Martin Adámek
unikátní obsah této stránky 
K čemu slouží stupňování přídavných jmen a příslovcí? Lze stupňovat adjektiva „optimální” nebo „modrý”?
(může něco být optimálnější?)
13. 5. 2024
Doplněno
2. 10. 2019
Vytvořeno
17.3.2009
článek „K čemu slouží stupňování přídavných jmen a příslovcí?” (
286 KiB)
Dodatek září/říjen 2019
Cca deset a půl let poté, co jsem napsal výše odkázaný článek (vizte pdf soubor),
vzniklo ve FB skupině Slovní hračičkové / Punners na toto téma zajímavé vlákno:
facebook.com/groups/906342036066291/permalink/2787847121249097/ 
Následuje výtažek z mých tamních příspěvků:
(…)
to, že jedna modrá může být zelenější, a druhá fialovější, snad musí chápat každý, a nemusí být informatik ani výtvarník. V tomto sporu proti lingvistům jsem já jako ajťák (a webař) byl na jedné lodi s výtvarníky, protože jsme něco věděli o míchání barev.
(…)
Bílá je hodně subjektivní, lidské oko si dost vymýšlí (nebo mozek). Je to vidět i na tom, že digitální foťáky a kamery mají vyvážení bílé. Ony se musejí nakalibrovat, čemu teď a tady říkáme bílá.
Kromě toho v katalozích autolaků je hooodně bílých a snad ještě více černých. Já rozlišuji bílou mat vs. lesk; a v černých se nevyznám vůbec (tuším, že je perleťová, a metalíza, a zase matná a lesklá, a tak).
(…)
No, ty teplé a studené odstíny, to je další téma do pranice. Já velmi těžce nesu, že modřejší bílé se říká "studená", přestože má více kelvinů (více °C, vyšší teplotu) než žlutější bílá, které se říká "teplá", přestože má méně kelvinů (nižší teplotu).
https://www.t-led.cz/cms/upload/images/teplota-chromaticnosti(1).jpg
Laicky řečeno: Žárovku nebo cokoliv jiného musíme více rozpálit (musí být teplejší), aby byla modřejší; a méně rozpálit (studenější), aby byla žlutější.
Malířské pojmy "teplá" a "studená" bílá jsou postavené na hlavu.
Ono to vlákno ve FB skupině bylo původně o možnosti stupňování zvířecích přídavných jmen,
k čemuž jsem tam poznamenal, že "vzhledem k tomu, kolik se dává procent masa do masných produktů, to naprosto dává smysl".
Dodatek květen 2024
Napadl mne příklad:
Slovo „později” může v praxi sémanticky vyjadřovat méně závažnou situaci než slovo „pozdě”:
Není to úplně pozdě.
Je to jenom (!!!) později.
Přišel sice později (než měl v úmyslu, než předpokládal, než chtěl),
ale ještě přišel včas.
Ještě to stihl. Nepřišel pozdě.
„Později”, ač druhý stupeň,
může v tomto příkladu být méně než „pozdě”.
Protože to ještě není absolutní pozdě, není překročen časový limit.
Je to jen relativně později.
Jen se to tomu přibližuje.
Stejně, jako to v práci z jara 2009 odkázané výše ukazuji na slovech „lepší” a „dobrý”, kdy „lepší” se někdy jen přibližuje dobrému.
Proto dává smysl říci „optimálnější” – pokud to stále ještě není optimální, jen se to tomu ideálnímu nebo nejlepšímu možnému stavu blíží.
Navigační menu 
Přidat do služby Pocket 
Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR. 
Skrýt nástroje