Hledat na tomto webu

Newebaři někdy v češtině zaměňují (resp. směšují) odlišné pojmy „web(ová prezentace)” a „webová stránka”.
Těm, kdo si významem těchto termínů a rozdíly mezi nimi není jistý, je určeno toto vysvětlení, co jednotlivé názvy znamenají:

Webová stránka vs. webová prezentace

SK

Ve slovenštině se v tomto ohledu používají výrazy blízké češtině.

Web jako celý WWW

Aby to nebylo tak jednoduché, může pojem „web” (nebo „Web”) v určitém kontextu znamenat i celý prostor služby WWW (world wide web – světově rozšířená pavučina) na celém světovém internetu.
Tedy slovo „web” nemusí označovat jen webovou prezentaci, ale někdy i množinu všech existujících webových prezentací dohromady. („Brouzdá po Webu” vs. „Brouzdá po tvém webu”)

Facebook Fan Page

Další pestrost do problematiky vnesl Facebook, protože jeho FB fan page (facebooková fanouškovská stránka) je veřejný profil určený pro organizace (akce, sdružení, firmy, …),
který může do jisté míry nahradit menší web (i když obvykle slouží spíše jako doplněk webu, pro jeho propojení s Facebookem),
jde o prezentaci (profil) nějaké firmy na Facebooku …ale jmenuje se to „stránka”.

Nicméně, Facebook je velice specifická čtvrť internetu (a z pohledu vyhledávačů poněkud temná a nepřístupná),
která po technologické i terminologické stránce tvoří jistou subkulturu, asi jako asijská čtvrť v severoamerickém městě, takže se jím nenechme mást.
Navíc nikdy nevíme dne ani hodiny, kdy na FB dojde k nějaké zásadní změně – a najednou je všechno jinak.

A když si uvědomíme, že firma může mít svůj profil nejen na Facebooku, ale i v nějakém katalogu (byť tam obvykle bývá výrazně menší prostor pro interaktivitu a aktuality), tak to i začíná dávat smysl – profil jednoho konkrétního subjektu (firmy) je jen jedna konkrétní část celého katalogu služeb.

Citace webu, citace on-line zdrojů

Při jakékoliv citaci (např. v seminární, bakalářské, diplomové či jiné práci nebo v článku) webového zdroje
je nutné vždy uvést URL (adresu) konkrétní stránky. Nestačí obecná adresa celého webu.
A jelikož se obsah webu mění v čase, nezapomeňte (povinně) uvést i datum citace.

Číslo vs. číslice

Aktualizace 22. 3. 2013:
Po dvou svých reklamacích ruské textace jednoho mnou vyráběného webu u překladatele, který nevidí rozdíl mezi číslem a číslicí,
považuji za nutné otevřít i toto téma.

On je to vlastně systémově stejný případ jako u toho webu a webové stránky, zase jde o vzájemné směšování části a celku.
U kola (náboje + výpletu + ráfku + duše + pláště) a jízdního kola to je v češtině víceméně jedno, protože oboje můžeme nazvat kolem, a rozlišovat to nutně musíme jen v cizích jazycích (ona to hovorová angličtina má zpestřené zase tím, že motorce říká stejně jako jízdnímu kolu, čehož občas nějaký film či seriál využije, což českým překladatelům audiovizuálních děl vůbec nezávidím, protože jsem zatím nikde neviděl ani sám nevymyslel způsob, jak v běžné lidské neprávnické hovorové češtině jedním názvem říci, že je to jízdní kolo nebo motorka),
ale u webu vs. webové stránky ani u čísla vs. číslice to rozhodně jedno není ani v češtině. Češi to sice občas pletou, ale ani častá chyba nepřestává být chybou (tedy neměla by).

Takže:
Číslo se skládá z číslic.
Úplně stejně, jako se slovo skládá z písmen.
Tzn. někdy sice může už jedna číslice být současně číslem, ale v principu je číslo řetězec jedné a více číslic.
Bohužel se může stát, že překladatel nepovažuje rozdíl mezi těmito pojmy za důležitý ani po upozornění na chybu a jejím vysvětlení.
Pokyn „Zadejte to jedním číslem” tragicky chybně přeloží jako „Zadejte to jednou číslicí” a ani po upozornění v tom nevidí problém, přijde mu to být jedno.
Přitom je to bytostný sémantický rozdíl a věcná chyba – úplně stejně, jako kdyby místo „Zadejte to jedním slovem” napsal „Zadejte to jedním písmenem”.
To už bychom příště mohli místo „firma” říkat třeba „pracovník”, však občas se u samotné OSVČ bez zaměstnanců de facto trefíme, tak proč řešit, že je to de jure něco úplně jiného…

• Číslice (CS) = Digit (EN) = Cyfra (PL)
• Číslo (CS) = Number (EN) = Numer (PL)

„Aparat cyfrowy” = „Digitální foťák”
Pravou vnitřní podstatou veškeré digitální technologie se zabývá obor „číslicová technika”. Tím, že do češtiny důsledně překládáme jen název oboru, nikoliv už ale názvy formátů a výrobků, si laici mnohdy neuvědomují, že digitální záznam či digitální přenos se tak jmenují proto, že jde o záznam či přenos číslic.

Nepříjemné je, že bulvární novináři nebo ekonomové mají při hovoru o ceně, tržbě, zisku či ztrátě ve zvyku používat slovo „cifra”, přestože je řeč o čísle (hodnotě veličiny) a tudíž jde o věcně špatné použití matematického pojmu.

Kód jazyka

Ještě jedna věc související s různými jazyky, češtinou a s webem:
Krátký ISO kód českého jazyka je CS (ISO 639-1). Bohužel většinou v menu pro přepínání jazyků na webu vídáme CZ.
CZ je sice od 1. 1. 1993 automobilová MPZ a současně i (což není samozřejmostí) internetová topdoména České republiky, ale pokud chcete zkratku pro češtinu, je to CS, a přes to vlak nejede.

Dáte-li někam do přepínání verzí CZ, můžete, ale pak jde o stát! Pro Rakousko tedy musí být samostatné např. AT (nemůže to být společné s DE), a pro Británii tam musí být UK (internetově, United Kingdom) nebo případně GB (automobilově, Great Britain).

Máte-li v seznamu verzí EN (english), jde o jazyky, a pak tedy k češtině patří CS.
Nevěříte-li mně ani normě, která zkratky pro jazyky závazně definuje, tak se na PC se standardně nastaveným operačním systémem Windows podívejte doprava dolů na lištu, jakým kódem máte celé roky označenu českou klávesnici.
CS sice z hlediska automobilových MPZ rozlišujících státy znamenalo Československo, ale pokud jde o ISO kód jazyka, označuje se čeština stále CS, a rozpad federace to nijak nezměnil. Nedělejte chyby nesprávným používáním špatného rádobykódu CZ, podobně jako hyperpokrokoví větroplášťoví jedinci na území tehdy budoucí ČR na podzim 1992 honem honem lepili na své vozy označení CR, aniž by tušili, že to je už dávno MPZ Kostariky.