Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Harec – materiály pro přípravu na zkoušku
radioamatérský průkaz, třída A

 

Vytvořeno
02/2024 – 04/2024

 



Chceš být radioamatér (vysílat na radioamatérských pásmech)?
V tom případě musíš složit zkoušky u Českého telekomunikačního úřadu – ČTÚ. Používá se často slovo „zkoušky”, ale je to jeden písemný test, obsahující všechny tři části (okruhy) na jednom odpovědním papíře (platí na jaře 2024).

Můžou ti v tom pomoci materiály odkazované z této stránky:

  1. Na úvod odkazy na Skok dolů na oficiální dokument ČTÚ.
    Ten je závazný, ten určuje, co můžeš čekat v testu.
  2. Pak následují Skok dolů na mé materiály, které jsem si podle toho dokumentu od ČTÚ vytvořil, když jsem se na test učil.
    A snad pomohou i dalším zájemcům.
    To je hlavní smysl existence této stránky.
  3. A úplně dolů přidám i odkazy na Skok dolů na materiály užitečné pro praxi;
    na ty koukni spíš až po úspěšném napsání testu,
    během cca měsíčního čekání na papíry (koncesi).

Učení se na test
– technologie, strategie, přístup;
časová náročnost (moje zkušenost)

Počítej s tím, že ten test je hodně náročný.
Je tam spousta věcí k mechanickému zapamatování.

Já jsem se učil asi dva měsíce před testem.
Při svých zhruba 40 letech; ve vzácném volném čase, když se zrovna nevěnuji práci.

Pracuji hlavou a pracuji sám na sebe, při práci řeším spoustu různých věcí, které pak mám v té hlavě trvale, takže jsem si musel ohlídat, abych zvládl práci (učení svých studentů) i učení se na Harec, a aby mě to nepoložilo.
Proto jsem si v dostupném čase naplánoval dlouhé procházky, a učil jsem se na plánovaných zastávkách, postupně, průběžně, různá témata, několikrát za každou procházku.

Moje balíčky kartiček pro opensourcový učicí systém Anki

Učil jsem se hlavně z telefonu, pomocí učicího systému Anki (jiný web, nový panel), což je opensource pro různé platformy (např. aplikace AnkiDroid pro Android (jiný web, nový panel)), do něhož jsem si sám naplnil otázky a správné odpovědi z toho jednoho dokumentu od ČTÚ.
Ty otázky a odpovědi jsou v podstatě balíčky (deck) virtuálních kartiček. Níže jsou ty moje balíčky s otázkami a odpověďmi volně ke stažení – můžeš si je stáhnout, importovat si je do Anki a učit se z nich.
Kromě toho jsem je nasdílel na server Anki (kromě těch, jejichž sdílení ze soukromé sekce do veřejné uvnitř Anki serveru selhalo), takže si je (některé) můžeš do Anki importovat i odtamtud.
U balíčků v Anki formátu (soubory *.apkg) si po importu vymaž můj postup v učení („reset progress”).

U Anki si můžeš bezplatně vytvořit účet, balíčky si vytvářet nebo upravovat na PC ve Windows, odtamtud synchronizovat na web, odtamtud do Androidu, a tam se učit. Ale učit se můžeš i ve Windows a asi i na webu. Další operační systémy jsem nezkoumal.

Přehledy (tabulky, obrázky)

Ale vytvořil jsem si i různé přehledy – tabulky nebo obrázky.
I to najdeš níže.

Začni včas

Určitě jsem rád, že jsem se začal učit ty zhruba dva měsíce předem.
Kdybych byl začal později, byl by to byl docela problém.

A nebýt toho, že jsem měl jiné povinnosti a jiné věci k řešení, tak bych byl nejraději začal s učením ještě dřív, bylo by to tak bylo mnohem lepší.
Pokud má někdo děti nebo další časově/mentálně významné starosti nad rámec práce, asi by měl začít ještě dřív.

Pokud má někdo práci, při níž si čistí hlavu nebo dokonce může poslouchat nějaké audionahrávky (a tak si může namluvit otázky a odpovědi jako audiozáznam, a ten si pak pouštět; třeba při jízdě s kamionem po dálnici), tak se asi může učit rychleji a snadněji.

Pokud má někdo mladší mozek nebo jsou jeho povinnosti jen škola a nic víc; nebo pokud pracuje jako zaměstnanec a po devíti hodinách má klid a čistou hlavu, zase je možné, že to učení stihne rychleji.

Ale určitě doporučuji začít včas, učit se postupně, rozložit si to.

