Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Ústní tlumočení polština – čeština
(jednání s dodavateli,
koupě auta v Polsku, …)

 

Tlumočení vs. překlad

Tato stránka je

  • o rychlém obousměrném tlumočení komunikace
    a jednorázových sdělení (osobní jednání, e-maily)
  • o předávání telefonických vzkazů
    (telefonické zařizování, domlouvání schůzek, zjišťování informací, apod.)
  • případně o samostatném delegovaném zařizování na úřadech

O kvalitním
písemném překládání dlouhodobě platných textů
z polštiny do češtiny
(web, e-shop, lokalizace SW, leták, katalog, …)

je sousední stránka.

Stručný souhrn na úvod

  • Tlumočení ústního jednání
  • Zařizování na úřadech
  • E-maily
  • Vyřízení telefonických vzkazů

Netlumočím jako robot, pomáhám zařizovat.
Nejsem tlumočník v běžném slova smyslu.
Na rozdíl od standardního tlumočníka se zeptám, když nerozumím,
nebo mluvčího zastavím, když už mluví dlouho.

Znám oblast ICT (informatiku) a základní automobilový jazyk,
pomohu např. při dovozu karavanu nebo auta z Polska.

Polštinu neovládám dokonale.
V e-mailech v polštině budu mít chyby,
ale zpráva bude srozumitelná a sdělení předám.

Orientuji se na českých úřadech, hlavně v Náchodě.

Nenabízím klasické tlumočení,
kdy tlumočník v první osobě opakuje, co někdo řekl.
Pomáhám komunikovat, zařizovat a dojednávat.

Pokud si protistrany rozumí,
jeden člověk mluví svým jazykem a druhý nechce tlumočení,
tak pečlivě sleduji, zda nepadlo nějaké zrádné slovo.
Pokud ano, tak zasáhnu a vysvětlím.

A nyní podrobněji…

Nejsem klasický tlumočník !

Ústního tlumočení jsem se bál…

Obousměrné ústní tlumočení mezi češtinou a polštinou
jsem dlouho nenabízel,
protože si myslím,
že na to nemám dostatečnou znalost polštiny.

Zatímco písemné překlady textů realizuji jen směrem z polštiny do mé rodné češtiny, a ještě si přitom mohu dohledávat, co potřebuji;
tak ústní tlumočení osobního jednání probíhá obousměrně,
a navíc ještě není čas hledat slova.

… ale samo si mě našlo

Jenže i když jsem osobní tlumočení jednání nenabízel,
tak zákazníci ho u mě sami poptávali.

Já jsem zákazníkům vždy vysvětlil, co umím, a co neumím,
upozornil jsem je, že některá slova budu muset hledat,
a pak jsem tlumočení opakovaně realizoval, a vždy to dobře dopadlo.

Obvykle byly obě strany velice spokojeny,
a často byli zákazníci přímo nadšeni.
Jednání proběhla ke spokojenosti obou stran,
účastníci jednání se mým prostřednictvím domluvili.

Co neumím

Nejsem chodící slovník,
některá slova neznám, ale dokáži si s polskou stranou vysvětlit, o co jde.
Může se stát, že si budu potřebovat něco dohledat – ale obvykle si to rychleji vysvětlíme opisem jinými slovy, na příkladu, apod.
Prostě se nějak domluvíme. Ale nejsem automatický překladač a neumím v reálném čase převádět věty tak, jak jsou.

Nejsem robot, průtokový ohřívač ani transformátor.
Neopakuji v první gramatické osobě přesně to, co někdo řekl.

Když někdo bude mluvit moc dlouho, tak ho zastavím,
abych jeho myšlenku bezpečně celou svými slovy předal druhé straně.

Co umím

Pomáhám zařizovat.

Zprostředkuji Vaši komunikaci.
Zeptám se Vám na to, co potřebujete vědět, případně Vám navrhnu, co by Vás ještě mělo zajímat, i když Vás to v tu chvíli nenapadlo.
I když nepoužiji přesně Vaši formulaci, tak se s Poláky domluvíme; sdělím totéž jinými slovy.

Účastním se aktivně jednání a pomáhám Vám směřovat k jeho cíli ke spokojenosti obou stran.

