Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Blog (čeština)
Český jazyk pro Poláky
Článek č. 22

 


Napsala mi učitelka z české základní školy, že má ve třídě na prvním stupni ZŠ polského žáka (a kromě něj ještě Ukrajince),

Napsala mi učitelka z české základní školy, že má ve třídě na prvním stupni ZŠ polského žáka (a kromě něj ještě Ukrajince),
tak jestli bych jí mohl poradit, jak s ním má postupovat,
aby ho nastartovala na vnímání českého jazyka.

Protože by to mohlo pomoci více lidem,
vkládám sem kopii své odpovědi:
-----------------------------------------------
Dobrý den,

pokud jde o celkový postup a způsob práce, tak ten vychází z toho, že ovládám polštinu, a že jsem se ji já sám už jako dospělý učil jako cizí jazyk.
Díky tomu vím, v čem jsou ty dva jazyky stejné, v čem jiné, a na co student při studiu druhého jazyka z této dvojice naráží.
Pokud byste chtěla jednu radu, jak češtinu polského žáka učit, musel bych Vám doporučit se začít učit polsky,
abyste sama porozuměla tomu jazyku a tak poznala společné principy a odlišnosti; bohužel nelze to vše předat nějak stručně najednou.

Ale pro začátek žáka odkažte na moji úvodní videopřednášku
https://www.adamek.cz/cestina-polsky/vyslovnost/
resp. http://www.youtube.com/watch?v=S0FQrVRucYI
Je to úvod do studia češtiny pro Poláky,
zabývá se hlavně výslovností,
ale, jak píšete, vysvětluji tam právě i to, jak má Polák vnímat češtinu,
poukazuji tam na společné jevy, které může využít.
Takže vlastně to, co jste ode mě chtěla vědět,
může ode mě takto získat přímo on, a rovnou v polštině :)
To video (stejně jako všechny ostatní mé materiály) je sice určené pro dospělé studenty a má délku asi 2,5 hodiny,
ale student se na něj může dívat po částech, není nutné ho zhlédnout celé najednou. YouTube by si i měl pamatovat, kde posledně přehrávání pro daného uživatele skončilo.
Videopřednáška je pojatá bez zvláštních pedagogických efektů pro malé děti, ale systematicky ukazuje právě to, co Polák potřebuje vědět, aby češtinu a její systém trochu pochopil.

Ale jednu věc na Vás nechám – zkuste ho naučit odlišovat [h] vs [ch]. Ve výslovnosti i v poslechu.
V polštině mají ty dvě hlásky stejnou výslovnost.
Pro Poláky je strašný problém ty dvě hlásky správně vyslovit, a dokonce i slyšet.
To je největší boj, s tím zkuste něco udělat, dokud je malý; později to bude opravdu velký problém, který si běžný Čech neznalý polštiny a Poláků ani neumí představit.
Do toho když se pustíte, dokud je malý, tak mu tím obrovsky pomůžete.
Třeba "ř" je sice na výslovnost všeobecně pro většinu lidí těžší, ale to je těžké i pro Čechy, takže když řekne [ž] místo [ř], tak mu Čech bude rozumět, protože Čech je zvyklý si tuto záměnu domyslet a pochopit ji.
Ale když řekne [ch] místo [h], tak Čecha dokonale zmate, Čech není zvyklý si to v případě h vs. ch domyslet.

Pak ať se podívá všeobecně na https://www.adamek.cz/cestina-polsky/materialy/ ,
a hlavně na https://www.adamek.cz/jazyky/polsky-slovnik/ .

A může sledovat moji FB stránku "Martin Adámek – Język czeski dla Polaków" https://www.facebook.com/jezyk.czeski.dla.polakow .
Umístím tam i tuto svoji odpověď, aby případně pomohla i dalším.

S ukrajinskými studenty zkušenost nemám,
mnoho principů bude určitě platit podobně, protože ukrajinština je z našeho českého pohledu něco mezi ruštinou a polštinou,
ale mé materiály, v nichž se často objevuje polština, by pro ukrajinského žáka asi mohly být i kontraproduktivní,
protože by se mu do češtiny zamotala polština a mátla by ho.
Takže tam pomůže jedině to, když si mé materiály pro Poláky projdete Vy, a pak zkusíte, jestli Vám nějaká znalost z nich nabytá pomůže při vysvětlování češtiny nejen pro Poláka, ale i pro Ukrajince.
Ukrajinský žák navíc musí zvládnout latinku; zatímco polský žák se musí poprat jen s českou diakritikou a výslovností (což řeší právě to moje výše uvedené video).

Jestli chcete nahlédnout do hloubi polské jazykové duše,
můžete to moje video zhlédnout také, asi Vám může inverzně trochu vytvořit představu, co mají v polštině stejně, a co jinak.
Mimochodem, vysvětluji tam i psaní "ú" vs. "ů" tak, aby to dávalo smysl z pohledu polštiny, nikoliv podle toho pravidla "začátek vs. nezačátek slova; citoslovce; cizí slova", na které jsou odkázáni čeští žáci.
Na příkladech ve videu ukazuji, že kroužek u českého "ů" se objevuje tam, kde je v polštině "o" nebo "ó".