Pro hodně lidí jsou problém ITU prefixy států (a jiných oblastí).
Pro úroveň Harec je těch oblastí 120, a v extrémním případě to jsou až dva intervaly znaků pro jednu oblast, tedy až čtyři zkratky k zapamatování pro jednu oblast (Ukrajina: UR – UZ, EM – EO).
Já jsem těmi prefixy, coby asi nejtěžší částí, začal (+ jsem si vytvořil nejen Anki balíček, ale také abecední přehledy a něco jako mapy – vše zde níže), a udělal jsem dobře.
Fakt je důležité si to rozložit; mít omezené množství nového učiva na každý den.

A je potřeba se učit podle těch otázek a odpovědí (resp. podle těch mých materiálů z nich vytvořených), ne podle jiných zdrojů.
Realita je důležitá pro praxi; pro test je důležité oficiální znění správných odpovědí. Např. prefixy jsou v testu u mnoha oblastí zjednodušené (užší rozsahy znaků), a mnoho definovaných oblastí není v testu vůbec (naštěstí :) ).

Materiály – platné na jaře 2024

Materiály pro přípravu na radioamatérskou zkoušku.
V Česku, u ČTÚ.

Na úrovni „Operátor třídy A” – „HAREC”.
Čili na vyšší ze dvou existujících úrovní.

Existuje ještě nižší úroveň „Novice” (operátor třídy N), tou se zde nezabývám.
Zkouška Harec je sice hodně drsná, ale většina zájemců asi usiluje rovnou o Harec (také jsem to tak udělal),
protože úroveň Novice je dost omezující (kmitočty, výkon, donedávna i území ČR),
má speciální volací značku se zvláštním prefixem (ta se pak při povýšení na Harec mění na novou, s jiným prefixem),
a nakonec ta zkouška na úrovni Novice také není jen tak.
Takže asi má smysl jít rovnou do té vyšší úrovně, jakkoliv je ten test brutální.

Mé materiály níže jsou podle oficiálních testových otázek zveřejněných Českým telekomunikačním úřadem
(což je autorita, která tě v případě tvého zájmu bude písemně zkoušet; a v případě úspěchu ti vydá oprávnění).

Jsou to otázky, které mají v čísle jednacím letopočet 2009
(Vložka č. 1 k čj. 17 066/2009-613),
upraveny byly 10. 3. 2022,
platné jsou mj. i na jaře 2024.

Počítej s tím, že otázky nebo správné odpovědi se mohou v budoucnosti změnit.
A z těch faktických věcí (i v realitě, ne jen výběr otázek pro testy) se asi pravděpodobně může změnit mj. bandplan, tedy rozpis kmitočtů pro amatérské vysílání.
A pak také pár drobností, které už v těch otázkách (odpovědích) ne zcela ladí s realitou či předpisy.
Tyto materiály jsou platné na jaře 2024 a spíš je asi nebudu aktualizovat.

ČTÚ – otázky

Moje materiály

Tyto materiály jsem vytvořil v únoru až dubnu 2024, podle oficiálních testových otázek ČTÚ (verze z r. 2022; platná i na jaře 2024).
Slouží k přípravě na test (dokud nebude inovován) pro získání radioamatérského oprávnění operátor třídy A (HAREC).

Pro praxi po úspěšném napsání testu je lepší vycházet z aktuálních platných zdrojů.
(Viz odkazy níže na této stránce.)


Zkušební otázky a správné odpovědi pro třídu A
radiokomunikační předpisy


Zkušební otázky a správné odpovědi pro třídu A
radiokomunikační provoz

  • a) Rozvrh kmitočtů a druhů provozu v radioamatérských pásmech
    • Kmitočtová pásma – frekvence (a vlnová délka)
      jako samostatná stránka na tomto webu
      1. Souhrnná přehledná tabulka pásem, na úvod
        (rozcestník s možností skoku dolů),
        nad rámec HAM testu ČTÚ
      2. Podrobnější tabulky pro jednotlivá pásma
        Tam jsem pro představu, pro přehled a pro radost přidal různé další frekvence (pásma),
        hodně nad rámec HAM testu ČTÚ.
        Mám v úmyslu doplnit filtrování, aby šlo zobrazení omezit jen na některá témata, a jedno z nich by byl HAM test Harec ČTÚ.
      3. Anki balíček
        přesně dle znění testových otázek Harec ČTÚ
        • formát .apkg i formát .txt
        • úplně dole, pod poslední tabulkou s kmitočty
        Balíček ve formátu apkg obsahuje i tagy (štítky) pro možnost učení se / procvičování vybraných pásem, proti pletení hlavy všemi frekvencemi najednou, napříč spektrem.
      • Ve svém přehledu elektromagnetického spektra sice vycházím mj. z bandplanu pro HAM provoz dle testu ČTÚ,
        ale mám tam pro zajímavost, radost a přehled spoustu věcí navíc.
         
