Skrót do strony głównej: Alt + Shift + górny 2(@)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Szukać na tej witrynie

 
 
Wersje językowe nie są identyczne – zobacz wszystkie wersje,
które rozumiesz.

Osobisty blog
Prywatny, niezawodowy mikroblog.
Artykuł nr 37

 


Při demontáži zárubně jsem si všiml, že než ji definitině vyndám pryč z původního místa,

Při demontáži zárubně jsem si všiml, že než ji definitině vyndám pryč z původního místa,
měl bych nejdříve vyjmout dost velkou uvolněnou cihlu, která by okamžitě při vyndání futer mohla spadnout z výšky na zem.
Jal jsem se tedy tu cihlu vydobýt okolo futer z jejího místa.
A jak jsem s ní bojoval, tak mi spadla na nohu cihla na druhé straně futer, které jsem si nevšiml, a kde jsem to nečekal. Nutno říci, že byla výrazně menší než ta, s níž jsem vědomě zápolil.

Naštěstí jsem měl na nohách pořádné pracovní boty splňující bezpečnostní normu S3, takže se mi nic zvláštního nestalo.
I když je trapné, že mi ta cihla spadla zrovna na malíček, nad nímž není ochrana špičky. Výztuha špičky je jen vepředu, malíček mi z té zakulacené siluety viditelně vykukuje ven, do strany, a tak ho ta ocelová výztuha nechrání.
Ale i když se ta cihla strefila z boku zrovna do malíčku, výztuhou nekrytého, tak mi celková konstrukce boty stejně pomohla, pořád jsou to pořádné kožené pracovní boty, a ne hadrové kecky, což platí i v tom místě, kde už ocelová výztuha špičky není.
Malíček o sobě středně lehce dával vědět asi čtvrt hodiny, aniž by mě to nějak omezovalo, a nic s ním nemám.
Takže můžu říci, že ty pořádné boty už si na sebe vydělaly.

Teprve druhý den ráno mě napadlo:
A co když mi ta cihla nespadla rovnou na malíček?
Sice z mého pohledu padala spíš z pravé strany než zepředu, ale i tak mohla dopadnout nejdřív na špičku, a z ní se skulit k malíčku.
A já o tom jenom nevím, protože špička je vyztužená.
Anebo mohla spadnout na špičku i malíček současně.
To netuším, protože jsem koukal doleva nahoru na větší cihlu, kterou jsem cíleně uvolňoval, aby při vyjmutí futer nevypadla sama neřízeně,
a jak v tu dobu, když jsem s futry hýbal, vypadla cihla vpravo nahoře a spadla doprava dolů, tak jsem jejím směrem vůbec nekoukal, neviděl jsem ji padat ani dopadnout.
Vím jen, že mě chvíli trochu bolel malíček, který trošku vykukuje z hlavního oblouku boty a nad nímž není ocelová výztuha špičky.
To je celé, co vím.
Jak jsem přišel na to, že mě cihla trefila jenom do malíčku? Čistě z té bolesti malíčku.
Jak jsem přišel na to, že mě cihla nestrefila do špičky? Unáhleně. Jen na základě toho, že na špičce jsem dopad cihly vůbec nepocítil. No jo, ale tam je ta výztuha, a ta cihla pro ni není taková zátěž, abych ji přes výztuhu pocítil.
Takže co když ta cihla dopadla i na špičku? A díky výztuze o tom nevím.
Což paradoxně vedlo k tomu, že jsem si myslel, že v dané situaci byla výztuha k ničemu.
Právě proto, že špičkově (jako že skvěle; a současně ve špičce) odvedla svoji práci!!!

A tak je to se vším. S každým dobře navrženým systémem, ať už z oblasti ICT nebo nějakým mechanickým, i s každým dobře pracujícím odborníkem.
Když odborník pracuje zodpovědně a myslí dopředu, tak se nedozvíme, před čím nás ochránil.
Když je systém navržen dostatečně robustně a je předimenzován, aby zvládl i nestandardní stav, tak ani nevíme, jaké by mohly být následky a jaké by mohly nastat škody na zdraví, hmotě i nehmotě (datech), kdyby takto navržen nebyl.
To neříkám nic nového, to už mnozí řekli mnohokrát. I já.

A co chci na závěr říci nového?
Že i když tohle všechno vím, a sám jsem už v minulosti něco podobného říkal (zmiňoval jsem to ve FB příspěvku / článku o epidemii, že se v lepším případě nikdy nedozvíme, jestli preventivní opatření byla opodstatněná, jestli nám hrozil průšvih, nebo ne) a od jiných jsem asi také nějaké podobné příklady a úvahy někdy někde četl,
tak mi stejně teď trvalo zhruba dvanáct hodin, než mě náhodou napadlo, že ta výztuha možná skvěle odvedla svoji práci!
Přestože jsem necítil, že by mi ta cihla spadla na výztuhou chráněnou špičku.
Protože jsem necítil, že by mi ta cihla spadla na výztuhou chráněnou špičku!

O tomhle paradoxu nezjištění hrozících škod, kterým se úspěšně předešlo, vím dávno.
K tomu se považuji za celkem přemýšlivého a analyticky uvažujícího člověka. A troufám si říci, že mě za něj považují i lidé, kteří mě znají.
Ale stejně mi trvalo půl dne, než mi došlo, že ta cihla možná dopadla i na výztuhou chráněnou špičku!
(Ne, nepřemýšlel jsem o tom dvanáct hodin v kuse, věnoval jsem se jiným věcem, dokonce jsem se v tu dobu stihl i vyspat; prostě mě to pak ráno napadlo.)

