Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Dny, měsíce, roční období, části dne a další časové slovníky
polsky a česky

 

Aktualizováno
27. 12. 2018
Vytvořeno
10.  – 11. 12. 2018

 

Dny v týdnu

Den v týdnu česky (+ zkratka), polsky (+ zkratka), slovensky, …
č. CS
česky
PL
polsky
SK
slovensky
EN
anglicky
DE
německy
RU
rusky
ES
španělsky
č.
Co (1. pád) Kdy
1. po pondělí v pondělí pn. poniedziałek pondelok Monday Montag понедельник lunes 1.
2. út úterý v úterý wt. wtorek utorok Tuesday Dienstag вторник martes 2.
3. st středa ve středu śr. środa streda Wednesday Mittwoch среда miércoles 3.
4. čt čtvrtek ve čtvrtek czw. czwartek štvrtok Thursday Donnerstag четверг jueves 4.
5. pátek v pátek pt. piątek piatok Friday Freitag пятница viernes 5.
6. so sobota v sobotu sob. sobota sobota Saturday Samstag суббота sábado 6.
7. ne neděle v neděli ndz. niedziela nedeľa Sunday Sonntag воскресенье domingo 7.

Týden v Polsku a polštině začíná normálně pondělím jako v česku a češtině;
žádný posun jako u angličtiny se nekoná.

Poznámka pro Poláky,
kteří se začetli do této české verze článku:

Słowo „neděle” może w czeskim potocznie i troche przestarzale znaczyć też tydzień, 7 dni.
Przede wszystkim z liczbą bardzo w przybliżeniu koło 3 – 8:
„za tři neděle” = „za tři týdny”.

Měsíce

Měsíc česky, polsky, slovensky, …
č. CS
česky
PL
polsky
SK
slovensky
EN
anglicky
DE
německy
RU
rusky
ES
španělsky
č.
Rod Co (1. pád) Kdy (celý měsíc) Konkrétní datum (prvního …)
1. ten leden v lednu …. ledna styczeń január January Januar январь enero 1.
2. ten únor v únoru …. února luty február February Februar февраль febrero 2.
3. ten březen v březnu …. března marzec marec March März март marzo 3.
4. ten duben v dubnu …. dubna kwiecień apríl April April апрель abril 4.
5. ten květen v květnu …. května maj máj May Mai май mayo 5.
6. ten červen v červnu …. června czerwiec jún June Juni июнь junio 6.
7. ten červenec v červenci …. července lipiec júl July Juli июль julio 7.
8. ten srpen v srpnu …. srpna sierpień august August August август agosto 8.
9. to září v září …. září wrzesień september September September сентябрь septiembre 9.
10. ten říjen v říjnu …. října październik október October Oktober октябрь octubre 10.
11. ten listopad v listopadu …. listopadu listopad november November November ноябрь noviembre 11.
12. ten prosinec v prosinci …. prosince grudzień december December Dezember декабрь diciembre 12.

Kwiecień (pl) = duben (cs)

Dejte si pozor na duben a na květen.

Vizte také další zrádná slova ve slovníku vedle na tomto webu.

Listopad je stejně

Úplně stejně jako v češtině jsou v polštině
předposlední den v týdnu a předposlední měsíc.

Jestli chcete mít jistotu, že jste si rozuměli,
domluvte si schůzku na listopadovou sobotu :)

Pár poznámek pro Poláky

Obrazowe znaczenia niektórych miesięcy wg historycznych zdarzeń

Samo słowo „Listopad” czasami używa się w znaczeniu Listopad 1989 (jiný web, nový panel).
Więc „od Listopadu” może znaczyć „od sametové revoluce (jiný web, nový panel)”.
Można też powiedzieć „Listopad 89” albo też samo „89”.

Słowo „Srpen” może odnosić się do Sierpnia 1968 (jiný web, nový panel), ale raczej używa się oznaczenie „srpen 68” albo samo „1968”.

Do listopada 1989, w czasie rządu komunistycznej partii, używało się w Czechoslowacji wyrażenie „Vítězný únor” (po polsku jakby „Luty triumfalny”) albo też samo słowo „Únor” w znaczeniu Únor 1948 (jiný web, nový panel), kiedy Komunistyczna Partia Czechosłowacji przejęła władze w Czechosłowacji.
Wg partii komunistycznej chodziło o zwycięstwo, z dzisiejszego punktu widzenia ale chodziło przede wszystkim o pucz i zamach stanu. I o początek totalitaryzmu w Czechosłowacji, który trwał aż do listopada 1989.
Dziś używamy dla tego zdarzenia zwyczajnie nazwę „Únor 48” albo też samo „1948”.

