Citron, citrón; vagon, vagón;
výjimka, výjimečně;
hasicí přístroj, kropicí vůz;
ji vs. jí; ni vs. ní.

Aneb Délka samohlásek v některých slovech v češtině – případy obtížné i pro Čechy.

---

Vím, že pro mé polské studenty češtiny je obvykle velice obtížné slyšet a psát správně délku samohlásek.
Tedy rozlišovat krátké vs. dlouhé samohlásky.

Teď se podíváme na čtyři případy, kdy je volba správné délky samohlásky v češtině problém i pro typického rodilého Čecha.
Ano, i Češi někdy nevědí, která samohláska má být dlouhá, a která ne.

------

1) Dvě správné možnosti.

U některých samohlásek v některých slovech jsou povoleny obě varianty:

- citron, citrón;
- vagon, vagón;
- vitamin, vitamín;
- benzin, benzín;

Všechny tyto tvary jsou správně. V psané i mluvené formě.
Dvojí možný zápis krátké vs. dlouhé samohlásky se ve výše uvedených příkladech objevuje na konci cizího slova.

Ale ani tak to není pro Čechy úplně snadné, protože pokud je někdo pečlivý, chce psát správně a uvědomí si, že si zde není jistý,
tak se musí zamyslet nebo musí zjišťovat, zda poslední samohláska v některém z těchto slov má být dlouhá, nebo ne.

Pozor, tato možnost psát krátké nebo dlouhé samohlásky se netýká zdaleka všech cizích slov:

- Např. "kerosin" se musí psát s krátkým "i".
- Stejně tak "hormon" nebo "testosteron" se musí psát s krátkým "o".

Podrobnější informace naleznete např. na stránce https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=citron ,
když dole kliknete na položku "3 Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov"
(nemohu odkázat přímo na ty informace, zobrazují se javascriptem).

---

Následují zbývající tři případy.
V nich je povolena vždy jen jedna varianta
a Češi dělají v dlouhých samohláskách často chyby:

------

2) Záměna délky samohlásek u slova "výjimka" a příbuzných slov.

Správný zápis:
- výjimka, výjimečný, výjimečně

Češi v těchto třech slovech obvykle čtou (a často i píší) krátké "vy" a dlouhé "jí", což je špatně.

Teď už to víte, takže klidně můžete opravit rodilého mluvčího, když tu chybu udělá :)

(Znaczenie: wyjątek, wyjątkowy, wyjątkowo PL)

------

3) Prodlužování samohlásky "i" uvnitř přídavného jména na "í":


- "hasicí" = určený k hašení
(PL: przeznaczony do gasienia)

je něco jiného než:

- "hasící" = teď právě hasí
(PL: właśnie teraz gasi)


Obě ta slova jsou přídavná jména (adjektiva; PL: przymiotniki),
ale mají různý význam a nelze je zaměňovat.

Bohužel, mnoho Čechů tu koncovku "icí" prodlužuje na "ící", čímž mění význam sdělení.

Analogicky to platí např. a mj. (PL: np. i m.in.) pro tyto případy:

- hasicí přístroj
- kropicí vůz
- balicí papír
- školicí středisko
- holicí strojek


Tyto věci byly pro dané účely vyrobeny.
Proto mají v koncovce "-icí" to druhé "i" odzadu krátké.


Pokud někdo nebo něco danou činnost právě (PL: właśnie) provádí
nebo je to aktuální vlastnost nebo aktuální stav (nikoliv účel a smysl) té věci či toho člověka,
tak bude koncovka mít obě "í" dlouhá – "-ící":

- hrozící katastrofa – Katastrofa není určená k hrození, katastrofa teď právě hrozí.

- pěnící voda – Ta voda není určená k pěnění, ta voda si normálně teče řekou z hor do moře, nikdo od ní pěnění nepotřebuje a nevyžaduje, ale ona pod jezem pění, a tak je v tom místě pěnící.

- chodící, stojící, zuřící, běsnící, ...


Prodloužení na "-ící" se týká i všech výše uvedených slov jindy označujících účel, pokud jde o aktuální stav nebo činnost:

- hasící

Policista hasící měřicí přístroj dobře věděl, co dělá, zatímco policista hasící ubrus hasit vůbec neuměl.
= Policista, který hasil přístroj určený k měření, hasil dobře, ...

vs.:

Policista hasící ubrus hasicí přístroj předal hasičům.
= Ten policista, o němž jsme už mluvili, ten jak hasil ubrus, teď předal hasičům ten hasicí přístroj, o němž jsme už mluvili.

- balící
Pracovník balící zásilku (do balicího papíru) dostal informaci o změně objednávky.



Dovolím si citovat příklad přímo z příručky ÚJČ od hesla "hasicí":
- "Hasiči hasící požár obytného domu neměli dostatek vody ani hasicích přístrojů."

Ten, kdo teď hasí (nebo klidně i věc, která teď právě hasí), je "hasící".
Věc určená k hašení je "hasicí".


