Asi už jste slyšeli ten vtip / tu hádanku:
- Jak matematik zažene lva do ohrady?
- Kruhovou inverzí.

Aniž bych znal matematicko-geometrické podrobnosti s tímto jevem související,
vnímám jako srozumitelné, že když okolo sebe uděláte ohrádku, tak vám nic nebrání v tom, abyste prohlásili,
že vy jste venku, a ostatní jsou uvnitř, protože to, co je vně kružnice, chápete jako vnitřek,
zatímco to, co je uvnitř kružnice, chápete jako venek.
Čili že na to nahlížíte naopak, místo kruhu uvnitř kružnice je dvourozměrná plocha tvořena tou oblastí za kružnicí. No prostě inverze...

Stejný princip je i v tom vtipu na téma, jak několik fyziků/matematiků dostalo za úkol co nejkratším plotem (co nejmenší obvod) oplotit co největší pastvinu/výběh (co největší obsah, plocha, výměra):
- První začal se čtvercem, protože ten je efektivnější než obdélník.
- Druhý pokračoval kruhem, protože ten je ještě efektivnější než čtverec. (Skoro se mi chce říci, že kruh je nejdokonalejší forma "čtverce", kdybychom netrvali na úhlech a úsečkách...)
- A třetí matematik postavil malou ohrádku okolo sebe, a prohlásil, že on je venku, zatímco všichni ostatní jsou uvnitř.


Tolik úvod na téma ohrad, kruhové inverze a filosofického dilematu, co je v ohradě, a co mimo ohradu, tedy která strana plotu je venku...


Dnes mě náhodou napadlo, že praktickým reálným příkladem tohoto jevu byla Berlínská zeď.


Ta fyzicky oddělovala Západní Berlín nejen od Východního Berlína, ale i od Východního Německa obecně.
A aby toho dosáhla, tak obklopila, obklíčila, ohradila Západní Berlín.

Západní Berlín tak byl na první pohled jedna velká věznice, ghetto, uzavřený areál, obrovský dvorek.
Byl to Západní Berlín, kdo byl fyzicky oplocen betonovou ostře střeženou zdí.

Jenže...

Berlínská zeď vznikla především proto, aby Východní Němci ani občané jiných států východního bloku (vč. ČSSR) přes Západní Berlín neutíkali za železnou oponu, na západ.
Do postavení Berlínské zdi fungoval Západní Berlín jako hvězdná brána, jako červí díra, jako teleport... no dost těch přirovnání,
fungoval jako port, jako airport, jako letecký most do svobodného západního světa.

Jak Východní Němci, tak i občané jiných států východního bloku, kteří se do Východního Německa dostali,
měli do postavení Berlínské zdi docela slušnou možnost se dostat do Západního Berlína.

Čímž se ocitli na politickém západě, v Západním Německu, a měli celkem slušnou šanci se odtamtud letecky dostat do Západního Německa a obecně na Západ, do svobodného světa
(jasně, svobodu může chápat každý jinak, nic není ideální, ale aspoň to byla oblast, z níž mohli její obyvatelé svobodně odjet...).


A to se východní straně, jež své občany ve svém "ráji" věznila, příliš nelíbilo,
tak Východní Němci zvenku oplotili Západní Berlín, aby do něho Východní Němci nemohli.
Takže kdo byl ve vězení? Kdo byl oplocený? Kdo byl za zdí?
Jednoznačně především Východní Němci.
Pro Západní Němce to určitě bylo velice nepříjemné klaustrofobní omezení, ale z právního i technického hlediska odtamtud mohli pryč,
byť z pohledu visuálního, psychologického a z pohledu cesty pomocí pozemních komunikací to nebyla žádná výhra.
Ale mohli odtamtud odletět, aniž by po nich někdo z lásky střílel (z lásky, že ho má tak rád, že si nepřeje, aby odcházel).

Na první pohled to připomíná takový ten dost smutný, realistický, autentický, vtip, nebo spíš povzdech:
Přijdou otec se synem v ČSSR v přírodě k plotu:
- Tati, kdo je za tím plotem?
- My.
Je to velice podobné, jenže v případě ČSSR, když si představíme jeho hranice a pomineme fakt, že fyzický plot byl jen na těch citlivějších hranicích,
bylo jasné, že když státní hranice tvoří nějaký rovinný útvar, zjednodušeně třeba elipsu, tak že pokud jsou ty hranice uzavřené, tak ve vězení jsou ti lidé, kteří jsou uvnitř toho útvaru.
Tam platí to, co je vidět na první pohled.

Ale na Berlínské zdi je zajímavý ten paradox, že Západní Berlín tvořil politicky západní enklávu v politicky východní oblasti,
tedy že šlo, zjednodušeně řečeno, vlastně o oplocení té brány do světa, zkrátka asi o tu kruhovou inverzi (aniž bych ji znal blíže než z těch dvou výše zmíněných vtipů).

V případě Berlínské zdi je otázka, kdo je uvězněný, kdo je zavřený, kdo je uvnitř, poněkud filosofická,
protože na první pohled to fyzicky byli Západní Berlíňané (a ano, omezení dopravy jen na leteckou je dost velký logistický problém a reálné omezení svobody pohybu),
ale po kratším zamyšlení se dá dojít k závěru, že za tou zdí byli obecně obyvatelé východního bloku, jimž bylo zabráněno v přístupu do Západního Berlína, potažmo dál na politický západ.
Protože Východoněmecké úřady bránily Východním Němcům v průchodu zdí rozhodně více než úřady Západoněmecké Němcům Západním. A to je základní kritérium svobody pohybu: Jestli můžete jít jinam, nebo ne.


PS:
Západní/Východní Německo/Berlín píši s velkým "Z" a "V", protože je to socio-politický název nevypovídající o reálné geografii.
Tzv. "Východní Německo" nebylo ve skutečnosti východní Německo, proto ho nechci psát s malým "v", nezávisle na pravidlech.
Protože Východní Německo nebylo východní, tak za mě musí mít velké "V", protože odmítám šířit bludy.
Píšu to tu na soukromém blogu, nikoliv vedle na blogu češtinářském, tam bych takto proti pravidlu nešel, to je jiná situace; studenty musím učit platná pravidla a nemohu je mást svým názorem na to, co v pravidlech nedává smysl.
Ačkoliv, teď koukám, že podle https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?detail_polozka=1260&filter=1&items=5&page=266 je přípustné i velké "Z" a velké "V", byť není preferované. No, tak já upřednosňuji velké "Z" a "V", z výše uvedených důvodů.

PPS:
Vizte moji časovou osu historie techniky
– Mám tam dvě relevatnní položky (události):

#132
1961-08-13
Berlínská zeď – zahájena výstavba
(Tam se nic dalšího nedozvíte.)

a

#654
1983-03
99 Luftballons
(
Tam se dozvíte, o čem je světově známá píseň Neunundneunzig Luftballons.
Spoiler: O riziku náhlé proměny studené války ve válku klasickou, horkou, fatální.
Text písně vznikl v Západním Berlíně, a byl inspirován balónky letícími k Berlínské zdi.
)