Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Franto, nefunguje ti to
Outsourcing, prodej a služby

 

Vytvořeno
10. a 13.2.2011

 

O outsourcingu

„V Polsku jsme viděli podobnou klimatizaci za deset tisíc”, říkám, když se bavíme o využívání klimatizací coby malých tepelných čerpadel vzduch-vzduch pro vytápění místnosti.
„To ne”, odpovídá člověk, se kterým se o tom zrovna bavíme. Nákup v Polsku odmítá ne kvůli obavám o kvalitu výrobku (Čína jako Čína), ale pro případ, že by se s klimatizací/tepelným čerpadlem vyskytly nějaké problémy. Chce si ji koupit tady, od chlaďaře, který mu ji nejen dodá, ale i nainstaluje, protože, když s ní něco bude, tak mu řekne – cituji, „Franto, nefunguje ti to.”.

Ano, tomu se (přinejmenším v informatice) říká systémový integrátor. Systémový integrátor je výborná věc (pardon – člověk nebo firma). Člověk se díky němu vyhne hádkám mezi subdodavateli. Nemusí poslouchat dodavatele SW, že ten HW a síť jsou na nic, ani dodavatele HW a sítě, že od něj je vše v pořádku a má si to vyřešit s programátory.
Jenže to něco stojí. Nicméně i tak někdo takové řešení upřednostňuje – zaplatí sice víc, ale má klid a může se soustředit na svoji práci. Tedy alespoň teoreticky, protože občas se objeví historky o někom, kdo zešedl, když si dům nechal postavit „na klíč”.
A někdo si zase radši všechno vyběhá a zařídí sám, aby ušetřil peníze. A jak jsem zjistil, někdy takovým (p)obíháním a zařizováním dosáhnu i obohacení své slovní zásoby z toho, jak mi člověk A barvitě popisuje kvalitu práce člověka B, na střídačku s tím, jak mi člověk B emotivně popisuje kvalitu práce člověka A.

Když Henry Ford vyráběl auta, tak do jeho fabriky vjížděl šutr (železná ruda) a kaučuk (na pneumatiky).
Dnes už nějakou dobu letí outsourcing. Na úklid, na provoz serveru, na obědy pro zaměstnance. A spousty výrobních procesů zastávají subdodavatelé dodávající polotovary.

Co z toho je správně? Nepřenechávat zbytečně práci jiným a dělat to? Nebo za podpůrné služby a za výrobu polotovarů připlatit specialistům?
Ani jedno. Ono to ani nejde takhle rozsoudit. Protože každý si musí najít své místo, které mu vyhovuje.

Pro příklad se vrátím zpátky k té klimatizaci. Vzali jste si ji v ČR od chlaďaře, stálo to víc, ale teď je veškerá odpovědnost na něm. Jenže co když chlaďař řekne, že klimačka zlobí kvůli špatnému napětí v rozvodné síti? Ha, to už je mimo něj. A už to zase musíte řešit.
To aby si ten dotyčný najal správce budovy, který to za něj bude řešit. A bude řešit i spory třeba mezi elektrikáři a instalatéry, když si budou dráty a trubky vzájemně překážet… Jenže ten správce budovy bude zase něco stát.

Především lze ale těžko říci, co outsourcing je, a co není. Málokdo bude v úplném extrému, aby měl úroveň outsourcování na nule, nebo na 100 procentech.
Dělat si úplně všechno úplně sám už dnes nemůže nikdo. Renesance je pryč, doba pokročila a i když budete bydlet na samotě u lesa, tak spoustu věcí budete muset nakupovat. A to už je taky outsourcing… Přinejmenším v nákupu výrobků je to běžné, ale ve službách také… leda byste se na služby vykašlali a místo abyste si věci nechávali opravovat byste hned kvůli banalitě všechno kupovali nové (ačkoliv, někteří opraváři také raději dávají vše nové, protože je to jednodušší a nechce se jim opravitelný díl rozebírat… tu vyměnit celý díl, tam vyměnit celý díl… za chvíli budou měnit celá auta, ale z čeho potom budou živi, to bůh suď). Ale služby nejsou jen opravy… asi každý používá jednotnou telefonní síť, obvykle včetně vlastního mobilu, místo aby provozoval vlastní vysílačky. Každý někdy poslal balíček, místo aby ho osobně vezl na druhý konec republiky. Podobně se většině lidí vyplatí využívat někde webhosting a ne provozovat svůj server.

A hlavně, nejen, že outsourcujeme některé služby a mnoho nákupů, ono se to ani nedá takto skálopevně dělit, protože…

Kde je hranice mezi službou a prodejem?

Služba je práce, prodej je prodej věci. Ale někdo ji musel vyrobit, a to je práce. Dobrá, sériově prováděné to není úplně služba. Ale když chcete něco upravit, něco si necháte vyrobit na zakázku, posouvá se výroba/prodej ke službě… nebo když si dáte něco do čistírny, nebo něco někam pošlete, dělá se to hromadně, sériově, standardizovaně a od služby se to posouvá k výrobě. Takže outsourcing tady vždy byl a vždy bude, nezávisle na tom, čemu budeme říkat služba a čemu prodej.

