Zkratka na hlavní stranu: Alt + Shift + horní 2(ě)
Linkedin FB e-mail Google Plus Twitter

Hledat na tomto webu

 
 

Stiskněte Escape… ale jenom v češtině
O lokalizacích SW a překladech návodů

 

Vytvořeno
11. 8. 2010
Doplněno 03/2013 a 09/2013

 

Jako jazyk v uživatelském menu mobilu a dalších elektronických zařízení mám nastavenou angličtinu, ačkoliv ta zařízení nabízejí i češtinu.
Protože jsem zanevřel na češtinu? Ne, naopak – protože ji mám rád.

A nesnesu pohled na to, když se jí ubližuje. Navíc někdy je to nutné i z významového hlediska. Překlady jsou často plné chyb a uživatel s tím obvykle nic neudělá. Před lety bych se v mladické nerozvážnosti snažil na chybu upozornit dovozce nebo výrobce, ale časem už jsem vzal na vědomí, že pro výrobce ani pro dovozce není jazyková kvalita jeho výrobků až tak podstatná.

Slova

Displej: Prednosti
Handsfree Parrot [adamek.cz]

Vzpomínám si, že jsem kdysi při komunikaci s technickou podporou centrály Parrotu, výrobce handsfree do auta (a jednoho typu autorádia s integrovaným HF) přímo výrobce upozornil na chybu, která se objevuje ve více jeho modelech – v českém menu je záhadná volba "Přednosti"... anglicky patrně "Preferences"... což by se v tomto kontextu dalo přeložit jako "Volby" (když už Parrot trvá na tom, že tam chce mít "Preferences"/"Volby", ne "Settings"/"Nastavení"). Lepší by bylo "Nastavení", aby "Volby" nevyvolávaly představu hlasového nebo opakovaného vytáčení, ale i ty "Volby" by byly lepší než Parrotem zvolené "Přednosti", které v tomto kontextu prostě nedávají smysl. Navíc nejméně u jednoho modelu je v češtině "Přednosti" a v angličtině "Settings", tedy "Nastavení".
Výrobce handsfree se mým upozorněním asi příliš neznepokojil, a pokud jsem se o nějakou nápravu snažil i někde jinde, tak to asi dopadlo podobně. Časem jsem tedy přišel na to, že je lepší se také nestresovat (za ty, kteří to mají v popisu práce) a soustředit se na to, čemu se mám věnovat. Což vyžaduje přepnutí zařízení do angličtiny, abych tu hrůzu neměl na očích a nezatěžovala můj nervový systém. Jen jsem si onehdy jedno z aut s nainstalovaným HF odkoupil pro své užívání, šel Parrot hned do angličtiny. A podobně to mám i s dalšími zařízeními...

Jako nejstarší a nejstrašnější chybu v překladu, na kterou si vzpomenu, vždy uvádím nabídku při čtení příchozí SMS na telefonu Siemens C25. Při čtení SMS jste tam totiž mohli stisknout volbu "Přehrát"... a následně jste psali novou SMS adresovanou odesílateli původní SMSky. Předpokládám, že to je tím, že "odpovědět" je "reply" a "přehrát" je "replay". Překladatel se patrně ukoukl.

Kromě toho jsou někdy menu, návody k obsluze či popisy výrobků plné takových chyb, které naznačují, že výrobce radši provedl překlad nějak podivně centrálně, místo aby požádal dovozce o zajištění správného překladu. Anebo se aspoň zkazí diakritika. K čemuž ale v době existence jazykových sad UTF také nevidím důvod.

Další zajímavostí je, že různé jazykové verze popisu či návodu obsahují různé verze informací. Ano, někdy je k předložení různých verzí obsahu v různých jazycích právní či jiný důvod – protože je potřeba uživatelům v různých zemích sdělit různé informace. Ale někdy je to prostě chyba překladatele. Zkuste si někdy přečíst dvě, tři, čtyři jazykové verze nějakého návodu (k jednomu výrobku, na jednom kusu papíru) a možná se budete divit, jak se vlastnosti toho výrobku v podání různých překladatelů liší.
Z hlavy mě napadají pokyny pro návštěvníky Raclavické panoramy ve Vratislavi, protože jsem tam byl nedávno – na jedněch světelných novinách dokola běžely postupně informace v polštině a v angličtině. V každém jazyce úplně jiné. Mj. se v jednom jazyce psalo, že si návštěvníci mají vypnout mobilní telefony. A v druhém jazyce je stačilo ztišit. Přečetl jsem si obě verze a byl jsem zmaten, protože jsem nevěděl, co mám dělat, když jsem dokola postupně nabádán k rozdílným úkonům...
A takhle to máte často, na různých místech a při různých příležitostech.

