Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Osobní blog
Soukromý, neprofesní mikroblog.
Článek č. 68

Martin Adámek, Náchod & Meziměstí.

Osobní, soukromý, neprofesní mikroblog.

Není určen k profesní prezentaci:
Může obsahovat subjektivní názory a nevětšinové pohledy bez opory u odborné veřejnosti.
Ba může obsahovat i emoce.

Krátké příspěvky, podobné jako např. na Facebooku či jiné platformě, ale u mě na webu v prostředí mimo Facebook či jinou platformu provozovanou třetí stranou.

Kratší a méně důležité texty, které si nezaslouží článek na webu.

Další rozdíl oproti webu je,
že přepínáním jazykových verzí webu se přepíná i obsah dané webové stránky, pokud jsem ho vytvořil ve více jazycích,
zatímco přepínáním jazykových verzí zde na blogu se mění jen jazyk rozhraní, a text zůstává stejný.

Příspěvky se zde mohou objevovat v češtině, angličtině nebo polštině, velmi výjimečně i v jiných jazycích;
a mohu i míchat různé jazyky v jednom příspěvku.

Účelem tohoto mikroblogu je snadná publikace jednoduchých krátkých textů.

Výhodou by měla být vyšší frekvence příspěvků. Jelikož jsem si web navrhl velice robustně a má mnoho možností, je přidání nové stránky (článku) na web, se všemi vlastnostmi stránky, a zatřídění do struktury webu velice zdlouhavé.
Proto jsem si přidal tento nástroj pro snadnější lineární přidávání krátkých textů bez větších složitostí.

Blog, webový deník, místo pro publikaci krátkých poznámek, postřehů či úvah, nástěnka. Prostě blog.

Má to být něco jako přehled mých příspěvků na sociální síti – ale přímo na mém webu, bez závislosti na konkrétní sociální síti.

Dalším důvodem pro vznik tohoto blogu v rámci tohoto webu je, že tento web je archivován Národní knihovnou ČR, což zvyšuje šanci, že to, co sem píšu, bude někomu užitečné.
Tímto zdravím budoucí generace, pokud díky archivu právě čtou tento text v dobách z mého pohledu budoucích.


Martin Adámek – selfie v přírodě, modrá bunda, žlutá zimní čepice, na pozadí zamrzlý potok
(Foto 28. 12. 2021)

Vítám Vás zde a doufám, že tento blog bude užitečný.

Witam tutaj Państwa i mam nadzieję, że ten blog będzie przydatny.

Welcome here; I hope this blog will be useful.

Martin Adámek, Meziměstí, CZ, 01/2022.

(Současně s tímto blogem spouštím také
blog o češtině pro Poláky.
Některé posty zařadím do obou blogů,
ale jinak jsou to dva různé blogy pro různé cílové skupiny a s různým účelem.)

 


CB radio v Česku a v Polsku

CB radio v Česku a v Polsku
Normy (standardy) a kanály

Kompilace informací z různých zdrojů
(články, tabulky z různých návodů ke stanicím, všeobecné oprávnění),
souhrnný přehled,
výběr relevantního pro Česko a Polsko.

V jakých normách (s jakým nastavením) a na jakých kanálech používat občanskou vysílačku (síbíčko) v Česku a v Polsku.


Nejdříve normy (sady kanálů, modulace, výkon),
po nich následuje přehled kanálů.

V přehledu kanálů ukazuji,
co udělají nepřístupné áčkové kanály
dohromady s polským posunem každého kanálu o půl kanálu doleva.

Na závěr, dole, v příloze jako obrázky souhrnná přehledná tabulka
kmitočtů, kanálů (českých i polských; vč. nepřístupných áčkových), jak jdou fyzicky po sobě,
a jejich způsobu využití.

-------------------------------------------


A. Normy:



0) Zjednoduseny rychly prehled na uvod pro rychle pouziti:

D4: nova ceska / nemecka: 80 FM 4W, 40AM 4W; pulky "5"
EC: CEPT evropska prisnejsi, legalni v cele Evrope: 40 FM 4W; nic AM; pulky "5"
EU: evropska volnejsi: 40 FM 4 W, 40 AM 1 W; pulky "5"
PL: polska: 40 AM/FM 4W; "0" (-5 kHz)

Nasleduje upresneni a doplneni:





1) Norma D, resp. D4. Německo a Česko:


Na displeji se často značí malým "d"; pravděpodobně proto, aby šlo na segmentovém displeji poznat, že je to písmeno "D", a ne písmeno "O" nebo číslice "0".

V Česku platí přinejmenším od r. 2016, protože je obsažena ve všeobecném oprávnění ČTÚ k využívání kmitočtů a provozování občanských radiostanic v pásmu 27 MHz z roku 2016.
Jestli v této podobě platila i dříve, resp. jaké byly rozdíly oproti dnešku, nevím.

80 kanálů FM, 4 W 
40 kanálů AM, 4 W 

Těch 40 kanálů AM, to jsou kanály 1 – 40, které se používají i pro FM.
Celkem to tedy není 120 kanálů; celkem to je 80 kanálů; z nichž na všech je povoleno používání modulace FM, a na polovině je povoleno i používání modulace AM.

Poněkud matoucí může být, že nových 40 kanálů, přidaných oproti dřívějšku, je fyzicky umístěno pod (před) původními 40 kanály, nikoliv nad (za) nimi.
Takže kanály jdou, co do frekvence, po sobě takto:
41, 42, 43, ... 79, 80,
1, 2, 3, ... 39, 40.
Vypadá to zvláštně, ale je to tak; to je skutečné pořadí kanálu na pásmu; podle jejich frekvencí.

Pokud se vám dostane do ruky CB radio, které bylo v 90. letech rozšířeno z tehdy legálních 40 kanálů (dnešní kanály 1 – 40) na 200 kanálů (které se nesměly používat k vysílání; a většina ani dnes nesmí),
tak tam byly ty základní legální kanály 1 – 40 značeny jako pásmo C.
Další pásma (další sady kanálů; dalších 4x 40 kanálů) byla tehdy značena A, B, D, E.
Značení pásem A, B, C, D, E bylo smysluplné, odpovídalo fyzickému pořadí kmitočtů, jak jdou číselně po sobě.
K základnímu pásmu legálních 40 kanálů, označenému pro tento účel C, byla symetricky přidána 2 pásma vlevo (dole) A, B a 2 pásma vpravo (nahoře) D, E.

A když po letech přišlo oficiální požehnání na legální používání přibližně(!) pásma B, tak ty nové kanály dostaly čísla 41 až 80. Bez písmen.

Pro přehlednost na ukázku starého ilegálního a nového legálního značení:
Dřívější neoficiální značení kanálu (pásmo B, nebo C písmenem; kanál 1 – 40)
vs. nové oficiální značení kanálu (kanál 1 – 80; bez písmena)


B 5 = 41
B 6 = 42
B 7 = 43
B 8 = 45 (!)
B 9 = 46
(...)
B 39 = 79
B 40 = 80

C 1 = 1
C 2 = 2
C 39 = 39
C 40 = 40

Staré kanály B 1 až B 4 v novém standardu nejsou.
A naopak nové kanály 44, 49, 54, 59 nelze naladit na staré stanici v pásmu B, protože tam tyto kanály nejsou (jsou tam vynechány / přeskočeny).
O tom více níže.


Zde uvedená označení pásem písmeny B (zhruba přidané kanály 41 – 80) vs. C (přesně základní kanály)
platí pro stanice, které mají 5×40 kanálů, tedy 5 pásem A až E.
Pokud má stanice 6×40 kanálů, tedy 6 pásem A až F,
tak má základních 40 kanálů značeno jako pásmo D, a zhruba přidané kanály 41 – 80 má značené jako pásmo C.


Tolik pro představu, co jsou ty nové přidané kanály 41 – 80, a jak je naladit na staré stanici, která má 5x40 kanálů (a která by asi neměla být používána – de iure možná vůbec, když do ní bylo zasaženo; a určitě ne v nedovolených pásmech A, D, E).

Písmena se dnes u kanálů žádná nepoužívají; celé CB radio už je vnímáno jako jedno pásmo 27 MHz, kde novější stanice mají i vyšší čísla kanálů.
Písmeno se objeví jako označení celé normy, celé sady konfigurace, celé sady dostupných možností ladění a vysílání; v tomto případě tedy asi D nebo D4.

Empiricky z vypozorovaného předpokládám, že to číslo "4" je verze, kolikátá německá norma to je, jak se normy v čase postupně mění.
V tomto případě naštěstí k benevolentnějšímu, otevřenějšímu.

