Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 273

 


Staré stromy vs. "nepředvídatelné" výkyvy počasí

V souvislosti s tím, jak se začátkem letošního dubna udělalo teplo, načež spousta stromů a keřů nasadila květy, aby po ochlazení během dalších týdnů při nočních mrazech drtivá většina květů zmrzla,
se mi ze dvou míst doneslo, že hodně staré stromy nevykvetly.

Což chápu tak, že ty staré stromy věděly nebo tušily, že to náhlé, nečekané, brzké teplo je zrada, že není kam spěchat, a že ještě mají počkat.
Asi už měly dostatek zkušeností a informací, aby situaci správně odhadly, asi už podobný výkyv zažily někdy v minulosti, když ty mladší stromy ještě nebyly na světě.

Napadá mě, že když by se zajistily snímače všech možných fyzikálních veličin, hlavně tedy těch souvisejících s počasím, a všechna naměřená data by se archivovala,
tak za nějaké významné desítky let bude možné pomocí statistiky a AI tato big data zpracovat, a příští takovou zradu odhalit, a hned na ni upozornit.

Anebo prostě koukat, jestli vykvetly hodně staré stromy. To je ta druhá možnost :)
Ty už tu databázi s nasbíranými daty za desítky let mají. A interpretační mechanismus evidentně taky. A nemusí se čekat na nasbírání dat.

(Ještě mě tedy napadá, že nějaká data samozřejmě lidští meteorologové mají; ale jsou to jen některé veličiny a jen z některých míst; a s nějakou vzorkovací frekvencí. Ty stromy mají ta data asi lepší. A přímo pro své konkrétní místo.)

(A samozřejmě si uvědomuji, že samotná informace "zase se ochladí" zdaleka nezachrání automaticky úrodu. Ale mnozí lidé už stihli leccos vsadit na zahradách, a o to zbytečně přišli. A tomu by se na základě včasné informace "bacha, zrada" zabránit dalo. A ovocnáři by aspoň získali nějaký týden – dva na přípravu navíc, než ta zima vypukne.)

A aniž bych si chtěl přivlastňovat moudrost starých silných stromů, tak se můžu pochlubit, že jsem stále na zimních pneumatikách,
ani mě nenapadlo přezouvat na letní, a skoro jsem se až vyděsil, když někdo snad už koncem března na FB psal, že už je na letních kolech.
Ale částečně je to dáno tím, že bydlím asi trochu výš, než jak odhaduji republikový průměr, resp. republikový medián; a částečně i tím, že jsem zhruba ve čtvrtině dubna, zrovna jak byl ten první horký víkend, měl předem plánovanou akci, která se konala v horách, takže jsem cíleně zůstal na zimákách.
Na jaře přezouvám radši později než dříve (a na podzim se naopak snažím přezout radši včas). Takové teplo, aby byla jízda na zimákách nebezpečná, ještě není. A jestli se víc sjedou... na těch pár měsíců, jestli se zima zkracuje, pořád budou mít dostatečnou výdrž, tak se aspoň využijí. Nejchladnější půlrok je zhruba listopad včetně až duben včetně. A duben ještě je.
Teď už to asi k přezutí pomalu bude, samozřejmě nejsem fanatik, abych si měkké zimáky nechal na letní teploty v období, kdy je lze stabilně očekávat, a kdy by měkká zimní směs byla kontraproduktivní (a ještě by se rychle sjížděla).

Ale co jsem to chtěl... jo, asi má smysl při neobvykle časném a teplém jaře koukat na starší stromy.
Pokud nespěchají tak jako mladší kolegové a nejsou tak hrr do květu, může to být tím, že vědí něco víc než my a než mladé stromy.

(
A taky je teda možné, že prostě jenom vědí, že se to obecně může vymstít; a tak počkají pro jistotu, kvůli tomu riziku zrady, stejně jako já s tím přezouváním auta na letní pneu.
Já jsem nevěděl, že se ty teploty tak brutálně zhoupnou zase dolů... a s tím přezouváním jsem počkal prostě pro sichr, pro případ, že by to nastalo. Nevěděl jsem, že to nastane, ale byl jsem na to připraven.
)



PS – Pro úplnost:

Jeden ten hodně starý strom byl hrušeň. A dogooglil jsem si, že obvykle kvete od dubna od května. Jelikož letos všechno vystartovalo asi tak o měsíc dříve, tak by dávno kvetla, kdyby se také nechala těmi vysokými teplotami zlákat, kdyby šla s davem.
A další ty staré stromy jsou skupina více dubů. Dogooglil jsem si, že také kvete od dubna (jak vyplývá z názvu měsíce) do května. Takže zde platí stejně vše, co jsem řekl o hrušni.



PPS:

Jasně, nemusí po každém dřívějším jaru nastat taková pěstitelská katastrofa jako letos. Někdy to jaro prostě začne dřív, a už vydrží.

Matně si vzpomínám, že před asi 3 lety, nejsem si jistý, mohlo to být i 4 (max., ne víc) nebo i 2, začalo jaro o tři týdny dříve než předchozí rok, a to teplo už vydrželo. Myslím, že to pravděpodobně mohlo být jaro 2020 vs. 2021, max. ještě celá dvojice o rok později.
Ale to nebyla začátkem dubna taková šílená letní vedra jako letos (zažil jsem to právě náhodou v těch horách, jak jsem zmínil, že jsem tam cosi řešil; a nestačil jsem se divit, jaké vedro tam takto ve čtvrtině dubna bylo).

Bylo by zajímavé dohledat, třeba na fotkách, jestli před těmi asi třemi lety, jak bylo jaro o tři týdny rychlejší, vykvetly dříve i staré stromy.
Pokud nevykvetly, tak jsou preventivně opatrné vždy, s tím, že není kam spěchat, protože co kdyby. Jako já s těmi letními pneumatikami.
Ale pokud před těmi třemi lety, kdy bylo jaro rychlejší, a už to teplo stabilně vydrželo, ty staré stromy vykvetly, tak by to naznačovalo, že letos počkaly proto, že tušily, že ta zrada přijde. Že statistickou intuicí vycítily, empiricky, z dat, ze zkušenosti, že to rychlé teplé jaro nějak smrdí, a že tentokrát mají ještě počkat.

A dodatek, už jsem to dohledal podle jedné konkrétní věci, na kterou jsem si vzpomněl:
To jaro rychlejší o tři týdny bylo opravdu jaro 2021; o 3 týdny rychlejší než jaro 2020.

 

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#science-technology   #electro-ict   #transport    
#nature  
 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-05-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-05-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Zena posiela manzela-programatora na na nakup: „Chod kupit dve nozicky klobasy. A ked budu mat vajicka, vezmi desat.”
Programator vojde do obchodu.
„Dobry den. Mate vajicka?”
„Ano.”
„Tak mi dajte desat noziciek klobasy.”

 

Pro zamyšlení

Rozumný člověk se přizpůsobí svému okolí. Nerozumný člověk se snaží přizpůsobit své okolí sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech.
[George Bernard Shaw]