Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Historie techniky: Časová osa
Chronologický přehled vybraných událostí

 

Doplněno
Zatím celkem 700 událostí 5. 7. 2026
Doplněno
Zatím celkem 500 událostí 14. 5. 2026
Doplněno
Zatím celkem 400 událostí 6. 5. 2026
Vytvořeno
Koncept; postupně doplňuji 03/2026 – 29. 4. 2026

 

Stránku událostmi postupně plním; není hotová; ale už je zde leccos vidět.

Především historie techniky; ale s geopolitickým kontextem i s některými dalšími vybranými událostmi pro zarámování doby, pro zasazení do obecného běhu dějin.

Data uvádím ve formátu yyyy(-mm(-dd)).
Takový formát je použitelný mj. i jako prefix v názvech souborů (nebo čehokoliv) a vede ke správnému (chrono)logickému řazení takto pojmenovaných položek dle jejich názvů.

Přeskočit nastavení filtru a zobrazení
(skok dolů na aktuální výpis)

Filtr a zobrazení
(nepovinné)

Kategorie
(nepovinné;   nezaškrtnuto nic = nefiltrovat)

















 
Kombinace až tří kategorií a volba logického operátoru mezi nimi by mohla fungovat i ve webovém archivu.
Pokud to nepůjde přes formulář, tak zkuste odkazy dole pod výpisem časové osy, v zanořených seznamech.

Textové vyhledávání
(nepovinné)









 


Neomezeně 20 10 5 1

V rámci bloku s limitovanou výškou lze lokálně scrollovat (na obrazovce).
Při tisku (exportu do pdf) zůstanou nadlimitní podrobnosti skryté.
Při dostupném JS je možné rozbalit si jednotlivé události.





Zobrazit vše = Výchozí nastavení
(z adresy se odstraní všechny parametry s filtry a nastavením zobrazení)

Odesláním formuláře se upraví adresa stránky v adresním řádku (parametry v odkazu),
takový odkaz pak můžete sdílet, poslat, uložit si do záložek, atd.
Zkrátka, nastavení filtrů si můžete uchovat jako odkaz, který pravděpodobně vidíte nahoře v prohlížeči.

Celý formulář lze odeslat i stiskem klávesy Enter při textovém kurzoru v textovém poli.
Pro odeslání nemusíte listovat na konec formuláře.


Příklady využití filtrů (vyhledávání)

Počítejte, prosím, s tím, že databázi událostmi postupně plním,
takže jednotlivé přehledy nemusejí být vyčerpávající.

Tématické přehledy

Pro zúžení obsahu časové osy na určité téma slouží primárně výběr kategorie nebo kategorií,
s volbou logického operátoru OR vs. AND;
ale kromě toho je možné použít i textové vyhledávání.
Jelikož databázi událostmi postupně plním, uvádím zde příklady,
co (už) má smysl si nechat vyhledat:

Časová osa jako odpověď na konkrétní otázky

Jedno z hlavních využití filtrů (vyhledávání) je,
že si někdy chci porovnat data dvou událostí:
co se stalo dříve, co později;
resp. jaká technologie už byla při nějaké události k dispozici, a jaká ještě ne;
resp. kdo se které technologie či události dožil, a kdo ne.
Např.:

Poznámka pro čtenáře z budoucích časů

Tyto odkazy slouží i k tomu, aby se na ně podíval server webového archivu,
a jejich výstupy pro Vás uložil a připravil.
Vyhledávání v mé databázi už ve webovém archivu statických výstupů fungovat nebude,
ale tyto konkrétní výsledky by ve webarchivu být měly, pokud vše bude fungovat správně.
A úplně dole za stejným účelem uvádím odkazy na filtrované výpisy podle kategorie, ať máte k dispozici alespoň to.


Výpis událostí

Je nastaven filtr podle kategorií:
Doprava silniční


Je nastaven filtr podle textu:
přívěs


Je nastaveno omezování výšky podrobností.
Na obrazovce lze v rámci jednotlivých bloků lokálně scrollovat,
ale při tisku (exportu do pdf) zůstanou další podrobnosti skryté.
Pro tisk (export do pdf) všech podrobností je nutné omezování výšky vypnout.


Rychlý skok dolů v rámci stránky; na významná data:
1801, 1891-03, 1901, 1918-10-28, 1938-09-13, 1945-05-08, 1948-02-25, 1968, 1989-11-09, 2001

       

20. století (XX.)

1938  
Lehký terénní automobil Bantam, prototyp (pozdější BRC-40; cesta k terénnímu automobilu Jeep Willys)

American Bantam   |   USA   |   MCMXXXVIII

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  
 

1940  
Armádní zakázka: Lehký terénní automobil (cesta k terénnímu automobilu Jeep Willys)

Armáda USA, American Bantam, Willys, Ford   |   USA   |   MCMXL

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  

1941  
Jeep Willys MB – druhá soutěž a zakázka, zahájení výroby

Armáda USA, Willys, Ford   |   USA   |   MCMXLI

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  

1941-08  
GAZ 64 – sériová výroba

GAZ   |   SSSR, Gorkij   |   MCMXLI

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  

1943-09  
GAZ 67 – sériová výroba

GAZ   |   SSSR, Gorkij   |   MCMXLIII

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  
   

1953-09-01  
GAZ 69 – sériová výroba

GAZ   |   SSSR, Gorkij   |   MCMLIII

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  

1957  
IMS-57 (předchůdce vozu ARO M461; podle licence GAZ 67 a GAZ 69)

ARO   |   Rumunsko   |   MCMLVII

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1957  
Tatra 141 (tahač přívěsů)

Tatra   |   Kopřivnice   |   MCMLVII

Tahač těžkých přívěsů,
povolená okamžitá hmotnost přívěsu 100 t.

Vychází z Tatry 111.
Ale má dvojkabinu, kratší rozvor a menší délku.

Později vznikla varianta T 141B bez kolových redukcí, pro přívěsy do 50 t.


T 141:

1957
Zahájení výroby v Kopřivnici

1959
Výroba na Slovensku
(Bánovce nad Bebravou)

1970
Ukončení výroby
(nahradila ji Tatra 813)



Pohotovostní hmotnost:
T141: 12,14 t
T141B: 11,95 t
S přídavnou zátěží: 18,28 t

Max. rychlost:
T141: 45 km/h
T141B: 60 km/h

Spotřeba nafty:
70 l / 100 km

Motor V12; 14,6 l.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1958  
UAZ 450 Buchanka – sériová výroba

UAZ   |   SSSR, Uljanovsk   |   MCMLVIII

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics   #emergency_services  

1959  
M59 (nástupce vozu IMS-57; předchůdce vozu ARO M461; podle licence GAZ 67 a GAZ 69)

ARO   |   Rumunsko   |   MCMLIX

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1964  
ARO M461 (nástupce vozů IMS-57 a M59; podle licence GAZ 67 a GAZ 69)

ARO   |   Rumunsko   |   MCMLXIV

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1964  
Trabant 601 – zahájena sériová výroba

Německo, NDR, Zwickau   |   MCMLXIV

Sériová výroba
1964 – 1990

Nullserie
1963 a 1964

Limousine (2dv. tudor)
od 1964

Universal (3dv. kombi)
od 1965

Lieferwagen (dodávka)
od 1966

Kübelwagen (otevřený vojenský)
od 1966

---


Pro malý obytný přívěs QEK Junior
vizte událost #258:
1974-06
Karavan QEK Junior – sériová výroba

---


Chronologie vzniku lehkých obytných přívěsů:

1973
Poláci zahájili výrobu karavanu Niewiadów 126 za Polski Fiat 126p Maluch týž rok,
kdy byla v Polsku zahájena výroba Malucha;
resp. zhruba rok po zahájení výroby Fiatu 126 v Itálii.

1974-06
Zhruba rok poté, co Poláci zahájili výrobu karavanu Niewiadów 126 za Malucha,
Němci zahájili výrobu karavanu Qek Junior za Trabanta;
zhruba 10 let po zahájení výroby Trabanta 601.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1965  
UAZ 452 Buchanka (nástupce Buchanky UAZ 450) – sériová výroba

UAZ   |   SSSR, Uljanovsk   |   MCMLXV

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics   #emergency_services  

1965  
Norma pro tažné zařízení koule 50 mm (BS AU 113:1965)

British Standards Institution   |   Velká Británie   |   MCMLXV

Tažné zařízení koule (EN: ball, towball) o průměru 50 mm,
pro tažení přívěsu do hmotnosti 3,5 t.

Dnes (cca 1990+ ?) u nás běžně označována "ISO 50".

---

1965

Vydána britská norma BS AU 113:1965
Nejpozději tímto je koule 50 mm standardizována už alespoň v GB.

Všechny zdroje ukazují, že ta britská norma zde opravdu uvádí mm.

Název normy:
Specification for 50mm diameter ball coupling for trailers not exceeding 3500 kg (3.45 ton) gross weight

(Netuším, proč je tam 3500 kg vysvětleno jako 3,45 tuny, ale uvádí to seriózní zdroje. Snad britská chyba v práci s SI, při přepočtech z imperiálních jednotek?)



1975-01

Vydána mezinárodní norma ISO 1103:1975
Tím je koule 50 mm mezinárodně standardizována.



1978-12-29

BS AU 113c:1978
Asi poslední britská norma;
2007-07-31 nahrazena mezinárodním ISO standardem: BS ISO 1103:2007.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1967-03-24  
Tatra 813 – ověřovací série

Tatra, n. p.   |   Československo, Slovensko, Bánovce nad Bebravou   |   MCMLXVII

Bezkapotová kabina.

Asi první Tatra, která se běžně vyráběla i se znakem pohonu 8×8 (Kolos – kol osm).

---

Souběžně se vyráběla i starší kapotová Tatra 138 a následně její modernizovaná verze T 148.

Do r. 1970 se vyráběla i Tatra 141 (tahač přívěsů),
již Tatra 813 nahradila.

---

V provedení pro tažení těžkých přívěsů měla Tatra 813 dvě přední nápravy a jednu zadní. A podobně jako T141 měla dvojkabinu.

---

T813 je předchůdce Tatry 815.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  
 

1968  
ISO standardy pro lodní kontejner

International Maritime Organization   |   MCMLXVIII

Mj. 19. stol.:
Předchůdci námořních kontejnerů postupně vznikali a vyvíjeli se už v 19. stol., v souvislosti se železniční dopravou.


1956
Malcolm P. McLean zavedl moderní lodní kontejnery.


1968 až 1970
Organizace International Maritime Organization vydala ISO standardy definující moderní námořní kontejnery.

Dnes jsou typické délky 40 stop (celý návěs kamionu)
a 20 stop (2 kontejnery na 1návěs kamionu),
ale existují různé varianty.


---

Něco jiného jsou BDF kontejnery (na první pohled mohou připomínat 20" námořní kontejnery) s vlastníma sklopnýma nohama, používané mj. zásilkovými společnostmi pro linkovou přepravu mezi logistickými centry (např. krajskými depy), přepravované typicky nákladním autem s přívěsem (řidič si pod ně podcouvává).
Ty byly definovány asi v 70. letech 20. stol., v Německu. Pro dopravu po silnici a železnici.

---
Kontejner, lodní kontejner, námořní kontejner
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road   #transport_railway   #transport_water  

1969  
ARO 24, ARO 32 (ARO 243, ARO 244, ... )

ARO   |   Rumunsko   |   MCMLXIX

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1970-04  
Zásuvka 7pin pro přívěs mezinárodně standardizována (R 1724; později ISO 1724)

MCMLXX

Podařilo se mi dohledat málo známé první vydání této normy, z 1970-04, kdy jde ještě o doporučení:

https://cdn.standards.iteh.ai/samples/3138/e4fd831cdc5a47b199e1a27136970dd0/ISO-R-1724-1970.pdf

I S O
R E C O M M E N D A T I O N
R 1724
ELECTRICAL CONNECTIONS FOR VEHICLES WITH 6 OR 12 V ELECTRICAL EQUIPMENT
PARTICULARLY FOR PRIVATE MOTOR-CARS AND LIGHT TRAILERS O R CARAVANS
1st EDITION
April 1970

---

Toto ISO doporučení R 1724 z 1970-04 zmiňuje německou normu DIN 72 577.
Ta podle některých zdrojů možná byla vydána až 1970-07, ale jistý si tím nejsem.

Každopádně, ISO 1724 a DIN 72577 jsou zhruba totéž. Je to ta klasická, na přelomu 2. a 3. tisíciletí nejrozšířenější zásvuka pro připojení elektroinstalace přívěsu k tažnému vozidlu.

---

V Československu se prý ze staršího 5pinu na nový 7pin přecházelo okolo r. 1970.

---

Většina zdrojů ohledně standardizace 7pinu odkazuje na rok 1980, ale to už byla vydána druhá verze mezinárodního standardu ISO, "second edition", 1980-10-01, ISO 1724:1980-10.