Podle českého Všeobecného oprávnění z r. 2016 tedy operátor (uživatel) CB radia má v Česku aktuálně tyto možnosti:

- kanály 1 – 80: modulace FM, výkon max. 4 W 
- kanály 1 – 40: také modulace AM, výkon max. 4 W (dvě postranní pásma, DSB)

Přinejmenším v Česku je na kanálech 1 – 40 povoleno také vysílání s jedním postranním pásmem SSB, výkon max. 12 W.
Nevím, jak je to s tím SSB a 12 Watty v kontextu možností konkrétních radiostanic;
ale norma 80 ch FM 4W a 40 ch AM 4 W odpovídá tomu, co se na radiostanicích nastavuje jako D nebo D4 (vycházím z tabulek z různých manuálů)
a co by snad mělo být legální v Německu, v Česku a na Slovensku (dle jedné z tabulek z manuálů).

Norma D4 (80 FM 4 W; 80 AM 4 W) tedy přesně využívá možnosti v České republice, pokud jde o FM a klasické AM (DSB).
O SSB nemám info.

Nejméně jeden manuál tvrdí, že tato norma 80FM, 40AM je určena pro Německo, Česko a Slovensko;
ale podle německé wikipedie je na Slovensku legálních jen 40 kanálů.





2) Norma D, DE. Stará německá norma.
Je užší (přísnější) než dnešní norma D4; pokud si ji na stanici zvolíte, tak budete vysílat legálně;
tak, jak v Česku (a v Německu) můžete;
jen holt nevyužijete všechny zákonné možnosti, a některé legálně vysílající uživatele neuslyšíte.

Asi by mne nepřekvapilo, kdyby byla někde značena jako D3, protože je to evidentně něco mezi D2 a D4, ale nikde jsem toto značení nenašel.

80 ch FM, 4 W 
12 ch AM, 1 W 




3) Norma D2 (možná někde značena jako D?). Stará německá norma.
Je užší (přísnější) než dnešní norma; pokud si ji na stanici zvolíte, tak budete vysílat legálně;
tak, jak v Česku (a v Německu a na Slovensku) můžete;
jen holt nevyužijete všechny zákonné možnosti, a některé legálně vysílající uživatele neuslyšíte.

40 ch FM, 4 W 
12 ch AM, 1 W 





4) Evropská norma EU
Stejně jako výše: Můžete ji v Česku použít; ale nedostanete se na všechny legální možnosti.

40 ch FM, 4 W 
40 ch AM, 1 W 
(anebo 4W i při AM – to dle zdroje informací – typu radiostanice, návodu; ale většinou jsem našel 1 W; Ty 4 W byly v jen asi jednom zdroji, tak to třeba je překlep)





5) Evropská norma CEPT. Značí se EC nebo CE.
Stejně jako výše: Můžete ji v Česku použít; ale nedostanete se na všechny legální možnosti.

Je to norma, kterou lze používat ve všech evropských státech, které jsou členy mezinárodní dohody (společenství) CEPT.
Konkrétní členy si dohledejte, ale Česko a zhruba jeho okolí tam jsou; resp. je tam asi většina evropských států.

40 ch FM, 4 W 

Čili ten nejužší základ. CB radio tak, jak ho pamatuji z České republiky v polovině 90. let 20. století.
Použitím této normou nikoho neurazíte.

Tedy možná kromě polských uživatelů (a možná i britských?), které budete gumovat na dvou sousedních kanálech, ale o tom se zmíním až níže.





6) Porovnání možností daných jednotlivými německými, českými a evropskými normami:

a) Modulaci FM můžete používat
vždy s výkonem max. 4 W:

Stát – norma – počet kanálů:
Německo a Česko – D, D4 – 80
Německo stará norma – D, DE – 80
Německo stará norma – D2 – 40
Evropa – EU – 40
Evropa CEPT – EC, CE – 40

Je docela možné, že některé ty německé normy se někde značí ještě jinak:
D vs. DE u různých verzí normy;
(ne)přítomnost číslice označující verzi.
Vycházím z konkrétních zápisů, které jsem našel.

K počtu kanálů na Slovensku jsem našel kolizní informace; takže nevím, jestli mají povoleno 40, nebo 80.

Klasika u nás vždy bylo těch 40; pak se přidaly kanály 41 až 80 pod původním spektrem, viz výše v úvodu.


b) S modulací AM je to napříč normami pestřejší:

Stát – norma – počet kanálů – max. povolený výkon:
Německo a Česko – D, D4 – 40 – 4 W 
Německo stará norma – D, DE – 12 – 1 W 
Německo stará norma – D2 – 12 – 1 W 
Evropa – EU – 40 – nejčastěji 1 W (výjimečně 4 W, dle zdroje informací, resp. dle konkrétní radiostanice – návodu)
Evropa CEPT – EC, CE – nelze

Pokud jsem správně v obraze, tak těch 12 kanálů při 1 W platilo pro AM nějakou dobu i v Česku;
každopádně teď už máme těch 40 a při 4 W, stejně jako Němci.

c)

A v některých státech (Česko; asi i Polsko; další nevím) je pro vysílání s modulací AM SSB povoleno používat 12 W, ale o tom nemám dostatek informací.
A netuším, jaké vysílačky to mají jak značeno (jakým písmem normy).





7) Polsko. Norma PL.

Polsko je specifické tím, že má své kanály přesně mezi těmi našimi.
Frekvence (kmitočet) každého jednoho kanálu je v Polsku o 5 kHz (0,005 MHz) nižší než u nás.
Např. kanál 19 má u nás a všeobecně v Evropě frekvenci 27,185 MHz,
ale v Polsku 27,180 MHz.
A na 27,175 MHz už je náš kanál 18.

Polský kanál 19 je tak přesně mezi našimi kanály 18 a 19.

Analogicky i ostatní kanály 1 až 40
(v Polsku je povoleno 40 kanálů).

V Česku někdy říkáme, že Poláci "nemají půlky", zatímco my "máme půlky";
v Polsku ve specifikaci radiostanice uvidíte zápis "5" nebo "0"
– i s těmi uvozovkami, ty tam nejsou teď ode mě, ty tam píší Poláci ve svých materiálech.
A v návodech některých stanic uvidíte u polské normy zmínku "-5 kHz".

V Polsku je národní klasika a tradice používat amplitudovou modulaci, tedy AM.
Klasicky při max. výkonu 4 W.

V manuálech stanic je u normy PL uvedena i možnost vysílání s frekvenční modulací FM; souhlasí i polská Wiki.
Také při max. výkonu 4 W.

Na polském youtubu jsem slyšel, že při modulaci AM SSB je prý povoleno 12 W. Polská Wiki souhlasí.

Takže výkon a modulace jsou jako u nás:
FM 4 W,
AM 4 W,
SSB 12 W.

Jen Poláci mají 40 kanálů,
a to těch svých, přesně mezi našimi.
(Trochu složitější to je u kanálů 3, 7, 11, 15, 19 a těch těsně po nich; ale to řeším níže, tím se teď zde netrapme.)

Dle praktické zkušenosti lze na malou vzdálenost navázat spojení i s českou vysílačkou přepnutou na AM, i když vysíláte o půl kanálu jinde, tak přeslechem se signál např. do polského auta dostane.
Jen je potřeba myslet na to, že vaše vysílání na evropském ch 28 je přeslechem trochu slyšet nejen na polském ch 28, ale zhruba stejně také na polském ch 29, který je mezi našim ch 28 a našim ch 29.

Jestli jsem správně v obraze, že norma CEPT (EC, CE) je opravdu legální i v Polsku, tak samo použití českého (evropského) rozmístění kanálů by snad nemělo být přečin – ale CEPT uznává jen FM, nikoliv AM.
Přičemž AM je opravdu v Polsku výchozí modulace. Mnoho polských stanic, hlavně starších, vůbec nemá přepínání na FM. Stejně jako mnoho českých stanic vůbec nemá přepínání na AM.
Takže pro kontakt s typickým polským uživatelem CB radia, o němž nemáte bližší informace, potřebujete především amplitudovou modulaci (AM), a v ideálním případě také posunuté kanály. To druhé umožňují moderní/lepší radiostanice s přepínáním norem.

Soukromě si zde tipnu, že někdy v budoucnu se třeba Poláci přesunou na evropské kanály "5" (půlky),
částečně kvůli unifikaci a globalizaci, částečně díky CEPTu.
Ale to je jen taková spekulace.
Proti této spekulaci/naději mluví masové rozšíření strších či levnějších radiostanic, které velmi často nemají ani modulaci FM, a téměř nikdy nemají přepínání na naše kanály půlky.