Účastním se jednání a pomáhám dosáhnout cíle

Já tlumočení aktivně nenabízím, protože klasické tlumočení,
jak si ho lidé představují, nabídnout neumím.
(Tato stránka vznikla mj. proto, aby ten, kdo u mě tlumočení poptává,
věděl, co mu mohu nabídnout.)

Ale mohu Vám pomoci se domluvit,
mohu Vám pomoci zařídit, co potřebujete.

Jen počítejte s tím, že ve srovnání s běžným tlumočníkem
budu více používat svá slova,
budu trochu více účastník jednání,
a občas si od polské strany vyžádám vysvětlení významu konkrétního slova (když něco nevím, tak se zeptám)
nebo naopak nějaké slovo obejdu a opíšu,
případně si něco dohledám.

Zhruba si to můžete představit tak, jako když si s sebou vezmete svého interního zaměstnance, který je schopen přijatelně i když s chybami komunikovat polsky;
anebo jako když si od někoho necháte něco v Polsku zařídit, protože je schopen se tam nějak domluvit.

Zkrátka budu jednat podle Vašich pokynů
ve Vašem zájmu
Vaším jménem
podle Vašich rozhodnutí,
ale svými vlastními slovy.

E-mailová komunikace

V polštině dělám chyby. I v mluvené. A v psané o to větší.
Ale komunikuji srozumitelně, polská strana pochopí, co jí chci sdělit.
Domluvím se s gramatickými chybami, ale domluvím.
Mohu tedy tlumočit jednorázové zprávy v rámci běžné e-mailové komunikace.

Buď tak, že Vám pošlu polský text zprávy, který pak do Polska pošlete Vy se svým podpisem ze své e-mailové adresy;
anebo tak, že do Polska píši přímo já ze své e-mailové adresy s informací, že píši Vaším jménem ve Vaší záležitosti.

Asi jako kdybyste pro komunikaci s polskými obchodními partnery měli zaměstnance,
který jakž-takž, s chybami, ale použitelně, ovládá polštinu.
Pokud takového člověka nepotřebujete na plný úvazek a stačí Vám např. pár desítek minut týdně nebo jen občas nárazově dle potřeby,
tak pro Vás tuto práci mohu provádět externě, jako vnější subdodavatelskou službu na fakturu.

Rozumíte si a tlumočení nepotřebujete?
Sledování přímého rozhovoru

Česko-polská komunikace může být velice zrádná.
Účastníci rozhovoru si často myslí, že rozumí, a přitom nerozumí.
Nejzákeřnější na této jazykové pasti mezi příbuznými jazyky je,
že lidé v tu chvíli vůbec netuší, že si teď právě nerozumí.

Např. polský výraz „w kwietniu” znamená česky „v dubnu”.

Když na Vás po svém mluví Číňan a Vy neumíte čínsky,
tak víte, že mu nerozumíte.

Ale když na Vás mluví Polák,
tak můžete snadno podlehnout dojmu, že víte, co Vám říká,
a pak snadno dojde k fatálnímu nedorozumění,
které může zničit obchodní i mezilidské vztahy:

  • Polské slovo „bezcenny” znamená „nedocenitelný”,
    „mající nevyčíslitelnou hodnotu”.
    Takže nepochopíte, že právě tato vlastnost Vašeho výrobku je pro Vašeho klienta důležitá, klíčová, a že právě ona ho nejvíce zaujala.
  • Polské slovo „pachnie” znamená česky „voní
    Takže nepochopíte, že právě tato vůně se klientovi líbí.
  • Jagody” jsou oficiálně obecně „bobule”,
    v hovorovém jazyce pak „borůvky”;
    czerstwy” chleb je tvrdý
    a „buraczki” jsou červená řepa.
    Takže Vám k jídlu donesou něco jiného, než jste si mysleli, že si objednáváte.
  • Polské slovo „chytry” znamená česky „lakomý” nebo „vychytralý”.
    Takže polského partnera urazíte, a ani o tom nevíte.
  • Když Polák o nějakém zařízení řekne, že je „odporne”,
    tak to neznamená, že by bylo šeredné,
    ale že je odolné.

Zrádných slov mezi češtinou a polštinou je mnoho.

Proto v případě, že si obě strany jednání do značné míry rozumí,
účastníci se rozpovídají samostatně, nečekají na mé tlumočení
a moje tlumočení v tu chvíli nevypadá jako potřebné,
tiše, ale bedlivě sleduji rozhovor,
pracuji sice nenápadně, ale naplno,
a jakmile zaznamenám zrádné slovo,
tak do rozhovoru vstoupím a vše uvedu na pravou míru
.

