Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 33

 


Tento blog jsem původně spustil pro jednoduchou rychlou

Tento blog jsem původně spustil pro jednoduchou rychlou
(pro mě nedemotivující)
publikaci krátkých textů
– bez formátování, bez sémantiky, bez strukturálního zařazení do prostoru mého webu, bez metainformací, atd.

S možností přidání jedné (zatím) fotky.

Ale pak mě napadlo, že bych asi občas, výjimečně, mohl blog použít i ke zveřejnění nějaké (zatím vždy jedné) fotky.

Kdo mě zná, ví, že nejsem twitterový typ (Twitter se vyznačuje, nebo alespoň vyznačoval, tím, že než se autor začne rozjíždět s úvodem vznikajícího textu, už narazí na limit počtu znaků – tedy alespoň taková byla původní myšlenka původního twitteru).
A kdo mě nezná, ten to odsud z webu či blogu rychle pochopí.

A stejně tak nejsem ani instagramový typ.
Když text, tak s nějakým obsahem a rozsahem; když fotka, tak fotogalerie.
Vždy s kontextem.

A už vůbec nejsem pinterestový typ – Pinterest vždycky člověka, kterého k němu přivedou Google Images, navnadí, že má pro něj spoustu inspirace, ale když mě něco zaujme, tak nejen, že to tam nenajdu z jiných úhlů, v jiné situaci, v kontextu, apod., zkrátka, není tam nikdy žádná fotogalerie; tak navíc ani neukáže fotku v rozumném rozlišení, a už vůbec ne ve fullscreenu nebo alespoň přes celé okno. Takové malé ilustrační náhledy bez podrobností a kontextu nejsou úplně mým ideálem.
Hlavně Pinterest vlastně vůbec nechápu, nevyznám se v něm a jsem v něm zmaten, protože je to jakási nerelační nestrukturovaná neuspořádaná náhodná směs čehosi, v čem neumím nalézt řád ani pořádek. Takže bych rád já sám svůj obsah publikoval uspořádaněji (a v hlavě mám velmi konkrétní vizi, resp. plán, resp. schémata / modely / struktury).


Ale kdy se dostanu k tomu, abych naprogramoval a spustil svoji vysněnou fotogalerii se vztahy M:N, kde bude vše krásně zatříděné, to netuším.

Tak sem holt občas nestrukturálně lineárně chaoticky postnu nějakou (zatím vždy jednu) fotku,
abych ji reálně zveřejnil alespoň takto,
s odložením pořádného kvalitního zveřejnění
v k tomu určeném prostředí (zatím neexistujícím),
klasicky na neurčito.


A jako první kousek z cyklu "vkládám sem nesystémově nepořádně jednu fotku na ukázku" vám tímto přináším pohled na zamrzlý potok.
Vyfotil jsem mobilem (focení jsem neplánoval, a nejlepší foťák je ten, který máš u sebe) 28. 12. 2021,
když se trochu oteplilo (bylo rozumně/přijatelně nemnoho pod nulou Celsia) po asi patnáctistupňových (Celsia) mrazech.

Nedá se vyloučit, že ve střední budoucnosti doprogramuji k tomuto blogu možnost přidání více fotek ke každému příspěvku,
a pokud to opravdu nastane, tak pravděpodobně k tomuto příspěvku dodatečně přidám další fotky ze stejné procházky.
Ale neslibuji ani jedno.

Tolik drobný text postu, který je v podstatě bez textu, a teď ta fotka:

-----
Edit:
Doplnil jsem ještě dvě fotky ze stejného místa.

 

Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#tourism   #walk-bike-sport   #nature    
#mezimesti    
#blog-about  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali,
za věci, které nepotřebují,
aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.

[Will Smith]