Road vehicles – Electrical connections between towing
vehicles and towed vehicles with 6 or 12 V electrical
equipment – Type 12 N (normal)

Ale je možné, že tato druhá verze, z roku 1980, je první závazná verze, když ta první verze o 10 let dříve měla v názvu "doporučení".

V r. 1970 byl název "R 1724", R jako doporučení,
v r. 1980 už to bylo "ISO 1724".

---

7-pin, norma ISO 1724,
konektor se 7 kontakty a 7 vodiči

Konkrétně typ 12N,
"N" jako "normal",
ten hlavní, typický 7pin konektor, běžně používaný do doby, než se u nových vozidel začalo přecházet na 13pin.

---

K jaru 2026 je zatím poslední verze této normy SO 1724:2003 , z 2003-11-01.

---
---

Existuje také 7pin konektor 12S ("S" jako "supplemental", doplňkový, dodatečný), norma ISO 3732, který obsahuje jen méně běžné proudové větve, např. couvačky, trvalé napájení, napájení ledničky, pro použití dvou 7pinových konektorů vedle sebe současně, zhruba s podobnými účely jako 13pin,
ale toto řešení dvou 7pinů se v praxi nerozšířilo, v praxi se úspěšně rozšiřuje jeden 13pin.

---
---

Existují i další normy podobných konektorů.

V praxi se kombinace dvou zásuvek používá (aktuální v období cca okolo 2025) u některých nákladních automobilů a jejich přívěsů nebo návěsů, kdy jeden konektor slouží pro světla, jako to je u  osobních automobilů a dodávek, a druhý slouží pro komunikaci ABS přípojného vozidla s ABS automobilu (norma ISO 7638-1).

Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road  

1971  
UAZ 469 – sériová výroba

UAZ   |   SSSR, Uljanovsk   |   MCMLXXI

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #geopolitics  

1973  
Karavan Niewiadów N-126 – sériová výroba

Polsko, Powiat tomaszowski, Ujazd, Niewiadów   |   MCMLXXIII

1972 představen

1973 zahájena výroba

Optimalizovaný pro polského Fiata 126p Maluch
- dostatečně nízká hmotnost
- kola 12" jako u Malucha, kompatibilní s rezervou Malucha
- označení 126 přímo v názvu odkazuje právě na předurčení pro Malucha

Přezdívka mezi českými karavanisty:
Polák

Podobný produkt v NDR (DDR):
Qek Junior (určen za Trabanta 601)

---

malý obytný přívěs

---

1973
Poláci zahájili výrobu karavanu Niewiadów 126 za Polski Fiat 126p Maluch týž rok,
kdy byla v Polsku zahájena výroba Malucha;
resp. zhruba rok po zahájení výroby Fiatu 126 v Itálii.

1974-06
Zhruba rok poté, co Poláci zahájili výrobu karavanu Niewiadów 126 za Malucha,
Němci zahájili výrobu karavanu Qek Junior za Trabanta;
zhruba 10 let po zahájení výroby Trabanta 601.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1974-06  
Karavan QEK Junior – sériová výroba

Německo, NDR   |   MCMLXXIV

1974-06 – 1990
výroba

Optimalizovaný pro tažení za automobilem Trabant 601
- dostatečně nízká hmotnost

Podobný produkt v Polsku:
Niewiadów N-126
(určen za polského Fiata 126p Maluch)

---

malý obytný přívěs

---

1973
Poláci zahájili výrobu karavanu Niewiadów 126 za Polski Fiat 126p Maluch týž rok,
kdy byla v Polsku zahájena výroba Malucha;
resp. zhruba rok po zahájení výroby Fiatu 126 v Itálii.

1974-06
Zhruba rok poté, co Poláci zahájili výrobu karavanu Niewiadów 126 za Malucha,
Němci zahájili výrobu karavanu Qek Junior za Trabanta;
zhruba 10 let po zahájení výroby Trabanta 601.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1975-01  
ISO norma pro tažné zařízení koule 50 mm (ISO 1103:1975)

MCMLXXV

Tažné zařízení koule (EN: ball, towball) o průměru 50 mm,
pro tažení přívěsu do hmotnosti 3,5 t.

Dnes (cca 1990+ ?) u nás běžně označována "ISO 50".

---

1965

Vydána britská norma BS AU 113:1965
Nejpozději tímto je koule 50 mm standardizována už alespoň v GB.

Všechny zdroje ukazují, že ta britská norma zde opravdu uvádí mm.

Název normy:
Specification for 50mm diameter ball coupling for trailers not exceeding 3500 kg (3.45 ton) gross weight

(Netuším, proč je tam 3500 kg vysvětleno jako 3,45 tuny, ale uvádí to seriózní zdroje. Snad britská chyba v práci s SI, při přepočtech z imperiálních jednotek?)



1975-01

Vydána mezinárodní norma ISO 1103:1975
Tím je koule 50 mm mezinárodně standardizována.



1978-12-29

BS AU 113c:1978
Asi poslední britská norma;
2007-07-31 nahrazena mezinárodním ISO standardem: BS ISO 1103:2007.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1977  
Lada Niva

VAZ, AvtoVAZ, Lada   |   SSSR   |   MCMLXXVII

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1980  
ARO 10, ARO 11 (ARO 10.4, ... )

ARO   |   Rumunsko   |   MCMLXXX

Časová osa geneze některých terénních automobilů:
Od Bantamu přes Jeepa a GAZ až k UAZ a ARO:
(Osobní/lehké terénní automobily v ČSSR)

---

USA – vznik armádního Jeepu:


1938
Lehký terénní automobil Bantam
– prototyp
– bez zájmu státu; ještě nebyla válka
– základ pozdějšího Bantam BRC-40


1940
Soutěž o armádní zakázku
– 3 účastníci: American Bantam, Willys, Ford
– Každý ze 3 účastníků dostal zakázku, pro nasčítání výrobních kapacit.
– Bantam BRC-40 = 1940, Bantam Reconnaissance Car (průzkumné vozidlo)


1941
Nová soutěž o armádní zakázku, kvůli standardizaci, aby všechny vozy byly stejné
– zvítězil Willys: Jeep Willys MB
– vyráběl ho i Ford: Ford GPW (General Purpose Willys)
– Bantam svůj BRC-40 musel uplatnit mimo USA, výroba do r. 1943; pak vyráběl přívěsy za Jeepy.
– Zahájení výroby Jeepu Willys: 1941


---


SSSR – GAZ a UAZ:


1939 – 1940
Vedení Rudé armády požaduje lehký jednoduchý automobil s vysokou průchodností terénem.

Inspirace fotografiemi amerického Bantam BRC-40, publikovanými v tisku.
Sovětský vůz se bude jmenovat GAZ 64.


1941-02-03
GAZ 64:
Zahájeny práce na projektu


1941-03-25
GAZ 64:
Prototyp


1941-08 až 1942-léto
GAZ 64:
Sériová výroba


1942-léto-konec
GAZ 64: Zahájena modernizace
=
GAZ 67: Zahájen vývoj


1943-09 až 1953
GAZ 67:
Sériová výroba


1953-09-01 až 1972-12
GAZ 69:
Sériová výroba
– GAZ = ГАЗ (Горьковский автомобильный завод)
– do r. 1954 ve městě Gorkij (GAZ)
– od r. 1956 ve městě Uljanovsk (UAZ)
– Do ČS dovážen typicky třídvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech ještě běžné používán v horách v ČSFR/ČR
– Ještě má přední světlomety vně masky / motorového prostoru; nad předními koly má blatníky.



Od 1971 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 469 / dnes UAZ Hunter (platí k r. 2026):
Sériová výroba
– Už má přední světlomety v masce / motorovém prostoru; nad předními koly má podběhy
– UAZ = УАЗ (Ульяновский автомобильный завод)
– Do ČS dovážen typicky pětidvéřový s plátěnou střechou.
– V 90. letech běžné používán v československé / české armádě, pak byl nahrazen LR Defenderem a dalšími vozy
– Pod názvem UAZ 469 vyráběn asi do r. 2011; ale název Hunter přišel už dříve; a nejsou to jediné názvy.


1958 – 1965
UAZ 450 "Buchanka
Sériová výroba"
– Předchůdce známějšího UAZu 452 (také Buchanka; je to jedna koncepce)


Od 1965 dodnes (platí k r. 2026)
UAZ 452 "Buchanka" / od r. 1985 dodnes různá čtyřciferná označení (platí k r. 2026)
Sériová výroba"
– UAZ-452 = УАЗ-452
– Dnes mj. UAZ-3962, obecně celá řada dnes УАЗ СГР [UAZ SGR] (Старый грузовой ряд, Stará nákladní řada)
– Přezdívka "Буханка" [Buchanka] = bochník (protože tvarem připomíná východoslovanský chléb), případně "Таблетка" (tabletka)
– Mezi českými a polskými fanoušky oboru znám pod transliterovanou nepřekládanou přezdívkou "Buchanka".
– Bezkapotová (trambusová) dodávka (sanitka, mikrobus, ...)
– Ještě po r. 2002 jsem jeden kus vídal v provozu u vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové, coby terénní vojenská sanitka v khaki barvě s VRZ; později asi nahrazena Land Roverem Defenderem se sanitní skříní na chassis.
– Délka 4,36 až cca 4,9 m.
– Délka mikrobusu / sanitky / furgonu 4,36 m.


---


Rumunsko – ARO:


1957 – 2006
Automobilka ARO (Auto Romania):


1957 – 1975
IMS-57 / M59 / M461
– Rumunská výroba (a úpravy) na základě licence GAZ 69:


1957 – 1959
IMS-57
– Intreprinderea Metalurgică de Stat
– Podvozek a motor sovětský GAZ 67.
– Karoserie sovětský GAZ 69.


1959 – 1963
M59
– Modernizace vozu IMS-57


1964 – 1975
M461
– Modernizace M59
– Dá se potkat i v Česku.
– Stále visuálně připomíná GAZ 69, ale je na pohled vyšší.


1969 – 2006
ARO 24
– Řada 24; resp. 24/32
– Jednotlivé typy mají tříciferné označení začínající 24 nebo 32; např. ARO 243, ARO 244, apod.
– Má prvky z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Mírně bulvární zajímavost: ARO řady 24, významně upravené a vystylované královéhradeckým importérem Automax, pod označením Bugaro, hrálo významnou roli ve filmu Snowboarďáci (2004).


1980 – 2006
ARO 10
– Třetí, nejnovější a nejmenší řada rumunských terénních vozidel ARO
– "10", resp. "10/11" je označení celé řady.
Konkrétní typy měly názvy s tečkou, podle typu karoserie,
např. ARO 10.4 pro pevnou třídveřovou pětimístnou karoserii.
– Název řady 10 snad souvisel s tím, že rumunský prezident Ceaușescu plánoval, že každá rumunská rodina s 10 a více dětmi jedno ARO 10 dostane (moje skromná poznámka: rozměrově by bylo vhodnější starší větší ARO 24, ale budiž).
– Motor i další komponenty z rumunského osobního vozu Dacia (což je licenční úprava/výroba vozu Renault 12).
– Moje reportáž Jak se řídí ARO 10: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/aro-10/
– Na západ byly nějakou dobu exportovány jako ARO Dacia nebo jako Dacia Duster; přes zjevnou shodu názvu nezaměňovat s pozdějším modernějším SUV Dacia Duster s pohonem předních kol a příp. automaticky připojovaným pohonem zadních kol.


2006
Bankrot automobilky ARO.


---


SSSR – Lada Niva:


Od 1977 dodnes (platí k r. 2026)
Lada Niva
– Po r. 2000 změny názvů v souvislosti se změnou majitele práv na značku a následně v souvislosti s novým modelem
– Výrobce: VAZ / AvtoVAZ / Lada
(výrobce osobních automobilů Lada / Vaz Žiguli, tedy žigulíků)

Na rozdíl od výše uvedených terénních vozů se stálým pohonem zadní nápravy a ručním připojováním pohonu přední nápravy
má Lada Niva stálý pohon všech kol.
Má tedy tři diferenciály (2 nápravové, 1 mezinápravový), nikoliv jen dva nápravové;
a místo páky pro připojení pohonu přední nápravy má páku pro ruční uzamčení mezinápravového diferenciálu (aby se snažilo 1 kolo na každé nápravě, ne 1 na celém autě; po uzamčení tedy výsledek stejný jako u připojení přední nápravy natvrdo u vozidel výše).
Stejně jako vozy výše má redukci (řazena pákou).

Mnohými označována za první SUV, protože má samonosnou karoserii, nemá rám; a má i relativně komfortní odpružení;
ale dnes už je za hranici "SUV vs. poctivé terénní auto" často považována (ne)přítomnost redukce,
a jelikož Niva redukci má, je z tohoto pohledu poctivé terénní auto.

Do ČS a ČR byla dovážena především jako třídvéřová se dvěma řadami sedadel,
ale později, po modernizaci, když dostala vertikální zadní sdružené svítilny a nižší nakládací hranu,
byla do ČR dovážena i jako dvoumístná s dlouhým zadním převisem,
a ještě později i jako pětidvéřová s větším rozvorem náprav a dvěma řadami sedadel.


