Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Informatik v serverovně

 

Vytvořeno
27. a 28.3.2012

 

Co se stalo, správče sítě,
že tu pláčeš jako dítě?

Ále, včera večer opilí
hesla jsme si měnili.

 
(Založeno na starém profláklém vtipu,
jen náhodou nadvakrát zveršováno.)

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Informatik v serverovně. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-11-29]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/ostatni/serverovna-informatik-spravce-site

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-11-29]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde programátor do nebe a dobývá se na nebeskou bránu. Svatý Petr ho nechce pustit dovnitř. Když se ubohý programátor domáhá vysvětlení, přijde Ježíš, začne ho mlátit Biblí po hlavě a křičet: „RTFM, RTFM!”

 

Pro zamyšlení

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.
[Karel Čapek]