Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Chorvatská vesnice

 

Vytvořeno
Chorvatsko, 14.9.2007
(lehce doplněno 19.9.)

 

Jen zdivo a zeleň,
kam oko dovidí.
Z toho jsem jelen,
vesnice bez lidí?

Bez střech jsou domy,
a taky bez oken,
jen keře a stromy
koukají za plotem.

Po oknech díry jen,
a za nimi prázdnota.
Koukám skrz pokojem
– není tam života.

Nejsou tu stropy,
nejsou tu nábytky,
a po kulkách stopy
nesou tu omítky.

Kde jsou ty rodiny,
děti i dospělí,
z domů jsou pustiny,
kam lidi se poděli?

Opuštěný dům, zničený za občanské války – Chorvatsko

Pes tady neštěká,
a děti nekřičí,
siréna nehouká,
když nejedou hasiči.

Polévka nevoní,
když na stůl se nedává,
budíky nezvoní,
když nikdo nevstává.

Už nejsou to obydlí,
už nejsou to domovy,
už nepíše úkoly
tu nikdo Tomovi.

Vesnice duchů,
co možná tu zemřeli,
škrábu se v uchu,
jestli fakt museli.

Jen zeleň žije tu
a taky slunce,
z tohodle výletu
se mi svírá srdce.

Opuštěný dům, zničený za občanské války – Chorvatsko

Na vjezdu do této vesnice
pole jsou okolo silnice.

Však na těchto polích neroste obilí,
nějací šílenci miny tam zasili.

Na těchto polích roste jen zhouba,
miny tam zasadil nějaký trouba.

Jenže z min neplyne žádného užitku,
nenesou ovoce, a nechutnaj dobytku.

Tabule označující minové pole z občanské války – Chorvatsko

Tak tahle vesnice uprostřed polí
zeje dál prázdnotou, až oči bolí.

Ne změna klimatu, ne výbuch sopky.
To lidi změnili vesnici v hrobky.

Opuštěný dům, zničený za občanské války – Chorvatsko
  • Napsáno v Chorvatsku, při cestě na kole na jihovýchod v r. 2007
  • Konkrétně jsem básničku napsal poté, co jsem jel dva kilometry souvislým úsekem minových polí, ve kterém se člověk musel striktně držet na asfaltce, a po kterém následovala zničená, úplně prázdná vesnice, a po ní opět 1,5 km minových polí. Něco takového jsem neviděl ani v Bosně. Tam sice bylo mnoho zničených domů, jenže v každé vesnici bylo třeba 80% domů opravených a obydlených.
    Úplně zničenou a kompletně opuštěnou vesnicí jsem projížděl až v Chorvatsku. Docela nepříjemný pocit.
  • Ilustrační snímky jsou autentické, vyfotil jsem je v té vesnici (resp. minové pole před tou vesnicí), o které báseň pojednává

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Chorvatská vesnice. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/pacifisticke/chorvatska-vesnice

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Statistici prováděli test: zeptali se prváka, druháka, třeťáka, čtvrťáka a páťáka, kolik je 2 x 2.
Prvák ihned odpověděl: 4
Druhák vytáhl tahák, chvilku po něm brouzdal a pak řekl: 4
Třeťák vytáhl kalkulačku, naťukal 2 x 2, a dostal odpověď: 4
Čtvrťák si sednul za počítač, napsal program v C++, kompiloval ho 10 minut a program napsal: 4
Páťák hned zařval: „TO SI MÁM PAMATOVAT VŠECHNY KONSTANTY?!!”

 

Pro zamyšlení

Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!
[Karel Čapek]