Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Noční zásah

 

Publikováno
21. 4. 2016
Vytvořeno
Okolo 28. hod. večerní
20. 4. 2016

 

Asi ve dvě nebo ve tři v noci slyším, že se mi zase do vnější polystyrenové izolace zdi přímo u postele nastěhovala myš, kterou se mi před pár týdny po pár částečně probdělých nocích podařilo mírovými prostředky vyhnat
(jejím zvykem, jímž mi tehdy vyhlásila válku, bylo, že mi přimo u hlavy v nočních hodinách hlasitě chroupala vnitřek vnější izolace).

 

Teď se vrátila asi v souvislosti s ochlazením, které po dočasném teplém období nastalo. Nestačilo jí se schovat před zimou a být hodná, zase musela likvidovat izolaci, a to tak, že nahlas.
Krom toho ale teď nově slyším i další zvuky, skoro jako by venku někdo chodil, a pak zvuky manipulace s kovem. Zhruba jako kdyby někdo desítky metrů odsud házel z metrové výšky na zem kari sítě – roxory. Což tu okolo druhé až třetí v noci nebývá standardem.

 

Urychluji tedy svůj výsadek a jdu ven zjistit, co se tam děje.
Jen otevřu dveře, jde mi v ústrety Digina. Tedy moje fenka. Jež má být zavřená ve svém výběhu. Pozdravím ji a ptám se, co se děje.

 

Popojde pár metrů a útočí packou na ukotvení malého skládacího sušáku na prádlo (odtud ten kovový zvuk, jak se otřásají jeho tenké volně uchycené vodorovné dráty, co má místo šňůr). Následně má v tlamě myš. Řekl jsem jí, ať ji pustí, což udělala, a nestačil jsem obdivovat její zásah. Pak ji inspekčně vzala do tlamy ještě asi 2x, vždycky ji na požádání hned pustila, a pak už ji několikrát jen zkontrolovala, aniž by ji brala do tlamy, když věděla, že si nepřeju, aby ji měla v zubech. Dočetl jsem se totiž kdesi kdysi, že psi nemají myši lovit, protože na to na rozdíl od koček nemají optimalizovaný imunitní systém a mohli by něco chytit.

 

Pochválil jsem ji za likvidaci nepřítele, který by mi jinak doslova nedal spát (teda olizovat by mě přitom zrovna nemusela, když právě manipulovala s myší) a zeptal jsem se jí, jestli už chce domů. Předpokládal jsem totiž, že nějak zázračně přelezla plot výběhu, a teď se nemůže dostat zpátky. Vydali jsme se k výběhu a cestou jsem přemýšlel, kudy se asi dostala ven, když je ten plot po těch letech, kdy ukázala, že umí šplhat i po cihlové neomítnuté zdi, shora zabezpečen přesahy, skoro jak ve výběhu opic.
Přijdu ke dveřím (jäklovo-pletivové brance sahající až ke střeše) a fascinovaně zjišťuju, že jsou otevřené.

 

Takže když před nějakými minutami slyšela, že mám u zdi zase záškodníka (k jehož lokalizaci jsem ji před pár týdny přizval, protože slyší ruchy podobně jako já a o hodně líp cítí a nechtěl jsem rozřezat zbytečně velkou část zdi), tak po skoro deseti letech pobytu fofrem vymyslela způsob, jak dveře výběhu otevřít zevnitř, a škůdce mého spánku zneškodnit. Přičemž v poslední době mechanismus kliky zlobí, a občas maj' naši problém ji otevřít i zvenku, protože vyžaduje tlak ve správném úhlu, aby se nezasekla. Zevnitř není klika žádná, pro otevření se musí štěrbinou u pletiva prostrčit ven ruka. Nebo tlapa.

 

Tolik exkurze, čím takový běžný canis lupus familiaris, v provedení evropský ovčák, dokáže překvapit i letitého pejskaře.

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Noční zásah. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/prihody/nocni-zasah

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2023-01-29]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Pase ovčák ovce na zelené louce. Najednou, co to? Po pěšince přijíždí bavorák a za ním oblaka prachu. Za volantem mladý muž v obleku od Broniho, v botách od Gucciho, vázanka D+G a na očích tmavé brýle Ray Ban.
Stisknutím tlačítka stáhne okénko, vykloní se a povídá: „Hej, ovčáku, když ti řeknu, kolik máš ve svém stádě ovcí, dáš mi jednu?”
Ovčák se pomalu podívá na úspěšného mladého muže a řekne klidně: „Ale jo, proč ne?”
Úspěšný mladý muž zaparkuje svůj bavorák, vytáhne notebook Dell, připojí ho ke svému mobilu od AT&T. Pomocí GPS určí svoji polohu, pak se připojí na satelit NASA, kde zadá svoje souřadnice a vyžádá si pořízení řady fotografií s vysokým rozlišením. Pak pomocí Adobe Photoshop otevře pořízené digitální obrázky a exportuje je do zpracovatelského střediska v Hamburku. Během pár vteřin dostane na svůj Palm Pilot zprávu, že obrázky jsou zpracovány a uloženy v databázi SQL. Propojí databázi s Excelem, kde má stovky složitých vzorců, a uploaduje všechna uložená data. Po několika minutách má zpracovaná data. Vytiskne je na miniaturní barevné tiskárně HP LaserJet jako stopadesátistránkovou zprávu a otočí se k ovčákovi: „Máš přesně 1 586 ovcí.”
„To je pravda. Takže podle naší domluvy si můžete vybrat jednu ovci.” Ovčák pozoruje pobaveně mladého muže, jak se snaží napasovat jedno zvíře do kufru auta, a pak povídá: „Když vám řeknu, jaké je vaše povolání, vrátíte mi, co jste si vzal?”
Mladý muž se na vteřinu zamyslí a odpoví: „Jistě.”
„Jste konzultant”, řekne ovčák.
Mladému muži spadne čelist: „To je pravda. Jak jste to uhodl?”
„Vůbec jsem nemusel hádat,” povídá ovčák. „Přijel jste, aniž by pro vás kdokoliv poslal. Chtěl jste si nechat zaplatit za odpověď, kterou jsem už dávno znal - navíc na otázku, na kterou jsem se ani neptal, a přitom o mé práci víte úplný kulový. A teď mi vraťte mého psa…”

 

Pro zamyšlení

Kromě člověka všichni živí tvorové vědí, že základním životním cílem je radovat se ze života.
[Samuel Butler]