Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 340

 


Hláskování číslic ve francouzštině

Zaujala mě hláskovací tabulka pro číslice ve francouzštině.

(
Hláskovací tabulka slouží k bezpečnému hlasovému předávání číslic a písmen při fonické radiové nebo telefonní komunikaci; příp. i prostřednictvím TV, rozhlasu, apod.

Např. česky se říká zásadně "dva", a ne "dvě", aby to neznělo jako "pět";
a říká se "čtyry" a ne "čtyři", aby to neznělo jako "tři".
A v některých verzích (mj. NATO) mezinárodní tabulky se anglicky "9" neříká "nine" [najn], ale "niner" [najnr], aby to neznělo jako 1="one" [(u)an];
a "4" se v některých verzích mezinárodně říká "fower", nikoliv "four", aby to slovo bylo delší a výraznější.

Tolik jako rychlé úvodní vysvětlení, co je hláskovací tabulka; odkaz na českou i některé další na mém webu naleznete pod článkem;
a teď ta slíbená francouzština.
)



Francouzská Wikipedia uvádí:

Chiffre Énumération
0 « zéro » ou « zéro comme rien »
1 « un tout seul » ou « unité »
2 « deux comme un et un »
3 « trois comme deux et un »
4 « quatre comme deux fois deux »
5 « cinq comme trois et deux »
6 « six comme deux fois trois »
7 « sept comme quatre et trois »
8 « huit comme deux fois quatre »
9 « neuf comme cinq et quatre »



Což podle Deeplu znamená:

0 „nula“ nebo „nula jako nic“
1 „jedna sama“ nebo „jednotka “
2 „dva jako jeden a jeden“
3 „tři jako dva a jeden“
4 „čtyři jako dvakrát dva“
5 „pět jako tři a dva“
6 „šest jako dvakrát tři“
7 „sedm jako čtyři a tři“
8 „osm jako dvakrát čtyři“
9 „devět jako pět a čtyři“



Je sice pravda, že jsem se už před delší dobou dozvěděl, že čísla zhruba někde od padesáti do sta (a asi i jiná) se při běžné mluvě v běžné francoužštině pro běžné lidi (žádné hláskování, žádné rádio, ...) uvádí jako pro nás dost neobvyklý součet čísel, součet dost podivných kombinací, dost neobvyklý vzorec;
zatímco česky, polsky, rusky, anglicky, německy i v mnoha dalších jazycích se např. 80 řekne prakticky jako "osm krát deset" (osm desítek – osm-desát, osiem-dziesiąt, eigh-ty, ...),
tak ve francouzštině je to mnohem podivnější výpočet. Jako by Francouzi neměli rádi desítkovou soustavu.

Ale i tak mě to hláskování číslic ve francouzštině pro nejen rádiovou komunikaci překvapilo.
Osobně si to vysvětluji tím, že ve francouzštině se spousta písmen vůbec nečte.
Např. voda se píše "eau", a čte [ó]. Když jsem se před 21 lety při cestě na kolech do Monaka zhruba někde u italsko-francouzských hranic ptal kolegy, který uměl francouzsky, jak se řekne "voda", tak mi poradil, ať říkám [epe l ó], což znamená "trochu vody"; a to [l] bude, předpokládám, asi určitý člen.
No prostě když Francouz řekne ve svém jazyce celou větu, tak to běžnému pozemšťanovi zní jako jedno slovo.
A přitom v písemné podobě je francouzština celkem rozumná, a často nemá daleko k angličtině nebo románským jazykům. Jen ta výslovnost je brutální. Tím, že prakticky není; tím, že základem francouzské fonetiky je telepatie (resp. tak se mi to jeví; ale věřím, že pro člověka mluvícího francouzsky to tak nebude).

Takže na základě výše uvedeného osobně spekuluji, že to extra dlouhé hláskování číslic má francouzština možná proto, aby po té fonetické čistce v průběhu vyslovování z té informace vůbec něco zbylo.
Aby se v éteru bylo čeho chytit.
Aby měl operátor šanci vůbec vyslovit nějaké souhlásky, z nichž protistrana bude moci odvodit hodnotu hláskované číslice.
Ani na moment tu hláskovací tabulku nepodezřívám, že by byla iracionální. Jen je prostě na první pohled z úhlu pohledu běžného smrtelníka, který neovládá francouzskou úspornou fonetiku, taková zvláštní.

---

Pro jistotu ještě jednou upozorňuji, že fakt nejsem žádný odborník přes francouzštinu; francouzky stluču dohromady zhruba jednotky slov; možná velmi nízké desítky, když započítám pravděpodobně Laurinem a Klementem počeštěné výrazy "volant" nebo "šofér" nebo nějaká obecně románská slova.

A právě proto mě to hláskování mohlo zaujmout. Právě proto, že na francouzštinu nejsem zvyklý.

 

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#electro-ict   #emergency-services-civil-protection    
#languages    
#ostatni  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-08-20]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-08-20]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Pase ovčák ovce na zelené louce. Najednou, co to? Po pěšince přijíždí bavorák a za ním oblaka prachu. Za volantem mladý muž v obleku od Broniho, v botách od Gucciho, vázanka D+G a na očích tmavé brýle Ray Ban.
Stisknutím tlačítka stáhne okénko, vykloní se a povídá: „Hej, ovčáku, když ti řeknu, kolik máš ve svém stádě ovcí, dáš mi jednu?”
Ovčák se pomalu podívá na úspěšného mladého muže a řekne klidně: „Ale jo, proč ne?”
Úspěšný mladý muž zaparkuje svůj bavorák, vytáhne notebook Dell, připojí ho ke svému mobilu od AT&T. Pomocí GPS určí svoji polohu, pak se připojí na satelit NASA, kde zadá svoje souřadnice a vyžádá si pořízení řady fotografií s vysokým rozlišením. Pak pomocí Adobe Photoshop otevře pořízené digitální obrázky a exportuje je do zpracovatelského střediska v Hamburku. Během pár vteřin dostane na svůj Palm Pilot zprávu, že obrázky jsou zpracovány a uloženy v databázi SQL. Propojí databázi s Excelem, kde má stovky složitých vzorců, a uploaduje všechna uložená data. Po několika minutách má zpracovaná data. Vytiskne je na miniaturní barevné tiskárně HP LaserJet jako stopadesátistránkovou zprávu a otočí se k ovčákovi: „Máš přesně 1 586 ovcí.”
„To je pravda. Takže podle naší domluvy si můžete vybrat jednu ovci.” Ovčák pozoruje pobaveně mladého muže, jak se snaží napasovat jedno zvíře do kufru auta, a pak povídá: „Když vám řeknu, jaké je vaše povolání, vrátíte mi, co jste si vzal?”
Mladý muž se na vteřinu zamyslí a odpoví: „Jistě.”
„Jste konzultant”, řekne ovčák.
Mladému muži spadne čelist: „To je pravda. Jak jste to uhodl?”
„Vůbec jsem nemusel hádat,” povídá ovčák. „Přijel jste, aniž by pro vás kdokoliv poslal. Chtěl jste si nechat zaplatit za odpověď, kterou jsem už dávno znal - navíc na otázku, na kterou jsem se ani neptal, a přitom o mé práci víte úplný kulový. A teď mi vraťte mého psa…”

 

Pro zamyšlení

Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.
[Karel Čapek, 1925]