Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Vlnová délka podle frekvence – kalkulačka on-line

 

Vytvořeno
03/2024

 

Případnou desetinnou čárku můžete ve vstupní hodnotě zadat jako českou desetinnou čárku nebo jako anglickou desetinnou tečku.
Poradím si s obojím.

Tečky/čárky coby oddělovače tisíců nezadávejte,
abych je nepovažoval za desetinnou čárku/tečku.

Ve výstupních hodnotách desetiny odděluji českou desetinnou čárkou.

Vstupní údaj




Zadaná frekvence zapsaná jinak

f = 27,0 MHz (megahertz)

HodnotaJednotka
26 960 000Hz (hertz)
26 960,000kHz (kilohertz)
26,960000MHz (megahertz)
0,026960000GHz (gigahertz)

Vlnová délka pro zadanou frekvenci

λ = 11,120 m

HodnotaJednotka
0,011km (kilometrů)
11,120m (metrů)
111,199dm (decimetrů)

Výpočet vlnové délky

vlnová délka = rychlost světla / frekvence

λ: lambda; prakticky řecké „l” (malé „L”)
Osobně v tom řeckém „l” pro délku elektromagnetické vlny vidím analogii latinského „l” (length) pro délku čehokoliv obecně.

λ
= c / f
= 299 792 458 [m/s] / 26 960 000 [Hz = 1/s]
= 11,119898293769 m

Výpočet se opírá o rychlost světla (nebo jiných elektromagnetických vln) ve vakuu.
Nevím, co přesně s tou rychlostí udělá atmosféra, běžně se používá tento vzorec. Asi bych číslice méně významných řádů ve výsledcích výpočtu nebral moc doslovně.
Pro hrubou řádovou představu je to určitě OK.

Odhad vlnové délky, z hlavy

Hranice vlnových pásem jsou
u frekvencí trojky s různým řádovým posunem,
resp. u vlnových délek jedničky s různým řádovým posunem.

A jde to proti sobě:
Čím vyšší frekvence, tím kratší vlna.
Čím nižší frekvence, tím delší vlna.
Nepřímá úměrnost, jedna lomeno.

3 MHz ~ 100 m
30 MHz ~ 10 m
300 MHz ~ 1 m

Když si nebudete jistí, kolik MHz je kolik m, stačí se nakalibrovat podle jedné frekvence, kde si to pamatujete:

CB: cca 27 MHz, cca 11 m
Kousek je hranice 30 MHz,
to je trochu vyšší f, čili trochu kratší vlna,
takže 30 MHz ~ 10 m

PMR: cca 446 MHz, cca 70 cm
Nižší frekvence na hranici pásma, cca 300 MHz, musí mít delší vlnu, cca 1 m,
takže 300 MHz ~ 1 m

A z tohoto už řádově spočítáte, co potřebujete.

Můžete pracovat třeba s tou hranicí cca 30 MHz ~ cca 10 m, což je horní konec krátkých vln:

Pro frekvence nad 30 MHz:
26 960 000 / 30 milionů
= 0.89866666666667 … tolikrát je vlna zkoumané frekvence kratší.
Délka = cca 10 m / poměr 0.89866666666667
= cca 11.127596439169 m

Pro frekvence pod 30 MHz:
30 milionů / 26 960 000
= 1.1127596439169 … tolikrát je vlna zkoumané frekvence delší.
Délka = cca 10 m × poměr 1.1127596439169
= cca 11.127596439169 m

Takto v algoritmu pro server se ten lidský odhad pro konkrétní dynamicky zadanou hodnotu simuluje obtížně a nepřesně,
takže tu pro konkrétní zadání vidíte nepřirozeně (nelidsky) přesný výpočet.
Takže si to ukážeme na konstantní hodnotě, ať to sem mohu napsat jako text:
Zajímá mě 15 MHz?
To je 2× nižší frekvence než 30 MHz, takže vlna bude dvakrát delší než 10 m, takže to bude cca 20 m.
Pak si uvědomím, že cca 150 MHz jsou cca 2 m,
což je oproti tomu mému odhadovanému případu 10× vyšší frekvence a 10× kratší vlna, takže to souhlasí.



Pozor na typografii v angličtině!

Při práci se zahraničními texty nebo s nějakým SW nebo zařízením si dejte pozor na zrádnou typografii čísel.

  • Zápis 10,000 v češtině znamená „deset”.
  • Zdánlivě stejný zápis 10,000 v angličtině znamená „deset tisíc”.

A naopak:

  • Zápis 10.000 v češtině znamená „deset tisíc”.
  • Zdánlivě stejný zápis 10.000 v angličtině znamená „deset”.

V případě frekvence to pak může znamenat např.:

  • Zápis 10,000 kHz v češtině znamená „10 kHz”.
  • Zdánlivě stejný zápis 10,000 kHz v angličtině znamená „10 MHz”.
  • Zápis 10.000 kHz v češtině znamená „10 MHz”.
  • Zdánlivě stejný zápis 10.000 kHz v angličtině znamená „10 kHz”.

Zrada je způsobena tím, že v češtině máme desetinnou čárku a tisíce oddělujeme mezerou nebo tečkou,
zatímco v angličtině je desetinná tečka a tisíce se oddělují mezerou nebo tečkou.

Jako rozumné se jeví tedy pro oddělování tisíců a vyšších trojic desítkových řádů používat univerzální mezeru,
pokud možno tvrdou (Word a laické WYSIWYG HTML editory: Ctrl + Shift + mezerník; HTML: „ ”),
aby se číslo nerozpadlo na více řádků, což by byla opět zrada.
Ale ani to neřeší zrádnost desetinné tečky vs. čárky u desetinných čísel nižších než tisíc, kde se ta mezera pro vyšší řády neprojeví.

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Vlnová délka podle frekvence – kalkulačka on-line. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-13]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/komunikace/frekvence-kalkulacka

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-13]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Cestuje skupina inženýrů se skupinou manažerů ve vlaku. Každý manažer ma svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů volá: „Jde průvodčí!” a všichni inženýři se natlačí do jednoho WC. Průvodčí zkontroluje lístky manažerů a vidí, ze dveře na WC jsou zamčené. Zabouchá na dveře a zavolá: „Jízdenku, prosím!” Z WC se pode dveřmi vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchazí.
Na zpáteční cestě mají manažeři jen jeden lístek, a světe div se, inženýři nemají žádný. Jeden z manažerů uvidí průvodčího a zakřičí: „Jde průvodčí!” a všichni manažeři se utíkají schovat na WC. Inženýři trochu pomaleji odcházejí na další WC. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů na WC a zavolá: „Jízdenku, prosím…”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

 

Pro zamyšlení

Teorie říká, že teorie a praxe jsou stejné.
Praxe ukazuje, že tomu tak není.

[(autor nezjištěn)]