Zrádným slovům je těžké se vyhnout použitím slovníku,
protože to byste museli ve slovníku hledat pořád a všechno.
Zde má největší cenu mnohaletá zkušenost s Polskem a polštinou.

Ale pokud přecejen slovník použijete,
tak můžete narazit na různé překlady…

Dvojí překlady

Je mnoho případů, kdy se jedno české slovo překládá do polštiny různě podle přesného významu.
A naopak, je mnoho polských slov, která se různě překládají do češtiny.

Takové překlady 1:2 nebo 2:1 nejsou obvykle přímo past ani zrada, ale někdy mohou komunikaci zkomplikovat nebo znepřesnit.

Jednání s polským dodavatelem

Mám zkušenosti s tlumočením jednání mezi českými firmami a jejich polskými dodavateli.
Na osobních schůzkách i e-mailem.
Případně mohu předat telefonický vzkaz.

Mám blízko k technice, je tedy šance, že se dokáži zorientovat v technickém sortimentu.

Uvědomuji si důvěrnost jednání

Důvěrnost Vašich informací je pro mne zásadní.
Za obchodní tajemství považuji automaticky všechno, ven nepustím nic.

Více uvádím v Obchodních podmínkách, v kapitole Soukromí a ochrana Vašich údajů.

Koupě auta nebo karavanu v Polsku
Dovoz veterána z Polska

Opakovaně jsem jel do Polska tlumočit koupi automobilu (veterána – youngtimera), karavanu, apod.

Případně jsem jenom zavolal prodejci, po telefonu jsem se vyptal na věci, které kupujícího zajímaly, a auto jsem zarezervoval. Zjištěné informace jsem kupujícímu sdělil a on už si pak pro vůz zajel sám.

Orientuji se v technickém názvosloví, mám vztah k silniční dopravě, automobilům, užitkovým vozidlům, veteránům (youngtimerům).

I zde je pár zrad

  • Polské slovo „skrzynia” neznamená „skříň”, ale „valník”.
  • Slovo „minibus” Poláci běžně používají pro to, co my nazýváme „mikrobus”.
    Tedy 8–9místné vozidlo M1 na ŘP sk.B,
    zatímco v češtině „minibus” znamená vozidlo M2 na ŘP sk. D1.
  • Pokud jde o díly, tak např. taková polská „maska” není maska, ale „kapota”.

Menší části auta úplně do podrobna neznám, ale technický stav auta přetlumočit dokáži.

I pokud použijete slovník, tak můžete být překvapeni,
protože Poláci mají i pro volant i pro řidítka společné slovo „kierownica”.
A naopak my zase v češtině říkáme jednotně „tlumič”, zatímco Poláci odlišují „tłumik” v případě výfuku a „amortyzator” v případě nápravy, resp. kola.

Mlhovka na přívěsu

Pozor, stejně jako v Německu, ani v Polsku není na starých přívěsech povinná mlhovka. Když si tedy v Německu nebo v Polsku koupíte karavan, přepravník plachetnice nebo jiný přívěs za osobní automobil, budete ho možná před přihlášením v Česku (před dovozovou technickou kontrolou) muset dovybavit.

Pokud starý karavan koupíte od českého dovozce, který už v Česku zařídil dovozovou technickou, tak si zkontrolujte, jestli k té fungl nové mlhovce, kterou dozadu namontoval, a s níž prošel českou STK, vůbec vede nějaký elektrický vodič.

Chybět případně mohou i přední pozičky, které jsou u nás povinné pro přívěsy od určité šířky, zatímco na starém přívěsu s německou SPZ mohou chybět.
Totéž by mohlo nastat s bočními odrazkami, detaily neznám přesně, zkrátka si toto vše při dovozu zkontrolujte, abyste to měli v pořádku podle českých předpisů.
Pokud se budete ptát na české STK, ptejte se ideálně technika typu „K”, který se zabývá velkými technickými, tzn. přestavbami a dovozy (schvalováním způsobilosti).

SPZ

Ale pořád je to lepší než při dovozu karavanu z Velké Británie, protože v Anglii přívěs nemá svoji vlastní registrační značku (SPZ) a tak se tam de facto považuje tak trochu za příslušenství k autu spíše než za samostatné vozidlo. To je v Polsku v pohodě, tam mají přívěsy normálně svůj technický průkaz a SPZ, jako u nás.