8) Polsko 400 kanálů. Norma PX nebo PO

V některých tabulkách/manuálech se objevuje také norma PX nebo PO.
V obou případech uvádí 400 kanálů,
modulaci AM/FM,
výkony 4 W,
polské frekvence "-5 kHz" neboli "0".

Netuším, jaký je právní rámec tohoto standardu;
na Facebooku někdo psal, že tuto normu v radiostanici teoreticky má, ale radiostanice v ní odmítá i přijímat, na což někdo reagoval, že je pro zprovoznění vyžadována propojka nebo přepínač.
Pro využití dopravního kanálu, tísňového kanálu ani svolávacího kanálu ta norma není potřeba; a googlení právního stavu této normy aktuálně není v mých možnostech.

Nicméně, fakt, že ta norma je prý blokována i u stanice, která ji teoreticky má, naznačuje, že nemusí být úplně volně přístupná pro každého.
Zahlédl jsem i zmínku, že by mohlo jít o radioamatérské pásmo.
Pozn. pro začátečníky: Amatér nebo radioamatér je člověk s licencí/koncesí, který složil zkoušky.
CB radio (i PMR, odlišný standard zmíněný okrajově zcela dole) je pásmo volně přístupné pro kohokoliv, kdo při používání radiostanice dodržuje zákonné podmínky, a nemusí skládat žádné zkoušky, ani se registrovat.
Matně si pamatuji, že cca v první polovině 90. let byla v ČS nebo ČR nutnost provozování CB radia jednostranně nahlásit úřadu, ale to bylo zrušeno už v první polovině 90. let a na základě generálního povolení bylo možné (a je dodnes) CB radio používat bez jakéhokoliv papírování.
Pokud je stanice schválená (její typ) a pokud se uživatel chová, jak má.
Do případného pozdějšího zjištění bližších informací předběžně z opatrnosti doporučuji pásmo PX nebo PO se 400 polskými kanály raději ignorovat.

Krom toho některé zdroje na polském webu výslovně píší, že schválená je jen "základní čtyřicítka", jak to sami nazývají, když ten název doslovně přeložím do češtiny.
Takže od PO/PX raději ruce pryč.
(Pokud se bavíme o tom, jak vysílat v souladu s předpisy té či oné země, neriskovat a nepřidělávat si problémy. Jak jsou ty další kmitočty reálně využívány síbíčkáři nebo někým/něčím jiným, to nevím a zde teď neřeším.)





9) Jak normy přepínat?

Záleží na konkrétním typu radiostanice; já určitě neznám všechny, ale z toho, co jsem měl v ruce nebo k čemu jsem četl návod či jiné informace,
je velmi častý tento postup:
- Při zapínání stanice držíte dlouze stisknuté určené tlačítko (např. přepínání FM/AM) nebo určená tlačítka (např. AM/FM a Scan).
- Po zapnutí se na stanici na základě toho stisku objeví nabídka norem (standardů; pásem/konfigurace/nastavení).
- Vyberete si potřebnou normu, typicky tlačítky ch+ a ch-.
- Přinejmenším u některých typů radiostanic se ta norma potvrzuje stiskem toho, co se pro volbu normy drželo při zapínání.
- Radiostanici vypnete.
- Radiostanici bez dalšího zapnete, a máte tam normu, kterou jste si předtím zvolili.





Tolik k normám.
Dost bylo chaosu a konfliktů v jejich názvech a specifikacích dle různých zdrojů, do nichž jsem koukal.

Jdeme na přehlednější téma:


-------------------------------------------




B. Kanály na CB radiu:


Opět čerpám z několika zdrojů.
To je také smyslem této kompilace – vytvořit na jednom místě ucelený přehled,
aby uživatel (operátor) nemusel koukat do pěti tabulek či do různých článků,
aby koukl na jeden přehled, a viděl, co se na daném kanálu může dít.

Jedním ze smyslů vzniku tohoto přehledu je uvést informace o kanálech popořadě, tak, jak jdou kanály po sobě;
aby se z tohoto přehledu dalo vyjít při hledání "svého" kanálu.
Protože v některých informačních zdrojích (např. hned v tom hlavním – VO – Všeobecném oprávnění) jsou vyhrazené kanály uvedeny po skupinkách dle určení, nikoliv popořadě dle čísel kanálů.

Sice jsem měl v rámci snahy o respektování hlubšího vnitřního principu a o zachování vnitřního pořádku strašné nutkání kanály uvádět v pořadí, jak jdou na pásmu fyzicky po sobě (podle frekvence), tedy kanály 41 – 80, 1 – 40;
ale nakonec jsem dal přednost přízemnímu praktickému pragmatismu a racionální ergonomii, a kanály tak uvádím v pořadí 1 – 80, jak to visuálně dává povrchní smysl uživateli, i když to je špatně co do fyzického rozmístění v éteru.


Spousta různých využití mi tu určitě chybí;
uvádím, co jsem našel nebo co vím a co souvisí s českým nebo polským éterem.

České/evropské kanály uvádím prostě číslem bez dalšího;
polské kanály uvádím s písmeny PL.

Občas někde uvádím zkratku "ch ", to znamená "channel", čili "kanál", v tom nehledejte žádnou vědu.
Stejně tak, pokud mám někde "č. ", tak je to prostě "číslo", tedy zase žádná oficiální zkratka.





PL1:
Kanál č. 1 v Polsku NENÍ svolávací, jak jsme zvyklí od nás.
Pro svolávací vizte ch PL28 níže.





1:

Přednostně určen jako svolávací. Uživatelé po navázání spojení na tomto kanálu vyhledají jiný volný kanál a přeladí se na něj
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Čili:
Český svolávací kanál.

Frekvence: 26,965 MHz

Naváži spojení, najdu jiný kanál, domluvím se, kam přecházíme, a jdeme z jedničky pryč,
abychom jednak nerušili uživatele, kteří na jedničce sedí na příjmu a věnují se jiné činnosti,
a jednak abychom neblokovali kanál pro uživatele, kteří chtějí s někým navázat spojení.



Z devadesátých let, kdy CB radio zažívalo boom, kdy bylo hojně využíváno i pro účelovou komunikaci (mobily nebyly; a pevné telefony mnohde ještě také moc ne),
kdy bylo legálních 40 kanálů (a na některých stanicích dalších 160 ilegálních),
pamatuji,
že se jednička používala i pro "vypípání" radiostanice DTMF selektivní volbou (radiostanice pak zvonila jako telefon; bylo to skvělé pro účelovou komunikaci; pro navazování spojení s konkrétními uživateli).

Nicméně, aktuální verze VO (všeobecného oprávnění) v souvislosti s vyvoláním selektivní volbou zmiňuje selektivní volbu.
Asi se tím nezakazuje používat selektivu na jedničce, protože jednak mnohé stanice mají selektivu a nemají kanál 80 (dříve B 40; v každém případě jeden kanál pod kanálem č. 1),
a jednak stanice se selektivou může mít klidně otevřený squelch/reproduktor, a čekat i na hlasovou výzvu od uživatele bez DTMF dialeru.
Ale v souvislosti s DTMF selektivou vizte i kanál 80 na konci tohoto přehledu.





PL2
(mezi českými 1 a 2):

Taxíky.

Frekvence: 26,970 MHz

Přivolání taxíků, i komunikace mezi nimi.
Asi všeobecný úzus, nevyplývající z předpisů.
Dočetl jsem se na webu (celkově důvěryhodně působícím); nemám vlastní zkušenost.





3A:

Ovládání garážových vrat Bosch

Frekvence 26,995 MHz

Kanál, který není používán pro hlasovou komunikaci.
Na běžném CB radiu ho nenaladíte.

Nachází se uprostřed mezi kanály 3 vs. 4,
ale pozor, nijak to nesouvisí s polskou tématikou posunu kanálů o půl kanálu!
Toto je úplně jiné téma.

Mezi většinou kanálů na CB radiu je rozestup 10 kHz.
Ale těsně po kanálech 3, 7, 11, 15, 19 je rozestup před dalším kanálem 20 kHz.
Takže se mezi ně vejde další kanál, který na CB vysílačce nejde naladit.
S rozestupem plných 10 kHz od sousedních hlasových CB kanálů v rámci jedné normy.

Tento občasný rozestup prostoru odpovídajícího dvěma kanálům místo jednoho platí úplně stejně jak v české/evropské normě,
tak i v normě polské, kde je vše oproti tomuto evropskému stavu posunuto o půl kanálu doleva.
Jak se to konkrétně projevuje na umístění jednotlivých kanálů a na přesleších mezi kanály, popisuji názorně níže u českých a polských kanálů 19, 19A, 20.

