Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Historie techniky: Časová osa
Chronologický přehled vybraných událostí

 

Doplněno
Zatím celkem 700 událostí 5. 7. 2026
Doplněno
Zatím celkem 500 událostí 14. 5. 2026
Doplněno
Zatím celkem 400 událostí 6. 5. 2026
Vytvořeno
Koncept; postupně doplňuji 03/2026 – 29. 4. 2026

 

Stránku událostmi postupně plním; není hotová; ale už je zde leccos vidět.

Především historie techniky; ale s geopolitickým kontextem i s některými dalšími vybranými událostmi pro zarámování doby, pro zasazení do obecného běhu dějin.

Data uvádím ve formátu yyyy(-mm(-dd)).
Takový formát je použitelný mj. i jako prefix v názvech souborů (nebo čehokoliv) a vede ke správnému (chrono)logickému řazení takto pojmenovaných položek dle jejich názvů.

Přeskočit nastavení filtru a zobrazení
(skok dolů na aktuální výpis)

Filtr a zobrazení
(nepovinné)

Kategorie
(nepovinné;   nezaškrtnuto nic = nefiltrovat)

















 
Kombinace až tří kategorií a volba logického operátoru mezi nimi by mohla fungovat i ve webovém archivu.
Pokud to nepůjde přes formulář, tak zkuste odkazy dole pod výpisem časové osy, v zanořených seznamech.

Textové vyhledávání
(nepovinné)









 


Neomezeně 20 10 5 1

V rámci bloku s limitovanou výškou lze lokálně scrollovat (na obrazovce).
Při tisku (exportu do pdf) zůstanou nadlimitní podrobnosti skryté.
Při dostupném JS je možné rozbalit si jednotlivé události.





Zobrazit vše = Výchozí nastavení
(z adresy se odstraní všechny parametry s filtry a nastavením zobrazení)

Odesláním formuláře se upraví adresa stránky v adresním řádku (parametry v odkazu),
takový odkaz pak můžete sdílet, poslat, uložit si do záložek, atd.
Zkrátka, nastavení filtrů si můžete uchovat jako odkaz, který pravděpodobně vidíte nahoře v prohlížeči.

Celý formulář lze odeslat i stiskem klávesy Enter při textovém kurzoru v textovém poli.
Pro odeslání nemusíte listovat na konec formuláře.


Příklady využití filtrů (vyhledávání)

Počítejte, prosím, s tím, že databázi událostmi postupně plním,
takže jednotlivé přehledy nemusejí být vyčerpávající.

Tématické přehledy

Pro zúžení obsahu časové osy na určité téma slouží primárně výběr kategorie nebo kategorií,
s volbou logického operátoru OR vs. AND;
ale kromě toho je možné použít i textové vyhledávání.
Jelikož databázi událostmi postupně plním, uvádím zde příklady,
co (už) má smysl si nechat vyhledat:

Časová osa jako odpověď na konkrétní otázky

Jedno z hlavních využití filtrů (vyhledávání) je,
že si někdy chci porovnat data dvou událostí:
co se stalo dříve, co později;
resp. jaká technologie už byla při nějaké události k dispozici, a jaká ještě ne;
resp. kdo se které technologie či události dožil, a kdo ne.
Např.:

Poznámka pro čtenáře z budoucích časů

Tyto odkazy slouží i k tomu, aby se na ně podíval server webového archivu,
a jejich výstupy pro Vás uložil a připravil.
Vyhledávání v mé databázi už ve webovém archivu statických výstupů fungovat nebude,
ale tyto konkrétní výsledky by ve webarchivu být měly, pokud vše bude fungovat správně.
A úplně dole za stejným účelem uvádím odkazy na filtrované výpisy podle kategorie, ať máte k dispozici alespoň to.


Výpis událostí

Je nastaven filtr podle kategorií:
Doprava vodní AND Komunikace a informatika


Rychlý skok dolů v rámci stránky; na významná data:
1801, 1891-03, 1901, 1918-10-28, 1938-09-13, 1945-05-08, 1948-02-25, 1968, 1989-11-09, 2001

     

20. století (XX.)