---


Smyslem této textové dílčí časové osy je ukázat důležité milníky terénních vozidel GAZ, UAZ, ARO a Lada,
jež byly v československé a české armádě (GAZ, UAZ), lesích, zemědělství či horách významně zastoupeny.
A jelikož byl první terénní GAZ inspirován fotografiemi amerického Bantamu, důležitého kroku na cestě k Jeepu Willys, je zde pro úplnost okrajově zmíněna i geneze Jeepu Willys.

Další důležité, ba legendární, terénní vozy, např. britské, japonské, německé nebo jiné, zde uvedeny nejsou, protože zde jde o přehled GAZ, UAZ, ARO, Lada Niva. Ne o přehled terénních vozů obecně.

A nejsou tu ani moderní terénní vozy GAZ, UAZ a Lada, protože jejich relativní zastoupení není v českém terénu tak velké, jako bylo relativní zastoupení GAZ 69, UAZ 469, UAZ 452, ARO M461, ARO 24, ARO 10 a Lada Niva v terénu československém až českém.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1982-03-19  
Střet cisternové Tatry s autobusem

Československo, Svojkovice   |   MCMLXXXII

Vojenská Tatra 148 s přívěsem, převážející letecké palivo, narazila do linkového autobusu Karosa ŠL11.
Tatru z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek právě řídil instruktor (voják z povolání), nikoliv začínající řidič (voják základní služby, se soupravou v zácviku).

Jednou z příčin nehody bylo, že řidič Tatry, zkušený instruktor, souvisle stál na brzdě, místo aby brzdil přerušovaně.
Tatra tedy na kluzkém povrchu nekontrolovalně klouzala vstříc autobusu.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road   #accidents  

1986  
Ford Transit MK3 (2. generace; aerodynamická příď)

MCMLXXXVI

Ford Transit – jednotlivé generace:

(
Bezkapotový předchůdce:

1953
Ford Eilfrachter;
FK 1000 / 1250; Taunus Transit
)

---

MK = "Mark"
(pořadové číslo modelu)

---

1965-10
Ford Transit MK1

---

1977-08 (nejhranatější)
Ford Transit MK2
První generace, facelift
Model 1978
Během prvních 50 let Transita jde o nejhranatější model.

---

1986 (aerodynamická příď)
Ford Transit MK3
Druhá generace
Aerodynamická příď, kapota zhruba v rovině s čelním sklem, podobně jako o 9 let později Ford Galaxy (ale Transit nemá dělený A sloupek.
Velká trojúhelníková nestahovací část okna v předních dveřích, díky tomu stahovací část stahovaná hluboko.
Krátká a dlouhá (L) verze téměř stejný rozvor náprav; dlouhá verze velký zadní převis.
V případě furgonu 3 výšky střechy (polovysoký kovová; vysoký laminátová)

---

1992 (u L úprava rozvoru)
Ford Transit MK4
Velmi drobný facelift druhé generace, mírné zakulacení světlometů, mírně jiná kapota; i pro velkou část majitelů nepostřehnutelná změna.
Zásadní je prodloužení rozvoru náprav a zkrácení zadního převisu v případě dlouhé verze – zadní náprava je u dlouhé verze vzaději, než byla.

---

1994-08 až 2000-07 (Smiley; 1995)
Ford Transit MK5
Druhý, tentokrát významný, facelift druhé generace.
Model 1995.
"Smiley" – podle úsměvu v masce.
Zcela nová palubní deska s výdechy topení i uprostřed.
Prostřední člověk vepředu už asi má tříbodý pás (v modelu 1986 měl dvoubodý).
V nabídce airbagy (asi).
Volant menší, s větším průřezem.
Poprvé zrcátka se sférickou částí pro mrtvý úhel.
Byl prezentován jako Transit 1995, ale určitě se vyráběl přinejmenším už 1994-09, s jedním takovým jsem jezdil; resp. jsem dohledal výrobu od 1994-08.
V posledních sloupcích karoserie černé plastové odvětrání.
Stále tři výšky střechy (kov, kov, laminát), po celou dobu výroby aerodynamické přídě 1986 – 2000.

Jako zaplechovaný furgon existovala i verze "Hi cube" (=velký objem);
– předchůdce pozdější verze Jumbo
– dlouhý rozvor, větší převis
– vysoký
– na bocích viditelné nastavování plechových panelů přímo výrobcem
– docela vzácná verze, v CZ v provozu nebyla k vidění často, ani když šlo o auta v provozním věku

---


2000-01 až 2006
Ford Transit MK6
Třetí generace

Opět mírné zhranatění tvarů.

Poprvé v nabídce i pohon předních kol. Dle výběru kupujícího, v nabídce stále i zadní pohon!

Všechny tři výšky nově mají plechovou střechu. Zámky dveří nemají táhla, proti vykradení, proto posuvné dveře mají zámek na opačném konci než kliku.

Zrcátka upevněna k A sloupkům, nikoliv ke dveřím.
Sférická část zrcátek není vodorovný proužek pro výhled jen do šířky, nově je to nepravidelná 2D kapka s nezanedbatelnou výškou, pro výhled do šířky i dolů.

Poprvé 4 délky furgonu a mikrobusu/kombi!
SWB, MWB, LWB, LWB EF
(shortw wheelbase; middle/medium; long; extended frame)
– 3 rozvory; největší navíc i s delším převisem
– LWB EF jen s pohonem zadních kol a jen jako zaplechovaná dodávka nebo jako minibus M2 na ŘP sk. D1.

Pohon předních kol zejména pro zákazníky, kteří jezdí prázdní, aby v zimě měli trakci. A také díky absenci kardanky o cca 1 l / 100 km nižší spotřeba.
A díky absenci zadního pohonného ústrojí má předokolý Transit oproti zadokolému podlahu ložné plochy o 10 cm niže, a tedy i vyšší vnitřní výšku při stejné vnější.

Pohon předních vs. zadních kol souvisel s nosností. Zadokolý Transit je vhodný pro těžší náklad nebo pro tažení přívěsu.

Palubní deska 2000 až 2006 má prostřední výdechy topení nad sebou, nikoliv vedle sebe, takže řidič vs. spolujezdci si rozdělují horní vs. dolní výdech, nikoliv přirozeně levý vs. pravý.

I přes zásadní visuální odlišnost od Transita 1986 až 2000 má i model 2000 významnou část okna řidiče a spolujezdce nestahovací, a tedy tu druhou část stahovací pořádně (což platí i u pozdějších modernizací 2006 a 2013).

Zaplechovaný furgon LWB EF s vysokou střechou, čili jediný dostupný zaplechovaný furgon LWB EF, se nazývá "Jumbo".

Při uvedení modelu 2000 na trh český Ford na přání zasílal VHS kazety s prezentačním videem.

---


2006-07 až 2013
Ford Transit MK7
Facelift třetí generace

Facelift – svislé světlomety.

První generace, která je jako MWB dostupná i s nejnižší střechou (předchozí generace měly nejnižší střechu jen v nejkratším provedení).
Ford to masivně propaguje fotografií, jak Transit MWB vyjíždí z parkoviště v přízemí kancelářské budovy.

Transit následoval Transportera, a, stejně jako on, po vzoru Peugeotu, Citroënu a Fiatu přišel o klasickou dlouhou řadicí páku na podlaze.
Nově má také jen joystick, krátkou mechanickou řadicí páku na palubní desce.

Asi poprvé dostupná i šestistupňová převodovka.
Zhruba touto dobou mizí zámky ze dveří spolujezdce, cestuíjících a nákladového prostoru.

Palubní deska generace 2006 je dle mě subjektivně možná nejergonomičtější palubní deska všech dob (až na Transitovsky trvale neefektivní vzájemné pořadí tří ovladačů topení). Různé odkládací schránky, vč. krytých placatých, vč. nabíjení mobilu, vč. místa pro (1,5l?) PET lahev u řidiče a u jednoho spolujedzce přímo v palubní desce (!!!).

V průběhu výroby přišla i verze AWD. Pohon všech kol. Stálý zadní, elektronick připojovaný přední – automaticky nebo vynuceně tlačítkem.
Nejprve pro MWB, aby se začalo uprostřed, aby to nějak zvládl i ten, kdo by chtěl SWB, nebo naopak LWB. Později i pro další verze.

---


2013
Transit MK8
Čtvrtá generace Fordu Transit.

Agresivní špičatý design přístrojů na palubní desce (budíků), podobně jako u prvního Customa.

Novinkou této generace je obtížně uchopitelný přepínač světlometů; bez možnosti zjištění jeho polohy hmatem; po vzoru neergonomických moderních osobních automobilů.
Protože už nemá snadno nahmatatelný průměr ovladače v jeho středu, jasně hmatem sdělující stav, jako to měly modely 2000 až 2006 i 2006 až 2013. (Modely 1986 až 2000 měly páčku pod volantem.)

Odsud už to příliš nesleduji.

Pak někdy časem přišel elektromobil, zabitý jednak hmotností přívěsu 0 kg a více ani ťuk, a jednak povinnou přítomností obřího displeje, který na pracovišti řidiče silničního vozidla nemá co dělat; společného pro přístup k informacím o elektropohonu a pro rádio.

Ale: Od r. 2013 nabízí Transit velkorysejší vnitřní výšku.

A jelikož už existuje menší Ford Custom, tak už neexistuje Transit furgon ani mikrobus v délce L1 (dřívější SWB), protože tuto roli plní Custom.
Transit celkově zmohutněl, protože se rozdvojil na menšího Customa a většího Transita, po vzoru VW Transporter vs. LT/Crafter.

A zhruba od této generace je pohon AWD inteligentní, sice s horší ergonomií obsluhy pro řidiče (více režimů k lovení, ne jen tlačítko pro stisk poslepu pohmatu), ale zato umí nabídnout spotřebu na silnici stejnou jako zadokolý Transit.

---

https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1987  
Zásuvka 13pin pro přívěs vymyšlena

Erich Jaeger   |   MCMLXXXVII

13pinová elektrická zásuvka a zástrčka pro tažení přívěsu.
13 poles. 13 kontaktů a 13 vodičů:

---

1987
Erich Jaeger 13pinovou zásuvku vymyslel

1993-12
Vydána norma ISO 11446:1993
Asi první norma, která zapojení 13pinové zásuvky definuje.

2012
Původní rezerva (neobsazený vodič) obsazena novou funkcí:
Detekce přítomnosti přívěsu.
Takže 13pin už je opět bez rezervy, stejně jako 7pin.
Starší vozidla mohou tento pin využívat jinak.

---

Předchozí 7pinová zásuvka, běžně používaná i na nových vozidlech i v dalších letech, měla původně 1 rezervní pin, jenž byl časem obsazen mlhovkou.
Jenže týž pin některé karavany používaly pro napájení osvětlení interiéru.
A na zpětný světlomet (couvačku) nezbylo.

Toto vše, a navíc opět novou rezervu, řeší norma se 13 vodiči.
Z toho tři jsou kostra.
A rezerva už je v době sestavování této časové osy obsazená...

Oproti původnímu 7pinovému zapojení (kde původní rezervu obsadila mlhovka, tudíž berme, že mlhovka u 7pinu je) má toto nové 13pinové navíc:

Další dvě kostry
(celkem tedy 3;
konkrétně definováno, která je pro které účely),

couvačka,

stálé napájení pro zařízení na přívěsu (osvětlení interiéru karavanu),

spínané napájení pro zařízení na přívěsu jen při zapnuté spínací skříňce auta (lednička v karavanu),

nová rezerva,
ale od r. 2012 je místo ní detekce přítomnosti přívěsu

7+6 = 13 pinů
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road  
 

1992  
Ford Transit MK4 (úprava rozvoru u L; nenápadný facelift)

MCMXCII

Ford Transit – jednotlivé generace:

(
Bezkapotový předchůdce:

1953
Ford Eilfrachter;
FK 1000 / 1250; Taunus Transit
)

---

MK = "Mark"
(pořadové číslo modelu)

---

1965-10
Ford Transit MK1

---

1977-08 (nejhranatější)
Ford Transit MK2
První generace, facelift
Model 1978
Během prvních 50 let Transita jde o nejhranatější model.

---

1986 (aerodynamická příď)
Ford Transit MK3
Druhá generace
Aerodynamická příď, kapota zhruba v rovině s čelním sklem, podobně jako o 9 let později Ford Galaxy (ale Transit nemá dělený A sloupek.
Velká trojúhelníková nestahovací část okna v předních dveřích, díky tomu stahovací část stahovaná hluboko.
Krátká a dlouhá (L) verze téměř stejný rozvor náprav; dlouhá verze velký zadní převis.
V případě furgonu 3 výšky střechy (polovysoký kovová; vysoký laminátová)

---

1992 (u L úprava rozvoru)
Ford Transit MK4
Velmi drobný facelift druhé generace, mírné zakulacení světlometů, mírně jiná kapota; i pro velkou část majitelů nepostřehnutelná změna.
Zásadní je prodloužení rozvoru náprav a zkrácení zadního převisu v případě dlouhé verze – zadní náprava je u dlouhé verze vzaději, než byla.