Hlavní a finální pointa tohoto sdělení tedy je,
že je strašně snadné se nechat nachytat nějakým zkresleným vjemem.

Cítím cihlu na malíčku, tak mě nenapadne, že dopadla i na výztuhu špičky.
Drobné ponaučení pro marketing a jednání s klienty je, že pokud jsme schopni pojmenovat něco konkrétního, čemu jsme zabránili, měli bychom o tom klienta informovat.
Ta špička měla poslat report: "Chytla jsem cihlu, všechno je v oukeji." Což ostatně už dávno dělají antivirové programy, aby ukázaly, k čemu jsou dobré.
Ale ve většině oborů to nejde. Leda za cenu nižší kvality – že by třeba špička tu cihlu trošičku pustila. Ale to by bylo kontraproduktivní, a to zvlášť tehdy, když by pak na tu špičku spadlo něco těžšího. Takže budu dál rád za pořádnou výztuhu, i když (právě proto!) ani nevím, jestli mi na ni ta cihla spadla. Malíček teď s odstupem času okrajově cítím, sice neprotestuje nijak výrazně, ale hlásí, že není v plné kondici, a já jsem rád, že se to netýká ostatních prstů té nohy.
Jedinou cestou by bylo nechat klienta trošku namočit do průšvihu, aby si k němu trošičku čichnul, a pak teprve to řešit. To je efektní a výmluvné, ale není to ani etické, ani efektivní co do nákladů a množství práce. Že by třeba zubař nechal ten zub trochu připozkazit, aby ho chtěl pacient řešit... Lepší je začínající problém řešit včas, dokud je malý. I když, v soukromé rovině rozvoje osobnosti není nad osobní zkušenost :) Co si člověk neochutná, co nezažije, tomu neuvěří.

Nenechme se tedy ošálit prvotním vjemem a jeho unáhlenou příliš jednoduchou interpretací.
Já mám vůči tomu imunitu docela slušnou, a stejně mě to může dohnat.

(
Ještě rovnou předem přidám odpověď na případné komentáře, které se potenciálně mohou objevit:

Pokud chcete napsat, že k té demontáži a k práci s pár cihlami přistupuji příliš filosoficky a neefektivně, že déle píšu než demontuji,
tak uvažte, že příležitostná práce s cihlami není můj obor; věnuji se jí jen pro interní potřebu.

Drtivá většina mých zákazníků napříč všemi mými obory si mě najímá právě proto, že uvažuji v souvislostech.
Že při výuce používám názorné analogie, že při programování myslím i na to, co by mohlo hypoteticky nastat
a že při překladu se snažím myslet na to, co všechno může znamenat zdrojový text, a jak by se případně dal pochopit výstupní text.
To je to, co umím, co mě živí a čím jsem lidem užitečný.
Hlubší uvažování v kontextu je to, za co m(n)ě lidi platí.

A pokud tady takové komentáře nejsou?
No jasně, protože už jsem na ně přece odpověděl předem, a tak se tu nemusejí objevit 3:)
)

(Publikováno původně na FB, tam je pro komentáře prostor; proto je v textu zmínka o potenciálních komentářích, přestože zde pro ně technologicky prostor není.)

 

  


Czy się artykuł Państwu podobał?


Informacja zwrotna – głosowanie

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Można wybrać sobie 1 do N opcji

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#science-technology   #electro-ict    
#society-thoughts  
 

Skok w górę do: Menu nawigacyjne
(skrót klawiatury Alt + Shift + „5”)

Zainteresowani tą stroną?

  • Add to bookmarks (Ctrl+D)
  • Udostępnić link (CB radio)Skok w górę do:
  • Wydrukować (Ctrl+P)
  • Cytować według ISO 690

    Tę stronę

    ADÁMEK, Martin. Osobisty blog: Prywatny, niezawodowy mikroblog.. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí (Republika Czeska) [dostęp 2023-02-02]. Dostępny w Internecie: https://www.adamek.cz/pl/blog

    Całą witrynę

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí (Republika Czeska) [dostęp 2023-02-02]. Dostępny w Internecie: https://www.adamek.cz/pl

 

 
 

Narodowe kulturowe dziedzictwo

WebArchiv – Ta witryna jest archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej Ta witryna jest regularnie archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej z powodu jej kulturowej, edukacyjnej, naukowej, badawczej lub innej wartości informacyjnej w celu dokumentacji autentycznej próbki czeskiej przestrzeni www. Witryna ta jest częścią kolekcji czeskich witryn webowych, które ma Biblioteka Narodowa Republiki Czeskiej zamiar długoterminowo przechowywać i udostępniać dla przyszłych pokoleń. Ich zapis jest częścią Czeskiej narodowej bibliografii oraz katalogu Biblioteki Narodowej Republiki Czeskiej.  

 

 
 

Na wesoło

- Ile zajmuje Windows Vista?
- Ile znajdzie, tyle zajmie.

 

Aforyzmy

Są trzy rodzaje kłamstw:
kłamstwa, okropne kłamstwa i statystyki.

[Benjamin Disraeli]