Skrót do strony głównej: Alt + Shift + górny 2(@)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Szukać na tej witrynie

 
 

Blog (czeszczyzna)
Język czeski dla Polaków
Artykuł nr 347

Martin Adámek – Język czeski dla Polaków – blog.

Mam zamiar tutaj publikować krótkie posty / artykuły, podobne jako np. na swojej stronie Facebookowej "Martin Adámek – Język czeski dla Polaków (jiný web, nový panel)",
jednakże tutaj będą u mnie na witrynie w środowisku poza Facebookiem i inną platformą prowadzoną przez stronę trzecią.

Będą tutaj więc raczej krótsze i mniej ważne teksty, które nie zasługują sobie na własny artykuł na witrynie.

Następna różnica przeciwko witrynie,
to że przelączanie wersji językowych witryny przelącza też treść danej strony, jeżeli go utworzyłem w więcej językach,
natomiast przelączanie wersji językowych tutaj na blogu przelącza tylko język interfejsu, podczas tego gdy tekst zostaje taki sam.

Bardzo podobnie jak na mojej FB stronie,
posty będą się tutaj zazwyczaj pojawiać w czeskim lub w polskim,
i mogę też często mieszyć oba języki w jednym poscie.

Celem tego mikroblogu to latwa publikacja prostych krótkich tekstów.

Zaletą powinna być wyższa częstotliwość postów. Ponieważ witrynę sobie zaprojektowałem bardzo tęgą / masywną i świedzcy mi dużo możliwości, to dodanie nowej strony (artykułu) na witrynę z wszystkimi właściwościami strony i zasortowanie do struktury witryny jest bardzo przydługie.

Dlatego dodałem sobie to narzędzie dla latwiejszego linearnego dodawania krótkich tekstów bez większych złożności.

Linearna lista różnych spostrzeżeń i uwag bez zakategoryzowania do struktur witryny.
Ciekawostki dla wszystkich, w tym dla tych, którzy nie korzystają z FB.


Następnym powodem dla powstania tego blogu w ramach tej witryny to, że ta witryna jest archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej, co powiększa szansę, że to, co tutaj piszę, będzie dla kogoś przydatne.
Niniejszym pozdrawiam/witam przyszłe generacje, jeśli dzięki archiwu właśnie czytają ten tekst w czasach z mojego punktu widzenia przyszłych.



Witam więc Państwa tutaj na tym mikrogblogu i mam nadzieję, że będzie przydatny.


Martin Adámek, Meziměstí, Czechy.

…znaczy raczej: On-line :)

Bo choć fizycznie czasami cieszę się środowiskem przyrodniczym w swojej okolicy, to pracuję właściwie przez internet, dla każdego zainteresowanego, niezależnie od fizycznego miejsca, gdzie mój klient znajduje się.
Najprawdopodobniej spotkamy się właśnie on-line.

Przez internet przebiega nauka czeskiego (jiný web, nový panel), ale też np. tłumaczenie pisemne (jiný web, nový panel) i dużo innych gatunków pracy w dzisiejszych czasach.

Dzięki internetowi mogę pracować dla polskich klientów znajdujących się w Warszawie, Wrocławiu, Poznaniu, Krakowie lub gdzie indziej w Polsce,
tak samo jak w Pradze lub byle gdzie w Czechach,
ale też w innych krajach Europiejskich, w Stanach zjednoczonych lub gdzie indziej na świecie, w terazniejszej wiosce globalnej on-line.


 


Elektricko-parní lokomotiva

Elektro-parní lokomotiva

Na YouTubu jsem narazil na polský kanál "nie po kolei" s velice zajímavým obsahem, zatím jsem tam zhlédl pár videí o atypických parních lokomotivách.

Hodně zajímavé je video o elektricko-parní lokomotivě.
Cože? Ano.

---

Představte si, že máte:
- levnou elektřinu
- drahé uhlí
- parní lokomotivy

---

Švýcarsko už před začátkem druhé světové války mělo 70 % tratí elektrifikovaných,
mělo levnou elektřinu z horských vodních elektráren,
nemělo vlastní ložiska uhlí, muselo ho dovážet,
a během druhé světové války cena uhlí raketově rostla.

Takže Švýcaři udělali co?
To nejlepší, co mohli:
Parní lokomotivy (dvě) osadili pantografy a elektrickými topnými tělesy.

Pro úplnost a pro jistotu pro netechniky:
Standardní parní lokomotiva funguje tak, že se uhlí pomocí ohně mění na teplo,
teplo mění vodu na páru,
a tlak páry pohání kola lokomotivy.
Parní lokomotiva tak potřebovala doplňovat uhlí a vodu, a ty měnila na pohyb.

A elektricko-parní lokomotiva tu vodu ohřívala nikoliv ohněm z uhlí,
nýbrž elektřinou z drátů nad tratí.

A navíc: Možnost topení v kotli byla zachována, takže pohon byl vlastně hybridní,
a lokomotiva uměla klasicky pomocí spalování uhlí jezdit i po neelektrifikované trati.

Po válce už to řešení nebylo potřebné.

(Napadá mne analogie s českými auty a autobusy na dřevoplyn,
které si vozily zplynovací agregát pro přeměnu dřeva na plyn,
a ten plyn se pak spaloval ve výbušném motoru podobně, jako se v něm dnes spaluje LPG nebo CNG.)

O desítky let později bylo podobné řešení elektricko-parní lokomotivy patentováno v Kanadě, ale neví se, jestli došlo na realizaci.