---

1994-08 až 2000-07 (Smiley; 1995)
Ford Transit MK5
Druhý, tentokrát významný, facelift druhé generace.
Model 1995.
"Smiley" – podle úsměvu v masce.
Zcela nová palubní deska s výdechy topení i uprostřed.
Prostřední člověk vepředu už asi má tříbodý pás (v modelu 1986 měl dvoubodý).
V nabídce airbagy (asi).
Volant menší, s větším průřezem.
Poprvé zrcátka se sférickou částí pro mrtvý úhel.
Byl prezentován jako Transit 1995, ale určitě se vyráběl přinejmenším už 1994-09, s jedním takovým jsem jezdil; resp. jsem dohledal výrobu od 1994-08.
V posledních sloupcích karoserie černé plastové odvětrání.
Stále tři výšky střechy (kov, kov, laminát), po celou dobu výroby aerodynamické přídě 1986 – 2000.

Jako zaplechovaný furgon existovala i verze "Hi cube" (=velký objem);
– předchůdce pozdější verze Jumbo
– dlouhý rozvor, větší převis
– vysoký
– na bocích viditelné nastavování plechových panelů přímo výrobcem
– docela vzácná verze, v CZ v provozu nebyla k vidění často, ani když šlo o auta v provozním věku

---


2000-01 až 2006
Ford Transit MK6
Třetí generace

Opět mírné zhranatění tvarů.

Poprvé v nabídce i pohon předních kol. Dle výběru kupujícího, v nabídce stále i zadní pohon!

Všechny tři výšky nově mají plechovou střechu. Zámky dveří nemají táhla, proti vykradení, proto posuvné dveře mají zámek na opačném konci než kliku.

Zrcátka upevněna k A sloupkům, nikoliv ke dveřím.
Sférická část zrcátek není vodorovný proužek pro výhled jen do šířky, nově je to nepravidelná 2D kapka s nezanedbatelnou výškou, pro výhled do šířky i dolů.

Poprvé 4 délky furgonu a mikrobusu/kombi!
SWB, MWB, LWB, LWB EF
(shortw wheelbase; middle/medium; long; extended frame)
– 3 rozvory; největší navíc i s delším převisem
– LWB EF jen s pohonem zadních kol a jen jako zaplechovaná dodávka nebo jako minibus M2 na ŘP sk. D1.

Pohon předních kol zejména pro zákazníky, kteří jezdí prázdní, aby v zimě měli trakci. A také díky absenci kardanky o cca 1 l / 100 km nižší spotřeba.
A díky absenci zadního pohonného ústrojí má předokolý Transit oproti zadokolému podlahu ložné plochy o 10 cm niže, a tedy i vyšší vnitřní výšku při stejné vnější.

Pohon předních vs. zadních kol souvisel s nosností. Zadokolý Transit je vhodný pro těžší náklad nebo pro tažení přívěsu.

Palubní deska 2000 až 2006 má prostřední výdechy topení nad sebou, nikoliv vedle sebe, takže řidič vs. spolujezdci si rozdělují horní vs. dolní výdech, nikoliv přirozeně levý vs. pravý.

I přes zásadní visuální odlišnost od Transita 1986 až 2000 má i model 2000 významnou část okna řidiče a spolujezdce nestahovací, a tedy tu druhou část stahovací pořádně (což platí i u pozdějších modernizací 2006 a 2013).

Zaplechovaný furgon LWB EF s vysokou střechou, čili jediný dostupný zaplechovaný furgon LWB EF, se nazývá "Jumbo".

Při uvedení modelu 2000 na trh český Ford na přání zasílal VHS kazety s prezentačním videem.

---


2006-07 až 2013
Ford Transit MK7
Facelift třetí generace

Facelift – svislé světlomety.

První generace, která je jako MWB dostupná i s nejnižší střechou (předchozí generace měly nejnižší střechu jen v nejkratším provedení).
Ford to masivně propaguje fotografií, jak Transit MWB vyjíždí z parkoviště v přízemí kancelářské budovy.

Transit následoval Transportera, a, stejně jako on, po vzoru Peugeotu, Citroënu a Fiatu přišel o klasickou dlouhou řadicí páku na podlaze.
Nově má také jen joystick, krátkou mechanickou řadicí páku na palubní desce.

Asi poprvé dostupná i šestistupňová převodovka.
Zhruba touto dobou mizí zámky ze dveří spolujezdce, cestuíjících a nákladového prostoru.

Palubní deska generace 2006 je dle mě subjektivně možná nejergonomičtější palubní deska všech dob (až na Transitovsky trvale neefektivní vzájemné pořadí tří ovladačů topení). Různé odkládací schránky, vč. krytých placatých, vč. nabíjení mobilu, vč. místa pro (1,5l?) PET lahev u řidiče a u jednoho spolujedzce přímo v palubní desce (!!!).

V průběhu výroby přišla i verze AWD. Pohon všech kol. Stálý zadní, elektronick připojovaný přední – automaticky nebo vynuceně tlačítkem.
Nejprve pro MWB, aby se začalo uprostřed, aby to nějak zvládl i ten, kdo by chtěl SWB, nebo naopak LWB. Později i pro další verze.

---


2013
Transit MK8
Čtvrtá generace Fordu Transit.

Agresivní špičatý design přístrojů na palubní desce (budíků), podobně jako u prvního Customa.

Novinkou této generace je obtížně uchopitelný přepínač světlometů; bez možnosti zjištění jeho polohy hmatem; po vzoru neergonomických moderních osobních automobilů.
Protože už nemá snadno nahmatatelný průměr ovladače v jeho středu, jasně hmatem sdělující stav, jako to měly modely 2000 až 2006 i 2006 až 2013. (Modely 1986 až 2000 měly páčku pod volantem).

Odsud už to příliš nesleduji.

Pak někdy časem přišel elektromobil, zabitý jednak hmotností přívěsu 0 kg a více ani ťuk, a jednak povinnou přítomností obřího displeje, který na pracovišti řidiče silničního vozidla nemá co dělat; společného pro přístup k informacím o elektropohonu a pro rádio.

Ale: Od r. 2013 nabízí Transit velkorysejší vnitřní výšku.

A jelikož už existuje menší Ford Custom, tak už neexistuje Transit furgon ani mikrobus v délce L1 (dřívější SWB), protože tuto roli plní Custom.
Transit celkově zmohutněl, protože se rozdvojil na menšího Customa a většího Transita, po vzoru VW Transporter vs. LT/Crafter.

A zhruba od této generace je pohon AWD inteligentní, sice s horší ergonomií obsluhy pro řidiče (více režimů k lovení, ne jen tlačítko pro stisk poslepu pohmatu), ale zato umí nabídnout spotřebu na silnici stejnou jako zadokolý Transit.

---

https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1993-12  
Zásuvka 13pin pro přívěs standardizována (ISO 11446:1993)

Erich Jaeger   |   MCMXCIII

13pinová elektrická zásuvka a zástrčka pro tažení přívěsu.
13 poles. 13 kontaktů a 13 vodičů:

---

1987
Erich Jaeger 13pinovou zásuvku vymyslel

1993-12
Vydána norma ISO 11446:1993
Asi první norma, která zapojení 13pinové zásuvky definuje.

2012
Původní rezerva (neobsazený vodič) obsazena novou funkcí:
Detekce přítomnosti přívěsu.
Takže 13pin už je opět bez rezervy, stejně jako 7pin.
Starší vozidla mohou tento pin využívat jinak.

---

Předchozí 7pinová zásuvka, běžně používaná i na nových vozidlech i v dalších letech, měla původně 1 rezervní pin, jenž byl časem obsazen mlhovkou.
Jenže týž pin některé karavany používaly pro napájení osvětlení interiéru.
A na zpětný světlomet (couvačku) nezbylo.

Toto vše, a navíc opět novou rezervu, řeší norma se 13 vodiči.
Z toho tři jsou kostra.
A rezerva už je v době sestavování této časové osy obsazená...

Oproti původnímu 7pinovému zapojení (kde původní rezervu obsadila mlhovka, tudíž berme, že mlhovka u 7pinu je) má toto nové 13pinové navíc:

Další dvě kostry
(celkem tedy 3;
konkrétně definováno, která je pro které účely),

couvačka,

stálé napájení pro zařízení na přívěsu (osvětlení interiéru karavanu),

spínané napájení pro zařízení na přívěsu jen při zapnuté spínací skříňce auta (lednička v karavanu),

nová rezerva,
ale od r. 2012 je místo ní detekce přítomnosti přívěsu

7+6 = 13 pinů
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road  

1994-08  
Ford Transit MK5 (Smiley; 1995)

MCMXCIV

Ford Transit – jednotlivé generace:

(
Bezkapotový předchůdce:

1953
Ford Eilfrachter;
FK 1000 / 1250; Taunus Transit
)

---

MK = "Mark"
(pořadové číslo modelu)

---

1965-10
Ford Transit MK1

---

1977-08 (nejhranatější)
Ford Transit MK2
První generace, facelift
Model 1978
Během prvních 50 let Transita jde o nejhranatější model.

---

1986 (aerodynamická příď)
Ford Transit MK3
Druhá generace
Aerodynamická příď, kapota zhruba v rovině s čelním sklem, podobně jako o 9 let později Ford Galaxy (ale Transit nemá dělený A sloupek.
Velká trojúhelníková nestahovací část okna v předních dveřích, díky tomu stahovací část stahovaná hluboko.
Krátká a dlouhá (L) verze téměř stejný rozvor náprav; dlouhá verze velký zadní převis.
V případě furgonu 3 výšky střechy (polovysoký kovová; vysoký laminátová)

---

1992 (u L úprava rozvoru)
Ford Transit MK4
Velmi drobný facelift druhé generace, mírné zakulacení světlometů, mírně jiná kapota; i pro velkou část majitelů nepostřehnutelná změna.
Zásadní je prodloužení rozvoru náprav a zkrácení zadního převisu v případě dlouhé verze – zadní náprava je u dlouhé verze vzaději, než byla.

---

1994-08 až 2000-07 (Smiley; 1995)
Ford Transit MK5
Druhý, tentokrát významný, facelift druhé generace.
Model 1995.
"Smiley" – podle úsměvu v masce.
Zcela nová palubní deska s výdechy topení i uprostřed.
Prostřední člověk vepředu už asi má tříbodý pás (v modelu 1986 měl dvoubodý).
V nabídce airbagy (asi).
Volant menší, s větším průřezem.
Poprvé zrcátka se sférickou částí pro mrtvý úhel.
Byl prezentován jako Transit 1995, ale určitě se vyráběl přinejmenším už 1994-09, s jedním takovým jsem jezdil; resp. jsem dohledal výrobu od 1994-08.
V posledních sloupcích karoserie černé plastové odvětrání.
Stále tři výšky střechy (kov, kov, laminát), po celou dobu výroby aerodynamické přídě 1986 – 2000.

Jako zaplechovaný furgon existovala i verze "Hi cube" (=velký objem);
– předchůdce pozdější verze Jumbo
– dlouhý rozvor, větší převis
– vysoký
– na bocích viditelné nastavování plechových panelů přímo výrobcem
– docela vzácná verze, v CZ v provozu nebyla k vidění často, ani když šlo o auta v provozním věku

---


2000-01 až 2006
Ford Transit MK6
Třetí generace

Opět mírné zhranatění tvarů.

Poprvé v nabídce i pohon předních kol. Dle výběru kupujícího, v nabídce stále i zadní pohon!

Všechny tři výšky nově mají plechovou střechu. Zámky dveří nemají táhla, proti vykradení, proto posuvné dveře mají zámek na opačném konci než kliku.

Zrcátka upevněna k A sloupkům, nikoliv ke dveřím.
Sférická část zrcátek není vodorovný proužek pro výhled jen do šířky, nově je to nepravidelná 2D kapka s nezanedbatelnou výškou, pro výhled do šířky i dolů.

Poprvé 4 délky furgonu a mikrobusu/kombi!
SWB, MWB, LWB, LWB EF
(shortw wheelbase; middle/medium; long; extended frame)
– 3 rozvory; největší navíc i s delším převisem
– LWB EF jen s pohonem zadních kol a jen jako zaplechovaná dodávka nebo jako minibus M2 na ŘP sk. D1.

Pohon předních kol zejména pro zákazníky, kteří jezdí prázdní, aby v zimě měli trakci. A také díky absenci kardanky o cca 1 l / 100 km nižší spotřeba.
A díky absenci zadního pohonného ústrojí má předokolý Transit oproti zadokolému podlahu ložné plochy o 10 cm niže, a tedy i vyšší vnitřní výšku při stejné vnější.