1912-04-14  
Titanic se srazil s ledovcem

Atlantik   |   MCMXII

Vlastní postřeh – co veřejně méně známého mne na Titanicu zaujalo a proč:

Titanic měl 4 komíny.
Resp., měl 3 reálné funkční komíny pro odvod zplodin z topenišť parních strojů,
a jednu atrapu.

Atrapu proto, aby vypadal silněji, mohutněji, dráž, reprezentativněji, důstojněji...

Můj osobní názor je, že právě toto je reprezentativní ukázka přístupu zadavatele a provozovatele:
Hlavně ať to vypadá dobře, realita není podstatná.

Netuším, jestli cestující měli šanci se dozvědět, že jeden komín je falešný.

Ale pokud se podobně o něčem předem dozvíte, že je to zkonstruováno s podobnými prioritami (navrch huj), doporučuji tomu něčemu nevstupovat na palubu.
Protože když je taková pozornost věnována veřejnému obrazu, vzhledu na první pohled, apod., tak o to méně energie, času a prostředků zbyde na to, co je podstatné. Na skutečnou kvalitu, konstrukci, spolehlivost a bezpečnost.

Provozovatel Titanicu mj. utajil požár, k němuž došlo krátce před vyplutím, a jenž loď poškodil, což přispělo k tomu, že se Titanic po nárazu do ledovce potopil. Hlavně vyplout v termínu, ať není ostuda. Opět – image jako hlavní priorita.

---


Tvrzení o nepotopitelnosti si patrně vymysleli novináři; za to možná provozovatel nenese odpovědnost.

Ale i přesto, že dnes už víme, že Titanic se potopil, se občas najde někdo, kdo o něčem tvrdí, že se to nikdy nemůže rozbít, že to nemůže selhat.
Na takové lidi pozor. A hlavně na jejich výrobky.

Za mě je 100% jistota, že dané zařízení neselže, např. u palivového čerpadla nebo vodního chladiče u dominantní verze Trabantu 601 – protože v tom vozu vůbec nejsou použity.

---


Poznámka na téma komunikací, telegrafu, morseovky (CW):

Radiotelegrafista z Titanicu odesílal i starý tísňový signál "CQD" ("Come quick, danger"),
i v tu dobu relativně nový, dnes nám běžně známý, tísňový signál "SOS" (pragmaticky zvolený pro svoji jednoznačnost: ... --- ...; s dodatečně uměle naroubovaným vysvětlením "Save our soules".)

---

Velmi zajímavý dokument o Titanicu, poukazující na priority provozovatele (image, styl, pseudoluxus; na úkor technických parametrů; svými slovy bych shrnul: Navrh huj, vespod fuj; často se projevuje i dnes, u různých zdánlivě luxusních značek, kde se za vysokou cenou pod pozlátkem skrývá šlendrián). Mj. diskuse o vzoru potahu křesel trvala déle než diskuse na téma počtu záchranných člunů:
https://www.youtube.com/watch?v=UdDnJS7Dj_A
Historia bez cenzury:
Katastrofa Titanica. Historia Bez Cenzury
(Wojciech Drewniak)
Možná z tohoto dokumentu mám i informaci o tom, že jeden komín byl falešný, na ozdobu, aby Titanic vypadal výkonněji. A o tom to celé bylo. A takové věci dělají mnohé firmy s oblibou dodnes.
A v tom dokumentu zaznívá informace i o ututlání pořáru krátce před vyplutím (image na prvním místě, poškození lodě ignorováno).

A pak existuje také skvělý, úžasný, perfektní dvoudílný dokument, který ukazuje technický kontext, např. jak to bylo s rádiovou komunikací a také, že ledovec loď nerozpáral, nýbrž že ocelové pláty vydržely, prohnuly se, ale vytrhaly se nýty, a tak na hranách ocelových plátů vznikly škvíry. Je to tam názorně nakresleno. Skvělé zpracování, doporučuji:
kanál: ciekawehistorie

1. část:
https://www.youtube.com/watch?v=VbXdM3aubJw
Titanic cz.1 Kolizja

2. část:
https://www.youtube.com/watch?v=ypdIa7JvOXM
Titanic cz. 2 Zatonięcie

Dokumentů o Titanicu vznikly spousty, některé jste pravděpodobně viděli,
ale i tak doporučuji výše zmíněné zhlédnout.
Dvoudílný od ciekawehistorie je více technický (názorně, analyticky, srozumitelně), vč. kontextu,
a ten od Historie bez cenzury je více o tom přístupu firmy a dalším kontextu. (Snad, toto píši delší dobu po jeho zhlédnutí.)
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#steam   #transport_water   #communication__informatics   #accidents   #other  
       

