Hledat na tomto webu

O půl třetí mi zavolal známý, kterému jsem kdysi vyrobil web, že by potřeboval něco vyřešit. Sice jsem zrovna obědval, ale že prý to potřebuje vyřešit rychle, takže tedy poslouchám:
Kontaktoval ho doménový registrátor, že někdo má zájem o jeho doménu s jinou koncovkou, .com nebo .net, a že jestli tu doménu nechce raději on, pro sebe. A že se musí rychle rozmyslet, jestli ji chce, nebo ne.
Zajímalo mě, jestli mu volali, nebo mu poslali e-mail, aby mi případně ten e-mail přeposlal, abych si mohl udělat názor, o co zhruba jde. Ale volali mu, a neví ani, jaká to je firma, protože právě seděl v autě. Ale že se musí rozmyslet do tři čtvrtě na tři.

Jaké mají úmysly?

Sice to na první pohled vypadá jako vydírání, v rámci kterého se snažili na držitele české domény tlačit a donutit ho si u nich objednat doménu pod jinou topdoménou, aby získali provizi;
ale říkal jsem si, že ceny domén jsou tak nízké, ergo prostor pro provizi tak malý, že se snad nikomu nemůže vyplatit takto všechny postupně obvolávat a věšet jim bulíky na nos.

Takže mě napadá, že se třeba objevil někdo, kdo doménové spekulanty nemá rád natolik, že chce zabránit cybersquattingu.
Později, nemaje už před sebou talíře ani okolo sebe všeobecný ruch, si uvědomuji, že to je nesmysl – protože když si někdo u registrátora objedná doménu, tak přece registrátor neběží nejdřív za někým jiným, jestli tu doménu nechce raději on…
Tato pozitivistická hypotéza je tedy naivisticky nereálná (jsem sice optimista s mnoha skvělými zkušenostmi s kvalitami lidí, ale nic se nemá přehánět), ale zmátlo mě, že jsem si nedokázal představit, proč by někdo takové podvodné nátlaky konstruoval pro zisk provize za registraci, když doména stojí nějakých 150 Kč ročně.

Na druhou stranu, celé mi to bylo trochu povědomé, protože vím o případu, kdy obchodník s nemovitostmi v severočeském městě neblaze proslulém nedobrými vztahy mezi tamními etniky obvolával předsedy sdružení soukromých vlastníků bytů s vylhaným tvrzením, že kryt civilní ochrany v suterénu jejich bytového domu si chce za peníze "od Džamily" koupit romská rocková hudební skupina jako zkušebnu. A jestli si ten kryt nechtějí koupit raději oni, majitelé bytů nad ním, že jim ho nabízí přednostně. A takto prodal za nadtržní cenu všechny nikým nechtěné kryty – majitelé bytů se raději složili na kupní cenu krytu, než aby měli ve sklepě zkušebnu.
Takže by mě nepřekvapilo, kdyby něco podobného někdo zkoušel s doménami… Jenže mi to pořád matematicky nesedí: Když doména stojí 150 Kč ročně, z čehož jen část může být provize, tak jak by se někomu mohly takové podvodné manipulace vyplatit?

Možné řešení

Každopádně, pokud si tu doménu nebo ty domény známý zaregistrovat chce,
tak mu to můžu zařídit u registrátora, jehož služeb využívám už mnoho let, funguje spolehlivě, a navíc patří k nejlevnějším.
Ostatně, u něj jsem registroval i tu českou doménu, na které inkriminovaný web běží.
Za ty dvě nadnárodní domény by to bylo zhruba pět stovek, rychlým odhadem od oběda bez zkoumání přesných aktuálních cen.

Kdo by ji mohl chtít?

Napadá mě ještě jedna úvaha, díky které se celé to tvrzení registrátora zdá být o něco podezřelejší:
Dotyčná doména je složená ze dvou slov – jedno je jméno toho mého známého, a druhé je značka, na kterou se dotyčný specializuje.
Pravědpodobnost, že by někdo jiný potřeboval stejnou doménu, je dost nízká. Ptám se známého, jestli ví o někom, kdo by se jmenoval stejně a zabýval se tímtéž. A navrhuji, aby zkusil dát do Googlu dotaz na tuto kombinaci slov, doplněnou o mínus a město, pro snadné odfiltrování jeho vlastních záznamů. Ale prý už nedávno hledat zkoušel: Nikdo jiný se stejným jménem a specializací neexisuje.

Tak tím je to celkem jasné. Pravděpodobnost, že by někdo mohl mít přirozenou a oprávněnou potřebu si pod jinou topdoménou zaregistrovat stejnou doménu druhého řádu, se tedy limitně blíží nule.
A dotyčný web rozhodně nemá takovou návštěvnost, aby na něm někdo chtěl jen tak parazitovat.

