Zaujala mě hláskovací tabulka pro číslice ve francouzštině.

(
Hláskovací tabulka slouží k bezpečnému hlasovému předávání číslic a písmen při fonické radiové nebo telefonní komunikaci; příp. i prostřednictvím TV, rozhlasu, apod.

Např. česky se říká zásadně "dva", a ne "dvě", aby to neznělo jako "pět";
a říká se "čtyry" a ne "čtyři", aby to neznělo jako "tři".
A v některých verzích (mj. NATO) mezinárodní tabulky se anglicky "9" neříká "nine" [najn], ale "niner" [najnr], aby to neznělo jako 1="one" [(u)an];
a "4" se v některých verzích mezinárodně říká "fower", nikoliv "four", aby to slovo bylo delší a výraznější.

Tolik jako rychlé úvodní vysvětlení, co je hláskovací tabulka; odkaz na českou i některé další na mém webu naleznete pod článkem;
a teď ta slíbená francouzština.
)



Francouzská Wikipedia uvádí:

Chiffre Énumération
0 « zéro » ou « zéro comme rien »
1 « un tout seul » ou « unité »
2 « deux comme un et un »
3 « trois comme deux et un »
4 « quatre comme deux fois deux »
5 « cinq comme trois et deux »
6 « six comme deux fois trois »
7 « sept comme quatre et trois »
8 « huit comme deux fois quatre »
9 « neuf comme cinq et quatre »



Což podle Deeplu znamená:

0 „nula“ nebo „nula jako nic“
1 „jedna sama“ nebo „jednotka “
2 „dva jako jeden a jeden“
3 „tři jako dva a jeden“
4 „čtyři jako dvakrát dva“
5 „pět jako tři a dva“
6 „šest jako dvakrát tři“
7 „sedm jako čtyři a tři“
8 „osm jako dvakrát čtyři“
9 „devět jako pět a čtyři“



Je sice pravda, že jsem se už před delší dobou dozvěděl, že čísla zhruba někde od padesáti do sta (a asi i jiná) se při běžné mluvě v běžné francoužštině pro běžné lidi (žádné hláskování, žádné rádio, ...) uvádí jako pro nás dost neobvyklý součet čísel, součet dost podivných kombinací, dost neobvyklý vzorec;
zatímco česky, polsky, rusky, anglicky, německy i v mnoha dalších jazycích se např. 80 řekne prakticky jako "osm krát deset" (osm desítek – osm-desát, osiem-dziesiąt, eigh-ty, ...),
tak ve francouzštině je to mnohem podivnější výpočet. Jako by Francouzi neměli rádi desítkovou soustavu.

Ale i tak mě to hláskování číslic ve francouzštině pro nejen rádiovou komunikaci překvapilo.
Osobně si to vysvětluji tím, že ve francouzštině se spousta písmen vůbec nečte.
Např. voda se píše "eau", a čte [ó]. Když jsem se před 21 lety při cestě na kolech do Monaka zhruba někde u italsko-francouzských hranic ptal kolegy, který uměl francouzsky, jak se řekne "voda", tak mi poradil, ať říkám [epe l ó], což znamená "trochu vody"; a to [l] bude, předpokládám, asi určitý člen.
No prostě když Francouz řekne ve svém jazyce celou větu, tak to běžnému pozemšťanovi zní jako jedno slovo.
A přitom v písemné podobě je francouzština celkem rozumná, a často nemá daleko k angličtině nebo románským jazykům. Jen ta výslovnost je brutální. Tím, že prakticky není; tím, že základem francouzské fonetiky je telepatie (resp. tak se mi to jeví; ale věřím, že pro člověka mluvícího francouzsky to tak nebude).

Takže na základě výše uvedeného osobně spekuluji, že to extra dlouhé hláskování číslic má francouzština možná proto, aby po té fonetické čistce v průběhu vyslovování z té informace vůbec něco zbylo.
Aby se v éteru bylo čeho chytit.
Aby měl operátor šanci vůbec vyslovit nějaké souhlásky, z nichž protistrana bude moci odvodit hodnotu hláskované číslice.
Ani na moment tu hláskovací tabulku nepodezřívám, že by byla iracionální. Jen je prostě na první pohled z úhlu pohledu běžného smrtelníka, který neovládá francouzskou úspornou fonetiku, taková zvláštní.

---

Pro jistotu ještě jednou upozorňuji, že fakt nejsem žádný odborník přes francouzštinu; francouzky stluču dohromady zhruba jednotky slov; možná velmi nízké desítky, když započítám pravděpodobně Laurinem a Klementem počeštěné výrazy "volant" nebo "šofér" nebo nějaká obecně románská slova.

A právě proto mě to hláskování mohlo zaujmout. Právě proto, že na francouzštinu nejsem zvyklý.