1962-10-16  
Karibská krize (Kubánská krize)

John F. Kennedy, Nikita Chruščov   |   Karibik   |   MCMLXII

1962-10-16 – 1962-10-29
V tu dobu nejvyšší celosvětové válečné riziko od konce 2. světové války.
Hrozilo, že studená válka (USA × SSSR) přeroste ve fatální jaderný konflikt.

Námořní blokáda Kuby trvala do 1962-11-20.

V důsledku této krize byla v r. 1963 mezi Bílým domem a Kremlem zavedena horká dálnopisná linka.
DuckDuck (jiný web, nový panel) Wiki (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#nuclear   #transport_water   #communication__informatics   #geopolitics  
 

1978-12-31  
Prudké ochlazení, zamrznutí uhlí, těžebního zařízení i dopravních cest – Silvestr 1978

Československo   |   MCMLXXVIII

Na Silvestra 1978 v Československu přišlo extrémně rychlé ochlazení, o cca 30 °C za cca 16 hodin;
z toho o cca 20 °C za cca 6 hodin;
v nejrychlejší fázi se ochlazovalo o cca 3 °C za hodinu.

Na Silvestra bylo cca +10 nebo někde i +15 °C,
na Nový rok ráno bylo až -20 °C.

Jelikož Vánoce byly na blátě, bylo uhlí po dešti mokré.
Prudké ochlazení přineslo jeho zamrznutí, a následně nedostatek (v použitelné formě).

Uhlí zamrzlo na hromadách i ve vagonech, ty byly při snaze o vydobytí uhlí často nechtěně poškozeny.
V dolech praskaly pásy dopravníků (kdyby byl mráz očekáván, tak by byly jely, aby neztuhly). Zamrzaly těžební stroje.

Obtížná byla i doprava uhlí, když na silnicích byla ledovka, železniční koleje praskaly, výhybky zamrzly, Labe pro zásobování elektráren Chvaletice a Opatovice zamrzlo.

Následovaly mj. uhelné prázdniny (1979-01-08 až 1979-01-29!); obecně energetická krize.

Šetřilo se teplo i elektřina.

Mráz poškozoval i elektrické vedení.
Dopravu komplikovala ledovka.



Bylo to způsobeno náhlým příchodem arktického vzduchu.
Předpověď zhruba něco v tom smyslu oznamovala o den dříve, a když to nenastalo, tak 31. to většinu lidí i institucí zaskočilo.


----

Následně na jaře, 1979-04-01, byl v důsledku této energetické krize v Československu zaveden letní čas, a od té doby je, byť se změnami, sezónně používán neustále – platné k jaru 2026.

Není to první zavedení letního času na našem území, ale je to okamžik, od něhož máme, k jaru 2026, letní čas každý rok.

(Proto jsem u této události zaškrtl kategorii Informace a komunikace, protože to ochlazení nepřímo vedlo k manipulaci s časem.)
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road   #transport_railway   #transport_water   #communication__informatics   #other  

1983  
Satelitní telefonní služba Inmarsat spuštěna

MCMLXXXIII

Satelitní mobilní telefonní sítě:

---

Inmarsat
International Maritime Satellite Organization

Geostacionární dráha.
Určena především pro námořní dopravu, ale dostupná obecně komerčně.
Sídlí ve Velké Británii, ale vznikla z mezinárodní iniciativy.


1979 Vznik společnosti; mezinárodní dohodou.

1983 Provozuje síť satelitů.
Využívá Marisat a Marecs.

Počátkem 90. let 20. stol. spuštěna Inmarsat-2, první vlastní konstelace satelitů.

1996 – 1998 Spuštěna Inmarsat-3, druhá vlastní konstelace satelitů

K r. 2017: 13 geostacionárních družic

Telefonní předvolba +870, kód mobilní sítě 901-11.

