Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 213

 


Možnost opačné interpretace stejného faktu. Jak vidí ptáci?

Před časem mě napadlo, že v souvislosti s tím, že ptáci naráží do skla, protože ho nevidí, nemusí být správné to interpretovat tak, že ptáci vidí hůř než lidé.
Sice se na první pohled nabízí úvaha "ptáci nevidí sklo" => "ptáci vidí hůř než lidé"...

Jenže! Napadlo mě, že se na to dá podívat opačně:
Ptáci asi vidí prostor za sklem tak dokonale, nezkresleně a neomezeně, jako by tam žádné sklo nebylo.
To sklo jim nekazí výhled, nebrání jim ve výhledu.

Takže mi z toho vychází, že ptáci vlastně vidí lépe než lidi;
nám lidem sklo nenulově brání v pohledu na to, co je za ním.

A ještě více než nám lidem takové sklo (nebo v horším případě pletivo) brání ve výhledu foťáku,
obzvlášt v souvislosti s autofocusem, kde hrozí, že foťák zaostří na odlesk nebo na pletivo, a ne na objekt za překážkou.

Pokud ptáci prostor za překážkou vnímají, jako by tam překážka nebyla (a proto nedetekují překážku), tak asi vidí lépe než lidi a o hodně lépe než foťáky.


Ladí to i se starým známým faktem, že ptáci vidí tetrachromaticky, čili čtyřbarevně.


Oproti tomu lidé vidí jen trichromaticky, čili tříbarevně.

Vidíme složky RGB (red, green, blue), čemuž odpovídají barevné složky v aditivním (přičítacím) barevném systému u aktivně vyzařovaného světla, kdy přidáváme od černé k bílé. Když rozsvítíme světla všech barev, dostaneme bílou.

A u pasivních ploch, od nichž se odráží světlo z jiného zdroje, se pro nás potřebného efektu dosahuje naopak potiskem (nebo lakováním, barvením, apod.) složkami CMY (cyan, magenta, yellow) ze subtraktivního (odečítacího) barevného systému, kdy ubíráme od bílé k černé. Když smícháme všechny barvy dohromady, dostaneme černou.


A psi vidí dichromaticky, tedy dvoubarevně.
Ale zase se neodvažuji říci, že by viděli hůř než lidé, protože menší vybavenost čípky pro barevné vidění vyvažují mnohem lepší vybaveností tyčinkami pro vidění za šera.
Takže průměrný pes vidí za šera či neabsolutní tmy mnohem lépe než průměrný muž; nemluvě o průměrné ženě (vybavené oproti průměrnému muži více čípky pro barevné vidění, na úkor tyčinek pro vidění za šera).



Ale to jsem dost odbočil od původního tématu.

Na závěr bych úvahu, že ptáci vidí lépe než lidé, podpořil i tím, že je všeobecně známo, že draví ptáci mají perfektní zrak, díky němuž si z výšky umějí najít i docela malou kořist dole na zemi, a že když se o někom řekne, že má zrak jako ostříž, tak to znamená, že má zrak skvělý.

Hlavní pointa byla hned na začátku – jde o příklad situace, kdy je možné stejná fakta interpretovat až paradoxně a nečekaně opačným způsobem:
"Nevidí sklo, tedy vidí hůř."
vs.
"To za sklem vidí tak dokonale, jako by tam žádné sklo vůbec nebylo, tedy sklo mu nekazí výhled, tedy vidí lépe."
A tento princip možného dvojího pohledu platí i v mnoha jiných případech. Ale tento je krásně extrémní :)

 

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#science-technology   #electro-ict    
#animals    
#society-thoughts    
#ostatni  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-10-05]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-10-05]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Inženýr, fyzik a matematik jsou v kobce a mají konzervu.
Inženýr si nakreslí plánek na výrobu otvíráku, ale nemá jej z čeho vyrobit, takže umírá hladem.
Fyzik ví, že třením dosáhne zvýšení tlaku v konzervě a ta se tak roztrhne. Třením však teplotu potřebnou k takovému tlaku nedosáhne a umírá hlady a vyčerpáním.
Matematik se zamyslí a povídá: „Mějme sobě otevřenou konzervu…”

 

Pro zamyšlení

Kvalita člověka se pozná podle počtu jeho nepřátel.
[(Měl jsem za to, že něco v tom smyslu řekl Karel Čapek,
ale když jsem si vzpomněl, že ten citát nemám na webu, tak jsem nedohledal ani citát, ani jeho autora. Ale asi někdo něco takového řekl, i když jsem to sem napsal z hlavy.)]