Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Vývoj počítačů a vývoj lidstva
Seminární práce na Principy počítačů

 

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Vývoj počítačů a vývoj lidstva: Seminární práce na Principy počítačů. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2019-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/uvahy/vyvoj-pocitacu-budoucnost-lidstva

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2019-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.
[Karel Čapek, 1925]