---

Na závěr video zmiňuje i jiné, pozdější, řešení:

Stacionární vnější elektrický předehřev vody v klasické historické parní lokomotivě v depu,
aby její obsluha nemusela před jízdou vstávat extrémně brzy a jít historickou lokomotivu roztápět dlouho před odjezdem.
Pára se připraví elektrickým ohřevem, a klasické topeniště pak v té práci pokračuje po odjezdu,
podobně jako když ta švýcarská elektricko-parní lokomotiva za druhé světové války vyjela mimo elektrifikovanou část trati.

---

Tolik zjednodušeně, co jsem se dozvěděl z toho videa "Lokomotywa elektryczno-parowa" polského YT kanálu "nie po kolei".

A po úplnost doplním svůj komentář,
že ten název celého kanálu "nie po kolei" je v polštině slovní hříčka.

"Nie po kolei" doslovně znamená "ne popořadě",
ale především je to zavedený idiom zhruba ve smyslu "něco není v pořádku".
Protože polská slova kolej, kolejność, kolejka, atd. jsou česky mj. pořadí, (něčí) řada/pořadí, sekvence, fronta, ...

Jenže polské slovo "kolej" také znamená česky "železnice", příp. "dráha" ve smyslu celého toho ekosystému, oboru, dominantní/monopolní firmy; všechna kolejová technika a lidé okolo ní.
Takže ten název "Nie po kolei" vlastně doslovně znamená zhruba něco jako "na na dráze", no, moc to takto říci nejde... Prostě jde o to, že je to slovní hříčka, která v sobě při určité interpretaci obsahuje železnici.

Kdybych chtěl hodně na křeč hledat něco podobného v češtině, asi bych zvolil název "vykolejení", protože to také je takový negativní idiom, který může mít přenesený význam, a přitom to odkazuje na železnici... Ale byl by tam dost velký významový posun, jak říkám, bylo by to křečovité, tedy polsky "na siłe".

---

A když už jsem v tomto tématu:

Česká "kolej" (např. "kolej č. 2") nebo konkrétní závodní dráha (atletika, plavání, ...) je polsky "tor".
Česká "kolejnice" je polsky "szyna".
A česká "kolej", na níž bydlí studenti vysokých škol, je polsky "akademik".

Nedá mi to, a opět poznamenám, že občas na potkání doporučuji zhlédnout polský film "Człowiek na torze", doslovně "Člověk na trati / na kolejích",
což je velice kvalitní polská analytická psychologická konverzační detektivka z r. 1956,
která se, jako bonus, odehrává v kulisách parní železnice.

Údajně by k ní měly existovat slovenské titulky, ale nevím to jistě, já jsem ji viděl v originále.

---

Zdroj informací:
https://www.youtube.com/watch?v=tHwKRKORCxQ
Lokomotywa elektryczno-parowa; Nie po kolei; YouTube

Zdroj fotografií:
www.douglas-self.com/MUSEUM/LOCOLOCO/swisselec/swisselc.htm


Poznámka:
Citované video uvádí, že ty dvě švýcarské elektrické parní lokomotivy byly z r. 1943;
ale web, na němž jsem dohledal fotografie (stejné jako jsou ve videu) u jednoho snímku uvádí, že byl pořízen v r. 1942.

 

Obrazek tego artykułu
Obrazek tego artykułu
Obrazek tego artykułu

Związane linki

  


Czy się artykuł Państwu podobał?


Informacja zwrotna – głosowanie

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Można wybrać sobie 1 do N opcji

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#slova    
#doprava  

Tento článek je zařazen také v sousedním blogu
Martin Adámek (osobisty mikroblog).


 

Czeski i polski – usługi językowe

Skok w górę do: Menu nawigacyjne
(skrót klawiatury Alt + Shift + „5”)

Zainteresowani tą stroną?

  • Add to bookmarks (Ctrl+D)
  • Udostępnić link (CB radio)Skok w górę do:
  • Wydrukować (Ctrl+P)
  • Cytować według ISO 690

    Tę stronę

    ADÁMEK, Martin. Blog (czeszczyzna): Język czeski dla Polaków. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí (Republika Czeska) [dostęp 2025-10-23]. Dostępny w Internecie: https://www.adamek.cz/pl/czeski/blog

    Całą witrynę

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí (Republika Czeska) [dostęp 2025-10-23]. Dostępny w Internecie: https://www.adamek.cz/pl

 

 
 

Narodowe kulturowe dziedzictwo

WebArchiv – Ta witryna jest archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej Ta witryna jest regularnie archiwowana przez Bibliotekę Narodową Republiki Czeskiej z powodu jej kulturowej, edukacyjnej, naukowej, badawczej lub innej wartości informacyjnej w celu dokumentacji autentycznej próbki czeskiej przestrzeni www. Witryna ta jest częścią kolekcji czeskich witryn webowych, które ma Biblioteka Narodowa Republiki Czeskiej zamiar długoterminowo przechowywać i udostępniać dla przyszłych pokoleń. Ich zapis jest częścią Czeskiej narodowej bibliografii oraz katalogu Biblioteki Narodowej Republiki Czeskiej.  

 

 
 

Na wesoło

Webmaster wypełnia podanie o dowód:
Data urodzenia: 25.12.1975
Wzrost: 185 cm
Kolor oczu: #4040FF

 

Aforyzmy

Żyć, to najdrogocenniejszy rzecz na świecie, dlatego że większość osob tylko istnieje.
[Oscar Wilde]