Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Co je to víra?
Lekcja Religii po czesku

 

Vytvořeno
25. 7. 2016

 

Lekcja Religii
[Andrzej Sikorowski]

Nie brakuje mi siły do tańca
I szalone pomysły mam w głowie
I w kieszeni nie noszę różańca
Chociaż róże uwielbiam - nie powiem

Nie brakuje mi wiatru we włosach
I słownictwo przeważnie mam szewskie
Ale przecież docenią niebiosa
Jeśli chociaż są trochę niebieskie

Że choć zapomniał dawno świat
Na czym polega słowo brat
To ja pamiętam
I jeśli nawet licho śpi
To zawsze mu otworzę drzwi
Nie tylko w święta

Bo choć zwariował dawno świat
I coraz częściej bratu brat
Szykuje kulę
To w moim oknie płomień drży
I ściganego u swych drzwi
Zawsze przytulę

Kaznodziejów omijam z daleka
Choć w kościołach oglądam obrazy
Cenię talent i mądrość człowieka
I nie ufam facetom bez skazy

Bo religia rumiany kolego
To nie taca i rewia pacierzy
To jest wiara w każdego bliźniego
I nadzieja, że on też tak wierzy


Lekcja Religii – polský originál (jiný web, nový panel)

Co je to víra?
[Martin Adámek]

Umím být jak neřízená střela,
nerozvážně podtrhnu si židli,
můj příchod je jako výstřel z děla,
a po kapsách nenosívám Bibli.

Z mých nápadů občas lidi zebe,
a nežli světec, jsem spíše světský.
Ale stejně ocením i nebe,
vždyť pod ním je i všední svět hezký.

Ač vzplanula strachu vatra,
kdekdo v hněvu nezná bratra,
já znám se k němu.
Jestli ztrápen ve mě věře
zaťuká na moje dveře,
dovnitř ho vemu.

Ač se dávno zbláznil svět,
jeden druhému nedá květ;
to už spíš kulku.
V mém okně se stále svítí,
pro promoklého kromě kvítí
snad najdu i deku.

Neposlouchám monopol na spásu,
vážím si těch, kdo umí cos dělat.
V kostelech ctím umění a krásu.
Nevěřím těm bez viny a bez vad.

Protože víra, to není Mekka,
to není svěcená voda u dveří,
to je víra v každého člověka,
a naděje, že on též mi (u)věří.

(Doslovný překlad polského názvu
by byl "Hodina náboženství",
ale to by pro české publikum bylo příliš děsivé,
ba až zavádějící.)

 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Co je to víra?: Lekcja Religii po czesku. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/pisne-texty/co-je-to-vira

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Válka je hrozná, nepřípustná, ale ještě hroznější a nepřípustnější je otroctví.
[Karel Čapek]