Základní německá gramatika
(časování sloves, zájmena, … )
Vytvořeno
podzim 2008
aktualiz. jaro 2011
Snad tyto základní tabulky pomohou začátečníkům nebo někomu, kdo do Německa nebo Rakouska vyráží se slovníkem v ruce.
Časování sloves
Obecně
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich -e | wir -en |
2. | du -st | ihr -t |
3. | er/sie/es -t | sie/Sie -en |
Infinitiv | -en |
Machen
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich mache | wir machen |
2. | du machst | ihr macht |
3. | er/sie/es macht | sie/Sie machen |
Infinitiv | Machen |
Časování sloves -ten a -den
Obecně
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich -e | wir -en |
2. | du -est | ihr -et |
3. | er/sie/es -et | sie/Sie -en |
Infinitiv | -en |
Bitten
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich bitte | wir bitten |
2. | du bittest | ihr bittet |
3. | er/sie/es bittet | sie/Sie bitten |
Infinitiv | bitten |
Arbeiten
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich arbeite | wir arbeiten |
2. | du arbeitest | ihr arbeitet |
3. | er/sie/es arbeitet | sie/Sie arbeiten |
Infinitiv | arbeiten |
Časování nepravidelných sloves
Být/sein [zajn]
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich bin | wir sind |
2. | du bist | ihr seid [zajt] |
3. | er/sie/es ist | sie/Sie sind [zí zind] |
Infinitiv | sein |
Mít/haben
Osoba | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | ich habe | wir haben |
2. | du hast | ihr habt |
3. | er/sie/es hat | sie/Sie haben |
Infinitiv | haben |
Tázací zájmena a další vybraná slova
- Was – co, který
- Wer – kdo
- Wo – kde
- Woher – odkud
- Wie – jak, jaký
- Wan – kdy
- Wieviel – kolik
- Warum – proč
- Weil – protože
- Auch – také
- Dort – tam
- Sehr – velmi
- Mit – s
- Weit – daleko, daleký
Sloveso „znát” (know)
- kennen
- Ich kenne, Du kennst, Er/sie/es kennt
Sloveso „moci, umět, dokázat” (can)
- können
- Ich kann, Du kannst, Er/sie/es kann
Členy a zájmena pro 3.osobu
Členy a zájmena
Rod | Zájmeno | Určitý člen | Určitý člen 4. pád | Neurčitý člen | Neurčitý člen 4. pád | Můj | Žádný |
mužský | er | der | den | ein | einen | mein | kein |
ženský | sie | die | die | eine | eine | meine | keine |
střední | es | das | das | ein | ein | mein | kein |
Zájmena – skloňování
Osobní zájmena
Zájmeno česky | Jednotné číslo | Množné číslo |
1.p. | 3.p. | 4.p. | Česky | 1.p. | 3.p. | 4.p. |
já | ich | mir | mich | my | wir | uns |
ty | du | dir | dich | vy | ihr | euch |
on | er | ihm | ihn | oni | sie/Sie | ihnen/Ihnen | sie/Sie |
ona | sie | ihr | sie | ony |
ono | es | ihm | es | ona |
Přivlastňovací zájmena
Jeden majitel | Rod majetku | Více majitelů | Rod majetku |
mužský | ženský | střední | mužský | ženský | střední |
můj/má/mé | mein | meine | mein | náš/naše | unser [unzr] | unsere [unzere] | unser [unzr] |
tvůj/tvá/tvé | dein | deine | dein | váš/vaše | euer | euere | euer |
jeho | sein | seine | sein | jejich váš/Vaše | ihr/Ihr | ihre/Ihre | ihr/Ihr |
její | ihr | ihre | ihr |
jeho | sein | seine | sein |
Tázací zájmena – pády
Pád | Kdo | Co |
1. Nominativ | (kdo, co) | Wer | Was |
2. Genitiv | (čí/koho, čeho) | Wessen |
3. Dativ | (komu, čemu) | Wem |
4. Akkusativ | (koho, co) | Wen | Was |
Skloňování podstatných jmen (jednotné číslo)
Stejně jako neurčitý člen (ein) se skloňují i přivlastňovací zájmena (mein, dein) a zápor (kein).
Mužský rod
Pád | Určitý člen | Neurčitý člen |
1. | der | Mann | ein | Mann |
2. | des | Mann(e)s | eines | Mann(e)s |
3. | dem | Mann | einem | Mann |
4. | den | einen |
Slova Student, Asistent, Docent, apod. mají ve 2.-4. pádu koncovku „en”.
Ženský rod
Pád | Určitý člen | Neurčitý člen |
1. | die | Schule | eine | Schule |
2. | der | einer |
3. | der | einer |
4. | die | eine |
Střední rod
Pád | Určitý člen | Neurčitý člen |
1. | das | Kind | ein | Kind |
2. | des | Kind(e)s | eines | Kind(e)s |
3. | dem | Kind | einem | Kind |
4. | das | ein |
Pořádek ve větě
Vždy musí být povinně použit podmět.
Oznamovací
Přímý pořádek
podmět-přísudek-zbytek
Nepřímý pořádek
zdůrazněný člen-přísudek-podmět-zbytek
Tázací
(tázací zájmeno)-přísudek-podmět-zbytek
Různé
- „Také” se neodsunuje nakonec.
- přídavné jméno v přísudku jmenném se sponou je neohebné (Du bist neugierig; Sie ist neugierig; Wir sind neugierig.)
- zápor „nicht” je vždy za slovesem; ale při popírání podstatného jména se místo nicht použije „kein”
Čeština a polština – jazykové služby