Język słowacki i miesiące

Po czesku mamy swoje własne narodowe nazwy miesięcy,
podobnie jak i polski język ma swoje nazwy.
Natomiast słowacki język używa międzynarodowe nazwy miesięcy, podobne do angielskiego, niemieckiego i rosyjskiego. (Jak widać w powyżej podanej tabelce.)

Więc chociaż Słowacy generalnie dobrze rozumieją po czesku (chyba lepiej niż Czesi po słowacku),
to właśnie nazwy miesięcy lepiej im podać numerem porządkowym
(albo po angielsku / po niemiecku / po rosyjsku łacinką),
niż po czesku.

Liczby porządkowe

Jeżeli w czeskim piszemy liczby porządkowe przez numery (nie przez słowa), to za numerem/liczbą musi obowiązkowo być kropka!

„1 pes” (cs) = „jeden pes” (cs) = „jeden pies” (pl)
Natomiast:
„1. pes” (cs) = „první pes” (cs) = „pierwszy pies” (pl)

Więc:
„prvního února”
= „1. února”
= „1. 2.” [prvního druhý]

Roční období (doby)

Roční období (roční doba) česky a polsky
CS
česky
PL
polsky
R. Co (1. pád) Kdy R. Co (1. pád) Kdy
to jaro na jaře ta wiosna wiosną,
na wiosnę
to léto v létě to lato latem,
w lecie
ten podzim na podzim ta jesień jesienią,
na jesieni (jiný web, nový panel)
ta zima v zimě ta zima zimą,
w zimie

Poznámka pro Poláky:
Obrazowe znaczenie pory roku wg historycznych zdarzeń

Jaro 68”, „Jaro 1968”, Pražské jaro 1968” (jiný web, nový panel): Období dočasného uvolnění politických poměrů v Československu v roce 1968.

Samo Pražské jaro (jiný web, nový panel) bez roku może znaczyć też festiwal muzyki poważnej.

Prázdniny, léto a dovolená

CS
česky
PL
polsky
prázdniny wakacje / ferie
hlavní prázdniny,
letní prázdniny,
prázdniny
wakacje letnie
okurková sezóna (jiný web, nový panel) sezon ogórkowy
dovolená urlop
volno wolne

Poznámky pro Poláky:

„přezout (auto)”

Czeski czasownik „přezout se” normalnie znaczy „zmienić obuwie” (typowo „wziąć kapcie zamiast butów”).
Ale wyrażenie „přezout” może znaczyć też „přezout auto”,
co znaczy wymienić w samochodzie letne koła albo letne opony na zimowe, albo odwrotnie zimowe na letne.

„rok” vs. „léto”

Po polsku mówi się:
1 rok,
2 lata, 3 lata, 4 lata,
5 lat, …, 30 lat, …

Po czesku poprawnie powinno się mówić:
1 rok,
2 roky, 3 roky, 4 roky,
5 let, …, 30 let, …

Potocznie po czesku mówi się:
1 rok,
2 roky, 3 roky, 4 roky,
5 roků, …, 30 roků, …

Wcześniej po czesku mówiło się
i czasami używa się jako przestarzałego wyrażenia
albo potocznie albo literacko:
2 léta, 3 léta, 4 léta

Więc, tak jak po polsku wcześniej mówiło się „zima (jiný web, nový panel)” w znaczeniu „rok”,
w czeskim w tym znaczeniu „rok” mówiło się „léto”,
znaczy jakby po polsku „lato”.
To z resztą widzimy do dziś w liczbie mnogiej od słowa „rok” – przede wszystkim w polskim, i troche też w czeskim.

Podzim života

Idiom „podzim života” używa się w czeskim tak samo jak w polskim „jesień życia”.

Zima

Czeskie słowo „zima
znaczy po polsku nie tylko „zima”,
ale też „zimno” albo „chłód”.

I w każdym razie to po czesku czytamy [zyma], z zwyczajnym „z”,
bez jego zmiękczenia na [ź].

Části dne

Část dne (denní doba) česky a polsky
CS
česky
PL
polsky
Co (1. pád) Kdy Co (1. pád) Kdy
ráno ráno rano rano
dopoledne dopoledne przedpołudnie przed południem, do południa
poledne v poledne południe w południe
odpoledne odpoledne popołudnie po południu
podvečer v podvečer wczesny wieczór, podwieczór pod wieczór
večer večer wieczór wieczorem
noc v noci noc w nocy, nocą
půlnoc o půlnoci północ o północy

V polštině slova „południe” a „północ” znamenají
nejen časové údaje „poledne” a „půlnoc”,
ale také světové strany „jih” a „sever”.
Což už v češtině známe jen z pohádek pro děti.

