Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Blog (čeština)
Český jazyk pro Poláky
Článek č. 360

 


Psát × píšu; číst × čtu: Migrujące "í".

Migrujące "í".
To nie jest oficjalna nazwa tego zjawiska;
i nawet sądzę, że to zjawisko raczej nie jest jakoś specjalnie opisane.

---


Chodzi o prostą,
lecz nie za bardzo logiczną,
i więc nie za bardzo przyjemną rzecz:

Literka "í" ruszy się w czeskim między czasownikami
"číst" CS ("czytać" PL)
i
"psát" CS ("pisać" PL).


W polskim jest sprawa jasna, klarowna, prosta i logiczna:
- czytać, ja czytam
- pisać, ja piszę

"Czyt-" we wszystkich kształtach,
"Pi-" we wszystkich kształtach.
Wszystko jasne.

Nie tak w czeskim.
Tam dzieją nam się straszne rzeczy w związku z literką "í",
która się pojawia i znika:

---



czytać PL:

číst CS

- já čtu
- ty čteš
- on/ona/ono čte
- my čteme
- vy čtete
- oni/ony/ona čtou



Dokąd podziała się literka "í",
która była w bezokoliczniku,
ale w konkretnych kształtach już jej nie ma?

Do czasownika "psát" ("pisać" PL) !

Czy żartuję?!
Co do powodów, przyczyn i mechanismów tych dziejów... tak.
Co do skutków, co do kształtów tych słów... niestety nie:



pisać PL:

psát CS

- já píši, píšu
- ty píšeš
- on/ona/ono píše
- my píšeme
- vy píšete
- oni/ony/ona píší, píšou

Tutaj żadnego "í" w bezokoliczniku nie było,
jednak w konkretnych kształtach już jest, i to we wszystkich.

Jak najwyraźniej musi to "í" pochodzić z tego bezokoliczniku "číst",
w ramach prawa zachowania masy
(zákon zachování hmoty, zákon zachování hmotnosti),
bo inaczej tego wyjaśnić nie umiem :)

 

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#morfologie  
 

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Blog (čeština): Český jazyk pro Poláky. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2026-07-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2026-07-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Přijde takhle jednou student na zkoušku a příliš látku neumí. Profesor ho už chce vyhodit, ale student naléhá, že by jinak měl zkažené prázdniny a tak dále, a prosí ještě o jednu otázku. Nato profesor: „Když mi povíte, kolik je v téhle místnosti žárovek, tak vám tu trojku dám.” Student prolézá celou místnost, nahlíží do skříní, ba i do odpadkového koše, až nakonec vítězoslavně odpoví: „13!”. Profesor otevře svůj kufřík, vyndá zbrusu novou žárovku a praví: „Kdepak, pane kolego, 14. Přijďte si příště.”
Historka se samozřejmě po fakultě rychle roznese, a tak když chce profesor na dalším termínu zase někoho vyhodit, dotyčný prosí, jestli by také nemohl počítat žárovky. Profesor svolí a student opět pečlivě mapuje celou místnost, načež nahlásí: „14!”. Profesor otevře kufřík a odpoví: „Máte smůlu, já dnes s sebou žádnou žárovku nemám.”
Student sáhne do sveho batůžku a se slovy „Ale já ano” vytáhne jednak krásnou žárovku, jednak index.

 

Pro zamyšlení

Není pravda, že máme málo času, avšak pravda je, že ho hodně promarníme.
[Lucius Annaeus Seneca mladší]