Kanál 3a je dle německé Wikipedie užíván pro "Bosch-Garagentorsteuerung",
z čehož mi rozkladem na jednotlivá slova vychází "ovládání garážových vrat Bosch".





8:

Český (evropský) kanál 8 (f = 27,055 MHz) nepoužívejte v Polsku ani u polských hranic na běžnou (netísňovou) komunikaci,
abyste přeslechem přes půl kanálu nerušili tísňový PL9.

To je jen moje poznámka; asi to neplyne z žádného právního nařízení;
vychází mi to čistě z technické podstaty a z elementární slušnosti a základního altruismu.





PL9
(mezi českými 8 a 9):

Tísňový kanál v Polsku.
(Kanał ratunkowy)

Frekvence: 27,060 MHz

Platí totéž jako u kanálu 9 na mezinárodní úrovni, ale celé je to o půl kanálu jinde.
(
Obecné info o kanálu 9 u nás a v Evropě řeší následující bod;
začátečníci nechť si asi přečtou nejdříve ten další bod (ch 9 obecně), a pak se sem vrátí;
informace zde řadím dle frekvence, tak je tu holt specifické polské info dříve než to obecné/české/mezinárodní.
)

Při volání pomoci v Polsku bych určitě primárně zvolil modulaci AM, která v Polsku v praxi masově převažuje
(s čímž oboustranně příčinně souvisí i to, že velká část polských radiostanic umí jen AM),
byť legální je tam i AM a SSB.


V Polsku nepoužívejte pro běžnou komunikaci český kanál 8 ani český kanál 9,
protože polský kanál 9 je uprostřed mezi českými ch 8 a ch 9.
Tak abyste polskou devítku nerušili přeslechem; o ten půlkanál někdy přeleze i srozumitelný signál,
tím spíše přes půl kanálu přeleze alespoň rušení, to přeleze rádo a snadno.

Český dopravní kanál 10 je v tomto ohledu OK, protože je od PL9 vzdálen 1,5 kanálu.
To v Česku jsou řidiči od devítky jen 1 kanál.

Na webu jsem se dočetl, že kanál 9 v některých regionech Polska monitorují hasiči,
v jiných dobrovolnicky síbíčkáři nebo radioamatéři, kteří v případě potřeby předají informace.
Datum jsem u té informace nenašel, ale už jen to, že IZS, resp. konkrétně hasiči, kanál 9 monitorují pouze někde, by mohlo dávat naději, že by mohlo jít o aktuální informaci.
CB radio bylo hlavně dříve v Polsku významně rozšířenější než u nás, hlavně kvůli dopravním informacím.





9:

Vyhrazen pro informace zvláštní důležitosti,
např. tísňové volání v případě neštěstí, havárie, úrazu, oznámení trestného činu apod.
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Frekvence: 27,065 MHz

Tísňový kanál.
Platí mezinárodně. I v Česku.
Nepoužívejte pro jinou komunikaci!

Nejpřísněji vyhrazený kanál ze všech.

Pokud se shodneme, že je slušné neparkovat auto před vraty požární zbrojnice,
tak ze stejného morálního důvodu nikdy nevysílejte na 9. kanále, pokud nepotřebujete přivolat pomoc!
(Mohli byste gumovat/přehlušit nějakou stanici, kterou vy třeba ani neslyšíte, ale někdo jiný by ji slyšet mohl.)

V 90. letech 20. století byl ve většině větších českých měst monitorován alespoň jednou složkou IZS.
Cca v r. 1995, ještě před příchodem sítí GSM (a telefony NMT byly pekelně drahé ve všech ohledech, měl je málokdo) jsme takto úspěšně CB radiem z auta přivolali ZZS k dopravní nehodě se zraněním, k níž jsme jako okolojedoucí přijeli.
O stavu monitorování oficiálními institucemi v r. 2022 si nedělám iluze, ale všude se může najít nadšenec / civil / laik / síbíčkář / amatér, který výzvu přijme, a další pomoc zajistí např. telefonicky.
Když se na 9. kanále pomoci nedovoláte, zkuste např. kanál řidičů, ten je asi nejobsazenější a nejsledovanější; a někdo z řidičů, kteří vás uslyší, třeba bude mít signál pro mobilní telefon i ve chvíli, kdy vy ne.

S radiostanicí nastavenou v české / slovenské / německé / evropské normě takto v Polsku či u polských hranic dobrovolně nahlížejme i na náš kanál 8, viz výše.





10:

Přednostně určen pro službu dopravních informací
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Český a slovenský kanál pro řidiče (dopravní informace).
Nepoužívejte pro jiné účely.

Frekvence: 27,075 MHz

Je to takové česko-slovenské specifikum;
v jiných státech je používán obvykle ch 19.

Z dětství si matně pamatuji, že desítka prý byla zvolena proto, že je hned vedle tísňové devítky,
a tak řidič, který má trvale naladěn kanál 10, může v případě nehody snadno rychle přepnout na ch 9 a volat pomoc.
Nějak tak to mám skoro 30 let v hlavě a neumím to ozdrojovat.


Výhoda toho česko-slovenského unikátu je, že čeští a slovenští řidiči mohou být na desítce stále/všude,
tedy jak v CZ či SK, tak i v jiných státech,
aniž by se vzájemně rušili s místním provozem místních řidičů na místním ch 19.





11A
(mezi kanály 11 vs. 12):

Eurobalíza – zjišťování polohy vlaku.

Frekvence: 27,095 MHz

Podle německé wikipedie je tento kanál (tato frekvence) využívána systémem železniční Eurobalízy.
Balíza slouží ke zjišťování polohy vlaku pomocí snímačů přímo dole v kolejišti.
Takže pokud by náhodou někoho vybaveného nadstandardní technikou svrběly prsty v souvislosti s "hluchými" či "volnými" nevyužívanými kmitočty (neschválenými pro veřejnou hlasovou komunikaci),
tak tento kmitočet opravdu není dobré místo.

O co zhruba jde s těmi "a" kanály,
popisuji výše u 3a; a pak níže okolo kanálu 19, 19A, atd.



PL12
- možné riziko nevhodného přeslechu:
Vzhledem k tomu, že je od kanálu využívaného pro určování polohy vlaků vzdálen jen půl kanálu,
by mohlo být dobré tento kanál (při nastavení stanice do polské normy) nepoužívat v blízkosti železnice.



PL12
(mezi českými 11 a 12; ale blíže ke 12)
- předpokládané využití pro zajištění komunikace napříč Polskem při výpadku běžných komunikačních sítí:

Kanał roboczy Grupy Łączności Obywatelskiej – 161 Alfa

Pracovní kanál polského radioklubu 161 Alfa, pro modulaci FM.
Radioklub 161 Alfa (kde 161 je mezinárodní kód Polska pro dálková spojení na CB; ČR má 329) se zabývá dálkovými spojeními,
patrně i v kontextu občanského zajištění komunikace pomocí síbíčkářů či radioamatérů při mimořádných událostech a výpadku komunikačních sítí.

Jako pracovní kanály mají na CB určen
kanál PL12 pro modulaci FM
a kanál PL 30 pro USB.





PL13
(mezi českými 12 a 13):

Polští preppeři; až v okamžiku vypuknutí krize.

Frekvence: 27,110 MHz

Hlavní modulace AM (pro Polsko typická; plošně kompatibilní ve smyslu vybavenosti lidí radiostanicemi);
alternativně též AM SSB USB (pro SSB povolen výkon 12 W).

Kanál 13 zvolili proto, že třináctka je nešťastné číslo, tak aby se to lidem dobře pamatovalo,
když jde o kanál určený pro komunikaci v případě, kdy selže civilizace.

USB jako konkrétní variantu alternativní modulace SSB zvolili proto, aby se to dobře pamatovalo (v souvislosti s powerbankami a nabíjením elektroniky).





13:

V 90. letech to byl svolávací a stručně-povídací kanál ve Dvoře Králové n. Labem.
Takových specifických měst s vlastními veřejnými svolávacími kanály (různými kanály) bylo po republice více, ale ty tu nejsou, protože si ty odchylky nepamatuji.
A DK n.L. je v dosahu stabilu či kopcového portablu od polských hranic, tak si to obhájím, že se to sem tématicky hodí :)
Nicméně, předpokládám, že s úbytkem uživatelů CB radia asi tyto specifické lokální veřejné svolávací kanály pravděpodobně dost zmizely, protože už se tam nemá kdo veřejně svolávat,
a že jako veřejný svolávací kanál už asi slouží unifikovaně jednička.
Podobně mívala nějaký "svůj" kanál (bez možnosti si ho nárokovat; s možností maximálně slušně poprosit cizí konverzující o odchod jinam) třeba firma nebo rodina, pro účelovou komunikaci (nikoliv pro hobby potlach).





