Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Paušál

 

Vytvořeno
Říjen 2000 – Červenec 2002

 

(Slzy tvý mámy)
Paušál

Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let
Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let

na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned
s mobilem si chvilku hrej, tvoje paměť je tu hned!

z cigaret je modrej dým, hraje magneťák
Všichni kolem maj mobil, drnčí zvonění

holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak
že by se ti též hodil, touha zavoní, zavoní

Tvý roky bláznivý, chtěly křídla pro svůj let
Tvý roky bláznivý, chtěly mobil pro svůj let,

dnes už možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět
dnes už možná nevíš sám, proč’s ho tenkrát chtěl mít hned

Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás
všechny ceny zvažoval’s, byl to drahej špás

když si v noci vyšel ven, snad ses trochu třás, trochu třás
když tu smlouvu podepsal’s, snad ses trochu třás, trochu třás.

Když tě našel noční hlídač
Když ses rozhod koupit mobil,

Byl by to jen příběh bláznivýho kluka
byl by to jen příběh bláznivýho kluka,

nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách
nebejt tužky ve tvejch dětskejch rukách,

nebejt strachu mohlo to bejt všechno jináč
nebejt smlouvy mohlo to bejt všechno jináč!

R: Slzy tvý mámy šedivý stékájí na polštář
R: Všechen svůj cash i úspory utratils za mobil

kdo tě zná se vůbec nediví, že stárne její tvář
dnes už víš, že nápad rozumný, rozhodně to nebyl!

nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal
nečekej odstup od smlouvy, kterou jsi podepsal!

jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený, ty oči pláčou dál
jen pro tvý touhy zborcený po léta ztracený, tvůj účet pláče dál!

Když jsi vyšel ven, ze žalářních vrat
Když ty roky uběhly, smlouva skončila

možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
tak ti všichni radili, že by karta stačila,

poctivejma rukama, jako správnej chlap
bez paušálu dál volat, i když trochu dráž,

snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp, křivě šláp
všechny známý obvolat, že nový číslo máš, číslo máš.

I když byl někdo k tobě krutej
Když tvůj přístroj starej nebyl,

proč si znovu začal mezi svejma
proč si znovu začal mezi svejma

tvůj pocit křivky se pak težko smejvá
tvůj pocit křivky se pak težko smejvá

když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch
teď plať paušál, dostal’s levně mobil

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Paušál. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2019-09-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/ostatni/pausal-slzy-tvy-mamy

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2019-09-21]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Dva matematici sedí v restauraci a jeden říká druhému: „Stejně je to strašné, že dneska už rozumí matematice jen málokdo. Většina lidí nemá o královně věd ani páru”
„Já bych to neviděl tak černě, vsaďme se, že je ještě dost obyčejných lidí, kteří rozumí vyšší matematice. Dokážu ti to.”, povídá druhý matematik.
Vsadí se o pětikilo, a zatímco skeptický matematik odchází na toaletu, ten druhý si přivolá servírku. Dá jí stovku a říká: „Slečno, mám na vás prosbu. Za chvíli, až se vrátí můj kolega, vás zavolám a na něco se vás zeptám. Vůbec se nestarejte o to, co jsem tou otázkou myslel, jen mi odpovězte x na třetí lomeno třemi, ano?”
Slečna kývne, že pochopila a odchází. Skeptik se vrací z toalety a prahne po důkazu. Druhý matematik přivolá servírku a pokládá jí otázku: „Slečno, prosím vás, kolik je integrál z x na druhou?”
Slečna odpoví „x na třetí lomeno třemi”. Odchází od stolu, ale nějak jí to nedá, po třech krocích se otočí, a dodává: „plus konstanta”.

 

Pro zamyšlení

Rozumný člověk se přizpůsobí svému okolí. Nerozumný člověk se snaží přizpůsobit své okolí sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech.
[George Bernard Shaw]