Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Exkurze ve výrobě technické keramiky – Keramtech Žacléř
červenec 2007

 

Vytvořeno
léto 2007
a 1. 1. 2013

 

V létě 2007 jsme se s cykloturistickým táborem podívali do výroby technické keramiky firmy Keramtech v Žacléři. Podrobné vyprávění o průběhu celého tábora je k nalezení v kronikovém zápisu. V lednu 2013 část textu vytahuji jako samostatný článek:


Ráno jdeme na exkurzi do Keramtechu, kde nás personalista Ing. Václav Mejvald provází výrobou. Firma vyrábí keramické filtry pro slévárny, ale dělá i další výrobky. Ve vitríně mj. poznávám pouzdro topného tělesa, jaké máme doma v bojleru. Dozvídám se, že Keramtech ho opravdu dodává tomu konkrétnímu výrobci. Věděl jsem, že jsou u toho českého bojleru použity slovenské pojistné ventily (s nestandardním průměrem pro hadici!), ale že se keramická část topných těles vyrábí 50 km od Náchoda, to je pro mě novinka.

Procházíme výrobu tzv. „pyrostatu“, což je obchodní označení jednoho z materiálů. V podstatě je to přesně to, co si pod tím názvem představíte po rychlém jazykovém rozboru – „pyro stat“ = „stálé i při ohni“ = „ohnivzdorné“, resp. v tomto případě je tím myšleno spíše „odolné vysokým teplotám“, což je u filtrů do sléváren dost důležitá vlastnost.

Překvapuje mě, že se ty filtry vyrábějí sériově ve velkém – řekl bych, že filtr se mění jednou za čas, ale ono je to tak, že se např. v automobilkách vyrábí takovým fofrem, že se ty filtry mění dost často, a tudíž se kupují ve velkém.

Zajímavé je i to, že výrobek z řady „pyrostat“ je při používání v praxi vystavován mnohem vyšším teplotám, než při jakých byl vypálen.

Abych to ale vzal od začátku. Vidíme míchačku směsi, pak se dozvídáme, že se směs kontroluje v laboratoři, a že hmota nesmí být moc suchá, aby se nedrolila a držela při sobě, ale přitom nesmí být ani moc mastná, aby pak výrobek nepraskal. Vidíme, jak se ze směsi tvarují výrobky, a přicházíme k tunelové peci řízené počítačem. Tunelovou pecí výrobky postupně projíždějí na vozících zepředu dozadu, což oproti komorové peci, která v podstatě připomíná kuchyňskou troubu, přináší výhodu, že jednotlivé části tunelové pece jsou stále roztopené na stejnou teplotu, a nevznikají ztráty postupným roztápěním a pomalým ochlazováním běžné komorové pece.

Protože při pálení keramiky prý totiž hodně záleží na rychlosti změny teploty, aby výrobky nepopraskaly, a oteplovat i chladit se tedy musí opatrně – podobně jako doma je nevhodné rozpálenou skleničku ponořit do studené vody. Zkrátka je důležité hlídat derivaci průběhu teploty v čase. To se mi hodí jako argument k mému nedávnému tvrzení, že derivace je v praxi velice užitečná, důležitá, pěkná, a zajímavá funkce, což mi některé vedoucí a rafani nechtěli věřit. A přitom sledování první a druhé derivace rychlosti všech okolních vozidel je základ pro svižný a bezpečný pohyb v městském silničním provozu – na kole, autem i pěšky.

Ale abych se vrátil k exkurzi v Keramtechu – prohlédli jsme si dvě tunelové pece, zajímavý kolejový systém (nádraží) pro dva typy vozíků, a hlavně jsme se dozvěděli, že i tunelové pece mají svoji lepší variantu. A to sice tunelovou pec s válečkovou dráhou, kde se výrobky posouvají po válečcích (podobně jako třeba lahve v broumovském pivovaru – viz exkurze na cyklotáboře Studánka 2005). Díky tomu se zbytečně neohřívají a nechladí vozíky a plata v nich. To je spousta matroše, který se dnes ohřívá zbytečně, spousta jalové hmotnosti ohřívané pro nic. Oproti tomu jednotlivé válečky na dráze jsou stále na stejném místě, a tudíž se jejich teplota jen udržuje a nemění. Člověk by žasl, jaký pokrok a úsporu přináší tunelová pec oproti komorové, a ona jde najednou vylepšit i ta pec tunelová.

To je asi tak stručně vše, co si z Keramtechu pamatuji. Teda ještě se mi vybavuje nový Zetor na dvoře, nové UNC v hale s jílem a dalším materiálem, a historický telefon na zdi někde v provozu. Kromě zážitků a poznatků si mnozí z nás odnesli i různé nepovedené výrobky - zejména filtry, ale i objímky, použitelné jako květináče.

Naše exkurze se pro velký zájem a dotazy protáhla na asi 175 % zde obvyklého času. Což mě ani moc nepřekvapuje :)

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Exkurze ve výrobě technické keramiky – Keramtech Žacléř: červenec 2007. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-06-16]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/exkurze-vyroba-technicke-keramiky

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-06-16]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Pase ovčák ovce na zelené louce. Najednou, co to? Po pěšince přijíždí bavorák a za ním oblaka prachu. Za volantem mladý muž v obleku od Broniho, v botách od Gucciho, vázanka D+G a na očích tmavé brýle Ray Ban.
Stisknutím tlačítka stáhne okénko, vykloní se a povídá: „Hej, ovčáku, když ti řeknu, kolik máš ve svém stádě ovcí, dáš mi jednu?”
Ovčák se pomalu podívá na úspěšného mladého muže a řekne klidně: „Ale jo, proč ne?”
Úspěšný mladý muž zaparkuje svůj bavorák, vytáhne notebook Dell, připojí ho ke svému mobilu od AT&T. Pomocí GPS určí svoji polohu, pak se připojí na satelit NASA, kde zadá svoje souřadnice a vyžádá si pořízení řady fotografií s vysokým rozlišením. Pak pomocí Adobe Photoshop otevře pořízené digitální obrázky a exportuje je do zpracovatelského střediska v Hamburku. Během pár vteřin dostane na svůj Palm Pilot zprávu, že obrázky jsou zpracovány a uloženy v databázi SQL. Propojí databázi s Excelem, kde má stovky složitých vzorců, a uploaduje všechna uložená data. Po několika minutách má zpracovaná data. Vytiskne je na miniaturní barevné tiskárně HP LaserJet jako stopadesátistránkovou zprávu a otočí se k ovčákovi: „Máš přesně 1 586 ovcí.”
„To je pravda. Takže podle naší domluvy si můžete vybrat jednu ovci.” Ovčák pozoruje pobaveně mladého muže, jak se snaží napasovat jedno zvíře do kufru auta, a pak povídá: „Když vám řeknu, jaké je vaše povolání, vrátíte mi, co jste si vzal?”
Mladý muž se na vteřinu zamyslí a odpoví: „Jistě.”
„Jste konzultant”, řekne ovčák.
Mladému muži spadne čelist: „To je pravda. Jak jste to uhodl?”
„Vůbec jsem nemusel hádat,” povídá ovčák. „Přijel jste, aniž by pro vás kdokoliv poslal. Chtěl jste si nechat zaplatit za odpověď, kterou jsem už dávno znal - navíc na otázku, na kterou jsem se ani neptal, a přitom o mé práci víte úplný kulový. A teď mi vraťte mého psa…”

 

Pro zamyšlení

Ať si myslíš, že něco dokážeš, nebo nedokážeš, pokaždé budeš mít pravdu.
[Henry Ford]