Nalezení podstaty – proč se jim to vyplatí

Když jsme se takto dobrali k tomu, že jde patrně o nějakou boudu, a jen se někdo snaží z provozovatelů webů dostat peníze, tak známý řekl, že je rád, že to nemusí platit,
protože mu říkali, že to za první rok stojí tři tisíce.
A jsme doma! Teď už vím, že je to jasný podvod. Tři litry místo běžných cca dvou stovek. Teď už je to jasné. Tak takhle ta firma funguje. To už chápu, že se jim vyplatí obvolávat provozovatele webů.

Nabízí se ještě ospravedlňující úvaha, že předmětem nabídky mohl být balík více domén pod různými topdoménami (.com, .net, .info, .org, …), jejichž registrační a udržovací poplatky by v celkovém souhrnu odpovídaly zhruba těm třem tisícům, takže by se jednalo o pochopitelnou cenu a celá akce by byla zamýšlena jako preventivní (pokud by se třeba známý v autě byl přeslechl, a zdůvodnění nabídky nebylo znělo "někdo teď chce podobnou doménu", ale "někdo by hypoteticky jednoho dne mohl chtít podobnou doménu").
Jenže, pokud by šlo o dobře míněnou prevenci, tak proč ten spěch? Proč ten časový limit zhruba patnácti minut? To příliš neodpovídá preventivnímu opatření přijímanému ve chvíli, kdy se ještě nic konkrétního neděje.

Obecně oblíbená taktika nezávislá na oboru

Takže tu máme časový nátlak – nutnost rozhodnout se během čtvrt hodiny. Většinou takový časový tlak mluví za všechno, nicméně v tomto případě byl ten kvalt na první pohled logicky zdůvodněn …ale zjevně nepravdivě (vzhledem k nezajímavosti toho konkrétního znění domény pro kohokoliv jiného).

Intermezzo:
Na konci prváku na VŠ jsem měsíc brigádničil v call centru. Nastoupil jsem sice na pasivní infolinku (odpovídal jsem na dotazy lidí, kteří mi sami zavolali), ale pak jsem byl přeřazen na aktivní telemarketing (mírumilovným způsobem jsem firmám nabízel nápojové automaty do jejich provozoven), a tak jsem měl možnost slyšet, jak kolegové pracující pro nejmenované velmi známé nadnárodní knižní nakladatelství nabízející čtenářský výběr obvolávají nejrůznější babičky a mají za úkol je nepustit ke slovu a pořád do nich hučet, a uhučet je až k objednávce (což bylo podpořeno strašením typu "bez té drahé knížky bude váš vnuk nevzdělaný a nic z něj nevyroste" či naopak obvoláváním lidí, kteří mají v okolní dny narozeniny či svátek s nepříliš upřímným přáním (pro všechny, koho ten den databázový systém MS Access vyjel do sestavy) a následnou nabídkou a pumpnutím o část důchodu. Když moje neškodná kampaň s nápojovými automaty skončila a práce byla jen u knížek čtenářského výběru, tak jsem pro toto manipulující nakladatelství odmítl provést byť i jediný hovor a moje kariéra v call centru skončila.
Souvislost této 11,5 let staré zkušenosti s aktuálním případem je, že když vám někdo něco nabízí a nutí vás k rychlému rozhodnutí bez dostatku času na analýzu situace, tak to nevěstí nic dobrého.

Závěr

Podle všeho se mi zdá, že šlo o podvodné vydírání a časový nátlak se snahou dostat z někoho balík peněz dříve, než nabídku stihne s někým zkonzultovat.
Naštěstí ten můj známý tuto nabídku se mnou zkonzultovat stihl (měl štěstí, často na telefonu nejsem), a tak si ušetřil zbytečné vyhození tří tisíc korun. Čímž jsme podvodníky připravili o kousek výdělku.

A tímto článkem bych rád tytéž podvodníky připravil i o další velký kus výdělku.
Pokud máte svůj web, nenechte se od nikoho takovýmto způsobem napálit.
Pokud jste sami webaři, tzn. někomu weby vyrábíte, zajišťujete, provozujete, tak zvažte upozornění zákazníků na tyto snahy tahat z lidí peníze, aby o nich věděli předem a byli připraveni.
Děkuji.

PS – Neodpustím si malé rýpnutí do podvodníků:
Nemají to úplně nekonečně promyšlené, když tento časový nůž na krk dávají majitelům webů i o půl třetí odpoledne,
kdy už jsme my, lidé od počítačů, vesměs na nohách a se zapnutým vyzváněním užíváme prvních hodin nového dne.

Aktualizace

Ukázalo se, že tyto praktiky jsou pěstovány už nejméně několik let . Jen jsem měl to štěstí, že je až doteď nikdo nezkoušel ani na mě, ani na nikoho v okolí (a v médiích jsem to nějak minul nebo informaci z nich zapomněl).

Nicméně, o to smutnější je, že jsou tyto podvody stále provozovány – že toto počínání pachatelům pořád nikdo nezatrhl.
A že, soudě podle toho, že ta činnost stále běží, jsou pachatelé po celé ty roky pravděpodobně v zisku – tedy, že stále nalézají nové oběti.
Takže, ač nejde o novinku, má tento článek smysl. Dokud tato podvodná činnost kvete, je osvěta zjevně potřebná.