PL16
(mezi českými 15 a 16, ale blíže k 16):

Polští vyznavači off-roadu. Jízda s terénními auty v terénu.
Protože 4×4 = 16.

Kdybyste se na PL16 snažili dovolat ze stanice s českými/evropskými kanály,
tak blíž to máte ze 16 než z 15, protože mezi 15 a 16 je ještě fyzicky umístěn nedostupný kanál 15A.





18 obecně:

Určen pro provoz dálkově ovládaných neobsazených stanic
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Opakovače.
(Automatické stanice někde na kopci, pro zprostředkování komunikace dvou uživatelů, kteří se nejsou schopni spojit přímo. Opakováním nahrané (zaznamenané) zprávy se čas komunikace zdvojnásobuje.)

Frekvence: 27,175 MHz



18 konkrétně:

Hotspot Kleť 1083 m.n.m. (JN78DU)

Obecné informace o hotspotech, co to je, k čemu to je, a jak to zhruba funguje,
uvádím níže, na konci tohoto seznamu.





PL 19
(mezi českými 18 a 19):

Polští řidiči, kteří se fyzicky nacházejí v Polsku.
(Kanał drogowy)

Modulace AM.

Frekvence: 27,180 MHz

CB radio bylo hlavně dříve v Polsku významně rozšířenější než u nás.
A to právě kvůli dopravním informacím, protože Poláci jezdí svižně, mají přísné policisty, a běžně jezdí na větší vzdálenosti než Češi (plošně, statisticky).
A s výstavbou dálnic významně popojeli dopředu v posledních velmi zhruba 10 letech (píši v r. 2022), teď už mají dálniční síť velmi pěknou, že jim ji můžeme závidět (fakt; nepřeháním);
ale dříve to tak nebývalo, a tak všechny, kdož přejížděli velmi často stovky km tam a stovky km zpět po běžných silnicích, zajímalo, kde je jaký radar.

Masové rozšíření CB radia v Polsku šlo pozorovat nejen podle častého výskytu CB antén na osobních autech (u nás spíše na autech užitkových, příp. off-roadech);
ale i podle toho, že základní znalost, co to je CB radio, měl v Polsku prakticky každý, i ten, kdo se nijak nezajímal o techniku,
což u nás neplatilo nikdy, u nás i v době největšího rozmachu CB radia existovalo mnoho technicky orientovaných lidí, kteří CB radio neznali.

V posledních letech asi CB radio trošku mizí i v Polsku, protože ve funkci dopravních informací převzaly moderní online platformy
(i díky tomu, že mobilní internet dlouhodobě v Polsku patří k nejlevnějším v Evropě; zatímco v Česku dlouhodobě patří k nejdražším v Evropě),
v čele s polským národním on-line systémem Yanosik (ten zápis je poněkud anglicko-polský; to jméno vyslovujte a chápejte přesně jako jméno známého slovenského zločince, o němž se jistě ví jen to, že všem bral, občas možná někomu něco dal, a dlouho po své smrti začal být bez jakéhokoliv historického faktického opodstatnění nesmyslně glorifikován).

Kdybych v Polsku nutně potřeboval navázat spojení s kýmkoliv, např. přivolat pomoc,
určitě bych kromě tísňového ch PL9 a svolávacího ch PL28
zkusil i dopravní kanál PL19.
To platí v zásadě stejně jako v Česku, kde bych také kromě tísňového ch 9 a svolávacího ch 1 zkusil určitě dopravní ch 10,
protože právě na silnicích CB radio přežívá nejvíce – to se týká obou států.





19:

Přednostně určen pro službu dopravních informací
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Frekvence: 27,185 MHz

Čeští řidiči ho nevyužívají, čeští řidiči používají kanál č. 10.
A slovenští řidiči to mají stejně, pokud se nic nezměnilo.

Ale plošně po Evropě je kanál 19 pro komunikaci řidičů používán, je to mezinárodní standard,
od něhož se čeští a slovenští řidiči na samém počátku (v 90. letech, jak se CB právně zpřístupnilo široké veřejnosti) odchýlili.

Myslete na to především v zahraničí!
Kanál 19 je v mnoha státech vyhrazen pro řidiče (dopravní informace).

Proto také některé radiostanice mají předvolbu pro rychlý skok nejen na ch 9, ale i na ch 19.





PL19a – nepoužívaný kanál
(mezi českým/mezinárodním ch 19 a nepoužívaným mezinárodním ch 19A):

Frekvence: 27,190 MHz
Na běžné CB radiostanici ho nenaladíte.



19A – nepoužívaný kanál:
Frekvence: 27,195 MHz

Na běžné CB radiostanici ho nenaladíte.
Používá se pro dálkové ovládání RC autíček.



PL20
(mezi českými 19 a 20, ale blíže k 20)
– jeho přesná poloha v kontextu českého vs. polského rozmístění kanálů:

Frekvence: 27,200 MHz

Je zajímavý tím, že má od PL19 rozestup odpovídající rozestupu dvou kanálů;
čili 20 kHz, nikoliv jen 10 kHz, jak je tomu mezi jinými kanály.
Takže se netluče s českým 19, protože od něj má vzdálenost 15 kHz, nikoliv jen 5 kHz.

Ten neexistující kanál uprostřed toho dvojnásobného rozestupu se značí 19A,
a na běžné CB radiostanici ho nenaladíte.

Tento jev dvojnásobného odstupu mezi kanály se vyskytuje i těsně po kanálech 3, 7, 11, 15.
Ale podrobně ho rozebírám zde, těsně po kanálu 19, protože zde to má praktický dopad pro toho,
kdo bude chtít bojovat s posunem mezi mezinárodními/českým vs. polskými kanály
v souvislosti s mezinárodním/polským dopravním kanálem 19
nebo v souvislosti s ukrajinským/ruským svolávacím kanálem 20.



PL20
(mezi českými 19 a 20)
– jako ukrajinský a ruský svolávací kanál:

Podle polské wikipedie je kanál 20 používán na Ukrajině a v Rusku jako svolávací.
Asi především ten polský, "0" (čili -5 kHz), proto sem to téma patří.
Především s modulací AM; ale také s modulací FM; a také někdy s českým/mezinárodním rozmístěním kanálů "5".



20:
Frekvence: 27,205 MHz
Je zajímavý tím, že má od ch 19 rozestup odpovídající rozestupu dvou kanálů;
čili 20 kHz, nikoliv jen 10 kHz, jak je tomu mezi jinými kanály.
Podle polské wikipedie je také využíván na Ukrajině a v Rusku jako svolávací.



PL21
(mezi českými 20 a 21):

Frekvence: 27,210 MHz
Čili na kanál PL20 už normálně navazuje standardním odstupem 10 kHz.
A oproti českému/mezinárodnímu ch 20 i ch 21 má standardní odstup 5 kHz.



21:
Frekvence: 27,215 MHz
Čili na kanál 20 už normálně navazuje standardním odstupem 10 kHz.
A oproti polskému PL 21 i PL 22 má standardní odstup 5 kHz.





Souhrnný přehled kanálů 19, 19a, 20 v Evropě vs. v Polsku:

Uvedeno v řádcích postupně po 5 kHz tak, jak to fyzicky je na pásmu,
pro názornou představu o reálném umístění kanálů v éteru,
tedy o skutečných rozestupech (počet řádků) mezi jednotlivými kanály.

27,170 MHz = PL 18
27,175 MHz = 18 (české opakovače)
27,180 MHz = PL 19 (polští řidiči na území Polska)
27,185 MHz = 19 (evropský dopravní kanál)
27,190 MHz = PL 19a (nenaladíte na CB; nevyužívá se)
27,195 MHz = 19a (nenaladíte na CB; RC autíčka)
27,200 MHz = PL 20 (ukrajinský a ruský svolávací kanál)
27,205 MHz = 20 (ukrajinský a ruský svolávací kanál)
27,210 MHz = PL 21
27,215 MHz = 21

Z tohoto přehledu tedy na první pohled vidíte, že když budete chtít použít evropskou (CEPT) normu pro navázání spojení na krátkou vzdálenost s protějškem, který má polské kanály, tak:

- Pro komunikaci s PL19 použijte spíše ch 19 (PL20 je daleko a nebudete se gumovat; PL19a se nepoužívá)
než ch 18 (PL18 je blízko, mohli byste se s někým vzájemně gumovat).
- Pro komunikaci s PL20 použijte určitě ch 20 (odstup půl kanálu),
určitě ne ch 19 (odstup 1,5 kanálu).