---

Iridium
síť spuštěna 1998-11-01

Měla mít 77 satelitů, proto název Iridium (podle chem. prvku s protonovým číslem 77),
pak zrealizována pomocí 66 satelitů.

Nízká oběžná dráha;
díky tomu pokrývá i póly, jež není snadné pokrýt geostacionárními družicemi; lepší pokrytí než geostacionární Inmarsat;
ale znamená to potřebu většího počtu satelitů.

Satelity Iridium jsou v noci viditelné pouhým okem.
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_water   #transport_air   #communication__informatics  
 

1993-12-08  
GPS: Počáteční operační dostupnost

MCMXCIII

(GPS není první satelitní navigační systém)

1973
Projekt spuštěn (sloučením dvou projektů)

1978
Vypuštěn první satelit

1983
Rozhodnuto, že bude k dispozici i pro civilní účely (na základě sestřelení zabloudivšího civilního dopravního letounu)

1990
US vojáci GPS používají ve Válce v zálivu; i s využitím civilních přijímačů.

1993-12-08
Počáteční operační dostupnost (IOC).

1994-01-17
Plná operační dostupnost,
na oběžné dráze všech 24 satelitů.

2000-05-01
Vypnutí chyby pro civilisty

---
Global Positioning System
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_road   #transport_railway   #transport_water   #transport_air   #communication__informatics   #geopolitics   #expeditions  

1994  
Maják Rozewie vysílá DGPS signál

Baltské moře, Polsko   |   MCMXCIV

Maják Rozewie:

od 1822
Maják

1957 – 1997
Radiomaják

od 1994
Vysílač pozemního korekčního (kalibračního) signálu DGPS – diferenční GPS

Pro informaci o aktuální chybě GPS signálu teď právě zhruba v této oblasti.

Nástup GPS vede k vypínání radiomajáků.

---
Latarnia morska Rozewie
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_water   #communication__informatics  

1998  
Satelitní telefonní síť Inmarsat-3 spuštěna

MCMXCVIII

Satelitní mobilní telefonní sítě:

---

Inmarsat
International Maritime Satellite Organization

Geostacionární dráha.
Určena především pro námořní dopravu, ale dostupná obecně komerčně.
Sídlí ve Velké Británii, ale vznikla z mezinárodní iniciativy.


1979 Vznik společnosti; mezinárodní dohodou.

1983 Provozuje síť satelitů.
Využívá Marisat a Marecs.

Počátkem 90. let 20. stol. spuštěna Inmarsat-2, první vlastní konstelace satelitů.

1996 – 1998 Spuštěna Inmarsat-3, druhá vlastní konstelace satelitů

K r. 2017: 13 geostacionárních družic

Telefonní předvolba +870, kód mobilní sítě 901-11.

---

Iridium
síť spuštěna 1998-11-01

Měla mít 77 satelitů, proto název Iridium (podle chem. prvku s protonovým číslem 77),
pak zrealizována pomocí 66 satelitů.

Nízká oběžná dráha;
díky tomu pokrývá i póly, jež není snadné pokrýt geostacionárními družicemi; lepší pokrytí než geostacionární Inmarsat;
ale znamená to potřebu většího počtu satelitů.

Satelity Iridium jsou v noci viditelné pouhým okem.
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel)
#electricity__electronics   #transport_water   #transport_air   #communication__informatics  

2000-08-12  
Nehoda ponorky Kursk

Barentsovo moře   |   MM

K nehodě došlo při cvičení.
Potopení jaderné ponorky.

Tato nehoda měla obrovskou mediální pozornost.

Můj vlastní neoficiální postřeh je, že velkou mediální pozornost mají vždy ty nehody, kdy se bojuje o záchranu lidí, kdy se předpokládá, že dotyční jsou naživu, a mají nějaký omezený čas.
Kdy se na místo postupně sjíždějí početné záchranné týmy a záchrana trvá řádově desítky hodin nebo dny.

Když posádka zemře náhle, a přijde rovnou zpráva, že všichni jsou po smrti, je to mediálně odbyté relativně rychle; jen se pak někdy zmíní vyšetřování nebo obsazování nových lidí do uvolněných vysokých funkcí.

