Hledat na tomto webu

Proč powerpoint (a pdf),
proč ne webová galerie?

Ono to plyne z historické tradice, v r. 2005 první takovéto PF asi šlo e-mailem v příloze.
Na web jsem péefka dával až později, když začala mít veřejně zajímavý obsah (a větší datovou velikost).

Galerii si chci nasadit svou vlastní podle svých požadavků
(zejména zařazení fotka:galerie M:N,
stejně jako to u mám u stránek (sekcí) na webu),
ale ještě ji nemám dopsanou.

A hlavně – tato PF jsou takový konstantní produkt, který jednou vydám, a už se do něj nemá zasahovat – asi jako e-book se vydává v různých formátech, ale málokdy v html.
Není to myšleno jako fotogalerie fotek z cesty – to je až sekundární využití.
Původně to bylo péefko, jenže mi nestačil jeden snímek, což ideálně řešil formát pps.
Navíc místy v těch péefkách mám nějaký přechod (animaci) obsahující obsahový zlom (pointu), na což je také ideální pps.
Nebo potřebuji dát na jeden slajd (na jednu obrazovku) několik fotek – opět je ideální pps, zatímco k webové galerii se to prudce nehodí.
A pps ze všech možností nejlépe zvládá zobrazení přes celou obrazovku.

Je to takový můj vlastní formát / styl / sloh útvaru / žánr.
Hlášky a fotky.
K pobavení, inspiraci, rozšíření znalostí, zamyšlení nad prioritami. A k pokoukání.

Zkrátka jsem tyto výrobky nikdy nemyslel jako fotogalerii,
a možná pak trochu matu tím, když je jako galerii při veřejném sdílení prezentuji.
K čemuž jsem ale dospěl proto, že na označení "PF" lidi často reagují, že péefek dostávají tolik, že na ně ani nekoukají – takže jsem začal v popisu zdůrazňovat tu obsahovou složku (ze které cesty jsou tam fotky),
ale pořád je to především moje vlastní pojetí péefka – okomentované fotky; ale s přidanou obsahovou hodnotou. Tak to pak takto pouštím ven.

Proč tu není PF 2016 (Výroční zpráva 2015)?

Ono už se mi do toho moc nechtělo ani v případě PF 2015 (fotozprávy 2014), protože už se dost opakuji, a to pak není ono.
Ale PF 2015 je desátý kousek v tomto duchu, tak jsem tu sadu chtěl zkompletovat.
A také mi bylo líto nevyužít snímky z velice vydařené cesty na koloběžce s přívěsem českým vnitrozemím, tak jsem to desáté péefko založené na komentovaných fotkách nakonec přece ještě stvořil.

A jako potvrzení správnosti rozhodnutí 11. péefko nevyrábět:
Ještě v případě PF 2014 (i v případech předchozích) mi po rozeslání poděkovaly cca desítky lidí. Pak jsem si dal dost velkou práci s PF 2015 (fotky z r. 2014), a za zaslání mi poděkovalo či jinak kladně reagovalo 8 lidí. Tomu říkám příliš malá návratnost investic (v kontextu pracnosti přípravy). Herec také měsíc nezkouší proto, aby udělal radost jen osmi lidem.
Lidi už jsou asi přesyceni (obecně čímkoliv; nebo někteří tímto formátem, a už si také všimli, že se opakuji); nebo je převálcovala dnešní povrchní doba a nezajímá je nic podrobnějšího než půlminutové video; nebo to jen začali brát jako samozřejmost.
(Anebo jsem možná neměl zmenšovat písmo u poznámky, která na konci e-mailové zprávy informovala, že zprávy neposílám automatizovaně hlava-nehlava, alebrž že příjemce vybírám jednotlivě. (To bude asi hlavní důvod, při zaslání posledním pár lidem jsem písmo zvětšil a návratnost byla významně větší))
Zkrátka už to nemá takovou zpětnou vazbu, jako to mívalo dříve.
Poslední péefko se sice nemálo líbilo cizím lidem (kteří se o něm dozvěděli jinak než z mailu ode mě), ale tento formát původně vznikl především pro známé, byť s následným cíleným zaměřením na širokou veřejnost vč. té budoucí (díky archivu národní knihovny, na nějž rozhodně při přidávání čehokoliv na web nezapomínám).
Pokles kladné odezvy by mě sám o sobě neodradil (pana Probošta všichni třebechovičtí od jeho práce přímo odrazovali celý jeho život, on se nenechal otrávit, a sám vyrobil úžasnou památku zanesenou v UNESCu),
ale hlavně já sám cítím, že jsem v tomto formátu řekl a vyrobil, co jsem říci a vyrobit měl. A nechci vykrádat sám sebe.
A také už na poč. r. 2015 cítím, že si potřebuji odpočnout. Při výrobě PF 2014 jsem si poškodil myš (opravena) a prst (neopravitelné); výroba PF 2015 mě dost časově (potažmo myšlenkově) zatížila.