Pohon předních vs. zadních kol souvisel s nosností. Zadokolý Transit je vhodný pro těžší náklad nebo pro tažení přívěsu.

Palubní deska 2000 až 2006 má prostřední výdechy topení nad sebou, nikoliv vedle sebe, takže řidič vs. spolujezdci si rozdělují horní vs. dolní výdech, nikoliv přirozeně levý vs. pravý.

I přes zásadní visuální odlišnost od Transita 1986 až 2000 má i model 2000 významnou část okna řidiče a spolujezdce nestahovací, a tedy tu druhou část stahovací pořádně (což platí i u pozdějších modernizací 2006 a 2013).

Zaplechovaný furgon LWB EF s vysokou střechou, čili jediný dostupný zaplechovaný furgon LWB EF, se nazývá "Jumbo".

Při uvedení modelu 2000 na trh český Ford na přání zasílal VHS kazety s prezentačním videem.

---


2006-07 až 2013
Ford Transit MK7
Facelift třetí generace

Facelift – svislé světlomety.

První generace, která je jako MWB dostupná i s nejnižší střechou (předchozí generace měly nejnižší střechu jen v nejkratším provedení).
Ford to masivně propaguje fotografií, jak Transit MWB vyjíždí z parkoviště v přízemí kancelářské budovy.

Transit následoval Transportera, a, stejně jako on, po vzoru Peugeotu, Citroënu a Fiatu přišel o klasickou dlouhou řadicí páku na podlaze.
Nově má také jen joystick, krátkou mechanickou řadicí páku na palubní desce.

Asi poprvé dostupná i šestistupňová převodovka.
Zhruba touto dobou mizí zámky ze dveří spolujezdce, cestuíjících a nákladového prostoru.

Palubní deska generace 2006 je dle mě subjektivně možná nejergonomičtější palubní deska všech dob (až na Transitovsky trvale neefektivní vzájemné pořadí tří ovladačů topení). Různé odkládací schránky, vč. krytých placatých, vč. nabíjení mobilu, vč. místa pro (1,5l?) PET lahev u řidiče a u jednoho spolujedzce přímo v palubní desce (!!!).

V průběhu výroby přišla i verze AWD. Pohon všech kol. Stálý zadní, elektronick připojovaný přední – automaticky nebo vynuceně tlačítkem.
Nejprve pro MWB, aby se začalo uprostřed, aby to nějak zvládl i ten, kdo by chtěl SWB, nebo naopak LWB. Později i pro další verze.

---


2013
Transit MK8
Čtvrtá generace Fordu Transit.

Agresivní špičatý design přístrojů na palubní desce (budíků), podobně jako u prvního Customa.

Novinkou této generace je obtížně uchopitelný přepínač světlometů; bez možnosti zjištění jeho polohy hmatem; po vzoru neergonomických moderních osobních automobilů.
Protože už nemá snadno nahmatatelný průměr ovladače v jeho středu, jasně hmatem sdělující stav, jako to měly modely 2000 až 2006 i 2006 až 2013. (Modely 1986 až 2000 měly páčku pod volantem.)

Odsud už to příliš nesleduji.

Pak někdy časem přišel elektromobil, zabitý jednak hmotností přívěsu 0 kg a více ani ťuk, a jednak povinnou přítomností obřího displeje, který na pracovišti řidiče silničního vozidla nemá co dělat; společného pro přístup k informacím o elektropohonu a pro rádio.

Ale: Od r. 2013 nabízí Transit velkorysejší vnitřní výšku.

A jelikož už existuje menší Ford Custom, tak už neexistuje Transit furgon ani mikrobus v délce L1 (dřívější SWB), protože tuto roli plní Custom.
Transit celkově zmohutněl, protože se rozdvojil na menšího Customa a většího Transita, po vzoru VW Transporter vs. LT/Crafter.

A zhruba od této generace je pohon AWD inteligentní, sice s horší ergonomií obsluhy pro řidiče (více režimů k lovení, ne jen tlačítko pro stisk poslepu pohmatu), ale zato umí nabídnout spotřebu na silnici stejnou jako zadokolý Transit.

---

https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  

1995-05  
Ford Galaxy, Volkswagen Sharan, Seat Alhambra – sériová výroba

Ford, VW   |   Německo, Portugalsko   |   MCMXCV

Velice praktický a komfortní automobil se schopností táhnout až 2t přívěs,
přitom kompaktních rozměrů (l = 4,6 m) a rozumné spotřeby paliva.

S variabilním interiérem. Milovaný svými majiteli.
Má 2 nebo 3 řady sedadel, 2+3=5 nebo 2+3+2=7 míst.
Jednotlivá sedadla, samostatně vyjímatelná. U každého nastavitelné a sklopné opěradlo.
Možnost při 2 sedadlech ve druhé řadě přemístit sedadla dál od dveří (lepší pas. bezp., více místa, hlubší sklon opěradla).

Menší alternativa k VW Multivan.

Téměř dokonalé auto pro dálkové cesty, práci, rodinu i volný čas.

Podobně jako soudobý VW Transporter T4 má i přes pohon předních kol velmi pěkný rejd předních kol.

---

Později se občas mezi lidmi objevovala souhrnná zkratka všech tří typů: SAG

---

Jako Seat Alhambra možná až od r. 1996.

---

Společný projekt Fordu a VW. VW ho v rámci VW Group poskytl k obrandování i Seatu.

Montáž v Portugalsku.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

2000-01  
Ford Transit MK6 (3. generace; 2000; i přední pohon; 4 délky)

MM

Ford Transit – jednotlivé generace:

(
Bezkapotový předchůdce:

1953
Ford Eilfrachter;
FK 1000 / 1250; Taunus Transit
)

---

MK = "Mark"
(pořadové číslo modelu)

---

1965-10
Ford Transit MK1

---

1977-08 (nejhranatější)
Ford Transit MK2
První generace, facelift
Model 1978
Během prvních 50 let Transita jde o nejhranatější model.

---

1986 (aerodynamická příď)
Ford Transit MK3
Druhá generace
Aerodynamická příď, kapota zhruba v rovině s čelním sklem, podobně jako o 9 let později Ford Galaxy (ale Transit nemá dělený A sloupek.
Velká trojúhelníková nestahovací část okna v předních dveřích, díky tomu stahovací část stahovaná hluboko.
Krátká a dlouhá (L) verze téměř stejný rozvor náprav; dlouhá verze velký zadní převis.
V případě furgonu 3 výšky střechy (polovysoký kovová; vysoký laminátová)

---

1992 (u L úprava rozvoru)
Ford Transit MK4
Velmi drobný facelift druhé generace, mírné zakulacení světlometů, mírně jiná kapota; i pro velkou část majitelů nepostřehnutelná změna.
Zásadní je prodloužení rozvoru náprav a zkrácení zadního převisu v případě dlouhé verze – zadní náprava je u dlouhé verze vzaději, než byla.

---

1994-08 až 2000-07 (Smiley; 1995)
Ford Transit MK5
Druhý, tentokrát významný, facelift druhé generace.
Model 1995.
"Smiley" – podle úsměvu v masce.
Zcela nová palubní deska s výdechy topení i uprostřed.
Prostřední člověk vepředu už asi má tříbodý pás (v modelu 1986 měl dvoubodý).
V nabídce airbagy (asi).
Volant menší, s větším průřezem.
Poprvé zrcátka se sférickou částí pro mrtvý úhel.
Byl prezentován jako Transit 1995, ale určitě se vyráběl přinejmenším už 1994-09, s jedním takovým jsem jezdil; resp. jsem dohledal výrobu od 1994-08.
V posledních sloupcích karoserie černé plastové odvětrání.
Stále tři výšky střechy (kov, kov, laminát), po celou dobu výroby aerodynamické přídě 1986 – 2000.

Jako zaplechovaný furgon existovala i verze "Hi cube" (=velký objem);
– předchůdce pozdější verze Jumbo
– dlouhý rozvor, větší převis
– vysoký
– na bocích viditelné nastavování plechových panelů přímo výrobcem
– docela vzácná verze, v CZ v provozu nebyla k vidění často, ani když šlo o auta v provozním věku

---


2000-01 až 2006
Ford Transit MK6
Třetí generace

Opět mírné zhranatění tvarů.

Poprvé v nabídce i pohon předních kol. Dle výběru kupujícího, v nabídce stále i zadní pohon!

Všechny tři výšky nově mají plechovou střechu. Zámky dveří nemají táhla, proti vykradení, proto posuvné dveře mají zámek na opačném konci než kliku.

Zrcátka upevněna k A sloupkům, nikoliv ke dveřím.
Sférická část zrcátek není vodorovný proužek pro výhled jen do šířky, nově je to nepravidelná 2D kapka s nezanedbatelnou výškou, pro výhled do šířky i dolů.

Poprvé 4 délky furgonu a mikrobusu/kombi!
SWB, MWB, LWB, LWB EF
(shortw wheelbase; middle/medium; long; extended frame)
– 3 rozvory; největší navíc i s delším převisem
– LWB EF jen s pohonem zadních kol a jen jako zaplechovaná dodávka nebo jako minibus M2 na ŘP sk. D1.

Pohon předních kol zejména pro zákazníky, kteří jezdí prázdní, aby v zimě měli trakci. A také díky absenci kardanky o cca 1 l / 100 km nižší spotřeba.
A díky absenci zadního pohonného ústrojí má předokolý Transit oproti zadokolému podlahu ložné plochy o 10 cm niže, a tedy i vyšší vnitřní výšku při stejné vnější.

Pohon předních vs. zadních kol souvisel s nosností. Zadokolý Transit je vhodný pro těžší náklad nebo pro tažení přívěsu.

Palubní deska 2000 až 2006 má prostřední výdechy topení nad sebou, nikoliv vedle sebe, takže řidič vs. spolujezdci si rozdělují horní vs. dolní výdech, nikoliv přirozeně levý vs. pravý.

I přes zásadní visuální odlišnost od Transita 1986 až 2000 má i model 2000 významnou část okna řidiče a spolujezdce nestahovací, a tedy tu druhou část stahovací pořádně (což platí i u pozdějších modernizací 2006 a 2013).

Zaplechovaný furgon LWB EF s vysokou střechou, čili jediný dostupný zaplechovaný furgon LWB EF, se nazývá "Jumbo".

Při uvedení modelu 2000 na trh český Ford na přání zasílal VHS kazety s prezentačním videem.

---


2006-07 až 2013
Ford Transit MK7
Facelift třetí generace

Facelift – svislé světlomety.

První generace, která je jako MWB dostupná i s nejnižší střechou (předchozí generace měly nejnižší střechu jen v nejkratším provedení).
Ford to masivně propaguje fotografií, jak Transit MWB vyjíždí z parkoviště v přízemí kancelářské budovy.

Transit následoval Transportera, a, stejně jako on, po vzoru Peugeotu, Citroënu a Fiatu přišel o klasickou dlouhou řadicí páku na podlaze.
Nově má také jen joystick, krátkou mechanickou řadicí páku na palubní desce.

Asi poprvé dostupná i šestistupňová převodovka.
Zhruba touto dobou mizí zámky ze dveří spolujezdce, cestuíjících a nákladového prostoru.

Palubní deska generace 2006 je dle mě subjektivně možná nejergonomičtější palubní deska všech dob (až na Transitovsky trvale neefektivní vzájemné pořadí tří ovladačů topení). Různé odkládací schránky, vč. krytých placatých, vč. nabíjení mobilu, vč. místa pro (1,5l?) PET lahev u řidiče a u jednoho spolujedzce přímo v palubní desce (!!!).

V průběhu výroby přišla i verze AWD. Pohon všech kol. Stálý zadní, elektronick připojovaný přední – automaticky nebo vynuceně tlačítkem.
Nejprve pro MWB, aby se začalo uprostřed, aby to nějak zvládl i ten, kdo by chtěl SWB, nebo naopak LWB. Později i pro další verze.

---


2013
Transit MK8
Čtvrtá generace Fordu Transit.

Agresivní špičatý design přístrojů na palubní desce (budíků), podobně jako u prvního Customa.

Novinkou této generace je obtížně uchopitelný přepínač světlometů; bez možnosti zjištění jeho polohy hmatem; po vzoru neergonomických moderních osobních automobilů.
Protože už nemá snadno nahmatatelný průměr ovladače v jeho středu, jasně hmatem sdělující stav, jako to měly modely 2000 až 2006 i 2006 až 2013. (Modely 1986 až 2000 měly páčku pod volantem.)

Odsud už to příliš nesleduji.

Pak někdy časem přišel elektromobil, zabitý jednak hmotností přívěsu 0 kg a více ani ťuk, a jednak povinnou přítomností obřího displeje, který na pracovišti řidiče silničního vozidla nemá co dělat; společného pro přístup k informacím o elektropohonu a pro rádio.

Ale: Od r. 2013 nabízí Transit velkorysejší vnitřní výšku.

