Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 155

 


Jód nechrání před radioaktivitou obecně

Lidé si obvykle myslí, že jód je jakási obrana proti ozáření. Není.

Úřad pro jadernou bezpečnost vydal jednoduché vysvětlení, jak jód v případě jaderné havárie ve skutečnosti funguje:

Jde jen o zaplnění zásobníku jódu jódem z tablet,
aby při explozi jaderného reaktoru (elektrárny) nepřijímal kontaminovaný jód zvenku.

Při explozi jaderné zbraně je jód k ničemu.

---------
Citace FB postu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost z 2. 3. 2022:

Jódové tablety

(...)

Užívají se, když je riziko, že se v ovzduší objeví významně zvýšená koncentrace radioaktivního jódu. Ten je součástí radioaktivního mraku uvolněného z havarovaného jaderného reaktoru – pro jednoduchost třeba jaderné elektrárny.

(...)

Jód se v lidském těle hromadí ve štítné žláze. Pokud se tablety užijí ve správný okamžik, žláza se zasytí stabilním jódem a vdechovaný radioaktivní jód se do štítné žlázy nedostane.

(...)

Tablety jódu nejsou univerzálním „protijedem“ (antidotem) proti ionizujícímu záření. Chrání jen štítnou žlázu, aby nepřijímala radiojód z ovzduší.

----

Odkaz na celý příspěvek na facebookové stránce Úřadu pro jadernou bezpečnost najdete níže.

 

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#science-technology   #emergency-services-civil-protection  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-02-07]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-02-07]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik a inženýr jdou na fyzikovu přednášku. Tématem přednášky jsou Kulza-Kleinovy teorie týkající se fyzikálních procesů nastávajících v prostorech o devítí, dvanácti a více rozměrech. Matematik sedí naprosto zaujatý přednáškou, ale inženýr se mračí a vypadá naprosto zmateně. Před koncem už ho řádně bolí hlava. Po přednášce matematik ohodnotí přednášku jako vysoce zajímavou.
Inženýr: „Jak jsi tomu porozuměl?”
Matematik: „Prostě jsem si ty procesy představil”
Inženýr: „Jak je vůbec možné si představit procesy probíhající v devítirozměrném prostoru?”
Matematik: „Jednoduše, nejprve si to představím v N-rozměrném prostoru a pak určím N rovno devíti.”

 

Pro zamyšlení

Rozumný člověk se přizpůsobí svému okolí. Nerozumný člověk se snaží přizpůsobit své okolí sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech.
[George Bernard Shaw]