Nebo třeba takové menu Panasonicu – teď z hlavy nevím, jestli u TV, nebo u DVD rekordéru. V angličtině se tam jasně rozlišuje Channel a Preset (Kanál a Předvolba), v češtině je nepochopitelně obojí splácnuto do jednoho výrazu. Což zařízení činí v daném jazyce téměř nepoužitelným... no zkuste si takový přijímač nastavit, když nevíte, co je předvolba, a co kanál... Takže tam samozřejmě také hned šla angličtina.

Nebo takový Internet Explorer 6,0 na tlačítku "Vpřed" v případě jeho zakázání (zešednutí) místo správného popisu "Vpřed" zobrazoval "Předat". Není náhodou oboje anglicky "Forward" ? :)

Někdy není chyba tak zásadní, někdy je použito slovo blízké... leč ne nejbližší. Obvykle se pak dá takové zařízení používat, ale je to zbytečný chaos v jazyce a není to dobrá vizitka překladatele (který ovšem není pod svojí prací podepsán a podle toho to obvykle vypadá).
Případně se někdy zbytečně objeví počeštělý anglický patvar tam, kde by se dalo použít běžně používané české slovo.

Věty

A i když tohle všechno, co jsem zmínil výše, někdo ohlídá, když se tedy neobjeví žádná lexikologická chyba, když jsou všechna jednotlivá slova (především odborné pojmy) přeložena správně,
tak se často objeví alespoň chyba na úrovni věty. Překladatel, byť třeba rodilý Čech, si prostě při překladu díky koukání do původního textu v angličtině neuvědomí, že čeština má aktuální větné členění.

Takže se pak třeba v nějakém programu objeví např. "Stiskněte Esc pro přerušení". Co je na tom špatně? Formálně nic. Formálně je to v pořádku... znamená to "Stiskněte prosím Escape... a ono se to tím přeruší". Jenže v originále tam bylo "Press Esc for abort", což v daném kontextu programu znamená "Pokud/když/až si to budete přát přerušit, dejte mi to na vědomí tím, že stisknete escape". Což je zjevně něco úplně jiného než "Přeji si, abyste teď stiskli escape... a dávám na vědomí, že to pak přeruším". Překladatel (nebo po něm korektor) by měl použít správný český slovosled "Pro přerušení stiskněte Esc." V češtině má holt pořadí slov často zásadní vliv na významové vyznění věty.

Například v SW pro synchronizaci mobilního telefonu Siemens S55 s počítačem by se v češtině bez obrázků nedalo poznat, co se nahrazuje čím (jestli budou údaje v telefonu nahrazeny údaji v počítači, nebo naopak). Což je samozřejmě fatální pro data uživatele.

Facebook

A o chybách v uživatelském prostředí Facebooku se radši nebudu rozepisovat, má-li to být článek na web, a ne monografie... Ale jedno zmíním. Ačkoliv nejviditelnější jsou různé syntaktické paskvily, kdy engine (do polštiny se to sice překládá jako "silnik", tedy "motor", ale v češtině tomu prostě v ICT říkáme takhle anglicky a nepřekládá se to, tak se omlouvám za to nečeské slovo...) navržený pro angličtinu nezvládá složitost vazeb mezi českými slovy a jejich vliv na tvary jednotlivých slov,
tak nejzásadnější je úplně jiná věc – anglické slovo "friend" je na českém FB přeloženo jako "přítel". Myslím, že mnohem vhodnější by byl přístup jako v polštině, kde se na FB objevuje slovo "znajomy", tedy "známý".