S pozdravem
Martin Adámek


----------
A ještě dodatek:
----------


Rádo se stalo.

Ještě mě napadlo, že potíže Polákům dělají i dlouhé samohlásky,
ale ty s trochou snahy a soustředění dokáže vyslovit i dospělý Polák, když ho hlídám a dlouhé samohlásky mu připomínám;
spíše jde o to, že Poláci různou délku samohlásek často vůbec neslyší, protože z polštiny nejsou zvyklí se délkou samohlásek zabývat (mluví jako „Ostravaci“, resp. „Ostravaci“ mluví jako Poláci), a tak nevědí, kde ty čárky máme.
Ale myslím si, že žák prvního stupně ZŠ pohybující se v českém kolektivu ty čárky asi může přirozeně naposlouchat. A vyslovit je bude umět, když bude vědět, kde mají být.

Naopak Poláci odlišně vyslovují „i“ vs. „y“, potažmo i slyší rozdíl mezi nimi,
čímž myslím opravdu přímo tu samohlásku, ne jen některé souhlásky před ní, jako to máme v češtině.
Ale i přesto se doma v polštině učí vyjmenovaná slova, zhruba ta samá jako my v češtině, ten slovanský základ je tam stejný.

Kromě toho se v polštině učí, kde mají psát „rz“ (protějšek našeho „ř“), a kde „ż“ (zhruba protějšek našeho „ž“), protože oni už asi desítky let vyslovují oboje stejně, jako tvrdé [ž];
už přestali u „ř“ vibrovat jazykem, a proto se musejí nazpaměť uměle učit, co kde psát.
„Moře“ a „může“ jim tak v polštině zní stejně.

A jako v každém jazyce, i v češtině pro Poláky platí, že žákovi pomůže, když bude hodně číst. To je asi naprosto univerzální rada, napříč všemi jazyky :)
Ideálně knihy, kde je snad menší riziko jazykových chyb než v článcích.
Když toho v češtině hodně načte v takto nízkém věku, tak by ji mohl pochopit a vzít za svou.
Zkuste mu vysvětlit, že má ve svém zájmu dobrovolně nadprůměrně číst, aby si tím ušetřil spoustu umělé mechanické práce a učení pravidel :)

S pozdravem
Martin Adámek

 

Související odkazy

  


Líbil se Vám článek?


Zpětná vazba – hlasování

Hlasy se na serveru připočítají k počitadlům pro tento článek, např. kolikrát tento článek někoho pobavil a kolikrát tento článek někomu pomohl.

Neukládají se jednotlivá hlasování (vzájemná kombinace hlasů, datum, čas, ani jiné údaje).
Proto nemá smysl odesílat prázdný hlas, nemělo by se co k čemu přičíst.

 

Ve Vašem prohlížeči nebude uložena žádná informace (cookies) o tom, že už jste hlasovali.
- Ve Vašem prohlížeči tedy nebude vidět, jak jste hlasovali.
- Kdykoliv budete moci hlasovat znovu, pokud Vám článek opakovaně pomůže (pobaví Vás, potěší, …).
- Pokud Vás právě u jednoho počítače sedí více, mohou postupně hlasovat další lidé.

Počítám člověkohlasy, nikoliv lidi.
Tedy kolikrát článek někomu pomohl,
nikoliv kolika lidem pomohl
.

Třikrát potěšeného jednoho čtenáře počítám stejně jako tři různé jednou potěšené čtenáře.

Každý má do budoucna neomezený počet hlasů.
Když zapomenete, že jste pro tento článek už hlasovali, nevadí – když Vám někdy v budoucnu bude např. užitečný znovu, tak mu znovu pošlete hlas, že Vám byl užitečný.

Můžete si zvolit 1 až N možností

Štítky, labels, kategorie, témata, tagy, hashtagy

(ve vývoji)
 
#ostatni  

Tento článek je zařazen také v sousedním blogu
Martin Adámek (osobní mikroblog).


 

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Blog (čeština): Český jazyk pro Poláky. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2022-08-13]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/blog

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2022-08-13]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jednoho mrakodrapu.
Chemik velmi pečlivě změřil atmosférický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tamní atmosférický tlak. Vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosférických tlaků.
Inženýr hned vyjel výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku a přivázal k němu barometr. Pak ho spustil ze střechy až na úroveň terénu a zase vytáhl zpátky – a přitom změřil výšku budovy v rozpaženích, což prý je asi metr a půl.
Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy.
Obchodník nejel vůbec nikam. V přízemí zašel za domovníkem a řekl mu: „Když mi povíte, jak je tenhle dům vysoký, dám vám tenhle prima barometr.”

 

Pro zamyšlení

Nazvěte svůj omyl zkušeností – jeho tíha bude hned o polovinu menší.
[G. K. Chesterton]