Takže se to nakonec dobře pamatuje,
a i při neznalosti problematiky půlek vs. "0" a problematiky áčkových kanálů se nepoučený uživatel ve výsledku náhodou strefí do dobrého řešení,
když bez povědomí o složitosti problematiky prostě použije nominálně stejný kanál.
Ale názorně tu vidíme, jak to je, a proč má smysl dělat to, a ne něco jiného.





23:

Určen pro provoz dálkově ovládaných neobsazených stanic
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Opakovače.
(Automatické stanice někde na kopci, pro zprostředkování komunikace dvou uživatelů, kteří se nejsou schopni spojit přímo. Opakováním nahrané (zaznamenané) zprávy se čas komunikace zdvojnásobuje.)





24, 25:

Je zde povolen i přenos dat
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Přinejmenším v nějakém období existovalo povědomí, že by tyto kanály neměly být používány pro hlasovou komunikaci;
z aktuální verze VO tato rezervace nevyplývá; takže je to spíše otázka slušnosti a ohleduplnosti,
že pokud je k dispozici jiný kanál, tak by hlasová komunikace mohla probíhat pokud možno jinde.
Třeba proto, aby mohli přenášet data uživatelé, kteří nemají k dispozici 80kanálovou radiostanici (další kanály pro přenos dat jsou povoleny až v oblasti přidaných kanálů).





PL27
(mezi českými 26 a 27):

Podle polské Wikipedie nebyl dříve využíván, aby nedocházelo k rušení svolávacího kanálu PL28,
ale dnes už se prý často využívá v oblastech mimo dosah velkých měst.





PL28
(mezi českými 27 a 28)
mimo území Polska:

Polští řidiči, kteří se fyzicky nacházejí mimo polské území.
Dopravní informace v polštině, na území jiných států.
Modulace AM.

Frekvence: 27,280 MHz

Polští řidiči používají kanál 28 místo kanálu 19 v zahraničí z ohleduplnosti,
aby nepřekáželi u kanálu 19, když kanál 19 je v mnoha evropských zemích užíván pro komunikaci řidičů a dopravní informace.
Na polských státních hranicích polští kamioňáci poctivě přelaďují mezi ch PL19 a ch PL28.

Mnoho let jsem o tom nevěděl, ani když jsem v autě vozil polskou stanici a pohyboval jsem se v pohraničí.
Pak jsem se to nečekaně dozvěděl při cestě na lehokole okolo Polska, když mě jednoho rána při noclehu na benzínce pod širákem déšť vyhnal ze spacáku,
a jelikož jsem tam ještě potřeboval zůstat (možná jsem v zamčené benzínce nabíjel baterky do foťáku?), tak jsem se dal do řeči s jedním kamioňákem, který asi čekal, až ho tachograf (resp. bezpečnostní předpisy) pustí na další cestu.
Zmínil jsem svůj podiv, že v zahraničí Poláci CB nepoužívají (na ch 19, který jsem měl v autě na polské stanici naladěný), a dozvěděl jsem se o té osmadvacítce.
Tak si té znalosti važte, ke mně putovala roky, a našla si mě náhodou :)

Kromě toho je to kanál pro Poláky v zahraničí. Všeobecně, i bez dopravního kontextu.
Tedy alespoň teoreticky – protože v praxi se CB radio konkurenci moderních technologií nejúspěšněji brání právě v autech. Když někdo dlouhodobě pobývá mimo domov, tak už s rodinou a kamarády či spolupracovníky nevede dlouhé hovory přes CB radio z kopce, ale přes Skype; a s komunitou a známými nekomunikuje na společném kanále, ale přes Facebook.

A zase až o mnoho let později (teď) jsem se dozvěděl, proč asi zrovna ch PL28:



PL28
(mezi českými 27 a 28)
na území Polska:

Svolávací kanál
(Kanał bazowy)

Jako je na většině území ČR svolávací kanál č. 1,
tak na většině území Polska je svolávací kanál PL28

Frekvence: 27,280 MHz





PL29
(mezi českými 28 a 29):

Podle polské Wikipedie nebyl dříve využíván, aby nedocházelo k rušení svolávacího kanálu PL28,
ale dnes už se prý často využívá v oblastech mimo dosah velkých měst.




PL30
(mezi českými 29 a 30):

Kanał roboczy Grupy Łączności Obywatelskiej – 161 Alfa USB.
Pracovní kanál radioklubu 161 Alfa pro zajištění komunikace napříč Polskem při výpadku běžných komunikačních sítí.
Tento kanál v takovém případě budou používat s modulací USB.
Více informací vizte výše, u kanálu PL12, který budou používat s modulací FM.





40:
Poslední kanál, který mají všechny v Česku běžně se vyskytující radiostanice, vč. starých a levných.
Na starých ilegálně rozšířených 200kanálových radiostanicích z 90. let obvykle značen jako C 40.
Jinak prostě 40 (shodně na stanicích 40kanálových i 80kanálových).





41:

Kanál, kterým začíná sada kanálů přidaných do německé/české normy až časem.
Na starých ilegálně rozšířených 200kanálových radiostanicích z 90. let obvykle značen jako B 1.
Významná část (až drtivá většina) starších radiostanic vyskytujících se v Česku tento a vyšší kanály nemá k dispozici.

Zajímavé, nečekané, až zrádné je, že na starých vysílačkách s rozšířeným počtem kanálů
tento kanál není kanál B1, jak by člověk čekal,
ale B5!

Bližší pohled do tabulky s kanály a kmitočty (frekvencemi) nabízí vysvětlení:
Výše jsem popisoval nedostupné kanály v základním pásmu:
Kanály 3A, 7A, 11A, 15A, 19A nelze na CB radiu naladit, nejsou určeny pro hlasovou komunikaci,
jsou ve vysílačkách v základním pásmu přeskočeny/vynechány,
dva sousední kanály vysílačky tak mají mezi sebou mezeru výjimečně 20 kHz, a ne 10 kHz jako většina vzájemně sousedících kanálů.

Tak totéž se opakovalo i v 90. letech u pásma B.
Po kanálech 3, 7, 11, 15, 19 je mezera před dalším kanálem 20 kHz, nikoliv 10 kHz.
Stejně jako u stejně číslovaných kanálů v základním pásmu.

Jenže když později přišla německá norma povolující dalších 40 kanálů,
tak všech nových 40 kanálů už má rozestup 10 kHz!

Proto nové kanály 44, 49, 54, 59 nelze na starých vysílačkách v pásmu B naladit!
Protože jsou vynechány, stejně jako áčkové kanály v základním pásmu.
A naopak, staré kanály B1 až B4 nelze naladit na nových 80kanálovýh radiostanicích, protože ty si svých nových 40 kanálů našly i bez využití B1 až B4. Protože využívají i ty mezery u B7, atd.

Proto v oblasti 41 až 58, resp. B5 až B19 nelze kanály převádět mezi značením jednoduchým výpočtem, neexistuje tam jednoduchý vzorec, je potřeba tabulka.
V oblasti 60 až 80, čili B20 až B40, je to jednoduché – stačí přičíst nebo odečíst 40, a máte to. Protože tam už všechny kanály jdou v obou normách po 10 kHz, bez výjimek a zrad.


Jak zde píši o pásmu B, tak to platí pro 200kanálové stanice (5 pásem, A - E; 5×40 = 200 kanálů).
U nich je základních 40 kanálů pásmo C; a ty později přidané kanály 41 – 80 jsou zhruba v oblasti tehdejšího pásma B.

Pokud má vysílačka (radiostanice) 240 kanálů (6 pásem, A - F; 6×40 = 240 kanálů),
tak tam se základních 40 kanálů značí jako pásmo D; a a ty později přidané kanály 41 – 80 jsou zhruba v oblasti pásma C.

Takže dnešní kanál 41 na 80kanálové dnes legální vysílačce dle našeho/německého standardu D
odpovídá kanálu B5 na staré 200kanálové vysílačce; resp. kanálu C5 na staré 240kanálové vysílačce.





44, 49:
Tyto kanály jsou zajímavé tím,
že je nelze naladit na starých 200kanálových vysílačkách v pásmu B (resp. 240kanálových v pásmu C).
Důvod vizte výše, u kanálu 41.
Ty kanály byly u starých stanic vynechány, jako obdoby áčkových kanálů ze základního pásma.





