Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Slovesný vid v praxi
Dokonavá a nedokonavá slovesa v tržní realitě

 

Vytvořeno
11. 1. 2013
Doplněno 1. 9. 2013

 

Přepis textu z obrázku

Slovesný vid v praxi – Aspekt czasowników w realu

Sloveso nedokonavé:

Kupovat maso…

Czasownik niedokonany:

Kupować mięso…

 

Sloveso dokonavé:

…a koupit zeleninu

Czasownik dokonany:

…i kupić warzywo

 

Za inspiraci děkuji polskému supermarketu Biedronka a firmě Superfish S.A.
Za inspirację dziękuję supermarketowi Biedronka oraz firmie Superfish S.A.

leden / styczeń 2013
Martin Adámek, www.adamek.cz

Český vs. polský slovesný vid (dokonavost) vážně

(Dodatek z 1. 9. 2013)

Během let jsem si všiml, že polština v některých případech vyjadřuje oproti češtině důsledněji dokonavý slovesný vid – tedy ukončenost děje.

Informovat (se) a poinformovat (se)

Nejtypičtější je sloveso „poinformować”, které jsem si v podobě „poinformovat” tak trochu importoval do češtiny,
protože soustavně (průběžně, pravidelně, v případě potřeby/události) (se) informovat je přeci významově něco jiného,
než (se) jednorázově poinformovat o výsledku pátrání, zjišťování či dotazování, o výsledku pokusu či akce – zkrátka o tom, jak něco dopadlo.

Pro všechny tyto případy se v češtině obvykle používá sloveso „informovat (se)”, které podle potřeby slouží jako nedokonavé, nebo dokonavé.
Nicméně, (nejen) dotazem v Googlu lze zjistit, že nejsem tak úplně sám, kdo v češtině sloveso „poinformovat” používá. Google sice při dotazu na slovo „poinformovat” (jiný web, nový panel) nabízí změnu vyhledávaného výrazu na častější výraz „informovat”, ale i tak nalezne přes 470 tisíc výsledků (část z nich je slovensky), což v kontextu jen 4,2 milionu u masově rozšířenějšího slovesa „informovat” není až tak málo – obzvlášť když v mnoha situacích jde opravdu o nedokonavý vid.

I když ve zvratné formě („poinformovat se”) by předpona „po-” mohla mít i jiný význam: Podobně jako ve slově „poptat se” nebo „porozhlédnout se” by teoreticky mohla být myšlena či podvědomě vnímána jako vyjádření nikoliv dokonavosti, ale opakovanosti – něco sháním či hledám, tak se opakovaně podívám či zeptám.
Zdá se, že z „opakovaně (na více různých místech) se zeptat” vznikl i odborný ekonomický výraz „poptávka” (polsky „popyt”). Což by potom vrhalo trochu jiné světlo na velké množství nalezených českých výrazů „poinformovat” ve výsledcích hledání Googlem – i když ne zcela, protože mnohé výskyty jsou nezvratné.

Rezignovat

Včera (31. 8. 2013) jsem v českém rozhovoru narazil na sloveso rezignovat. Bylo myšleno dokonavě, což mě donutilo napsat tento dodatek. A ono je snad čistě dokonavé, snad ani nemá nedokonavý způsob použití a přesto má od pohledu takovou nedokonavou podobu.

(I když řekneme „Tento ministr v minulosti už pětkrát rezignoval na různé své funkce.”, tak to není žádná nedokonavost, je to jen opakování dokonaného, podobně jako když někdo už stokrát úspěšně dokonaně doběhl do cíle.
Jedině by snad šlo říci něco jako „Ministr ten a ten pořád mluvil o tom, že rezignuje, pořád rezignoval, rezignoval, ale nakonec ne(z/do)rezignoval”, podle vzoru „Mluvil, mluvil, ale nic neřekl.”, či ještě spíše podle vzoru „Pořád pro to jezdí, ale ještě to nepřivezl.” ve smyslu, že slibuje či má v úmyslu něco přivézt, ale vždy to nestihne či na to zapomene.
)

Oproti tomu polština používá slovo „zrezygnować”, které jasně dává najevo, že to ten člověk teď právě vzdal a neusiluje o další pokračování, už se nebude snažit o dosažení výsledku. Google sice v tomto případě na vyhledávací dotaz zrezignovat (jiný web, nový panel) rovnou ukáže výsledky pro jím vsugerovaný dotaz „rezignovat” (937 tisíc), ale nabídne i odkaz pro „zrezignovat” (necelých 45 tisíc).

Dva podvýznamy

Zde je ale potřeba upozornit, že sloveso „rezignovat” má dva zásadně odlišné způsoby použití, byť vnitřním významem téměř totožné:

V běžném neformálním nepolitickém životě znamená „vzdát nějakou snahu o něco
 – a právě v tomto významu jsem ho včera slyšel, v klasické české de jure nedokonavé, ale de facto dokonavé podobě „rezignoval” (na něco),
a právě proto mě praštilo do ucha, či spíše mysli, protože když jsem si rozhovor zpětně vybavil, tak mi hned místo něj samočinně naskočilo polské slovo „zrezygnował”.
A asi to tak podobně cítí více lidí, protože právě v tomto významu „vzdát snahu o něco” se podle Googlu v češtině sloveso „zrezignovat” s předponou „z” občas objeví.
Důsledné rozlišování sloves „rezignovat” a „zrezignovat” (které v češtině rozhodně není běžné) považuji za smysluplné – rozlišuje
dokonavý význam „vzdát”
od nedokonavého „vzdávat”
(ve smyslu, že teď právě probíhá ukončování snahy „On už to pomalu vzdává (…ale ještě to nevzdal).”
– tedy „rezignuje, ale ještě nezrezignoval”,
což by většina Čechů formulovala spíše méně přesně „rezignuje, ale ještě nerezignoval”.
)
.

Druhý význam (a v něm je použití tohoto cizího slova oprávněnější) je ten formální, oficiální, politický – „podat demisi, složit funkci”.
A ač se to tak výše nezdálo, i v něm by se dalo najít využití pro oba aspekty, tedy vidy:

  • rezignuji
    (teď právě tímto dokumentem / prohlášením)
    podávám demisi, skládám funkci
    – v tomto okamžiku, teď to probíhá (nedokonavé, přítomný čas)
  • zrezignuji
    (zítra; za týden, když se z aktuálního průšvihu nevyl(í)žu; za rok, pokud se mi to či ono nepodaří; kdykoliv v budoucnu v případě jakékoliv aféry)
    podám demisi, složím funkci
    – v budoucnu to udělám a bude to hotovo (dokonavé, budoucí čas)

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Slovesný vid v praxi: Dokonavá a nedokonavá slovesa v tržní realitě. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2018-09-24]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/jazyky/zajimavosti-vtipy/slovesny-vid-dokonavost

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2018-09-24]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Víte, jak poznáte, že jste opravdu unaveni z práce?
Když večer ukládáte dítě a přemýšlíte, jestli ho máte uložit, nebo „uložit jako...”.

 

Pro zamyšlení

Kritizovat – to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.
[Karel Čapek]