Zatímco v ČR se při exportu důsledně odevzdává registrační značka (pokud se neztratí), tak při exportu vozidla z Polska máte velkou šanci, že si budete moci nechat původní polskou SPZ.
Pokud si tedy kupujete např. poláka N 126 Niewiadów (nebo Polonez, Nysu, Syrenu, Žuk, Tarpan, Fiat 125, Maluch, …) jako veterána, tak koukejte na fotky, jestli má starou černou SPZ s bílými písmeny, anebo už novou bílou s modrým pruhem.
Já vám nic neslibuji, na mně to nezáleží, ale máte velkou šanci, že Vám SPZ zůstane, takže veterána je lepší pořídit s dobovými černými čísly.
Jestli je bude chtít český úřad (a jestli je případně cestou na český úřad ztratíte), nebo ne, to už netuším; ale polské úřady SPZ při vývozu z Polska obvykle nechtějí.

Rozdíl je ještě v tom, že některé přívěsy za osobní automobily mají v Polsku doživotní technickou kontrolu, na které byly jednou, a už na ni vícekrát nemusí – to ale platí jen dokud mají polskou SPZ; jakmile přívěs přihlásíte v Česku a postavíte ho na české číslo, tak vás bude podle českých předpisů čekat STK každé dva nebo čtyři roky podle druhu přívěsu.

Dejte si pozor, aby vozidlo mělo normální SPZ (nebo žádnou).
Podle toho, co jsem zaslechl o režimu používání aut s polskou veteránskou SPZ (jsou žluté s velkým obrázkem předválečného auta), s takovým autem nemůže jeho majitel nic moc dělat, a v podstatě bez nadsázky lze říci, že polský stát se tak trochu považuje za spolumajitele takového vozidla. Nechci plašit, moc o tom nevím, jen nadhazuji téma, abyste si to v případě potřeby prověřili. Já jsem vždy byl jen u koupě vozidla s normální nebo žádnou SPZ.

Jízda s přívěsem

Pokud do Polska pojedeme Vaším autem pro karavan, plachetnici, motorový člun, apod. a na delší trase budete potřebovat druhého řidiče, tak mám ŘP sk. B+E i s nějakou praxí.
Ale musíte mít všechno v naprostém pořádku, protože s polskou policií nejsou žerty, a pokud dojde k potížím kvůli technickému stavu nebo dokumentaci, tak platíte všechny náklady včetně mého času.
A vč. nákladů na zrušení mých plánů, kdyby se to na místě protáhlo.

Tažné auto si musíte zajistit, protože můj vůz si s velkým přívěsem neporadí.

Jízda s půjčeným vozidlem

Pokud si na jízdu do Polska půjčíte automobil nebo přívěs, musíte mít od majitele písemnou plnou moc k užití vozidla. A pokud bychom se měli v řízení střídat, tak musíte mít plnou moc i pro mě.
V Česku stačí mít u sebe osvědční o registraci vozidla (OTP) a zelenou kartu, a jedete legálně. U kteréhokoliv z našich 4 sousedů ale v případě, že nejste výhradní majitel zapsaný v OTP, potřebujete plnou moc.
A pozor, Vaše firma je jiný subjekt než Vy. A to i v případě, že podnikáte jako fyzická osoba (OSVČ).
Polská policie je velmi přísná, obzvlášť vůči cizincům, takže je velmi dobré mít vše v pořádku.

Jednání polských majitelů českých firem na českých úřadech

Mám bohaté zkušenosti s tlumočením jednání polských majitelů českých firem na různých českých úřadech.
Orientuji se v Náchodě, zajet mohu i na Cizineckou policii a na OAMP MVČR do Trutnova, pod který Náchod v tomto ohledu spadá.
(A mohu Vás informovat, kde Cizineckou policii v Trutnově najdete – v Trutnově jsou totiž dvě úplně stejné adresy asi kilometr od sebe, a na jedné z nich sídlí cizinecká policie + OAMP MVČR, takže čistě podle adresy a mapy máte šanci 50:50, že se strefíte na první pokus.)