50:
Hotspot Lipník (JO70KG)

51:
Hotspot Baldov 535m. (JN69LL)
Hotspot Leština u Zábřehu n/M (JN89LU)





52, 53:
Je zde povolen i přenos dat
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).





54:
Hotspot Svatý Jan nad Malší (JN78GT)
Nelze naladit na starých 200 a 240kanálových radiostanicích; důvod viz ch 41 a 44 výše.



55:
Hotspot Nakléřov (JO60XR)
Hotspot Dobrá Voda (JN78IR)



59:
Hotspot Hůry u ČB (JN79GA)
Nelze naladit na starých 200 a 240kanálových radiostanicích; důvod viz ch 41 a 44 výše.





60:
Odtud výše (až po ch 80 včetně) lze snadno přepočítávat číslo kanálu mezi dnešní normou (zde ch 60)
a starým značením kanálů u 200kanálových radiostanic (ch B 20) nebo 240kanálových radiostanic (ch C 20).
Dnešní kanál 59 je poslední v řadě, který byl u starých stanic v tomto pásmu vynechán, dál už si tedy stará a nová norma vzájemně odpovídají, dál už je rozestup mezi sousedními kanály vždy 10 kHz.
Dál tedy jen od nového čísla kanálu (zde 60) odečtete 40,
připíšete před něj písmeno pásma, které je o jedno níže než pásmo základních kanálů (B u 200ch stanic; C u 240ch stanic),
a máte číslo kanálu pro starou stanici (zde B20, nebo C20).





66:
Hotspot Znojmo 371m (JN88AU)

69:
Hotspot Labská Stráň (JO70CU)

70:
Hotspot Ostrava (JN99BU)

75:
Hotspot Týnec nad Sázavou (JN79GT)





76, 77:
Je zde povolen i přenos dat
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).





80:

Přednostně určen jako vyvolávací s využitím selektivní volby. Uživatelé po navázání spojení na tomto kanálu vyhledají jiný volný kanál a přeladí se na něj
(plyne ze Všeobecného oprávnění od ČTÚ).

Na rozšířených stanicích z 90. let je to kanál B 40.
(Pamatuji si, že v praxi se často selektiva a rozšíření počtu kanálů potkávaly ve stejném kusu radiostanice – oboje na základě dodatečné úpravy při koupi nebo po koupi.)





Hotspoty obecně:

Výše je několikrát uvedeno "Hotspot".

To je novinka zhruba z r. 2021.
Spočívá v síti automatických CB radiostanic různě na kopcích,
které jsou vzájemně propojeny přes internet.
Uživatel CB radia v dosahu některého hotspotu vysílá normálně ze své vysílačky v terénu,
a hotspot vše, co přijímá, posílá v reálném čase (se zpožděním cca 1 – 2 sekundy; ale bez čekání na celou zprávu, průběžně; bez opakování) přes internet ostatním hotspotům,
a ty to pak vysílají do éteru na svých kanálech do svého okolí dalším uživatelům CB rádia i v odlehlých koutech republiky.

Komunikaci jde poslouchat i bez vysílačky přes aplikaci Zello (ale asi bez možnosti vysílání).

Oproti klasickému opakovači, který vysílání opakuje ve svém okolí, zde paradoxně dochází k tomu, že uživatel v blízkém okolí zprávu neslyší (ne z hotspotu; ale může ji slyšet přímo od vysílajícího, pokud dosah dovolí),
protože vysílačka když přijímá, tak nemůže vysílat; a na rozdíl od opakovače hotspot zprávu nenahrává a neopakuje do svého okolí.

Pro vysílání pomocí sítě hotspotů je nutné mít vysílačku s možností použití CTCSS podtónu, aby hotspot vysílání neignoroval, aby hotspot věděl, že je to pro něj.
U CB rádií je ale tato technologie zatím dost vzácná (zejména v kontextu vysílaček rozšířených mezi lidmi; ale samozřejmost to zdaleka není ani u typů prodávaných jako nové kusy).

U hotspotů je kromě názvu místa uveden i kód lokátoru. Lokátor umožňuje přibližně (přesnost cca 20 km čtverečních ?) určit polohu kdekoliv na Zeměkouli (a celkem snadno ji odhláskovat ústně přes vysílačku). Jsou to takové hodně zaokrouhlené geolokační souřadnice.
Lokátory používají hlavně radioamatéři pro dálkové spojení; zde uvedeno jako info o hotspotu.
Obecné info o lokátorech a výbornou webovou aplikaci s interaktivní mapou najdete např. na www.cbpmr.cz .

Kanály pro hotspoty nejsou nijak vyhrazené; pokud jste někde, odkud se na daný hotspot nedovoláte a nemůžete se s ním či jeho uživateli rušit, tak můžete daný kanál vesele používat.
V jeho dosahu je vhodné se s ním zbytečně vzájemně netlouct.





Polsko a přeslechy o půl kanálu obecně:

Pokud byste potřebovali navázat komunikaci s polským uživatelem v Polsku za pomoci stanice v české / německé / evropské normě s našimi normálními kanály "5" (půlkami),
tak jestli jsem se správně zorientoval v aktuálním stavu norem, by to asi mohlo být legální na základě normy CEPT, s modulací FM.

Jenže modulaci FM málokterý Polák používá (a typicky ji ve staničce ani nemá); drtivá většina Polska jede na AM.
FM je tam spíš cesta k částečnému utajení (omezení množství posluchačů), podobně jako to v ČR v 90. letech zajišťovaly vícekanálové stanice.

Takže FM v Polsku určitě není cesta, jak s někým neznámým bez předchozí domluvy navázat spojení.

Pro improvizované spojení s někým v Polsku volte AM.
Jestli správně chápu předpisy, tak to asi ve spojení s českými (evropskými) kanály není v Polsku legální; ale jistě netvrdím nic, protože čím více zdrojů informací, tím větší chaos a rozpory.
Pokud to ale chcete risknout z dobrého důvodu, např. na základě krajní nouze, kdy věříte, že zachraňujete hodnoty vyšší, než jaké svým chováním ničíte, tak bych se asi i při nastavení českých kanálů držel nominálně daného čísla kanálu,
tedy 9 pro tíseň, 19 pro řidiče. Jednak se to dá trochu čekat na základě CEPTu, a jednak třeba protistrana přepne svoji moderní lepší stanici do některé evropské normy, a pak vás logicky bude hledat na tom určeném kanále, a ne o kanál vedle.
Kromě toho, u kanálu 19 je to výhodné i v souvislosti s celoevropskou existencí kanálu 19A, který tlačí kanál PL20 i kanál 20 dál doprava, takže přeslech mezi kanály je pak vlastně z praktického hlediska jakoby asymetrický, jak podrobně řeším výše.
A může se stát, že někdo v Polsku trvale provozuje evropskou stanici s evropskými kanály, a vůbec se s tím nemaže a polské frekvence neřeší; a pak tento člověk asi také bude mít naladěný nominálně "správný" kanál, a ne kanál o jeden vedle.

Nicméně, pokud byste se snažili komunikovat na české 9 s někým na polské 9 (mezi českými 8 a 9),
a vy byste špatně rozuměli,
protože ze stejně vzdálené polské 10 (mezi českou 9 a 10), kde může kdokoliv volně mluvit,
by vám tam lezlo nějaké rušení,
tak pak můžete zkusit přeladit na českou 8 (pokud vám tam nepoleze rušení z polské 8, kde může kdokoliv volně mluvit),
protože od polské 9 budete na české 8 vzdáleni pořád stejně jako na české 9,
ale třeba vám tam odvedle poleze menší rušení.

Pro konkrétní příklady se podívejte výše, ke kanálu 19, kde řeším výsledné dopady
jednak toho, že existuje síbíčkářům nedostupný kanál 19a, což posouvá kanál 20 o prostor jednoho kanálu dál, než bychom čekali (analogicky totéž u kanálů 3, 7, 11, 15),
a jednak toho, že Polsko je o půl kanálu jinde než většina evropských států vč. ČR.




-------------------------------------------

C. Kanály na PMR:

Úvodní poznámka pro jistotu, pro začátečníky:

CB vs. PMR jsou dvě odlišné technologie,
resp. jsou to odlišná pásma; radiostanice tedy jsou vzájemně nekompatibilní.

CB (citizen band; civil band) radio [síbíčko] vysílá v pásmu 27 MHz (tedy v oblasti poblíž frekvence 27 MHz),
zatímco PMR (personal mobile radio) [péemerko] vysílá v pásmu 446 MHz (tedy poblíž frekvence 446 MHz).

