ 69)
ARO | Rumunsko | MCMLXIV
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)
---
USA – vznik armádního Jeepu:
1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40
1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)
1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys:
Martin Adámek
unikátní obsah této stránky 