        Na test se uč primárně podle mého balíčku kartiček pro systém Anki, tam jsou přesně otázky z testu.
        Ale ten přehled v tabukách, s dalšími kmitočty dalších služeb, je dobrý pro celkovou představu.
         
  • b) Hláskovací abeceda (česká/mezinárodní)
    • Toto je jediná část testu, pro kterou jsem nevytvářel balíček kartiček pro Anki,
      protože prakticky každý, kdo se o vysílačky zajímá a vysílá např. na PMR nebo CB, už by měl mít hláskovací tabulku zažitou z praxe.
    • Hláskovací tabulka
      jako samostatná stránka na tomto webu
    • V testu ČTÚ je
      • mezinárodní hláskovací tabulka (bez výslovnosti)
      • česká hláskovací tabulka pro znaky bez diakritiky
    • Já mám na webu českou hláskovací tabulku (i s háčky) a mezinárodní hláskovací tabulku (i s českou výslovností)
      tak, jak ji určuje česká vyhláška 155/2005 (jiný web, nový panel),
      shodně i v původním znění z dubna 2005
      i v aktuálním platném znění ze srpna 2023.
    • Na rozdíl od vyhlášky od tebe ČTÚ
      nebude chtít výslovnost mezinárodní tabulky
      a nebude chtít české znaky s diakritikou.
       
      Ale pozor, v testech ČTÚ je zastaralé znění pro písmeno „O”,
      rozdílné od znění, které dle vyhlášky platí minimálně od května 2005:
       
      Písmeno „O” se česky dle vyhlášky hláskuje primárně jako „Oto”, alternativně případně také jako „Otakar”.
       
      Ale v testu je to výhradně postaru „Otakar”, a cokoliv jiného je špatně.
      (Naštěstí se v testu vybírá správná ze tří možností; většinou jedna správná, u některých otázek výjimečně i dvě.)
       
      Před nižšími desítkami let se v české tabulce měnila také slova pro „N” a „W”, ta jsou v testu shodně s vyhláškou, tam je to v pohodě („Norbert”, „Dvojité V”).
       
    • Navíc tady mám hláskovací tabulky pro polštinu a pro slovenštinu, tak tím se před testem vůbec netrap.
      Zkrátka, ty hláskovací tabulky tu mám pro radost a pro praxi, ne jako přípravu na test.
       
    • Poznámka pro úplné začátečníky:
      Hláskovací tabulka slouží ke spolehlivému předání textového řetězce (např. radioamatérská značka operátora na HAM pásmu; maidenhead lokátor místa na VHF a UHF; apod.),
      ale i nějakého slova, názvu místa, apod., pokud se to nedaří běžnou řečí.
  • c) Provozní dovednosti
  • d) Zkratky používané pro dotazy a sdělení (Q kódy)
  • e) Zkratky používané v radioamatérské komunikaci
    • Zkratky v komunikaci (neQ kódy)
      – balíček Anki
      – 2×180 kartiček
      (Formát .apkg 67 KiB)
    • Zkratky v komunikaci (neQ kódy)
      – txt pro import do Anki
      – 2×180 kartiček
      (Formát .txt 7 KiB)
    • Na první pohled můžeš mít pocit, že je to brnkačka, že to půjde samo, že to je všechno angličtina; ale pozor, není to úplně tak.
      Některé zkratky jsou mírně překvapivé (mj. jiné, než jsme pro stejné významy zvyklí z internetu; jiný výběr písmen ze stejného anglického slova např. u významů „prosím” a „děkuji”); a pro některé významy je tam i několik různých zkratek.
      A některé zkratky si těžko s něčím spojíš, i kdybys anglicky uměl sebelépe.
      A těch zkratek není málo (je jich 180). Jenom jednou si je projít zabere významný čas.
      Takže – není to nejtěžší část testu, to ne; ale úplně to vypustit by nebyl dobrý nápad.
  • f) Používání prefixů ve volacích značkách
    • Pro většinu lidí asi nejnáročnější část testu, protože těch oblastí, jejichž prefixy se v testu mohou objevit, je 120.
       