Určitě může nastat situace, kdy jsou správně obě varianty.
Když kropicí vůz teď právě kropí, tak je současně kropící.
Pak jsou správně oba zápisy, ale každý z nich znamená něco jiného; jen se sešly oba významy v jedné situaci.
Asi jako když je někdo modrý a moudrý současně (PL: niebieski/granatowy i równocześnie mądry), tak také to "u" můžeme a nemusíme napsat, ale jsou to různé významy.
Napadá mne třeba věta:
"Zaujal nás kropicí vůz kropící Masarykovo náměstí."

Takže teď už víme, že např. v názvu výrobku, místnosti, organizace apod. je u přídavného jména koncovka "-icí", nikoliv "-ící".

------

4) Zájmena "ji" vs. "jí", "ni" vs. "ní"
(jde o tvary zájmena "ona")

Tak toto je v češtině v prostředí rodilých mluvčích naprostá katastrofa.
Taková malá národní jazyková tragédie.

Úplně stejná jako psaní "mě" vs. "mně".

V tomto mnoho rodilých Čechů, vč. těch s magisterským vzděláním, dělá chyby.

Oba tyto případy se liší tím,
že rozdíl "ji" vs. "jí", "ni" vs. "ní" má být i slyšet ve zvukovém projevu,
zatímco "mě" se vyslovuje úplně stejně jako "mně".

Ale i u těch zájmen "ji" vs. "jí" a "ni" vs. "ní", kde by ten rozdíl měl být slyšet, Češi dělají často chyby i v psané podobě.

Ve všech těchto případech platí, že chybná délka samohlásky mění pád (PL: przypadek),
v důsledku tedy i význam, často velmi zásadně.

---

Já jako pomůcku používám zájmeno "ta":

1. Kdo, co:
Přišla ta žena; přišla ona.

2. Bez koho čeho:
Dotkl se té ženy; dotkl se jí.
Přišel bez té ženy; přišel bez ní.
("té": dlouhé "é" => "jí"/"ní" dlouhé "í")

3. Komu čemu:
Dám to té ženě; dám jí to.
Přišel k té ženě; přišel k ní.
("té": dlouhé "é" => "jí"/"ní" dlouhé "í")

4. Vidím koho co:
Má rád tu ženu; má ji rád.
O tu ženu ani pohledem nezavadil; nezavadil o ni pohledem.
("tu": krátké "u" => "ji"/"ni" krátké "i")

6. O kom čem:
Mluví o té ženě; mluví o ní.
("té": dlouhé "é" => "ní" dlouhé "í")

7. S kým čím:
Písek přeházel tou lopatou; přeházel ho jí.
Přišel s tou ženou; přišel s ní.
(dvojhláska "-ou" v podstatném jménu "žena" i v zájmenu "ta" => dlouhá samohláska "í" v zájmenu "ona")


"Ženu ani květinou neuhodíš":
4. Koho co: tu ženu, ji. Samotné "-u", krátké samohlásky v zájmenech.
7. Kým čím: tou květinou, jí. Dvojhláska "-ou", v zájmenech bude dlouhá samohláska.

---

A existuje i druhý způsob, jak u tvarů zájmena "ona" v jednotném čísle určit délku samohlásky:

- 4. pád má samohlásku krátkou:
– Viděl ji (tu ženu).
– Podíval se na ni (na tu ženu).

- Všechny ostatní pády zájmena "ona" od 2. do 7. včetně mají dlouhou samohlásku:
(kromě 5. pádu, ten není definován)
S ní, bez ní, o ní, ...

---

Zájmeno "ta" Češi slyší, píší a říkají dobře,
ale pro úplnost dodám, že délka v něm funguje velice podobně jako u zájmena "ona":

1. Je tady ta žena.
2. Přišel bez té ženy.
3. Dal to té ženě.
4. Vidí tu ženu. Kouká se na tu ženu.
6. Mluví o té ženě.
7. Přišel s tou ženou.

V sedmém pádu (s kým čím, instrumentál, PL: narzędnik) dlouhá samohláska není,
ale je zde dvojhláska "-ou".

------

Poznámka ze zákulisí tohoto příspěvku:

Chtěl jsem jenom bleskově napsat, jak to máme se slovy "vitamin"/"vitamín", "citron"/"citrón" a "vagon"/"vagón",
skoro jsem se až styděl, že umístím na blog tak stručný příspěvek,
ale pak jsem k tomu seznamu tří dvojic doplnil pár souvisejících informací,
a nějak se mi to vymklo z rukou :)

------

Foto:

0.
Kropící kropicí vůz Škoda 706 RT AKV
(dobový obrázek)

1.
Nekropící kropicí vůz Škoda 706 MT

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C5%A0koda-706-MT-TSmV_Vrchlab%C3%AD-0548.jpg
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Jiří Erben / Wikimedia
Škoda-706-MT-TSmV_Vrchlabí-0548.jpg
+ vlastní výřez (úprava kompozice)
+ vlastní rozmazání RZ