PMR je menší, lehčí, má nižší spotřebu elektrické energie a typicky/plošně nižší pořizovací cenu;
ale také má menší dosah, nižší vysílací výkon a ze zákona povinně integrovanou anténu – něco za něco.

Nicméně, způsob využití se překrývá.
A překrývají se i uživatelé – mnozí síbíčkáři používají i PMR.
Opačně to platí mnohem méně, protože PMR je vhodné pro širší veřejnost (i v kontextu pořizovací ceny; i co do velikosti; i co do jednoduchosti obsluhy – jak ve smyslu počtu ovládacích prvků, tak ve smyslu nižšího rizika, že neznalý uživatel bude v éteru dělat nepořádek, díky tomu, že PMR má nižší dosah).
Proto zde na okraj uvádím i kanály na pásmu PMR; dává mi to smysl.

CB radio mělo 40 legálních kanálů; později to bylo v některých zemích vč. Česka rozšířeno na 80.
PMR mělo původně 8 kanálů; později to bylo rozšířeno na 16.

PMR má snad od počátku subtóny CTCSS pro filtrování cizích rozhovorů, které toho, kdo si CTCSS zapnul, nezajímají; významná část tuto možnost má.
U CB radia se CTCSS jako žhavá novinka začala rozšířovat cca v r. 2021, v době, kdy CB radio už bylo zralá technologie; drtivá většina radiostanic tuto možnost nemá.
U CB radia bývala za příplatek DTMF selektiva, která funguje jako filtr cizích spojení pouze na začátku, před zahájením spojení, ale to už není předmětem tohoto článku.





Nyní tedy ty někým k něčemu domluvené kanály v pásmu PMR:





1:
Neoficiální slovenský a český projekt tísňového kanálu:

Kanál č. 1 (f = 446,00625 MHz);
CTCSS subtón č. 1
(CTCSS subtón 67 Hz).

Má sloužit pro tísňová volání v případě, kdy není možné volat klasicky mobilním telefonem přímo IZS.
Ten, kdo výzvu přijme, a má možnost zavolat profesionály (např. mobilním telefonem), to udělá, a přivolání pomoci zprostředkuje.
Kromě toho ten, kdo výzvu přijme, může osobně přijít na pomoc, protože tam může být první (např. v horách).

Iniciativa vznikla na Slovensku.
Zdola, od nadšenců (uživatelů).
Odtamtud přišla do Česka.

Vyžadovat toto jako právně závazný standard nelze, jelikož jde o aktivitu nadšenců bez opory v legislativě,
to je zásadní rozdíl proti oficiálnímu tísňovému kanálu 9 na CB radiu, který má právní oporu,
ale je dobré o této slovensko-české iniciativě vědět, a kanál 1 pokud možno nepoužívat pro jinou komunikaci.
Čistě z ohleduplnosti a altruismu, zákon – nezákon.





2:
Polští preppeři (až v okamžiku krize):

Kanál č. 2 (frekvence 446,01875 MHz).
Bez CTCSS subtónu.

(
CTCSS subtóny fungují jako filtr nežádoucích spojení, aby příjemce neslyšel, co ho nezajímá.

Zatímco slovensko-český tísňový kanál je určen k použití kdykoliv, stále, pořád, i když civilizace funguje a lidé s PMR chodí na výlety či pracují, a proto dává smysl, že dohoda o něm zahrnuje subtón, aby nadšenci mohli kanál stále monitorovat a nebyli pokud možno rušeni nepodstatnými cizími spojeními,
tak polský prepperský kanál je určen až pro případ, kdy přijde krize (přírodí katastrofa, energetický blackout, válečný konflikt, apod.), a cílem je umožnit spojení všech, aby si mohli předávat informace, proto bez subtónu.

A i když nejsem velký znalec PMR, a už je to mnoho let, co jsem měl PMR naposledy v ruce, tak mám pocit, že mnohé PMR radiostanice subtóny vůbec neumějí – a uživatel takové stanice pak sice slyší vše, co se na daném kanále vysílá, ale není schopen vysílat tak, aby ho slyšel uživatel, který má nějaký subtón zvolený.
)


V původní verzi standardu pro polské preppery byl uváděn kanál kanál č. 13
(stejně jako u CB radia; protože 13 je nešťastné číslo, tak aby si lidé tento kanál snadno zapamatovali a s tímto účelem snadno mentálně spojili),
ale pak to bylo změněno na kanál č. 2, protože mezi lidmi je velmi mnoho PMR radiostanic, které mají jen základních/původních 8 kanálů.





7:
Jiná verze českého tísňového kanálu
(čeští preppeři):

Na http://mve.energetika.cz/krizove-situace/nouzova-komunikace.htm jsem narazil na informaci, že jedna z tísňových frekvencí je 446,08125 MHz.
To odpovídá kanálu č. 7.
Pro tuto verzi jsem našel oporu jen na http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=57&t=46 , jenže tam je zjevné, že jde o vykopírování textu (nevím jakým směrem, ani zda se zapojením dalšího místa),
čili souhrnně jde o jeden zdroj.
A jinde jsem tuto verzi nenašel.

I když jsem v posledních letech s vysílačkami přišel do styku méně než před desítkami let, tak na internetu jsem dění okolo vysílaček stále občas pasivně sledoval,
a troufám si tvrdit, že ta slovenská iniciativa s kanálem 1 a subtónem 1 se v Česku propaguje více.

Nicméně, web nezdolny.cz, kde jsem tu zmínku našel, je zjevně diskusní fórum českých prepperů,
takže se dá předpokládat, že čeští preppeři se třeba v případě krize (kolaps společnosti, dodávky energií, komunikačních sítí, apod.) objeví na PMR právě na sedmém kanálu.
A částečně se prepperství dotýká i ten zdroj o malých vodních elektrárnách a krizové komunikaci.





Takže s PMR stanicí na základních 8 kanálů
je to v případě apokalypsy (či blackoutu) co do volby kanálu jednoduché:
Polsky druhý kanál zdola;
česky druhý kanál shora.





A v případě, že si v Česku zlomíte nohu v místě bez mobilního tel. signálu ve chvíli, kdy společnost funguje,
volte kanál 1 se subtónem 1 pro záchranu turistou či milovníkem občanských radiových pásem,
anebo kanál 7 (asi bez subtónu) pro záchranu prepperem :)





-------------------------------------------




Toť vše.

Článek se mi sice rozjel tak, že si zaslouží zařazení v klasických velkých článcích (podstránkách) přímo na webu, a ne takto v rámci blogu;
ale to z technologicko-ergonomických důvodů odkládám na později, a zatím ho dávám alespoň sem.
Lépe zde v plaintextu teď, než zařazený v sekci a s podnadpisy za 5 let.
A vzájemně se to nevylučuje. Článek přímo na web doplním, a naformátuji, bude to přehlednější; ten článek si to zaslouží; ale netuším, kdy se k tomu dostanu.


V příloze, zatím zde jen ve formě vyexportovaných obrázků, naleznete přehlednou souhrnnou tabulku, která pohromadě ukazuje jak vliv áčkových mezikanálů, tak i vliv polských nulových kanálů,
vše seřazeno fyzicky podle frekvencí,
se stručnou poznámkou o přibližném využití kanálu,
podobně jako jsem to udělal výše pro kanály 18 až 21, kde je toto nejzajímavější.
(Snad někdy celý článek vydám naformátovaný jako podstránku webu, a tu tabulku tam vložím jako html tabulku; ale to teď není v mých časových možnostech, to až později.)


Pokud se CB začínáte nebo o něm teprve uvažujete, koukněte níže na odkazy.
Část jsou zdroje, z nichž jsem čerpal; část jsou další zdroje, které Vám tímto doporučuji. S nenulovým průnikem.
(Platí i pro PMR, jehož se okrajově letmo dotýká jak tento článek, tak i některé z dalších zdrojů níže.)

73.
( = kód pro pozdrav na závěr spojení)

 

Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku
Obrázek tohoto článku

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#electro-ict   #emergency-services-civil-protection  
 

Publikováno
12/2021 – 01/2022

 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Osobní blog: Soukromý, neprofesní mikroblog. . Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2022-08-12]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2022-08-12]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

„Jsem prefektcionista.”
„Nesnáším pčeklepy.”

 

Pro zamyšlení

Starý zákon má pravdu: někdy padají hradby pouhým křikem. Ale pouhým křikem se nedá postavit nic.
[Karel Čapek]