Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Brave New World – recenze filmu
cs: Báječný nový svět

 

Vytvořeno
6. 7. 2018

 

Četl jsem skvělé dystopie 451 °F, 1984, Farma zvířat, R.U.R.,
na jedno delší noční posezení jsem jedním dechem v originále zhltl Cylindr van Troffa,
a četl jsem i nějaké méně skvělé dystopické knihy;
viděl jsem skvělé filmy 451 °F (ten z r. 1966), Equilibrium, Demolition Man, Sexmise, Minority Report, Gattaca i další z tohoto žánru;
takže už jsem trošku rozmlsán,
a také už vím, co od dystopie (antiutopie) zhruba čekat, a tudíž mě jen tak něco nepřekvapí.

Ale včera jsem zkouknul film Brave New World z roku 1998,
a musím říci, že je to dílo zasluhující si pozornost.
I v kontextu jiných skvělých děl z tohoto žánru je ten film velmi dobrý.

(Následující text je na pomezí spoileru – děj neprozradím, ale kulisy a prostředí ano)

Přestože základní myšlenkou je ten film naštěstí stále ještě SciFi,
tak v některých ohledech je až děsivě realistický – obecně v tom, jak ukazuje povrchnost, netrpělivost a dobrovolný nezájem o knihy, přestože je nikdo nezakazuje (v tom se liší od 451 – ale vede to ke stejnému výsledku).

Soudobě působí i hesla "pracuj – vydělej – kupuj" nebo "Vyhodit je lepší než opravit; chci novou věc".
Zrovna včera jsem si uvědomil, že doma pořád na ostro používáme úplně první naši úspornou zářivku, koupenou někdy v 90. letech, postupně svítila už v několika místnostech, a pořád je funkční, už zhruba 20 let,
o čemž se později koupeným úsporkám nemůže ani zdát – a to ani těm od stejné firmy. Stejně tak nám doma dodnes funguje úplně první PIR čidlo pro automatické rozsvěcení světla, také z 90. let, už určitě více než 20 let, což by pro dnešní výrobky bylo něco jako historické retro-SciFi.
Ale povrchnost je ve filmu Brave New World ukazována i na mnohem vážnějších civilizačních/společenských/lidských tématech.
Tady nechci dělat spoiler, ať si to užijete, ale můžu říci, že některé věci jsou z našeho pohledu tak trochu naruby (ano, to je u dystopií celkem běžné; a dokonce se řeší i velmi podobná témata jako v jiných dílech, ale tady jdou ještě trochu dál).

Krásně je ukázána společenská konformita, která tu sice asi vždy byla, je a asi vždy bude,
ale v tomto filmu je jejím prostřednictvím dosahováno trochu jiných cílů, než jsme zvyklí, jak jsem zmínil ty společenské hodnoty naruby,
čímž je krásně ilustrována absurdnost samotné konformity, kdy vás společnost implicitně nutí něco (ne)dělat jenom proto, že to není/je normální, ať už si o tom myslíte cokoliv.

Film tedy doporučuji, je velmi dobrý.

I v kontextu jiných dystopií z podkategorie "většina obyvatel si vesměs myslí, že žije v utopii"
je ten film zajímavý, a ukazuje zas ještě trochu jiný pohled, jak závadná může být zdánlivě dokonalá civilizace.

A přestože i v tomto filmu je přítomný klasický prvek diktatury, resp. to na něm na první pohled celé stojí,
tak na druhý pohled si člověk všimne, že k tomu nejhoršímu lidé přistupují tak trochu dobrovolně – sice v důsledku vymývání mozků, ale dobrovolně,
a že, co hůř, to v něčem není příliš daleko od dnešní reálné společnosti.

Profil filmu na ČSFD (jiný web, nový panel)

PS:

Jako zajímavost tam je jeden drobný nevýznamný vizuální odkaz na film Men in Black.
Nejdřív jsem myslel, že je to obráceně, když MIB jsou komedie, tak že to do MIB dali jako drobnou parodii a odkaz na film Brave New World,
jenže film MIB je o rok starší než tento film Brave New World.
Tak nevím, jestli to byl záměr, nebo náhoda, že se v Brave New World ta jedna drobná nedůležitá visuální podobnost s Men in Black objevila.

PPS:

Asi je záhodno zmínit, že ten film z r. 1998, který jsem viděl a doporučuji, je adaptace románu Konec civilizace, který napsal Aldous Huxley a byl vydán už v roce 1932.
Asi si ho budu muset někdy přečíst. V tomto je určitě přínos filmových adaptací, že i když dílo obvykle upravují a zplošťují, tak fungují jako trailer, který diváka během hodiny a půl upozorní, co by si měl přečíst.
Dívat se na film po přečtení knihy je obvykle utrpení, ale přečíst si knihu po zhlédnutí filmu je obvykle v pohodě.

PPPS:

Viděl jsem a doporučuji filmovou adaptaci z r. 1998.
Existuje i starší z r. 1980, ale tu jsem neviděl,
a připravuje se novější, asi pro rok 2018.

4PS:

Příjemná a velmi neobvyklá zajímavost filmové adaptace z r. 1988 je, že se tento film obešel zcela bez veškerých futuristických efektů.

Pokud jde o techniku, film si plně vystačil s počítači, mobilními telefony a vrtulníky běžně komerčně dostupnými v době, kdy byl film natáčen.
Toto velmi kvituji. Oceňuji, že si film nehrál se zbytečnými futuristickými technickými dekoracemi a fyzikálními efekty z budoucnosti, které sice jinde vidím rád, ale zde mne jejich absence vysloveně potěšila.

Film ukázal vysokou hodnotu myšlenky z knihy, která je zajímavá natolik, že zaujme a skvěle obstojí i bez SciFi efektů.
SciFi a jeho různé parádičky mám rád, ale to, že se tento film jako výjimka obešel bez nich, je famózní a zvyšuje to hodnotu filmu.

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Brave New World – recenze filmu: cs: Báječný nový svět. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/postrehy/brave-new-world

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Dva matematici sedí v restauraci a jeden říká druhému: „Stejně je to strašné, že dneska už rozumí matematice jen málokdo. Většina lidí nemá o královně věd ani páru”
„Já bych to neviděl tak černě, vsaďme se, že je ještě dost obyčejných lidí, kteří rozumí vyšší matematice. Dokážu ti to.”, povídá druhý matematik.
Vsadí se o pětikilo, a zatímco skeptický matematik odchází na toaletu, ten druhý si přivolá servírku. Dá jí stovku a říká: „Slečno, mám na vás prosbu. Za chvíli, až se vrátí můj kolega, vás zavolám a na něco se vás zeptám. Vůbec se nestarejte o to, co jsem tou otázkou myslel, jen mi odpovězte x na třetí lomeno třemi, ano?”
Slečna kývne, že pochopila a odchází. Skeptik se vrací z toalety a prahne po důkazu. Druhý matematik přivolá servírku a pokládá jí otázku: „Slečno, prosím vás, kolik je integrál z x na druhou?”
Slečna odpoví „x na třetí lomeno třemi”. Odchází od stolu, ale nějak jí to nedá, po třech krocích se otočí, a dodává: „plus konstanta”.

 

Pro zamyšlení

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.
[Karel Čapek]