      Touto částí jsem svoji přípravu na test začal (s předstihem) – a udělal jsem dobře.
      Díky tomu jsem se paradoxně právě prefixů před testem nebál, uměl jsem je všechny.
      Díky rozložení učení v čase, díky postupnému dávkování nové látky a díky svým Anki kartičkám.
      A díky svým obrázkům a tabulkám, pomocí nichž jsem si dělal pořádek v tom, co jsem si pletl; ty mi pomohly si ujasnit to, co se mi míchalo:
    • Prefixy ITU
      Pro HAM radio – Harec
      jako samostatná stránka na tomto webu
      • Přesně podle znění testových otázek Harec ČTÚ
      • Prefixy jsem ze všech okruhů zpracoval nejpodrobněji – v nejvíce formách.
        Protože jsem jimi začal, a nebyl jsem v takové časové panice jako u dalších okruhů.
      1. Excelovský sešit
        se 3 listy, s různým uspořádáním
        • Export 1. listu do pdf, pro tisk.
          Abecedně dle oblastí,
          120 řádků jako testových otázek (oblastí).
        • Export 3. listu do pdf, pro tisk.
          Abecedně dle prefixů,
          rozdělené (1 oblast více řádků),
          139 řádků (pro 120 testových otázek / oblastí).
      2. Anki balíček kartiček pro učení se
        • Formát .apkg i formát .txt
      3. Grafické 2D přehledy
        • Sedm obrázků pro mnou určené části světa,
          které jsem nakreslil ručně a nascanoval.
        • Nejsou to mapy; cílem není, aby souhlasily velikosti území ani přesné úhly.
          Je to primárně přehled ITU prefixů požadovaných pro test;
          v rámci možností zapsaných tak, aby zhruba souhlasila vzájemná poloha jednotlivých států (oblastí).
        • Na webu pod odkazy na obrázky uvádím některé své mnemotechnické pomůcky (pro některé oblasti).
      4. Ruční opis otázek na prefixy – scan.
        To jen pro úplnost.
        V pořadí stejném jako v oficiálním seznamu otázek.
      5. Abecední přehled dle oblastí,
        120 řádků,
        pro prohlížení na webu
      6. Abecední přehled dle prefixů,
        rozdělené na 139 řádků,
        pro prohlížení na webu

Zkušební otázky a správné odpovědi pro třídu A
elektrotechnika a radiotechnika


Systém Anki – návod – jak ty kartičky použít

To hlavní jsem asi napsal už výše.
Pokud si pořád nejsi jistý, k čemu to je dobré, jak to funguje a jak data pro Anki použít,
tak koukni na stránku s prefixy,
tam jsem to popsal poprvé a uceleně, protože to bylo na mém webu první místo, kam jsem nějaký Anki balíček s testovými otázkami pro Harec nahrál.


Po testu – pro praxi

Různé užitečné materiály (odkazy), které nepotřebuješ pro úspěšné napsání testu, ale mohou se ti hodit jindy, mj. i v praxi.

(Některé tyto odkazy jsou uvedeny i výše, už pro test, a tady jsou znovu,
pokud je považuji za užitečné pro test i pro praxi.)

Skok dolů na Odkazy

Platnou vyhlášku, přehled prefixů, a radši všechny zdejší materiály neuvedené výše čti raději až po úspěšném napsání testu.
Ať tě realita a platné předpisy nepletou při učení se správných odpovědí pro účely zkouškového testu.

  • V testech ČTÚ je u české hláskovací tabulky zastaralé znění pro písmeno „O”;
    rozdílné od znění, které dle vyhlášky platí minimálně od května 2005:
     
    Písmeno „O” se česky dle vyhlášky hláskuje primárně jako „Oto”, alternativně případně také jako „Otakar”.
     
    Ale v testu je to výhradně postaru „Otakar”, a cokoliv jiného je špatně.
    (Naštěstí se v testu vybírá správná ze tří možností; většinou jedna správná, u některých otázek výjimečně i dvě.)
     
    Před nižšími desítkami let se v české tabulce měnila také slova pro „N” a „W”, ta jsou v testu shodně s vyhláškou, tam je to v pohodě („Norbert”, „Dvojité V”).
     