A pak jsou brutální rozdíly i ve vyplněných hodnotách – např. když v češtině nebo angličtině zadáte "doktorské studium", tak se to v polštině zobrazuje jako studium magisterské – aniž by byla důvodem nějaká zásadní odlišnost školských systémů.

A před cca. rokem o sobě mnoho šťastně zadaných (ale nesezdaných) českých uživatelů Facebooku tvrdilo, že jsou "single" (v anglické verzi), protože do češtiny to bylo přeloženo jako "svobodný". Pak to naštěstí bylo opraveno, tuším, na "nezadaný", takže si dotyční uživatelé svá nastavení poopravovali na "ve vztahu".

Závěr…

Závěr? Ten byl přece už v úvodu…
Prostě mám prostředí mnoha zařízení popřepínaná do angličtiny, abych věděl, co se mi stroj snaží sdělit, protože české verze jsou plné chyb, které většinou nikdo vlivný (na tu aplikaci) neřeší.

Možná si řeknete, že jsem hnidopich, a asi budete mít pravdu. Ale všechno má své meze a to prznění jazyka a významu je často neúnosné.

A možná si řeknete, že se mám předvést, jak bych to přeložil já. OK, jste-li dovozcem či výrobcem nějakého SW či elektronického zařízení, klidně mi napište :)

Dodatek: ATM (bankomat) a karta

(Doma bodově poznamenán 12/2010; dopsán a zveřejněn 03/2013)

Dále mě ničí bankomaty nejmenované české banky (resp. spořitelny) s největší sítí bankomatů v ČR, jejíž bankomaty v české lokalizaci píší uživateli "Odeberte svoji kartu"… z toho vysloveně čiší, ba až křičí angličtina a její formulace "to clean my teeth" místo "vyčistit si zuby" nebo "odebrat si kartu".
Angličtina holt místo "vyčistit si zuby" říká "vyčistit svoje zuby", resp. spíš "vyčistit moje/jeho/… zuby", tak jí to přejme, ale snad si tyto zvyklosti nemusíme prostřednictvím bankomatů zatahovat do češtiny.
Od bankomatu je sice hezké, že píše alespoň jakoby správně "svoji", a ne "vaši" (ponechání slova "moje/jeho/…" v situacích, do kterých v češtině patří "svoje", je také častá chyba při technických překladech z angličtiny do češtiny),
ale ještě by mohl být té lásky, a psát správně česky "Odeberte si kartu".

Reakce čtenářů

(Doplněno 14. 9. 2013)

Martina M., návštěvní kniha webu, 12. 8. 2010

Zásadně nesouhlasím s článkem o překladech, velice často se totiž vůbec nejedná o chybu překladatelovu. Materiály jsou překladatelům poskytnuty bez jakéhokoli kontextu!!! – který je pro překladatelská řešení nejdůležitější, a pak dochází přirozeně k omylům. Je vidět, že se příliš neorientuješ v tom, jak vypadá překladatelská praxe.

Moje odpověď

Však já v tom článku až tak neřeším, kdo přesně za to může, řeším jen chybný výstup překladu jako celého procesu. Mj. hned v úvodu tučně píšu "pro výrobce ani pro dovozce není jazyková kvalita jeho výrobků až tak podstatná", takže mi nepřijde, že bych to házel ze zadavatelů na překladatele...

Navíc, i když zadavatel nedodá kontext, tak se překladatel má ozvat, že ho potřebuje – když po autoopraváři někdo bude chtít generálku brzd za hodinu, tak mu taky musí vysvětlit, že to nejde a že si takovou věc nevezme na svědomí.

Absence kontextu je v článku patrná u příkladu s MSIE6 u forward coby předat/vpřed, tam je to evidentní, že šlo o překlad jako u poštovního klienta MSOE (který ještě u verze 6 byl součástí instalace MSIE), tedy že překladatel nevěděl, co překládá... ale je to nutně jen chyba zadavatele?

Když někdo nedodá právníkovi všechny potřebné údaje, které mají být ve smlouvě, kterou právník sestavuje, tak ji zodpovědný právník sestaví i s absencí potřebných chybějících údajů, nebo zvedne telefon a zavolá zadavateli, aby mu chybějící informace doplnil?