Jídla během dne

Jídlo během dne česky a polsky
PL
polsky
CS
česky
R. Jídlo (podstatné jméno) R. Jídlo (podstatné jméno) Jíst (nedokonavé sloveso) Najíst se (dokonavé sloveso) Udělám to před… Jdu na… Udělám to po…
to śniadanie ta snídaně snídat nasnídat se snídaní snídani snídani
to drugie śniadanie ta svačina svačit nasvačit se svačinou svačinu svačině
ten obiad ten oběd obědvat naobědvat se obědem oběd obědě
ten podwieczorek ta svačina svačit nasvačit se svačinou svačinu svačině
ta kolacja, obiadokolacja ta večeře večeřet navečeřet se večeří večeři večeři

Obiadokolacja (pl)

Polské slovo „obiadokolacja” označuje jídlo velké jako oběd, ale konzumované v době večeře.
„Obiadokolacja” se jí, pokud během dne nebyla možnost se naobědvat; spojuje oběd a večeři v jednom jídle. Je běžná v hotelech a penzionech, pro turisty, když jsou celý den pryč. „Śniadanie + obiadokolacja” = polopenze s pořádnou večeří.

Nejbližší český výraz je tedy asi „teplá večeře”, i když není zcela přesný.

Druhá večeře, druga kolacja

V obou jazycích se v případě potřeby může objevit výraz „druhá večeře” (cs), resp. „druga kolacja” (pl).

Przekąska (pl)

V polštině je také slovo „przekąska”.
Podle kontextu a situace bych ho asi do češtiny přeložil
buď jako „občerstvení
(na nějaké akci, např. na konferenci, školení, srazu, apod.),
nebo jako „něco na zub
(neorganizovaně – jen tak pro sebe při práci či odpočinku, pro děti, pro návštěvu, apod.).

Objevuje se i překlad „svačina”, ale ten se mi nelíbí,
protože česká „svačina” je spíše na nasycení, na najedení, hlavně proti hladu,
zatímco polská „przekąska (jiný web, nový panel)” je především na chuť, a případně trochu i proti hladu.

Slovník – další časové výrazy

Datum a čas česky a polsky
CS
česky
PL
polsky
datum data
tisíciletí, milénium tysiąclecie, milenium
století stulecie, wiek
desetiletí dziesięciolecie
dekáda
Skok dolů na více níže
dekada
uherský rok /

Skok dolů na více níže
ruski rok /
ruski miesiąc
rok
Skok nahoru na množné číslo výše
rok
roční období, (roční doba) pora roku
čtvrtletí, (kvartál)
Skok dolů na více níže
kwartał
měsíc
(časový úsek nebo údaj)
miesiąc
měsíc / Měsíc
(přirozený satelit)
księżyc / Księżyc
týden tydzień
24 hodin,
den a noc,
den
doba
den dzień
doba pora, czas, długość (trwania), wiek (epoka), takt
 
čas, (doba) czas, (pora)
hodina godzina
vyučovací hodina
Skok dolů na více níže
godzina lekcyjna
minuta minuta
sekunda, (vteřina)
Skok dolů na více níže
sekunda
 
non-stop,
non stop, nonstop,
24 h denně,
(24/7)
całodobowo, całodobowy,
24 godziny na dobę,
przez całą dobę,
non-stop, non stop, nonstop,
(24/7)
přestupný rok rok przestępny
 
změna času zmiany czasu,
zmiana czasu
letní čas czas letni
časové pásmo strefa czasowa
světový čas,
(koordinovaný světový čas),
UTC
uniwersalny czas koordynowany,
uniwersalny czas skoordynowany,
UTC
středoevropský čas,
SEČ,
(CET)
czas środkowoeuropejski,
CET
středoevropský letní čas,
SELČ,
(CEST)
Skok dolů na více níže
czas środkowoeuropejski letni,
CEST

Dekáda

V češtině se slovo „dekáda” v souvislosti s časem používá
buď ve významu „10 let” (v novinářském jazyce),
nebo ve významu „10 dní” (v plánovacím kalendáři (jiný web, nový panel) používaném pro počítání pracovních dní a hodin).

V polštině se slovo „dekada” (jiný web, nový panel) v souvislosti s časem používá nejčastěji ve významu „10 let”,
případně i ve významu „10 měsíců”, „10 týdnů” nebo „10 dní”.

„uherský rok” (cs)

Dělat něco „jednou za uherský rok” znamená dělat to jen zřídkakdy, občas, téměř vůbec, s velkýmí časovými odstupy.
Jak jsem se dočetl v jedné knize o původu slov, vzniklo to prý tak, že uherská armáda nabírala vojáky do služby teoreticky na jeden rok, ale protože měla vojáků málo, tak jim službu postupně prodlužovala a prodlužovala, a z plánovaného teoretického jednoho roku se tak ve výsledku v praxi stala významně delší doba.