A jelikož už existuje menší Ford Custom, tak už neexistuje Transit furgon ani mikrobus v délce L1 (dřívější SWB), protože tuto roli plní Custom.
Transit celkově zmohutněl, protože se rozdvojil na menšího Customa a většího Transita, po vzoru VW Transporter vs. LT/Crafter.

A zhruba od této generace je pohon AWD inteligentní, sice s horší ergonomií obsluhy pro řidiče (více režimů k lovení, ne jen tlačítko pro stisk poslepu pohmatu), ale zato umí nabídnout spotřebu na silnici stejnou jako zadokolý Transit.

---

https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  
 

21. století (XXI.)

2001-01-01  
361/2000 Sb. Více skupin ŘP.

Česká republika   |   MMI

Silniční vyhláška je místo další novely nahrazena zcela novým zákonem:

Zákon 361/2000 Sb. z 19.10.2000,
platný od 1.1.2001.

Přináší více skupin řidičských průkazů, omezení pro mladé motocyklisty, rozdělení skupiny E k jednotlivým základním skupinám, ruší automatický zisk E po dvou letech praxe,
a mnoho dalších změn.

Mj. také mění pravidlo 30/30 a 50/50 ne nové 30/50 a 50/50:
Pokud na železničním přejezdu nebliká bílé světlo, tak rychlost 30 km/h platí nově už z 50metrové vzdálenosti, ne z dosavadní 30metrové.

Mění se také přednost na kruhových objezdech (a od té doby pak ještě dvakrát, tedy podruhé a potřetí, zatím, platí k jaru 2026).
Pro přednost vozidla jedoucího po kruháči musí nově na vjezdu být navíc značka Dej přednost v jízdě. Což bylo později zrušeno, a pak zase obnoveno.

Kdo si kvůli novým omezením ŘP na motocykl honem dal přihlášku do autoškoly v prosinci 2000 v 17 letech, a potom dělal ŘP A+B v roce 2001 v 18 letech (do roka od přihlášky), ten vyplňoval staré testy, ale podle nových pravidel, takže u kruhových objezdů byly v zadáních přelepky, aby komisařům i nadále fungovaly plastové šablony pro kontrolu. Aby se použila stará forma a nový obsah.

Další ze změn totiž je, že se změnily testy. Místo vždy jedné správné odpovědi ze tří to nově je 0 až 4 ze čtyř, přičemž výroková logika autorů testu byla trochu problematická,
a druhá novinka je, že křižovatky jsou nově z pohledu řidiče jednoho z aut, přičemž na té palubní desce ve výhledu nebylo v prvních verzích testů pořadně vidět, jestli má toto auto zapnutý blinkr, tedy kam jedu.

A těch změn asi mohlo být více.

Ještě k ŘP:

Skončila skupina M (A50) od 15 let do 50 ccm,
místo ní přišla AM od 15 let do 50 ccm při benzínu a do 45 km/h, takže Pionýry a Simsony už od 15 let nejsou.

Přibyla A1 od 16 let do 125 ccm a asi nějakých kW.

Plnohodnotná neomezená A "na mašinu" se posunula ze 17 let na 21 let,
což všechny vyděsilo, protože by to znamenalo, že nebude možné do 21 let řídit běžně rozšířenou Jawu 250.

Takže komu chyběl méně než rok do potřebných narozenin dle staré vyhlášky, ten si v prosinci 2000 honem dával přihlášku do autoškoly, aby si pak do roka od přihlášky hned po dovršení potřebného věku udělal zkoušky.

Až pak se ukázalo, že existuje i omezená A od 18 let, na nějaké kW, pokrývající i tu Jawu 250, až po letech nazvaná A2.




-----

U řidičských průkazů došlo zákonem 361/2000 Sb. od 1.1.2001 k zásadním změnám v možnostech pořadí získávání jednotlivých skupin:

Do r. 2000 bylo snad jediné omezení, a to sice, že kdo si chce udělat ŘP sk. D, tedy na autobus, musí už být alespoň dva roky držitelem sk. C, na nákladní automobil.
Původně bylo potřeba dokládat dvouletou praxi v řízení nákladního automobilu, ale s rozvojem soukromého podnikání v 90. letech nastala situace, že si každý uměl od někoho to potvrzení získat, nezávisle na realitě, takže se pak na ten požadavek praxe rezignovalo, a stačilo jen tu skupinu C mít (asi ty dva roky, pokud se nemýlím; psáno na jaře 2026).

A skupina E (přívěs) byla jedna společná, pro B, C i D.
A kdo chtěl, mohl si po dvou letech držení sk. B zajít na úřad a jen za kolek (poplatek) si nechat E dopsat.
A když si potom dodělal v autoškole sk. C na náklaďák, tak jelikož už měl E z dřívějška, získal nově možnost řídit kamion (B, C, E).

A skupinu C bylo možné si udělat hned v 18 letech, z ničeho nic, hned současně s B, bez dřívějšího držení B. Z nuly nebo z motorky.


Od 1.1.2001 je všechno jinak:

Skupiny E jsou samostatně. Už nejsou skupiny M (A50), A (neomezená mašina od 17 let), B, C, D, E, T.
Už jsou AM, A1, A (od 18 do 20 let zvláštní poznámkou omezovaná na A18, až později přijde skupina A2; a neomezené plné A od 21 let),
B1, B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E, T.

Kdo si dříve udělal B, a k němu si buď vyjezdil, nebo po 2+ letech nechal napsat E,
a potom si udělal C, tak do konce r. 2000 měl B, C, E, tedy mohl jezdit s kamionem.
Do nových ŘP vydaných po 1.1.2001 už ale úřady i těmto lidem na základě pečlivé evidence napsaly jen B, B+E, C, takže dotyčný už může těžké přívěsy tahat jen za dodávkami a osobními auty.
Ale pokud E získali jen za kolek, bez autoškoly, tak jim ho nikdo nebere. Ale mají ho jen k té skupině B, kterou už měli v době získání E.

Skupinu C (náklaďák) může jít dělat jen ten, kdo už je držitelem skupiny B (auto).
Klidně hned s teplým řidičákem, hned jak B získal, ale zkrátka už to B musí mít, aby se mohl přihlásit na C.

Naopak skupinu D (autobus) je možné získat hned z B (auto),
už není nutné být ani držitelem skupiny C, jako to bylo doposud,
natož mít s C zaměstnavatelem potvrzenou praxi, jako to bylo ještě před pár lety.

Ale kdo už má skupinu C (náklaďák), ten má autoškolu na D (autobus) rychlejší a levnější (méně jízd) než ten, kdo si D dělá rovnou z B (auto).

Skupinu E už je nově nutné si vyjezdit v autoškole. Platí i pro B+E i pro C+E.

Kdo má B+E a udělá si C, tak pak C+E nemá, dokud si ho neudělá.
Naopak, kdo má B a C, bez E, ten si může vyjezdit v autoškole rovnou C+E, a k němu dostat i B+E.
Ale už musí být držitel té skupiny!!!
Není možné si jít dělat C a současně C+E. Musí mít v ŘP zapsané C, a pak, klidně s teplým ŘP, se přihlásit do autoškoly na C+E.

Nejrychlejší způsob pro zisk C+E (kamion) je:
B, potom teprve C, potom teprve C+E.
Minimálně tři návštěvy autoškoly.
Tyto kurzy lze sdružovat i s A (motocykl) nebo, když už má dotyčný B, tak s D (autobus).

Zcela běžně se děje, že kdo si v autoškole vyjezdí sk. C, tak hned, jak mu ji úřad zapíše a vystaví nový ŘP, jde s teplým (už vystaveným) ŘP do autoškoly, a dává přihlášku na C+E.

Pokud má dotyčný ŘP B, C, D,
a v autoškole si vyjezdí C+E,
tak k němu automaticky dostane D+E.

---

Co na téma řidičáků platí k jaru 2026 stejně, jako to bylo 2001-01-01, a co je jinak:

Toto o těch postupných získáváních jednotlivých skupin a jejich vztazích, jak to platí od 2000-01-01, je stále platné i k jaru 2026,
ale měnily se motocykly (A18, tedy omezené A od 18 do tehdy 20 let, se stalo novou podskupinou A2; a neomezné A se pro začátečníky bez dřívějšího držení A1 nebo A2 posunulo z 21 let na 24, aby si začínající motocyklista na silném stroji neublížil);
a pro profesionální řidiče minibusů, autobusů a kamionů přibyla nutnost mít profesní průkaz, profesák, nejdříve v podobě samostatné kartičky, později v podobě harmonizačního kódu "95" v řidičském průkazu;
a také přibyl harmonizační kód 96 ke skupině B, tedy B96, takový mezikrok mezi B a B+E, pro soupravu do 4,25 t (jakoby 3,5+0,75 t, ale ne takto zvlášť) celk. hmotnosti i pokud je přívěs těžší než 750 kg, při dostatečně lehkém autě;
a B+E bylo v průběhu času omezeno na max. 3,5+3,5 t celk. hmotnosti z původního 3,5 + cokoliv dle právních možností spojitelnosti do soupravy, takže sedlové tahače Iveco Daily a MB Sprinter s návěsy nad 3,5 t už v CZ nově vyžadují C1+E, zatímco od 1.1.2000 stačilo B+E.

Opakovaně se mluví o zavedení dvou skupin traktorů, protože traktor je stále snadná skupina od 17 let, z dob, kdy měly desítky kW a jezdily rychlostí okolo 40 km/h, jenže dnes jsou traktory velké, silné, mnohé jezdí 80 km/h, a navíc existují nákladní automobily registrované jako traktory (Tatraktor i jiné), takže se opakovaně mluví o rozdělení traktorů na dvě skupiny, a asi to nutně přijde (a mělo by), ale k jaru 2026 se to ještě nestalo.
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

2003  
Volkswagen Transporter T5

VW   |   Německo   |   MMIII

Koncepčně vychází z T4.

Na rozdíl od T4 už nemá řadicí páku na podlaze,
nově následuje francouzskou-italskou trojici Boxer/Jumper/Ducato a má joystick (mechanický, malou řadicí páku) na palubní desce vedle volantu.
(Ford Transit tuto novinku přebírá od 2006-07, také s celkovým faceliftem.)

Na trhu i na VW T4 v provozu se začínají objevovat samolepky s evolucí VW Transporteru, kde za sebou jedou Transportery T1, T2, T3, T4; a T4 táhne přívěs pro přepravu automobilů, na němž veze T5.

Ceny ojetých VW T4 zhruba po r. 2020 rostou; dříve a rychleji, než je zvykem u jiných vozů.

Varianta s pohonem všech kol se již nejmenuje Syncro, jak tomu bylo u T3 a T4; nově je to 4motion.
Syncro mělo viskózní spojku, tedy mechanicko-termo-hydraulické řešení bez elektroniky.
4motion má elektronicky ovládanou vícelamelovou spojku Haldex.

(Např. konkurenční Ford Transit, když dostal pro generaci od 2006-07 později (cca 2007) i pohon všech kol AWD, tak to už je rovnou elektronicky ovládaná spojka s možností sepnutí i ručně tlačítkem.

VW T4 a novější má stálý pohon předku a připojovaný zadek, zatímco Transit AWD od r. cca 2007 má stálý pohon zadní nápravy, a připojuje přední kola.)



VW T5 je nově nabízen i jako polovysoký.
VW T4 byl jen nízký, nebo vysoký.

Zajímavé je, že i jako polovysoký má laminátovou střechu (jako vysoký též; T4 i T5),
zatímco konkurenční Transit má od r. 2000 už i vysokou střechu kovovou.
(Od r. 1986 do r. 2000 měl Transit polovysokou střechu kovovou a vysokou laminátovou.)
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_road  

2006-07  
Ford Transit MK7 (2006; svislé světlomety; joystick; maličký volantek; ergonomická palubní deska – velké lahve)

MMVI

Ford Transit – jednotlivé generace:

(
Bezkapotový předchůdce:

1953
Ford Eilfrachter;
FK 1000 / 1250; Taunus Transit
)

---

MK = "Mark"
(pořadové číslo modelu)

---

1965-10
Ford Transit MK1

---

1977-08 (nejhranatější)
Ford Transit MK2
První generace, facelift
Model 1978
Během prvních 50 let Transita jde o nejhranatější model.

---

1986 (aerodynamická příď)
Ford Transit MK3
Druhá generace
Aerodynamická příď, kapota zhruba v rovině s čelním sklem, podobně jako o 9 let později Ford Galaxy (ale Transit nemá dělený A sloupek.
Velká trojúhelníková nestahovací část okna v předních dveřích, díky tomu stahovací část stahovaná hluboko.
Krátká a dlouhá (L) verze téměř stejný rozvor náprav; dlouhá verze velký zadní převis.
V případě furgonu 3 výšky střechy (polovysoký kovová; vysoký laminátová)

---

1992 (u L úprava rozvoru)
Ford Transit MK4
Velmi drobný facelift druhé generace, mírné zakulacení světlometů, mírně jiná kapota; i pro velkou část majitelů nepostřehnutelná změna.
Zásadní je prodloužení rozvoru náprav a zkrácení zadního převisu v případě dlouhé verze – zadní náprava je u dlouhé verze vzaději, než byla.