Nejsem soudní tlumočník. Pomáhám zúčastněným stranám se domluvit ke spokojenosti všech zúčastněných, ale kulaté razítko nemám a dokumenty podepisuje sám zákazník, já mu pouze mohu neoficiálně pomoci komunikovat.

Opakovaně jsem tlumočil i návštěvu polského pacienta u českého zubního lékaře. Odborných termínů bylo zapotřebí naprosté minimum (a našel jsem si je předem), drtivou většinu komunikace pokrýval běžný jazyk.

Zatím ne:
Jednání Čechů na polských úřadech

V polském právním systému ani v polských úřadech se příliš neorientuji.
Doma jsem v Česku, zde se vyznám, a zde mohu Polákům pomoci se zorientovat.

Tak jako si myslím, že kvalitní písemné překlady dlouhodobě platných textů má realizovat rodilý mluvčí cílového jazyka,
takže překládám jen do češtiny, a opačný překlad do polštiny nechávám polským překladatelům,
tak i jednání Čechů na polských úřadech, kde se neorientuji, nechávám polským tlumočníkům.

Když neseženete nikoho jiného, tak se na mě můžete obrátit, na polský úřad s Vámi zajdu a udělám, co bude v mých silách,
ale předesílám, že standardně tlumočím buď obchodní jednání dvou firem,
nebo jednání polského podnikatele s českými úřady;
zatímco v jednání českého občana na polském úřadě praxi nemám.

Budu tak moci nabídnout pouze polský jazyk a jen velmi základní přehled o několika polských zákonech.
Všechno ostatní budeme muset v případě potřeby vyběhat na místě, včetně systému úřadů a jejich gesce v jednotlivých záležitostech i včetně jejich fyzického rozmístění.
Nebylo by to tedy moc efektivní zařizování, ale když nikdo lepší nebude k mání, tak rád zkusím pomoci v režimu „průzkum bojem” (který budete platit podle ceníku).

Mé možnosti

Čas:
Odpoledne nebo koncem dopoledne

Tlumočení trochu komplikuje, že nejsem příliš použitelný ráno.
Coby učitel češtiny pro dospělé pracující Poláky pracuji odpoledne a večer, když mí studenti mají po práci;
coby překladatel a programátor pracuji pozdě večer a v noci, když mám na práci klid a mohu se plně soustředit.
Takže ráno spím.

Preferuji odpoledne,
mohu fungovat do pozdního večera;
ale v případě potřeby zvládnu i pozdější dopoledne.

Jízda autem:
Jen bez klimatizace

Bohužel nesnesu klimatizaci (AC).
Takže pokud potřebujete mít v autě zapnutou klimatizaci, musíme jet samostatně.
Na tomto musím ze zdravotních důvodů dost zásadně trvat,
a to vč. důsledků uvedených v ceníku (část „Pokud bych jel s vámi”) pro případ, že by zákazník tuto podmínku nerespektoval.

Odkud vyjíždím

Cestovné počítám z Náchoda.

  • Bydliště:
    Náchod
    (na hlavní trase Praha – Wrocław – Warszawa, silnice E67)
    Naše krajské město je Hradec Králové.
  • Nejbližší polské město je
    Kudowa-Zdrój
    v okrese Kłodzko
  • Občas se vyskytuji v polském městě
    Kamienna Góra,
    nedaleko města Wałbrzych.
  • Nejbližší polské krajské město je Vratislav / Wroclaw / Wrocław.

Na stránce Kontakt jsou odkazy na body na Mapy.cz.

Co teď?

Teď asi budete chtít vidět tyto podstránky:

  1. Zkušenosti:
    Reference a doporučení
  2. Vzdělání a kvalifikace:
    Certifikáty a osvědčení
  3. Cena Kč / CZK, PLN:
    Ceník
  4. Stornopoplatky apod.:
    Všeobecné obchodní podmínky
  5. Domluvme si termín:
    Kontakt

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Ústní tlumočení polština – čeština: (jednání s dodavateli,
    koupě auta v Polsku, …). Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/tlumoceni

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Jde takhle ex temnou uličkou, když najednou přiskočí derivace, dá mu nůž na krk a říká: „Už mě hodně dlouho štveš, zvol si smrt: buď tě substituuju, nebo tě zderivuju podle y!”

 

Pro zamyšlení

Mnoho dá člověku svět, ale když chce člověk dát něco světu, musí sedět na svém poli a dřít jako nádeník.
[Karel Čapek]