Překlady menu a návodů by samozřejmě měly být prováděny za fyzické přítomnosti dotyčného zařízení, a že se tak často neděje, to asi tušíme všichni. A o tom ten článek je. Jestli to je víc chyba zadavatele, nebo překladatele, to už neřeším, to už si vyřeší oni.

Jestli jste překladatelka (soudím z vašeho rozhořčení), tak se nerozčilujte u mě nad mojí kritikou nekvalitních výstupů, ale u zadavatele nad neúplností podkladů.

Přítomnost kontextu by sice vše prodražila, ale také zkvalitnila.

A že kontext chybí, to je asi jasné každému, kdo někdy koukne na TV.. tuším, že v Simpsonových se jednou někdo radoval, že dostal gramec, ale mával nad sebou soškou Grammy... tam bylo evidentní, že překlad probíhal jen podle scénáře, bez dostupnosti videa. Jinak Simpsonovy často uvádím jako příklad geniality překladatelů, protože obvykle zachovají jazykové hříčky... např. Homer otevře dopis, přečte si "DIE" (přeloženo jako "zhebni"), vyděsí se, podívá se lépe, čte správně "DIET" (přeloženo "zhubni")... ale i jinak geniálním překladatelům Simpsonových občas něco uteče, kontext je kontext...

Další doplnění

14. 9. 2013 – Komiks o Dilbertovi

Při dlouhodobém sledování on-line komiksu o životě inženýra Dilberta v jakési korporaci,
který vychází v české černobílé verzi týž den jako patřičný díl v původní anglické barevné verzi,
občas prožívám radost z toho, že někdo dobře zvládl překlad do češtiny.

Většinu konkrétních příkladů zanedlouho zapomenu, ale obecně se dá říci, že je např. pěkně zvládnuté aktuální větné členění i jiné rizikové oblasti na úrovni vět či slovních vazeb, což člověka při postupném přečtení obou jazykových verzí příjemně bije do očí (zvlášť když bankomaty výše zmíněné spořitelny prošly upgradem firmwaru, po kterém sice pořád neumí pořádně česky, ale zato mají češtinu zvolenou jako výchozí, na jazyk se neptají, jeho změna by byla zdržení navíc, takže peníze vybírám v rádobyčeštině a trpím).

Ale jeden konkrétní lexikologicky sympatický příklad jsem stihl zachytit za čerstva:
Ve čtvrtek 12. 9. 2013 se objevil pěkně zvládnutý překlad označení poněkud neobvyklého velvyslance: "embacile (jiný web, nový panel)" –  "vůlvyslanec (jiný web, nový panel)".

Čeština a polština – jazykové služby

Skok nahoru na: Navigační menu
(klávesová zkratka Alt + Shift + horní „5”)

Zaujala Vás tato stránka?

  • Přidat do záložek (Ctrl+D)
  • Sdílet odkaz (vysílačka)Skok nahoru na:
  • Vytisknout (Ctrl+P)
  • Citovat podle ČSN ISO 690

    Tuto stránku

    ADÁMEK, Martin. Stiskněte Escape… ale jenom v češtině: O lokalizacích SW a překladech návodů. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz/clanky/postrehy/lokalizace-menu-navody-preklady

    Celý web

    ADÁMEK, Martin. Martin Adámek [online]. Náchod / Meziměstí [cit. 2024-07-27]. Dostupné z: https://www.adamek.cz

 

 
 

Národní kulturní dědictví

WebArchiv – Stránky archivovány Národní knihovnou ČR Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR pro svou kulturní, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo jinou informační hodnotu za účelem dokumentace autentického vzorku českého webu. Jsou součástí kolekce českých webových stránek, které NK ČR hodlá dlouhodobě uchovávat a zpřístupňovat pro budoucí generace. Jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.  

 

 
 

Pro rozptýlení

Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz: „Kolik je 2x2?”
Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak říká: „Je to 3.99.”
Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli oznamuje: „Výsledek leží mezi 3.98 a 4.02.”
Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví: „Řešení existuje.”
Filozof: „Co tím myslíte, 2x2?”
Logik: „Prosím, definujte 2x2 přesněji.”
Účetní zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se: „Kolik CHCETE, aby to bylo?”

 

Pro zamyšlení

Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!
[Karel Čapek]