Ale když jsou účastníci nehody po nehodě naživu (nebo se to předpokládá nebo se to neví), je to pro média velice vděčné téma, protože novináři, jakkoliv by měli nabízet zprávy, chtějí nabízet především emoce (v kombinaci s těmi novými zprávami). A probíhající pokus o záchranu přináší sledovanost, čtenost, vysoký prodaný náklad.
Nehoda Kursku byla jedním z těch případů – veřejnost (potažmo média) s napětím sledovala, jak to dopadne.
Což se u nehod, kdy je výsledek znám okamžitě, z logických důvodů neděje.

---

Kvalitní dvojdílný dokument o nehodě a záchranných pracích:
YT kanál ciekawehistorie

https://www.youtube.com/watch?v=Aqok6TCQMLA
Kursk – cz.1 Wybuch

https://www.youtube.com/watch?v=sWMTSqlD3Y4
Kursk – cz.2 Katastrofa

První část začíná geografickým a společensko-politickým kontextem,
pak obě části seriózně věcně srozumitelně analyticky popisují různé technické informace, které chcete slyšet,
a druhá část obsahuje i exkluzivní rozhovor s norským potápěčem, který u potopeného Kursku zasahoval.


K prvnímu dílu dokumentu na kanálu ciekawehistorie jsem napsal tyto komentáře:


Pierwsza super rzecz – jakosc tresci, szeroki kontekst na wstep.
Druga super rzecz – spokojna powazna forma bez polowania na sensacje lub klikniecia, montaz bez efektow, bardzo przyjemne do ogladania, skupianie sie na tresc, bez zwyciestwa cool formy nad trescia.
Trzeci super rzecz – komentarze pelne ludzi, ktorzy tez doceniaja te wartosci, te same atuty, i milo tutaj widac, ze na swiecie jeszcze jest niebanalna liczba normalnych ludzi, ktorzy doceniaja prawdiwa jakosc.


Super dokument. Temat taki jakby przerobiony juz przez duzo innych, skoro to jest niedawna historia, ktora duzo z nas obserwowalo na biezaco w mediach, kiedy (nie) walczylo sie o ratunek zalogi,
ale jednak akurat ten dokument, to zupelnie cos innego.
Poczynajac tym szerokim kontekstem, waznym dla zrozumienia, o co chodzilo.
Super, niesamowity dokument.
Pozdrawiam z Czech.
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#nuclear   #transport_water   #communication__informatics   #accidents  
 

21. století (XXI.)

2007-08-21  
Náhlý uragán (orkán) na Mazurách (vnitrozemská plavba)

Polsko, Mazury   |   MMVII

Mazury (vnitrozemská plavba):

Náhlý uragán / orkán
(bílá stěna větru a vody;
white squall; biały szkwał;
vítr o rychlosti přes 100 nebo i 140 km/h)
o době trvání cca 1,5 až 2 minuty a síle větru 12 stupňů Beauforta, což je maximum.
Vodním záchranářům se anemometr zasekl na plných 12 stupních Beauforta a rozbil, přesnou rychlost neznají.

Po těch cca 90 až 120 sekundách nastalo ticho, vodní záchranáři vyrazili na vodu a začali zjišťovat, jaké jsou následky.

Během 15 minut vodní záchranáři postupně vyzvedli z vody a odvozili na břeh více něž 100 trosečníků (z různých lodí, asi zejména plachetnic), z nich záchrannou plovací vestu měli dva lidé (Francouzi).

Zahynulo 12 osob, z nich vestu neměl nikdo; podle názoru vodního záchranáře v rozhovoru (odkaz níže) by všichni přežili, kdyby měli vesty.

Na vodě operovaly i tři vodní sanitky, probíhaly resuscitace.

Do večera vodní záchranáři kontrolovali, jestli u některé lodi někdo nezůstal.
K orkánu došlo okolo 14. hodiny; záchranná akce byla ukončena okolo 20. hodiny.

Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=iPhzSEKLs4g
cca 19. minuta

---

Podle
https://ciekawostkihistoryczne.pl/2024/08/21/bialy-szkwal-na-mazurach-2007/
uragán trval 5 minut a jeho rychlost byla 130 km/h.
Poškozeno bylo cca 40 nebo 60 lodí, z nichž 15 se potopilo.