  • Prefixy oblastí jsou mnohem bohatší než v testu; v testu je naštěstí jen výběr oblastí;
    ale i v rámci některých oblastí je v testu užší interval než v aktuální tabulce / v praxi (např. Portugalsko je v testu jen CT, zatímco reálně je to interval více zkratek; a to se týká třeba i USA (přibylo AL) a mnoha dalších oblastí).
  • V praxi se změnila i technika – v testu je kmitočtové omezení signálu pro možnost jeho digitálního zpracování významně (fakt hodně, o několik řádů) nižší, než odpovídá dnešní tržní realitě cenově velmi dostupných radiostanic.
    Odpověď v testu tak už v důsledku prudkého rozvoje HW v nedávných letech není aktuální; dnes digitální SDR přijímače zpracovávají analogové signály na mnohem vyšších rádiových frekvencích, než uvádí správná odpověď v testu.
  • Zavádějící jsou překlady některých kódů.
    Např. v provozních dovednostech se v testu uvádí, že když se někdo ptá „QRL?”, tak se ptá, jestli je kmitočet volný.
    Ale on se ve skutečnosti ptá, jestli je kmitočet obsazený. „Yes” znamená obsazený, nikoliv volný.
    Je to totéž jako „Is this frequency in use?” (volně přeloženo: „Používá tuto frekvenci někdo?”) – na což se podle Etiky dá odpovědět např. „Yes, thank you for asking.” „Ano, díky že se ptáš.” Čili: „Ano, obsazeno.” Nikoliv „volno”.
    Kód QRL je uveden i v Q kódech, kde by jeho český popis mohl budit dojem, že se ptáš na kolegovu aktuální profesně-životní situaci, protože je tam velmi nevhodné slovo „zaměstnán”. Mnohem lepší překlad do češtiny by byl „zaneprázdněn”.
    QRL: „I am busy”; „Jsem zaneprázdněn” / „Nemám čas”; „Tento kmitočet je obsazený”.

Zkrátka, materiály pro přípravu na test jsou materiály pro přípravu na test.
Pro zisk oprávnění, potažmo licence (koncese). A jako takové je potřeba je vnímat.


Oficiální registr existujících volacích značek

ČTÚ: Ověření (ne)existence české volací značky (jiný web, nový panel)

Toto je bez detailů, ale je to oficiální zdroj,
a jsou tam všechny aktuálně platné české radioamatérské značky.

Neoficiální callbooky (dobrovolné; s detaily)

Pak existují také neoficiální callbooky,
kde jsou jen ti, kdo se tam zapsali,
ale i s nějakými detaily:


Praktické rady pro vysílání
– etika a provoz podle IARU

Ethics And Operating Procedures For the Radio amateur

By John Devoldere, ON4UN
and Mark Demeuleneere, ON4WW

Na webu IARU

Záloha zde

(Nekomerční šíření v nezměněné podobě;
s uvedením © IARU, resp. původně autoři;
v souladu s podmínkami uvedenými na začátku dokumentu.)


ITU prefixy států

Wiki: ITU Prefix (jiný web, nový panel)


Právo


Frekvenční spektrum, elektromagnetické spektrum, frekvence, kmitočty, vlnové délky, bandplan, přidělení kmitočtů, rozvrh kmitočtů

Pokud si chceš vytvořit představu, jak vypadá elektromagnetické spektrum (jaké využití mají které vlnové délky, resp. které frekvence), koukni na můj přehled elektromagnetického spektra.

Je tam toho hodně nad rámec zkouškového testu – je tam spousta věcí navíc, zdaleka ne jen HAM.
Ale je tam mj. i všechno, co je na jaře 2024 ve zkouškovém testu.

Ano, tento odkaz je i výše, u přípravy na test.

Pozor, bandplan (přidělení kmitočtů různým službám) se průběžně vyvíjí, upravuje, mění. Neslibuji, že ho tady budu aktualizovat. Přestože tam mám velmi konkrétní údaje, jeho hlavním cílem je hrubá představa, co je přibližně kde, jaké jsou to vlnové délky, jaká jsou to základní vlnová pásma ve smyslu hrubého dělení.

Vlnová délka – výpočet na základě frekvence

S vyšší frekvencí je nižší vlnová délka:
On-line kalkulačka pro výpočet vlnové délky


Hláskovací tabulka

Česká,
mezinárodní (+ výslovnost),
slovenská
a polská
hláskovací tabulka

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Harec – materiály pro přípravu na zkoušku: radioamatérský průkaz, třída A. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-06-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/komunikace/ham-harec

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-06-18]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Matematik, fyzik a inženýr se jdou na noc ubytovat do hotelu. V noci je ale probudí kouř a zjistí, že v pokoji hoří. Co udělají?
Inženýr vezme kyblík, natočí do něj vodu, uhasí oheň a jde spát.
Fyzik vezme tužku a papír, aby spočetl, kolik je potřeba vody na uhašení ohně, vyjde mu 4,3 litru, vezme kyblík, natočí do něj přesně 4,3 litru, uhasí oheň a jde spát.
A matematik? Tak ten dojde ke kohoutku, pustí vodu, zase ji zavře a jde spát, protože zjistil, že řešení existuje.

 

Pro zamyšlení

K odvaze nutí mě strach.
[Publius Ovidius Naso]