---

1994-08 až 2000-07 (Smiley; 1995)
Ford Transit MK5
Druhý, tentokrát významný, facelift druhé generace.
Model 1995.
"Smiley" – podle úsměvu v masce.
Zcela nová palubní deska s výdechy topení i uprostřed.
Prostřední člověk vepředu už asi má tříbodý pás (v modelu 1986 měl dvoubodý).
V nabídce airbagy (asi).
Volant menší, s větším průřezem.
Poprvé zrcátka se sférickou částí pro mrtvý úhel.
Byl prezentován jako Transit 1995, ale určitě se vyráběl přinejmenším už 1994-09, s jedním takovým jsem jezdil; resp. jsem dohledal výrobu od 1994-08.
V posledních sloupcích karoserie černé plastové odvětrání.
Stále tři výšky střechy (kov, kov, laminát), po celou dobu výroby aerodynamické přídě 1986 – 2000.

Jako zaplechovaný furgon existovala i verze "Hi cube" (=velký objem);
– předchůdce pozdější verze Jumbo
– dlouhý rozvor, větší převis
– vysoký
– na bocích viditelné nastavování plechových panelů přímo výrobcem
– docela vzácná verze, v CZ v provozu nebyla k vidění často, ani když šlo o auta v provozním věku

---


2000-01 až 2006
Ford Transit MK6
Třetí generace

Opět mírné zhranatění tvarů.

Poprvé v nabídce i pohon předních kol. Dle výběru kupujícího, v nabídce stále i zadní pohon!

Všechny tři výšky nově mají plechovou střechu. Zámky dveří nemají táhla, proti vykradení, proto posuvné dveře mají zámek na opačném konci než kliku.

Zrcátka upevněna k A sloupkům, nikoliv ke dveřím.
Sférická část zrcátek není vodorovný proužek pro výhled jen do šířky, nově je to nepravidelná 2D kapka s nezanedbatelnou výškou, pro výhled do šířky i dolů.

Poprvé 4 délky furgonu a mikrobusu/kombi!
SWB, MWB, LWB, LWB EF
(shortw wheelbase; middle/medium; long; extended frame)
– 3 rozvory; největší navíc i s delším převisem
– LWB EF jen s pohonem zadních kol a jen jako zaplechovaná dodávka nebo jako minibus M2 na ŘP sk. D1.

Pohon předních kol zejména pro zákazníky, kteří jezdí prázdní, aby v zimě měli trakci. A také díky absenci kardanky o cca 1 l / 100 km nižší spotřeba.
A díky absenci zadního pohonného ústrojí má předokolý Transit oproti zadokolému podlahu ložné plochy o 10 cm niže, a tedy i vyšší vnitřní výšku při stejné vnější.

Pohon předních vs. zadních kol souvisel s nosností. Zadokolý Transit je vhodný pro těžší náklad nebo pro tažení přívěsu.

Palubní deska 2000 až 2006 má prostřední výdechy topení nad sebou, nikoliv vedle sebe, takže řidič vs. spolujezdci si rozdělují horní vs. dolní výdech, nikoliv přirozeně levý vs. pravý.

I přes zásadní visuální odlišnost od Transita 1986 až 2000 má i model 2000 významnou část okna řidiče a spolujezdce nestahovací, a tedy tu druhou část stahovací pořádně (což platí i u pozdějších modernizací 2006 a 2013).

Zaplechovaný furgon LWB EF s vysokou střechou, čili jediný dostupný zaplechovaný furgon LWB EF, se nazývá "Jumbo".

Při uvedení modelu 2000 na trh český Ford na přání zasílal VHS kazety s prezentačním videem.

---


2006-07 až 2013
Ford Transit MK7
Facelift třetí generace

Facelift – svislé světlomety.

První generace, která je jako MWB dostupná i s nejnižší střechou (předchozí generace měly nejnižší střechu jen v nejkratším provedení).
Ford to masivně propaguje fotografií, jak Transit MWB vyjíždí z parkoviště v přízemí kancelářské budovy.

Transit následoval Transportera, a, stejně jako on, po vzoru Peugeotu, Citroënu a Fiatu přišel o klasickou dlouhou řadicí páku na podlaze.
Nově má také jen joystick, krátkou mechanickou řadicí páku na palubní desce.

Asi poprvé dostupná i šestistupňová převodovka.
Zhruba touto dobou mizí zámky ze dveří spolujezdce, cestuíjících a nákladového prostoru.

Palubní deska generace 2006 je dle mě subjektivně možná nejergonomičtější palubní deska všech dob (až na Transitovsky trvale neefektivní vzájemné pořadí tří ovladačů topení). Různé odkládací schránky, vč. krytých placatých, vč. nabíjení mobilu, vč. místa pro (1,5l?) PET lahev u řidiče a u jednoho spolujedzce přímo v palubní desce (!!!).

V průběhu výroby přišla i verze AWD. Pohon všech kol. Stálý zadní, elektronick připojovaný přední – automaticky nebo vynuceně tlačítkem.
Nejprve pro MWB, aby se začalo uprostřed, aby to nějak zvládl i ten, kdo by chtěl SWB, nebo naopak LWB. Později i pro další verze.

---


2013
Transit MK8
Čtvrtá generace Fordu Transit.

Agresivní špičatý design přístrojů na palubní desce (budíků), podobně jako u prvního Customa.

Novinkou této generace je obtížně uchopitelný přepínač světlometů; bez možnosti zjištění jeho polohy hmatem; po vzoru neergonomických moderních osobních automobilů.
Protože už nemá snadno nahmatatelný průměr ovladače v jeho středu, jasně hmatem sdělující stav, jako to měly modely 2000 až 2006 i 2006 až 2013. (Modely 1986 až 2000 měly páčku pod volantem.)

Odsud už to příliš nesleduji.

Pak někdy časem přišel elektromobil, zabitý jednak hmotností přívěsu 0 kg a více ani ťuk, a jednak povinnou přítomností obřího displeje, který na pracovišti řidiče silničního vozidla nemá co dělat; společného pro přístup k informacím o elektropohonu a pro rádio.

Ale: Od r. 2013 nabízí Transit velkorysejší vnitřní výšku.

A jelikož už existuje menší Ford Custom, tak už neexistuje Transit furgon ani mikrobus v délce L1 (dřívější SWB), protože tuto roli plní Custom.
Transit celkově zmohutněl, protože se rozdvojil na menšího Customa a většího Transita, po vzoru VW Transporter vs. LT/Crafter.

A zhruba od této generace je pohon AWD inteligentní, sice s horší ergonomií obsluhy pro řidiče (více režimů k lovení, ne jen tlačítko pro stisk poslepu pohmatu), ale zato umí nabídnout spotřebu na silnici stejnou jako zadokolý Transit.

---

https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  

2012  
Zásuvka 13pin pro přívěs má obsazený původně rezervní kontakt

MMXII

13pinová elektrická zásuvka a zástrčka pro tažení přívěsu.
13 poles. 13 kontaktů a 13 vodičů:

---

1987
Erich Jaeger 13pinovou zásuvku vymyslel

1993-12
Vydána norma ISO 11446:1993
Asi první norma, která zapojení 13pinové zásuvky definuje.

2012
Původní rezerva (neobsazený vodič) obsazena novou funkcí:
Detekce přítomnosti přívěsu.
Takže 13pin už je opět bez rezervy, stejně jako 7pin.
Starší vozidla mohou tento pin využívat jinak.

---

Předchozí 7pinová zásuvka, běžně používaná i na nových vozidlech i v dalších letech, měla původně 1 rezervní pin, jenž byl časem obsazen mlhovkou.
Jenže týž pin některé karavany používaly pro napájení osvětlení interiéru.
A na zpětný světlomet (couvačku) nezbylo.

Toto vše, a navíc opět novou rezervu, řeší norma se 13 vodiči.
Z toho tři jsou kostra.
A rezerva už je v době sestavování této časové osy obsazená...

Oproti původnímu 7pinovému zapojení (kde původní rezervu obsadila mlhovka, tudíž berme, že mlhovka u 7pinu je) má toto nové 13pinové navíc:

Další dvě kostry
(celkem tedy 3;
konkrétně definováno, která je pro které účely),

couvačka,

stálé napájení pro zařízení na přívěsu (osvětlení interiéru karavanu),

spínané napájení pro zařízení na přívěsu jen při zapnuté spínací skříňce auta (lednička v karavanu),

nová rezerva,
ale od r. 2012 je místo ní detekce přítomnosti přívěsu

7+6 = 13 pinů
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road  

2013  
Ford Transit MK8 (4. generace; světlomety nahoře; příď trochu připomíná MK1; agresivní palubní deska; neergonomický vypínaček světel)

MMXIII

Ford Transit – jednotlivé generace:

(
Bezkapotový předchůdce:

1953
Ford Eilfrachter;
FK 1000 / 1250; Taunus Transit
)

---

MK = "Mark"
(pořadové číslo modelu)

---

1965-10
Ford Transit MK1

---

1977-08 (nejhranatější)
Ford Transit MK2
První generace, facelift
Model 1978
Během prvních 50 let Transita jde o nejhranatější model.

---

1986 (aerodynamická příď)
Ford Transit MK3
Druhá generace
Aerodynamická příď, kapota zhruba v rovině s čelním sklem, podobně jako o 9 let později Ford Galaxy (ale Transit nemá dělený A sloupek.
Velká trojúhelníková nestahovací část okna v předních dveřích, díky tomu stahovací část stahovaná hluboko.
Krátká a dlouhá (L) verze téměř stejný rozvor náprav; dlouhá verze velký zadní převis.
V případě furgonu 3 výšky střechy (polovysoký kovová; vysoký laminátová)

---

1992 (u L úprava rozvoru)
Ford Transit MK4
Velmi drobný facelift druhé generace, mírné zakulacení světlometů, mírně jiná kapota; i pro velkou část majitelů nepostřehnutelná změna.
Zásadní je prodloužení rozvoru náprav a zkrácení zadního převisu v případě dlouhé verze – zadní náprava je u dlouhé verze vzaději, než byla.

---

1994-08 až 2000-07 (Smiley; 1995)
Ford Transit MK5
Druhý, tentokrát významný, facelift druhé generace.
Model 1995.
"Smiley" – podle úsměvu v masce.
Zcela nová palubní deska s výdechy topení i uprostřed.
Prostřední člověk vepředu už asi má tříbodý pás (v modelu 1986 měl dvoubodý).
V nabídce airbagy (asi).
Volant menší, s větším průřezem.
Poprvé zrcátka se sférickou částí pro mrtvý úhel.
Byl prezentován jako Transit 1995, ale určitě se vyráběl přinejmenším už 1994-09, s jedním takovým jsem jezdil; resp. jsem dohledal výrobu od 1994-08.
V posledních sloupcích karoserie černé plastové odvětrání.
Stále tři výšky střechy (kov, kov, laminát), po celou dobu výroby aerodynamické přídě 1986 – 2000.

Jako zaplechovaný furgon existovala i verze "Hi cube" (=velký objem);
– předchůdce pozdější verze Jumbo
– dlouhý rozvor, větší převis
– vysoký
– na bocích viditelné nastavování plechových panelů přímo výrobcem
– docela vzácná verze, v CZ v provozu nebyla k vidění často, ani když šlo o auta v provozním věku

---


2000-01 až 2006
Ford Transit MK6
Třetí generace

Opět mírné zhranatění tvarů.

Poprvé v nabídce i pohon předních kol. Dle výběru kupujícího, v nabídce stále i zadní pohon!

Všechny tři výšky nově mají plechovou střechu. Zámky dveří nemají táhla, proti vykradení, proto posuvné dveře mají zámek na opačném konci než kliku.

Zrcátka upevněna k A sloupkům, nikoliv ke dveřím.
Sférická část zrcátek není vodorovný proužek pro výhled jen do šířky, nově je to nepravidelná 2D kapka s nezanedbatelnou výškou, pro výhled do šířky i dolů.

Poprvé 4 délky furgonu a mikrobusu/kombi!
SWB, MWB, LWB, LWB EF
(shortw wheelbase; middle/medium; long; extended frame)
– 3 rozvory; největší navíc i s delším převisem
– LWB EF jen s pohonem zadních kol a jen jako zaplechovaná dodávka nebo jako minibus M2 na ŘP sk. D1.

Pohon předních kol zejména pro zákazníky, kteří jezdí prázdní, aby v zimě měli trakci. A také díky absenci kardanky o cca 1 l / 100 km nižší spotřeba.
A díky absenci zadního pohonného ústrojí má předokolý Transit oproti zadokolému podlahu ložné plochy o 10 cm niže, a tedy i vyšší vnitřní výšku při stejné vnější.

Pohon předních vs. zadních kol souvisel s nosností. Zadokolý Transit je vhodný pro těžší náklad nebo pro tažení přívěsu.