Moje laická úvaha:
Je možné, že obecně v oblasti byl uragán zhruba 5 minut a v konkrétním místě zhruba těch 1,5 až 2 minuty, jak se pohyboval.

---

Uragán přišel náhle a nečekaně. Podle článku výše bylo po této katastrofě v Polsku investováno do systému včasného varování.


Moje laická poznámka na téma běžných meteo výstrah na souši:

Velmi zhruba v letech 2020 až 2026 sleduji, že polská meteorologická výstraha pro okres Kladsko nebo Valbřich venkov přichází dříve než podobná česká výstraha pro Náchodsko nebo Broumovsko.

Na svém mikrowebu meteo.adamek.cz sleduji oboje výstrahy, české i polské, pro Náchodsko (a sousední polský okres Kladsko) a pro Broumovsko (a sousední polský okres Valbřich venkov), a empiricky jsem vysledoval, že polské výstrahy jsou často vydávány dříve než české.
DuckDuck (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) | OS Maps (jiný web, nový panel) G (jiný web, nový panel) M (jiný web, nový panel)
#transport_water   #communication__informatics   #accidents  

Filtry dle jednotlivých kategorií jako odkazy

Výsledek je v principu stejný jako při použití formuláře nahoře,
jen to není formou formuláře, ale formou odkazů.

  • Hlavní účel:
    Větší šance, že si roboti webových archivů sklidí (uloží) i filtrované verze stránky,
    tedy že si budoucí čtenáři příštích věků při prohlížení webových archivů budou moci stránku prohlédnout i s využitím filtrování dle kategorií.
    To zobrazování z archivu by vám, milí čtenáři z příštích časů, mělo fungovat i pomocí toho formuláře nahoře. A pokud ne, tak stejně ještě zkuste i tyto odkazy zde, i když ty jsou zde hlavně pro sklízecí roboty.
  • Další využití:
    Rychlá předvolba.
    Ve formuláři nahoře si musíte odškrtnout, co nechcete, pak zaškrtnout, co chcete, a potom ještě odeslat formulář.
    Zde, pomocí těchto odkazů, máte k dispozici jednoduchá rychlá nastavení filtrů na jednotlivé kategorie, k použití jedním úkonem.
  • Nevýhoda:
    Zde jsou to filtry vždy na jednu kategorii,
    zatímco nahoře ve formuláři si můžete naklikat pro sebe zajímavou kombinaci (např. silniční doprava a geopolitika; všechny typy dopravy; apod.).

Pokud tyto filtry chcete používat pro prohlížení, tak rychlý způsob, jak je vertikálně v rámci stránky nalistovat, je, snad ve všech prohlížečích v operačním systému Windows,
stisk klávesy End pro skok na konec stránky
a následné např. dva stisky klávesy „Page Up” (PgUp) pro návrat kousek zpět nahoru, pro přeskočení pravého sloupce zde úmyslně odhozeného dolů.

Zobrazit vše = Výchozí nastavení
(z adresy se odstraní všechny parametry s kategoriemi)

Jednotlivé kategorie:

Kombinace dvou až tří kategorií; nejdříve s operátorem or, potom and
(toto už moc nedává smysl jako rychlá předvolba,
toto už je fakt spíše jen pro zvýšení šance na budoucí dostupnost různých kombinací ve webových archivech,
snad i přes formulář, nebo alespoň tudy):

Pro jakous takous přehlednost to zde vypisuji vědomě duplicitně:
Např. jako silniční doprava a geopolitika; i jako geopolitika a silniční doprava.
Jestli to v tom různém pořadí parametrů v URL budou archivy považovat za stejné URL, nebo za jiné, to nevím.


Koukněte také na mé články na téma historie (nebo) techniky

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Historie techniky: Časová osa: Chronologický přehled vybraných událostí. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2026-08-12]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/historie-techniky-chronologicky

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2026-08-12]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Proč má programátor kromě manželky ještě milenku? Protože si říká:
„Manželka si myslí, že jsem u milenky… Milenka si myslí, že jsem u manželky…
– Tak to můžu v klidu celou noc programovat!”

 

Pro zamyšlení

Jestliže máš pravdu o čtyřiadvacet hodin dříve než jiní, jsi přesně oněch čtyřiadvacet hodin považován za blázna.
[Antoin Rivarel]