Možná se divíte, že tuto jasnou věc tak podrobně pitvám… ale tohle téma „kde je hranice mezi službou a prodejem” mi v hlavě vězí už téměř deset let, od doby, kdy policista při sepisování protokolu o tom, jak někdo z dlouhé chvíle rozmlátil různé věci na jednom dvoře, upozorňoval, že do výše škody nemůžeme započítat práci. Tak jsem si říkal, když někdo rozbil mj. poštovní schránku, jestli se do škody počítá jen cena železné rudy a ropy… protože to ostatní už je práce. Resp. je to podivné, diskutabilní a nespravedlivé. Když si někdo koupí schránku a přimontuje si ji, tak se jako škoda bere jen cena schránky. Ale kdyby někomu zaplatil za to, ať mu sežene a namontuje schránku, tak má v ceně schránky i tu montáž. Anebo není potřeba to komplikovat instalací, stačí se na to podívat na úrovni nákupu schránky.
Když ji koupím na internetu a nechám si ji poslat, tak je její cena jen to, kolik stojí, protože doprava/poštovné je služba? Ale co když si ji koupím v železářství za rohem? To bude přece doprava započtena v ceně věci. A to, že tu schránku někdo vyrobil, je taky práce. Takže fakt nechápu, jak chce policie oddělovat od ceny věci práci.
To by místo ceny chleba mohla počítat jen cenu zrní, které se zasilo, jenže i to je z předchozí sklizně, tzn. cena chleba je nula, protože to je jen samá práce (a elektrika, plyn, nafta + opotřebení). Takže kdyby byla vykradena pekárna a byla odvezena tuna chleba, tak kdyby policie trvala na tom, že cena práce a energií (potažmo služeb, protože to je externě zajištěná práce a spotřebované energie) se do škody nepočítá a má se sečíst jen cena věcí, tak by to byl jen přestupek se škodou spočívající ve zničeném dveřním zámku. Což by samozřejmě byl nesmysl.
Ne, já práci z hodnoty věcí odčítat neumím. Práce je přece nutnou součástí hodnoty věci. Svým způsobem na tomto principu funguje DPH (VAT)… daní se vždy přidaná hodnota (práce a náklady mezičlánku). Přidaná hodnota, navyšující aktuální hodnotu věci. Byť třeba vznikla i jen pouhou dopravou z Asie do Evropy. (tatáž věc má pro mě jinou hodnotu tady a jinou hodnotu někde, odkud si ji musím nechat dopravit). Ne, práce a služby nelze odečíst z hodnoty věci, považuji je za její nutnou součást.

Outsourcing všude a nikde

Takže ten extrém, že si někdo bude všechno dělat sám a obejde se úplně bez outsourcingu, je nereálný (leda by byl Robinson na lidupustém ostrově a práce zvířat, která by využíval jako dodavatele jídla či pohybu, by se nepočítala).
A ten druhý extrém, že si člověk zadá úplně všechno… z čeho by potom byl živ? Ano, může se vypracovat, nainvestovat, žít z úroků, najmout si zaměstnance coby ředitele své firmy…
ale i tak si to musí hlídat… jestli banka, které svěřil úspory (aby mohl žít z úroků) nemá problémy, jestli mu chodí peníze, jaké mu mají chodit (už ta kontrola toku je větší než nulová práce, alespoň z pohledu toho, kdo ji musí dělat). A pokud vedení své firmy kompletně někomu svěří a sám nebude k chodu firmy nijak přispívat, tak si dříve nebo později najatý ředitel uvědomí, že svého majitele nepotřebuje (proč by mu zbytečně nechával procenta ze své práce). Každý pro svoji existenci musí něco dělat a ne jen parazitovat (a jéje, už jsem zase u Čapkova RUR).

Tímto prohlašuji debaty nad booleovskou správností či nesprávností a přítomností či nepřítomností outsourcingu za nesmyslné.

Outsourcing je potřebný.
Outsourcing je a musí být všudypřítomný.
Nikdo nemůže dělat úplně všechno.

Outsourcing nesmí být stoprocentní.
Outsourcing není nikdy stoprocentní (s výjimkou lidí ležících v bezvědomí v nemocnici či jinak vyřazených z provozu… ti jediní se o své záležitosti opravdu nijak nestarají a opravdu všechno přenechali na nějakou dobu k řešení ostatním).
Každý musí dělat alespoň něco.

Pak už je to jen otázka míry… co se komu vyplatí nebo nevyplatí (na co má/nemá peníze /schopnosti).
Anebo co koho baví a co ne… jestli se bude radši na něco specializovat, a ostatní přenechá; jestli se něčemu konkrétnímu vyhne; jestli se bude věnovat mnoha rozmanitým věcem.

Jde především o to, co koho baví.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Franto, nefunguje ti to: Outsourcing, prodej a služby. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/uvahy/franto-nefunguje-ti-to-outsourcing

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2018-12-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz: „Kolik je 2x2?”
Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak říká: „Je to 3.99.”
Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli oznamuje: „Výsledek leží mezi 3.98 a 4.02.”
Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví: „Řešení existuje.”
Filozof: „Co tím myslíte, 2x2?”
Logik: „Prosím, definujte 2x2 přesněji.”
Účetní zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se: „Kolik CHCETE, aby to bylo?”

 

Pro zamyšlení

Nikdy nevěř ničemu, co samo dokáže myslet, pokud nevidíš, kde to má mozek.
[p. Wisley (potažmo J.Rowlingová)]