Českému výrazu „uherský rok” odpovídá polský výraz „ruski rok”,
ten ale vznikl odlišně:
Nejdříve se v polštině začal používat výraz „ruski miesiąc (jiný web, nový panel)” ( = „ruský měsíc”), kvůli zpoždění juliánského kalendáře (jiný web, nový panel), používaného pravoslavnou církví, oproti našemu kalendáři gregoriánskému. A pak se obdobně začal v polštině používat i výraz „ruski rok (jiný web, nový panel)”.
Ekvivalent polského výrazu „ruski miesiąc” v češtině běžně zaveden nemáme; výraz „uherský měsíc” se objevuje jen zřídka, jako projev autorovy kreativity.

Poznámka pro Poláky:
„čtvrtletí” vs. „kvartál” w czeskim

Poprawnie mówimy i piszemy „čtvrtletí”.
Natomiast wyraz „kvartál” jest potoczny, albo może slangowy, ale nie zupełnie formalny.

Skoro wiem, jaką trudnością jest dla Polaków wypowiedzieć „čtvrtý” albo „čtvrtek”,
to, żeby uniknąć tortury moich studentów i czytelników, proponuję,
że by pisać „čtvrtletí
i mówić „kvartál”.

Vyučovací hodina

Vyučovací hodina je v Česku i v Polsku shodně 45 minut.
A stejně tak se v obou státech někdy spojuje do bloku 90 minut.

A proč má vyučovací hodina právě 45 minut?
Já jsem u toho nebyl, ale prý se rakouská panovnice Marie Terezie při zavádění všeobecné vzdělávací povinnosti v 18. století zeptala lékaře, jak dlouho vydrží šestileté dítě nejít na záchod.
A tak prý vzniklo těch 45 minut, podle kterých se učí dodnes.
Jestli je to pravda, netuším.

V případě mé výuky češtiny pro Poláky
záleží délka jednoho setkání na přání studenta,
typicky je to 90 minut,
ale výjimkou není ani 60 nebo 120 minut.

Sekunda

Pokud jde o čas, je 1/60 minuty výhradně „sekunda”.
Ale v hovorové češtině se často (leč nesprávně) říká také „vteřina”.

Poznámka pro Poláky:
Czeskiego słowa „vteřina” proszę nie używać,
dlatego że jest niepoprawne.
I oprócz tego dla Polaka nieładne do wymowy :)
Ale podaję go tutaj w tym słowniczku, bo niestety dużo Czechów go używa, więc żeby wiedzieć, o co chodzi, i żeby rozumieć.

Slovo „vteřina” v češtině správně znamená pouze „úhlová vteřina”,
tedy 1/60 úhlové minuty, neboli 1/3600 úhlového stupně.

Časové pásmo, Česko a Polsko

Narodil jsem se v r. 1983.
Hranice se otevřely zhruba s rokem 1990,
kam také přibližně sahá moje paměť.
Tento slovník sestavuji v prosinci 2018.
Kam moje paměť sahá, vždy jsme měli s Polskem stejný čas,
a to vč. přesného data přechodu mezi letním a normálním časem.

V Československu, v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rakousku i Německu jsme měli a zatím máme stejný čas:
Středoevropský SEČ, CET (UTC+1),
nebo středoevropský letní SELČ, CEST (UTC+2).

2019+ ?

Jak to bude od podzima 2019, kdy se má zrušit letní čas, se dnes jistě neví.

Česko pravděpodobně zůstane ve svém správném středoevropském časovém pásmu CET (UTC+1) (jiný web, nový panel),
ve kterém je Slunce v poledne na jihu pro místo kousek východně od Prahy.

Zatímco v Polsku je velké riziko, že se posune do východoevropského časového pásma EET (UTC+2) (jiný web, nový panel),
v němž je Slunce v poledne na jihu pro místo kousek od ukrajinského Černobylu.

Vycházím z informací veřejně známých ke konci roku 2018. Všechno ještě může být jinak.

Skok nahoru na: Navigační menu (klávesová zkratka „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Dny, měsíce, roční období, části dne a další časové slovníky: polsky a česky. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/cestina-polsky/materialy/dny-mesice

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr podstoupili experiment zkoumající myšlenkové pochody. Každý z nich dostal dvě mosazná kuličková ložiska a byli ponecháni o samotě. Asi po hodině se k nim vedoucí experimentu vrátil a zeptal se jich, co s ložisky dělali.
Fyzik odpověděl: „Zkoušel jsem postavit jedno na druhé a napadlo mě něco o tření.”
Matematik rozpačitě připustil: „Nědělal jsem s nimi nic.” Ale pak vzrušeně dodal: „Ale mám několik zajímavých teorií o dvojicích.”
Inženýr pokrčil rameny: „Rozbily se…”

 

Pro zamyšlení

To, jak člověk mluví o ostatních, nevypovídá o nich, ale o něm.
[(autor nezjištěn)]