Palubní deska 2000 až 2006 má prostřední výdechy topení nad sebou, nikoliv vedle sebe, takže řidič vs. spolujezdci si rozdělují horní vs. dolní výdech, nikoliv přirozeně levý vs. pravý.

I přes zásadní visuální odlišnost od Transita 1986 až 2000 má i model 2000 významnou část okna řidiče a spolujezdce nestahovací, a tedy tu druhou část stahovací pořádně (což platí i u pozdějších modernizací 2006 a 2013).

Zaplechovaný furgon LWB EF s vysokou střechou, čili jediný dostupný zaplechovaný furgon LWB EF, se nazývá "Jumbo".

Při uvedení modelu 2000 na trh český Ford na přání zasílal VHS kazety s prezentačním videem.

---


2006-07 až 2013
Ford Transit MK7
Facelift třetí generace

Facelift – svislé světlomety.

První generace, která je jako MWB dostupná i s nejnižší střechou (předchozí generace měly nejnižší střechu jen v nejkratším provedení).
Ford to masivně propaguje fotografií, jak Transit MWB vyjíždí z parkoviště v přízemí kancelářské budovy.

Transit následoval Transportera, a, stejně jako on, po vzoru Peugeotu, Citroënu a Fiatu přišel o klasickou dlouhou řadicí páku na podlaze.
Nově má také jen joystick, krátkou mechanickou řadicí páku na palubní desce.

Asi poprvé dostupná i šestistupňová převodovka.
Zhruba touto dobou mizí zámky ze dveří spolujezdce, cestuíjících a nákladového prostoru.

Palubní deska generace 2006 je dle mě subjektivně možná nejergonomičtější palubní deska všech dob (až na Transitovsky trvale neefektivní vzájemné pořadí tří ovladačů topení). Různé odkládací schránky, vč. krytých placatých, vč. nabíjení mobilu, vč. místa pro (1,5l?) PET lahev u řidiče a u jednoho spolujedzce přímo v palubní desce (!!!).

V průběhu výroby přišla i verze AWD. Pohon všech kol. Stálý zadní, elektronick připojovaný přední – automaticky nebo vynuceně tlačítkem.
Nejprve pro MWB, aby se začalo uprostřed, aby to nějak zvládl i ten, kdo by chtěl SWB, nebo naopak LWB. Později i pro další verze.

---


2013
Transit MK8
Čtvrtá generace Fordu Transit.

Agresivní špičatý design přístrojů na palubní desce (budíků), podobně jako u prvního Customa.

Novinkou této generace je obtížně uchopitelný přepínač světlometů; bez možnosti zjištění jeho polohy hmatem; po vzoru neergonomických moderních osobních automobilů.
Protože už nemá snadno nahmatatelný průměr ovladače v jeho středu, jasně hmatem sdělující stav, jako to měly modely 2000 až 2006 i 2006 až 2013. (Modely 1986 až 2000 měly páčku pod volantem.)

Odsud už to příliš nesleduji.

Pak někdy časem přišel elektromobil, zabitý jednak hmotností přívěsu 0 kg a více ani ťuk, a jednak povinnou přítomností obřího displeje, který na pracovišti řidiče silničního vozidla nemá co dělat; společného pro přístup k informacím o elektropohonu a pro rádio.

Ale: Od r. 2013 nabízí Transit velkorysejší vnitřní výšku.

A jelikož už existuje menší Ford Custom, tak už neexistuje Transit furgon ani mikrobus v délce L1 (dřívější SWB), protože tuto roli plní Custom.
Transit celkově zmohutněl, protože se rozdvojil na menšího Customa a většího Transita, po vzoru VW Transporter vs. LT/Crafter.

A zhruba od této generace je pohon AWD inteligentní, sice s horší ergonomií obsluhy pro řidiče (více režimů k lovení, ne jen tlačítko pro stisk poslepu pohmatu), ale zato umí nabídnout spotřebu na silnici stejnou jako zadokolý Transit.

---

https://www.adamek.cz/pick-up/dodavky/ford-transit/
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#transport_road  

2022-04-07  
Ford Transit elektromobil (Ford E-Transit) – sériová výroba

Turecko   |   MMXXII

2021-05-04
Český Ford oznámil testování elektrického Transitu (E-Transit) jako zaplechovaného furgonu i s různými nástavbami na podvozku (vč. chladicí nástavby nebo sklápěče) v Německu, Norsku a GB, v ostré provozní praxi, u různých společností (supermarkety, doručovací služby, energetici).
Půjde o prototypy, ale v běžném provozu, u uživatelů, a v různých provedeních.
Zahájení těchto testů plánováno na 2021-léto.
Zahájení prodeje plánováno na 2022-jaro.

*)

---

2021-08-25
Avizované testování prototypů v praxi začíná.

**)

---

2022-04-07

Ford E-Transit v nabídce v EU vč. Česka

Zahájena sériová výroba v Turecku (kromě toho také v USA, což pro EU není tak podstatné).

---


Povinně musí mít dotykový displej, společný pro autorádio (systém Sync 4) a obsluhu elektrického pohonu.
Není možné zvolit si klasické tlačítkové autorádio.
Dotykovému displeji (na pracovišti řidiče silničního vozidla!!!) se nelze vyhnout.

Přičemž dle ceníku z 2023-02 má verze 350 (N1; 3,5 t celk.) omezovač rychlosti na 130 km/h (možnost snížení na 120 km/h za poplatek) a verze 425 (N2; 4,25 t celk.) omezovač rychlosti na 90 km/h.
Takže v autě určeném pro provoz na veřejných komunikacích, které může jet rychlostí až 130 km/h, je povinně a nevyhnutelně na pracovišti řidiče dotykový displej.
A taková věc, těžká až 3,5 t a jedoucí až 130 km/h, resp. těžká až 4,25 t a jedoucí až 90 km/h, jde do prodeje v EU pro provoz na pozemních komunikacích. S povinným dotykovým displejem na pracovišti řidiče!

(U Transitů se spalovacím motorem si ten dotykový displej může zákazník objednat za příplatek; u elektrického Transita ho má přímo povinný, a to už v nejnižší výbavě, patrně kvůli obsluze elektrického pohonu.)

---


Zpočátku vůbec není možné mít na elektrickém Transitu tažné zařízení pro tažení přívěsu (kouli).

Nejpozději 2023-02 (mohlo to přijít i dříve)
už je možné mít tažné zařízení (kouli) na 750 kg,
což je údaj společný pro přívěs nebrzděný (kde je to ideální hodnota, maximum pro kouli v EU)
i přívěs brzděný (což je u automobilu této kategorie zoufale málo; ale je to první vlaštovka a pravděpodobně to bude mít zlepšující se tendenci).
Max. hmotnost jízdní soupravy 4.250 kg (údaj k 2023-02).

Z praktického hlediska typického využití a postupného nástupu elektromobily nutno dodat, že v době postupného nástupu elektromobility elektrické dodávky dávají největší smysl při rozvozu zásilek, a tam tažné zařízení není potřeba.
Jednotlivé technické parametry (dojezd [km]; hmotnost přívěsu [kg]) pravděpodobně budou procházet dalším vývojem, stejně jako míra rozšíření elektromobilů v jednotlivých oblastech.

Některé zdroje naznačují,
že při uvedení na trh 2022-04 Ford výslovně upozorňoval zákazníky i přestavbáře, že E-Transit nesmí mít tažné zařízení,
ale už 2022-10 to bylo těch 750 kg.

Toto příliš nezvládl marketing, protože např. ke mně se ta informace o možnosti alespoň těch 750 kg dostala o dost později, a dlouho jsem žil v domnění, že E-Transit nesmí táhnout vůbec žádný přívěs. A přitom mne právě toto téma zajímalo, takže bych si všiml, kdyby okolo mne ta informace procházela.
Na jednu stranu těch 750 kg není u tak velkého/těžkého auta údaj k chlubení,
ale na druhou stranu, navýšení z nuly na 750, resp. na jakoukoliv nenulovou hodnotu, informace k chlubení docela je. A místo toho Ford nechal veřejnost žít v domnění, že E-Transit utáhne méně než Maluch nebo Trabant, protože neutáhne nic.
Zpětně nahlíženo, jestliže bylo tažné zařízení alespoň na těch 750 kg povoleno už půl roku po zahájení prodeje, to vypadá, že potenciálně mohlo jít především o legislativní proces, což se plně dá chápat.
A nakonec, těch 750 kg se u elektromobilu v období počátku praktického rozvoje elektromobility dá chápat také, takže nakonec nejvíce selhal marketing, když nerozeslal zprávu, že tažné zařízení už je pro E-Transit k dispozici.
I když 750 kg pro bržděný přívěs není mnoho, tak základní otázka smí, či nesmí, má najednou opačnou odpověď.
A mnoha uživatelům by těch 750 kg stačilo. Mnozí třeba ani nemají ŘP sk. E. Elektrický Transit + přívěs 750 kg už může dávat smysl leckterému řemeslníku, který jezdí s přiměřeným materiálem po zákaznících okolo komína. Ale Ford tu informaci o nové dostupnosti tažného zařízení na E-Transitu nedokázal dostat k lidem.

---


2022-09-30
Ford E-Transit Custom – představen
(Čili elektrický Custom, ta trochu menší dodávka, v kategorii VW Transporter.)

Zahájení výroby bylo plánováno na 2023-podzim.

2024-05-01
Ford E-Transit Custom – zahájení prodeje v Evropě.

---


*)
https://ford.autopalace.cz/novinky/1019/ford-e-transit
https://www.mynewsdesk.com/cz/ford-czech-republic/pressreleases/ford-oznamil-program-testovani-nove-elektricke-dodavky-e-transit-primo-u-zakazniku-3095971

**)
https://www.mynewsdesk.com/cz/ford-czech-republic/pressreleases/elektricka-dodavka-ford-e-transit-vyjizdi-na-evropske-silnice-zacinaji-jeji-provozni-zkousky-primo-u-zakazniku-3123402
Rozbalit
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road  

Filtry dle jednotlivých kategorií jako odkazy

Výsledek je v principu stejný jako při použití formuláře nahoře,
jen to není formou formuláře, ale formou odkazů.

  • Hlavní účel:
    Větší šance, že si roboti webových archivů sklidí (uloží) i filtrované verze stránky,
    tedy že si budoucí čtenáři příštích věků při prohlížení webových archivů budou moci stránku prohlédnout i s využitím filtrování dle kategorií.
    To zobrazování z archivu by vám, milí čtenáři z příštích časů, mělo fungovat i pomocí toho formuláře nahoře. A pokud ne, tak stejně ještě zkuste i tyto odkazy zde, i když ty jsou zde hlavně pro sklízecí roboty.
  • Další využití:
    Rychlá předvolba.
    Ve formuláři nahoře si musíte odškrtnout, co nechcete, pak zaškrtnout, co chcete, a potom ještě odeslat formulář.
    Zde, pomocí těchto odkazů, máte k dispozici jednoduchá rychlá nastavení filtrů na jednotlivé kategorie, k použití jedním úkonem.
  • Nevýhoda:
    Zde jsou to filtry vždy na jednu kategorii,
    zatímco nahoře ve formuláři si můžete naklikat pro sebe zajímavou kombinaci (např. silniční doprava a geopolitika; všechny typy dopravy; apod.).

Pokud tyto filtry chcete používat pro prohlížení, tak rychlý způsob, jak je vertikálně v rámci stránky nalistovat, je, snad ve všech prohlížečích v operačním systému Windows,
stisk klávesy End pro skok na konec stránky
a následné např. dva stisky klávesy „Page Up” (PgUp) pro návrat kousek zpět nahoru, pro přeskočení pravého sloupce zde úmyslně odhozeného dolů.

Zobrazit vše = Výchozí nastavení
(z adresy se odstraní všechny parametry s kategoriemi)

Jednotlivé kategorie:

Kombinace dvou až tří kategorií; nejdříve s operátorem or, potom and
(toto už moc nedává smysl jako rychlá předvolba,
toto už je fakt spíše jen pro zvýšení šance na budoucí dostupnost různých kombinací ve webových archivech,
snad i přes formulář, nebo alespoň tudy):

Pro jakous takous přehlednost to zde vypisuji vědomě duplicitně:
Např. jako silniční doprava a geopolitika; i jako geopolitika a silniční doprava.
Jestli to v tom různém pořadí parametrů v URL budou archivy považovat za stejné URL, nebo za jiné, to nevím.


Koukněte také na mé články na téma historie (nebo) techniky

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Historie techniky: Časová osa: Chronologický přehled vybraných událostí. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2026-07-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/historie-techniky-chronologicky

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2026-07-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

On a ona cestuju v elektricke. On sa pozrie na nu. Ona sa pozrie na neho.
„Informatik” – pomysli si studentka.
„Studentka” – pomysli si bezdomovec.

 

Pro zamyšlení

Moc vždy zotročí člověka, který ji drží v ruce.
[Voltaire]