Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Cyklocestovatelská písnička

 

Vytvořeno
Maďarsko,
17.-20.8.2007

 

U nohou mi řetěz chrastí,
předjíždí mě náklaďák,
každý si to někam mastí,
já tu jedu jenom tak.

Chci zas poznat nový obzor,
nestačí mi to, co znám,
na bouračku dávám pozor,
těžko bych se křísil sám.

Vítr fouká jednou do zad,
jindy zase do očí,
nemůže být dobře pořád,
jó, občas se to otočí.

Kopec, ten je spravedlivý,
co sis vyjel, to si sjeď,
člověk se až někdy diví,
jak je dobrej ten náš svět.

Večer koukám ze spacáku,
támhleto je Velkej vůz,
ukazuje na polárku,
a támhle letí Vzdušný bus.

Pokud večer fouká vánek,
místo hvězd jsou mraky jen,
tak si stanem jistím spánek,
abych nebyl promáčen.

Ráno mi pak zvedne víčka
samo Slunce osobně,
nebo od ptáků písnička,
nebo nějak podobně.

Jednou třeba vzbudí mě
běhající veverky,
jindy hlučně ve stromě
hledá datel breberky.

 

U nohou mi řetěz chrastí,
předjíždí mě náklaďák,
každý si to někam mastí,
já tu jedu jenom tak.

Zamává mi občas mrně,
či palec k nebi zvedne chlap,
a to sílu dodává mně,
to si říkám "makej, šlap".

Hlavní je mít tvrdý gumy,
tvrdou hlavu, jasnej cíl,
prověří se co kdo umí,
a jestli jsem se připravil.

Nezávislá cyklistika,
to je pravá svoboda,
ač i v sedle čas utíká,
tak je to celkem pohoda.

 

Netrápí tě jízdní řády,
jseš tam, kam sám dojedeš,
když máš lahve plný vody,
tak přespíš tam, kde ty chceš.

U nohou mi řetěz chrastí,
předjíždí mě náklaďák,
každý si to někam mastí,
já tu jedu jenom tak.

(Volně navazuje básnička (Cyklo)cestovatelská 2011.)

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Cyklocestovatelská písnička. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-06-17]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/basne/autenticke/cyklocestovatelska-pisnicka

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2025-06-17]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Pase ovčák ovce na zelené louce. Najednou, co to? Po pěšince přijíždí bavorák a za ním oblaka prachu. Za volantem mladý muž v obleku od Broniho, v botách od Gucciho, vázanka D+G a na očích tmavé brýle Ray Ban.
Stisknutím tlačítka stáhne okénko, vykloní se a povídá: „Hej, ovčáku, když ti řeknu, kolik máš ve svém stádě ovcí, dáš mi jednu?”
Ovčák se pomalu podívá na úspěšného mladého muže a řekne klidně: „Ale jo, proč ne?”
Úspěšný mladý muž zaparkuje svůj bavorák, vytáhne notebook Dell, připojí ho ke svému mobilu od AT&T. Pomocí GPS určí svoji polohu, pak se připojí na satelit NASA, kde zadá svoje souřadnice a vyžádá si pořízení řady fotografií s vysokým rozlišením. Pak pomocí Adobe Photoshop otevře pořízené digitální obrázky a exportuje je do zpracovatelského střediska v Hamburku. Během pár vteřin dostane na svůj Palm Pilot zprávu, že obrázky jsou zpracovány a uloženy v databázi SQL. Propojí databázi s Excelem, kde má stovky složitých vzorců, a uploaduje všechna uložená data. Po několika minutách má zpracovaná data. Vytiskne je na miniaturní barevné tiskárně HP LaserJet jako stopadesátistránkovou zprávu a otočí se k ovčákovi: „Máš přesně 1 586 ovcí.”
„To je pravda. Takže podle naší domluvy si můžete vybrat jednu ovci.” Ovčák pozoruje pobaveně mladého muže, jak se snaží napasovat jedno zvíře do kufru auta, a pak povídá: „Když vám řeknu, jaké je vaše povolání, vrátíte mi, co jste si vzal?”
Mladý muž se na vteřinu zamyslí a odpoví: „Jistě.”
„Jste konzultant”, řekne ovčák.
Mladému muži spadne čelist: „To je pravda. Jak jste to uhodl?”
„Vůbec jsem nemusel hádat,” povídá ovčák. „Přijel jste, aniž by pro vás kdokoliv poslal. Chtěl jste si nechat zaplatit za odpověď, kterou jsem už dávno znal - navíc na otázku, na kterou jsem se ani neptal, a přitom o mé práci víte úplný kulový. A teď mi vraťte mého psa…”

 

Pro zamyšlení

Dva milostné dopisy se píší nejhůř – první a poslední.
[Francesco Petrarca]