Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Loučení se svobodou (30.4.2004)

 

Vytvořeno
napsáno 7.-10.5.2004,
námět z 30.4.2004

 

Tato básnička je už staršího data výroby.
Vizte moji Skok dolů na pozdější poznámku k ní.


Je ráno páteční,
přijíždím do Hradce,
nálada smuteční,
přestává legrace

Z Karosy vybíhám,
horko mě polije,
kam se jen podívám,
je vlajka unie.

Valím oči, valím zraky,
dík tý hrozný nepleše
– maj prapory a maj vlajky
trolejbusy na střeše.

Vzpomněli si páni asi,
z dopravního podniku,
na nedávný starý časy,
má to stejnou logiku.

Má to snad bejt provokace?
Tohle mi spát nedá,
vždyť je to jak okupace
– žaludek se zvedá!

Tuhle slávu už jsme měli,
vzpomínáte lidičky?
Jen žlutej srp vyměnili
za stejně žlutý hvězdičky.

Divná to nemoc,
prápory věšíme,
slavíme velmoc,
svobodu ztrácíme.


Pozdější poznámka

Tuto básničku jsem v roce 2004 napsal tak, jak jsem to tehdy viděl,
a tak ji tu nechám.

Ale můj pohled se od té doby poněkud změnil,
protože jsem si všiml/uvědomil, že:

  1. EU mi téměř denně usnadňuje život
    (protože funguji přeshraničně).
    A život usnadňuje i dovozcům, kteří nemusejí všechno zboží nechávat testovat, když mají k dispozici evropský atest,
    potažmo tím jejich zákazníkům, tedy vám, snižuje náklady na nákup dovozového zboží.
  2. Mnoho byrokracie, nesmyslných omezení, kontraproduktivních nařízení dosahujících opačného než požadovaného efektu i jiných svobodu omezujících právních úprav,
    o nichž se říká, že pocházejí z Bruselu,
    ve skutečnosti pochází z Prahy, a na Brusel je to svalováno, aby Praha měla pokoj.
    Mnoho věcí, které se u nás změnily nebo zavedly údajně kvůli EU,
    je v jiných zemích EU úplně jinak, než u nás po té změně, vynucené údajně Unií.
    Někdy se u nás něco zavede jen tak, jindy jsou čeští politici papežštější než papež a zavádějí zde něco, co po nás EU nechce.
    Občas došlo i k chybě při implementaci evropského předpisu do českých zákonů, a nesmysl tak vznikl až v Praze. Naštěstí dnes už se spíše přebírají celé evropské směrnice v českém znění a nejsou přepisovány do českých zákonů, což je postup přehlednější, efektivnější a s menším prostorem pro chybu.
  3. Přestože některá kontraproduktivní nařízení opravdu přicházejí z Evropské unie,
    tak řešením nemá být chtít EU opustit,
    řešením má být chtít EU opravit.
    V Praze také vymysleli a schválili spoustu nesmyslů, které jsou teď pro mne závazné a komplikují mi život,
    a nehodlám to řešit vyhlášením východočeského / královéhradeckého / náchodského království.
    To, že se v Praze říkají a schvalují divné věci, se snažím řešit tak, že chodím k volbám.
    A stejný princip by měl být i s EU – musíme tam poslat kompetentní lidi.
    Spolupráce s jinými evropskými státy je pro nás důležitá.
  4. V EU jsme rovnoprávnými členy.
    • Nejsme násilně zataženi do federace, jsme suverénní stát začleněný v Unii, jejímž cílem je vzájemná spolupráce jejích členů. Nikdo nám nic nediktuje, máme, co se tam odhlasuje. A co se tam odhlasuje, záleží i na tom, koho jsme si tam poslali. A že nemáme většinu? Tu nemá ani Náchod v pražském parlamentu, a také se nerozčiluji, že o mně rozhoduje někdo z Moravy či Budějic, kam to mám mnohem dál, než třeba do Vratislavi.
    • A není to ani podlézání externí velmoci. Klanění se jinému státu, padání na kolena a skákání, jak píská, je problém. To platí úplně stejně pro Rusko i pro USA, padni komu padni.
      S každou takovou velmocí můžeme spolupracovat jako partneři, a každou takovou velmoc můžeme kritizovat, když bude podnikat válečné výpady za své hranice,
      opět padni komu padni, velmoc jako velmoc, máslo na hlavě mají i Rusko, i USA,
      přestože se Češi rádi polarizují, a jak na fotbale fandí jednomu nebo druhému velkému státu.
      Ale EU není externí velmoc, která by nás chtěla zvenku ohrožovat. EU je spolek, jehož jsme součástí, a jenž nám zachovává naše státní symboly i naši vládu; a i když jsou pro nás evropské směrnice závazné, tak my jsme jejich spolutvůrci. Ano, v nějaké míře – stejně jako v pražském parlamentu je třeba Náchod zastoupen jen určitou měrou.
  5. Nechci moc zabíhat do tématu dotací. To je jeden z problémů EU, že se přerozdělují zbytečně velké částky. Ale to je věc voleb a věc toho, koho nahoru posíláme. To se děje i u nás, na národní úrovni.
    Ale EU nám značné peníze posílá, nenechává si naše peníze pro sebe.
    Je pravda, že mnoho dotací se utrácí špatně, nesmyslně, někdy jde rovnou o podvod nebo rozkrádání.
    Jenže: Jestliže Česko špatně nakládá s penězi, které dostává z Bruselu, tak nedává smysl, aby za to Česko kritizovalo Brusel. To je docela chucpe. A přesto se to často děje.
    Čech křičí, že EU je špatná, protože Češi nakládají s penězi, které od EU dostali, nesmyslně a nehospodárně.
    Dokonce i když EU na své náklady vyšetří, co se dělo s částí našich/jejích/našich peněz, a potvrdí, že šlo o podvod, tak Češi dotyčného pachatele dál uctívají a svěří mu do rukou celé Česko.

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Loučení se svobodou (30.4.2004). Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-04]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/autenticke/vstup-do-eu

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-11-04]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Rozhovor u příjímacích zkoušek na chemii:
- „Znáte chemickou značku dusíku?”
- „Hmmm… no… snad… Du?”
- „Ano, jděte!”

 

Pro zamyšlení

Sílu mi dej, ať přijmu, co změnit se nemá.
A odvahu žádám, ať změním, co změnit se dá.
A moudrost mi přej, s níž rozeznám tváře těch dvou!

[(autor nezjištěn)]