Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je	D, E, F1, F2
Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elektromagnetických vln má periodu	11 let
Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména	160 m, 80 m, 40 m
Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky	přímé viditelnosti obou stanic
Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?	pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz
Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku?	sluneční aktivita
Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry?	její část se vrátí zpět k Zemi
Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln?	zhorší se šíření krátkých vln
Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:	napájecí napětí zdroje
Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha–Tokio je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení?	20 metrů
Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně?	rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách
Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření?	rozptyl
Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E?	100 km
Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření?	jelikož je to nejvyšší vrstva
Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 λ klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):	lineárně v závislosti na vzdálenosti
Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují	v pásmech 3 cm až 6 m