Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Non-stop

 

Vytvořeno
3.12.2003

 

  • Text na písničku, kterou určitě všichni znáte, optimalizoval jsem ho na původní verzi od Michala Davida, sedí i k remixu od Pergnerové.
  • Jak už mám ve zvyku, snažil jsem se zachovat co nejvíc slov z původního textu při současné zásadní změně významu.
  • V závorkách je pro synchronizaci s hudbou místy uveden původní text.

(tátovi.... pro mámu..jsem)
Terén mi nesmí zkřížit krok,
kolař jsem, velkej cyklo cvok,
asfalt chci, nejezdím po lese.

(Brácha ten... kdo jsem já..nemaj ponětí)
K obavám není snad důvod,
snažím se jezdit bez nehod,
jen občas – za jízdy lehnu si.

(nemůžou znát mý nápady, ty pěkně v sejfu mám)
Kruháče mám snad zmáknutý, praxi už ňákou mám,
(jen tobě můžu vážně říct, jsem vítr hurikán)
po městě můžu asi říct – jezdím jak hurikán.

Já chci jet nonstop, krásně a nonstop,
s kopcem co přijde, mám chuť se rvát.
nonstop, já chci jet nonstop,
s kopcem co přijde, mám chuť se rvát.

(život je senza dívání, jenomže dá to koumání,)
Z kola je senza koukání, stojí to za to šlapání,
(vymyslet, jak by se zmáknout dal)
krajinou – valím to šťastně dál.

Netřeba litry oktanů,
jsem cyklista, snad jím zůstanu,
(jenomže, to právě jen ty víš)
auto je – jenom doplněk.

(už nejsem dítě mejdanů, už nejsem módní hit,)
Brašny jsou plný rohlíků, krásnej je z kola svět,
(láká mě vůně príma dnů, a chci jen nonstop žít)
i když mám absťák po mlíku, tak chci jen nonstop jet.

Já chci jet nonstop, krásně a nonstop,
s kopcem co přijde, mám chuť se rvát.
nonstop, já chci jet nonstop,
s kopcem co přijde, mám chuť se rvát.
nonstop, já chci jet nonstop,
s kopcem co přijde, mám chuť se rvát.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Pase ovčák ovce na zelené louce. Najednou, co to? Po pěšince přijíždí bavorák a za ním oblaka prachu. Za volantem mladý muž v obleku od Broniho, v botách od Gucciho, vázanka D+G a na očích tmavé brýle Ray Ban.
Stisknutím tlačítka stáhne okénko, vykloní se a povídá: „Hej, ovčáku, když ti řeknu, kolik máš ve svém stádě ovcí, dáš mi jednu?”
Ovčák se pomalu podívá na úspěšného mladého muže a řekne klidně: „Ale jo, proč ne?”
Úspěšný mladý muž zaparkuje svůj bavorák, vytáhne notebook Dell, připojí ho ke svému mobilu od AT&T. Pomocí GPS určí svoji polohu, pak se připojí na satelit NASA, kde zadá svoje souřadnice a vyžádá si pořízení řady fotografií s vysokým rozlišením. Pak pomocí Adobe Photoshop otevře pořízené digitální obrázky a exportuje je do zpracovatelského střediska v Hamburku. Během pár vteřin dostane na svůj Palm Pilot zprávu, že obrázky jsou zpracovány a uloženy v databázi SQL. Propojí databázi s Excelem, kde má stovky složitých vzorců, a uploaduje všechna uložená data. Po několika minutách má zpracovaná data. Vytiskne je na miniaturní barevné tiskárně HP LaserJet jako stopadesátistránkovou zprávu a otočí se k ovčákovi: „Máš přesně 1 586 ovcí.”
„To je pravda. Takže podle naší domluvy si můžete vybrat jednu ovci.” Ovčák pozoruje pobaveně mladého muže, jak se snaží napasovat jedno zvíře do kufru auta, a pak povídá: „Když vám řeknu, jaké je vaše povolání, vrátíte mi, co jste si vzal?”
Mladý muž se na vteřinu zamyslí a odpoví: „Jistě.”
„Jste konzultant”, řekne ovčák.
Mladému muži spadne čelist: „To je pravda. Jak jste to uhodl?”
„Vůbec jsem nemusel hádat,” povídá ovčák. „Přijel jste, aniž by pro vás kdokoliv poslal. Chtěl jste si nechat zaplatit za odpověď, kterou jsem už dávno znal - navíc na otázku, na kterou jsem se ani neptal, a přitom o mé práci víte úplný kulový. A teď mi vraťte mého psa…”

 

Pro zamyšlení

Škola produkuje mnoho lidí, kteří dovedou číst, ale nedovedou rozlišit, co za přečtení stojí a co ne.
[George Macaulay Trevelyan]